Prioritou jsou zahájené stavby

05. února 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
05. února 2007, 00:00

ŠÉF STÁTNÍHO FONDU DOPRAVNÍ Í INFRASTRUKTURY PAVEL ŠVAGR:Státní fond dopravní infrastruktury má letos hospodařit s nejvyšší částkou v historii.Hlavním cílem jeho ředitele Pavla Švagra je snížit rozestavěnost silničních i železničních staveb. V dalších letech pak bude nutné hledat nové finanční zdroje, které nahradí příjmy z privatizace.

ŠÉF STÁTNÍHO FONDU DOPRAVNÍ Í INFRASTRUKTURY PAVEL ŠVAGR: Státní fond dopravní infrastruktury má letos hospodařit s nejvyšší částkou v historii. Hlavním cílem jeho ředitele Pavla Švagra je snížit rozestavěnost silničních i železničních staveb. V dalších letech pak bude nutné hledat nové finanční zdroje, které nahradí příjmy z privatizace.

Jaké jsou priority fondu na letošní rok, pokud jde o komunikace? Pokud jde o údržbu, byl bych rád, aby se stav našich komunikací nezhoršoval a naopak zlepšoval, aby ubývalo děr či vyjetých kolejí. V každém kraji evidujeme řadu závadových míst, kde by bylo potřeba ihned nasadit stroje a silnici zlepšit. Je třeba se zmínit také o dálnicích. Pro letošní rok jde zejména o pokračování výstavby ostravské D47 nebo jihočeské D3. Ale budeme rádi, kdyby již bylo možné zahájit výstavbu poslední části ústecké dálnici D8 přes České středohoří, nebo několikakilometrový úsek D11 před Hradcem Králové. Fond dopravy by měl mít letos na financování dopravní infrastruktury rekordních 72 miliard korun. Je to maximum možného, nebo existuje nějaká možnost tuto částku ještě navýšit? Především bych chtěl říci, že z národních zdrojů jde pouze 59,5 miliardy korun. Zbývající peníze záleží na tom, jak se podaří realizovat stavby schválené k financování ze zdrojů Evropské unie. V každém případě je letošní rozpočet v historii fondu rekordní. Je určitě dobře, že se každoročně daří peníze do dopravní infrastruktury navyšovat. Samozřejmě bych byl velice rád, kdyby se podařilo zajistit další navýšení rozpočtu. Máme totiž řadu rozestavěných staveb a naším cílem je snižovat rozestavěnost. Součástí letošního rozpočtu je i Poslaneckou sněmovnou schválená tabulka s prioritními stavbami, které by bylo dobré posílit v případě, že by bylo k dispozici více peněz. Jenom tady jde o šest miliard korun. Máte už zajištěny všechny příjmy z národních zdrojů? Součástí letošního rozpočtu je 37,2 miliardy korun z privatizace. Ta ale končí, a navíc existují různé politické názory na to, kam z ní směřovat peníze. Pro mě je tedy pro budoucno příjem z privatizačních výnosů jistým rizikem. Situace není jednoduchá ani u přibližně 12 miliard korun z Evropské unie, protože Brusel ještě neschválil Operační program Doprava na další plánovací období do roku 2013. Nyní tedy nevíme, kdy budeme moci tyto peníze čerpat. Chceme ale udělat všechno pro to, aby financování bylo plynulé jako v minulých létech. Dalším pramenem jsou daňové zdroje, které k nám směřují, a tady doufám nenastanou výraznější výkyvy. Může se tedy stát, že 37 miliard korun z privatizace vůbec nedostanete? Nepředpokládám, že bychom je nedostali. Podle zpráv z ministerstva financí budou tyto peníze k dispozici ve třetím, ale spíše možná až ve čtvrtém čtvrtletí. Do té doby můžeme dostat pouze malou část. Problém je tedy v tom, že peníze z privatizace sice budou, ale v jiném čase, než je potřebujeme. Pokud bychom je dostali třeba až na konci prosince, naplníme příjem. Ale máme-li dodržovat splatnosti faktur od zhotovitelů, tak budeme řešit problém s časovou disparitou příjmů a výdajů. Na začátku každého roku se ale spekuluje o tom, zda se podaří rozpočet včas naplnit. Dosud se to až na jedinou výjimku podařilo vždycky včas. Doufám, že letošní rok nebude další výjimkou. Má fond krizový plán pro případ, že peníze nebudou k dispozici? Existuje seznam prioritních staveb v případě jejich nedostatku? V rozpočtu máme pro tento případ schválenu možnost čerpat kontokorent až do výše pěti miliard korun, ten ale musíme splatit vždy do 31. prosince. Když dojde ke krátkodobému posunu příjmu peněz z privatizace, využijeme tuto možnost. Pokud jde o jednotlivé stavby, nemohu na konci ledna říci, které bychom zastavili, respektive zpomalili. Musíme udělat všechno pro to, abychom rozpočet dodrželi. Prioritou číslo jedna je financování rozestavěných staveb a těch, na kterých se podílejí fondy Evropské unie. Preferovat chceme také stavby, které mají výrazné multiplikační efekty pro region, kde se budují. Například pro rozvoj průmyslu realizujeme napojení průmyslových zón na dopravní síť. Z jakých zdrojů je fond financován? Už jsme hovořili o příjmech z privatizace, které jsou letos ve výši 37,2 miliardy korun. Mimochodem, od roku 2000, kdy fond dopravy vznikl, šlo z privatizace do dopravní infrastruktury kolem 150 miliard. Příjmem fondu jsou dále výnosy z dálničních kuponů. Před zavedením mýta se tato částka pohybovala kolem 3,2 miliardy, nyní počítáme s částkou dvě miliardy korun. A další zdroje?

Dále máme pro financování dopravní infrastruktury veškeré výnosy ze silniční daně, to je kolem 5,4 miliardy korun ročně. Dalším a zcela zásadním zdrojem je podíl na spotřební dani z minerálních olejů, laicky řečeno daň z pohonných hmot. Dnes máme pouze 9,1procentní podíl, ale domnívám se, že by doprava zasloužila větší.

Jaké očekáváte výnosy z mýta? Pro letošní rok jsme inkaso odhadli na přibližně 4,8 miliardy korun, výdaje na zaplacení mýtného systému mají činit zhruba dvě miliardy korun. Čistý příjem pro dopravní infrastrukturu by tedy měl být zhruba 2,8 miliardy korun. Proti jiným odhadům je ten náš výrazně konzervativní. Pokud budou přínosy z mýta vyšší, nemáme problém tyto peníze využít. Pokud ale budou ještě nižší, musíme najít v našem rozpočtu úspory, a to by nebylo příjemné. Říkal jste, že příjmy z privatizace končí. Co je nahradí? Ve sněmovně se vynořily úvahy o smyslu existence vašeho fondu. To je poměrně citlivá otázka. Zrušením fondu by se nevytvořila ani koruna. Jeho výhodou je svým způsobem autonomní hospodaření s finančními prostředky, které vznikají v dopravě. Rozpočet fondu jasně ukazuje, kolik peněz doprava vyprodukuje a jak se s nimi nakládá. Pokud jde o nahrazení příjmů z privatizace, obvykle hovořím o tom, že řešením je zvýšení podílu fondu na spotřební dani z minerálních olejů. Bylo by to filozoficky správné. Protože čím více se najede kilometrů po silnicích, tím vyšší je spotřeba pohonných hmot i opotřebování komunikací, a tím více peněz má jít zpět do dopravní infrastruktury. Samozřejmě, že řešením může být i dotace do fondu ze státního rozpočtu. Ale zvýšení podílu na spotřební dani je lepší a systémovější řešení. Jak by se tedy ideálně měl zvýšit podíl spotřební daně? Kdybychom chtěli nahradit současné zdroje z privatizace, tedy kolem 37 miliard korun, museli bychom zvýšit podíl fondu na spotřební dani až k 50 procentům. Každých deset procent z této daně představuje částku kolem osmi miliard korun. Pokud půjde do dopravní infrastruktury méně peněz než dosud, bude se muset redukovat výstavba železnic, silnic, dálnic, obchvatů měst a další. Minimálně dvanáct miliard korun ročně potřebujeme jen na základní údržbu. Jedna otázka je výše finančních prostředků, které jsou k dispozici, a druhá pak, zda je tyto peníze možné skutečně prostavět. Jaká by tedy byla optimální výše prostředků, které lze během roku i prostavět? Rozhodně si nemyslím, že jsme v současné době na hranici stavebních kapacit v České republice. Mám takovou teorii magického trojúhelníku, který má tři vrcholy. První vrchol je disponibilita zdrojů ve smyslu surovin, materiálů, lidských zdrojů a podobně. To k dispozici máme. Druhý vrchol jsou disponibilní stavební kapacity. Ty se v dané chvíli ještě nevyčerpaly. Třetím vrcholem jsou disponibilní peníze. A ty jsou největším problémem. Optimální částku vidím kolem slíbených sto miliard korun, to se dá bez větších problémů zvládnout. Možná jsme někdy na hranici kapacity projektantů, těch zase tolik není. ZNĚNÍ ZÁKONA Silniční daň je v České republice regulována v zákoně č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění jeho pozdějších novelizací. FOND DOPRAVY Vznikl v roce 2000. Jeho účelem je rozvoj, výstavba, údržba a modernizace silnic, dálnic, železničních dopravních a vnitrozemských vodních cest. Kromě vlastního financování výstavby a údržby poskytuje příspěvky také na průzkumné a projektové práce, studijní a expertní činnosti zaměřené na dopravní infrastrukturu. |LETOŠNÍ PŘÍJMY SFDI**ze silniční daně 5,7 mld. Kčvýnos spotřební daně 7,4 mld. Kčz dálničních známek 2,0 mld. Kčz elektronického mýta 2,8 mld. Kčz privatizace 37,2 mld. Kčdotace z rozpočtu 4,4 mld. Kčcelkem 59,5 mld. Kč|

Pramen: Státní fond dopravní infrastruktury

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče