Příměří s otazníky

18. března 2011, 19:04 - Blahoslav Hruška
18. března 2011, 19:04

Libye

Libyjská vláda vyhlásila v pátek odpoledne příměří. Ministr zahraničí Músá Kúsa uvedl, že Kaddáfího síly s okamžitou platností zastavují veškeré vojenské operace. Ani v pozdějších hodinách však nebylo jasné, zda boje opravdu skončily. Opozici každopádně první prohlášení z Tripolisu úplně nepřesvědčilo.
Muammar Kaddáfí reagoval příměřím na čtvrteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Rada schválila vyhlášení bezletové zóny a v rezoluci požaduje ukončení útoků na civilisty. Hned v prvním bodě rezoluce se výslovně uvádí, že tyto útoky mohou být považovány za zločin proti lidskosti.
Zájmy obyvatelstva se zaštítila i Kaddáfího vláda. Ministr Kúsa v televizním projevu vyhlášení bezletové zóny odsoudil. Rezoluce s výjimkou mimořádných letů nebo nouzového přistání zakázala odlet, přistání nebo přelet jakémukoli letadlu registrovanému v Libyi nebo vyslanému libyjským občanem či společností. Členské státy se rovněž shodly na zmrazení všech libyjských kont. Navíc by měly pečlivě prověřovat obchodní aktivity svých občanů i firem, „pokud bude podezření, že jejich obchodní aktivity s Libyí mohou přispět k násilí nebo být využity k útokům na civilisty“. Rada bezpečnosti přijala tvrdší opatření, než se původně očekávalo. Oproti předpokládané dohodě o zajištění bezletové zóny, což by v praxi znamenalo jen zvýšenou pohotovost ve Středomoří, nakonec deset členů Rady z patnácti souhlasilo s veškerými vojenskými operacemi s výjimkou pozemní invaze. Pro letecký úder proti Kaddáfímu se nicméně vyslovila jen Francie a Velká Británie. V členských zemích NATO totiž podle diplomatických zdrojů sílí obavy, aby se „ochrana libyjského lidu“, jak by tyto nálety definoval francouzský ministr obrany François Baroin, nezvrhla ve vleklou válku podobnou té v Iráku.
Proti rychlým úderům se postavilo Německo, které se ostatně hlasování v Radě bezpečnosti OSN zdrželo. „Po zvážení všech rizik jsme dospěli k závěru, že se němečtí vojáci nebudou podílet na válce, na vojenském nasazení,“ vysvětlil německý šéfdiplomat Guido Westerwelle. Berlín nicméně nabídl Američanům, že převezme v Afghánistánu systém vzdušného monitoringu AWACS, aby USA uvolnil kapacity pro Středomoří. Spojené státy zatím zaujaly vyčkávací pozici, prezident Barack Obama chtěl ještě o víkendu o dalších krocích vyjednávat. Kromě Německa zřejmě Francii v jejím úsilí nepodporuje ani Norsko a Turecko. Ani Česko se do operací nechtělo zapojit, protože k tomu podle ministra obrany Alexandra Vondry nemá kapacity. Kroky NATO nicméně nebude blokovat.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče