Přinuťte dlužníka zaplatit

08. listopadu 2004, 00:00 - JUDr. MARIANNA SVOBODOVÁ advokátní kancelář Duška, Svobodová & spol., Praha www.dsak.cz
08. listopadu 2004, 00:00

SOUDNÍ VÝKON ROZHODNUTÍ VERSUS EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ Co dělat, když dlužník nesplní svůj závazek? Věřitel může podat žalobu k soudu a následně vymáhat nárok v rámci soudního výkonu rozhodnutí. Uspokojení se lze domáhat iprostřednictvím exekuce.

SOUDNÍ VÝKON ROZHODNUTÍ VERSUS EXEKUČNÍ ŘÍZENÍ Co dělat, když dlužník nesplní svůj závazek? Věřitel může podat žalobu k soudu a následně vymáhat nárok v rámci soudního výkonu rozhodnutí. Uspokojení se lze domáhat iprostřednictvím exekuce. Soudní výkon rozhodnutí je řízení, kde úkony směřující k uspokojení nároku oprávněného (věřitele) provádí soud, resp. soudní vykonavatel. Naopak exekuční řízení provádí tzv. soudní exekutor, což je nezávislá osoba podnikající v oblasti výkonu exekučních titulů. Přestože tedy oficiální název pro tuto osobu zní soudní exekutor, nejedná se o státního zaměstnance, nýbrž o „soukromého podnikatele“, jehož odměna závisí na výsledku exekuce. V praxi proto exekutor postupuje při vymáhání nároku věřitele mnohdy rychleji i razantněji než soudní vykonavatel. EXEKUTORA SI LZE VYBRAT

Obě výše uvedené formy řízení lze zahájit pouze na základě návrhu věřitele směřujícího proti povinnému (dlužníkovi). Návrh na výkon rozhodnutí se vždy doručuje soudu. N ávrh na nařízení exekuce lze naproti tomu doručit jak příslušnému soudu, tak přímo exekutorovi. Zatímco u soudního výkonu rozhodnutí provádí jednotlivé úkony soudem určený vykonavatel, při exekučním řízení si věřitel nejenom může, ale dokonce musí sám vybrat, kterého exekutora pověří provedením exekuce. Věřitel si tedy sám vybere osobu, prostřednictvím které se bude domáhat uspokojení své pohledávky. Konkrétního exekutora musí věřitel označit již v samotném návrhu na provedení exekuce. Jejich seznam lze najít na internetových stránkách www.exekutorskakomora.cz. Lze doporučit, aby si věřitel vybral exekutora v místě sídla dlužníka nebo v místě, kde se nachází dlužníkův majetek. Takový exekutor zná místní poměry, ušetří se i čas a náklady spojené s prováděním exekuce.

Bez ohledu na to, zda je návrh podán k soudu nebo přímo exekutorovi, je exekutor povinen exekuci provést teprve poté, co jej soud svým rozhodnutím pověří. Přesto je rychlejší - pokud se věřitel rozhodne pro konkrétního exekutora - podat návrh

přímo exekutorovi, protože na základě přímé komunikace mezi nimi se případné nedostatky návrhu odstraní pravděpodobně rychleji, než když je stejný návrh podán k soudu.

JEDINĚ S TITULEM K návrhu na zahájení obou forem řízení - výkonu rozhodnutí i exekuce - musí věřitel přiložit tzv. exekuční titul. Exekučním titulem je v obchodních vztazích zpravidla vykonatelný rozsudek, vykonatelný směnečný platební rozkaz soudu či vykonatelný rozhodčí nález. V poslední době se v praxi začínají prosazovat i notářské a exekutorské zápisy o souhlasu s vykonatelností, které lze rovněž použít jako exekuční tituly. V návrhu na soudní výkon rozhodnutí ukládajícího zaplacení peněžité částky musí věřitel uvést, jakým způsobem má být výkon rozhodnutí proveden. V případě, že navrhne výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je rovněž povinen označit v návrhu dlužníkova zaměstnavatele (plátce mzdy). N avrhuje-li věřitel výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, musí v návrhu označit peněžní ústav a číslo účtu dlužníka, z něhož má být pohledávka odepsána. Má-li být výkon rozhodnutí proveden přikázáním jiné peněžité pohledávky, je věřitel povinen v návrhu označit osobu, za níž má dlužník pohledávku (tzn. dlužníkova dlužníka) a uvést důvod pohledávky (například zaplacení kupní ceny dle kupní smlouvy).

Na rozdíl od soudního výkonu rozhodnutí věřitel v návrhu na exekuci vůbec nemusí určit způsob provedení exekuce. Exekutor sám posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena na základě znalostí, které o majetku dlužníka získá. Exekutor však může vyzvat věřitele k součinnosti při určování způsobu, jakým má být exekuce provedena.

KOLIK TO BUDE STÁT Při soudním výkonu rozhodnutí zaplatí věřitel příslušný soudní poplatek za podání návrhu. Jde-li o požadavek na zaplacení peněžité částky nepřevyšující 15 tisíc korun, činí výše soudního poplatku 300 korun. V případě zaplacení peněžité částky vyšší než 15 tisíc korun zaplatí navrhovatel dvě procenta z této částky, nejvýše však 50 tisíc korun. Po zaplacení soudního poplatku již věřitel neplatí žádné další poplatky. Oproti tomu v exekučním řízení se soudní poplatek vůbec neplatí. Exekutor má však nárok na odměnu podle vyhlášky č. 330/2001 Sb. Základem pro určení odměny je výše skutečně vymoženého plnění. Například odměna za provedení exekuce ukládající zaplacení peněžité částky do tří milionů korun činí 15 procent z vymožené částky, nejméně však tři tisíce korun. Exekutor je tak přímo finančně zainteresován na vymožení nároku věřitele. Vedle toho je při exekučním řízení nutno zaplatit zejména hotové výdaje (soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, znalecké posudky a další náklady vzniklé při provádění exekuce). Náklady hradí dlužník a exekutor je vymáhá v rámci exekučního řízení. Exekutor však má právo požadovat od věřitele složení přiměřené zálohy na náklady exekuce. (Toto oprávnění má v určitých případech i soud při řízení o soudním výkonu rozhodnutí.) Věřitel má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených k vymáhání svého nároku. Příkladem těchto nákladů je náhrada za právní zastoupení věřitele nebo náklady na stěhování a skladné v případě vyklizení bytu dlužníka. Naproti tomu například odměna detektivní agentuře za zjištění majetku dlužníka není zpravidla považována za takové náklady. Za předpokladu úspěšného řízení hradí ityto účelně vynaložené náklady věřitele dlužník. Exekutor je rovněž oprávněn sjednat si s věřitelem svou smluvní odměnu. Dojde-li k dohodě o smluvní odměně, exekutor a věřitel o tom uzavřou písemnou smlouvu. Smluvní odměna představuje pro exekutora za jeho činnost jakýsi bonus a exekutor má na ni právo vedle odměny stanovené podle vyhlášky. Smluvní odměna však - na rozdíl od odměny stanovené vyhláškou - nepatří k nákladům exekuce. Proto ji exekutor nevymáhá po dlužníkovi, ale povinnost zaplatit smluvní odměnu má věřitel. VÍCE O TÉMATU „Soudní rozsudky už rozhodně nejsou bezcenným cárem papíru,“ říká prezident Exekutorské komory ČR Juraj Podkonický. Velký rozhovor s ním jsme přinesli v Profitu č. 43/2004 a na www.profit.cz. UŽITEČNÁ RADA

**Věřitel musí podat návrh na zahájení řízení nejpozději do 10 let ode dne, kdy měl dlužník podle tzv. exekučního titulu plnit. Jinak se přiznané právo promlčí. 

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče