Příměří s otazníky

18. března 2011, 19:04 - Blahoslav Hruška
18. března 2011, 19:04

Libye

Libyjská vláda vyhlásila v pátek odpoledne příměří. Ministr zahraničí Músá Kúsa uvedl, že Kaddáfího síly s okamžitou platností zastavují veškeré vojenské operace. Ani v pozdějších hodinách však nebylo jasné, zda boje opravdu skončily. Opozici každopádně první prohlášení z Tripolisu úplně nepřesvědčilo.
Muammar Kaddáfí reagoval příměřím na čtvrteční rezoluci Rady bezpečnosti OSN. Rada schválila vyhlášení bezletové zóny a v rezoluci požaduje ukončení útoků na civilisty. Hned v prvním bodě rezoluce se výslovně uvádí, že tyto útoky mohou být považovány za zločin proti lidskosti.
Zájmy obyvatelstva se zaštítila i Kaddáfího vláda. Ministr Kúsa v televizním projevu vyhlášení bezletové zóny odsoudil. Rezoluce s výjimkou mimořádných letů nebo nouzového přistání zakázala odlet, přistání nebo přelet jakémukoli letadlu registrovanému v Libyi nebo vyslanému libyjským občanem či společností. Členské státy se rovněž shodly na zmrazení všech libyjských kont. Navíc by měly pečlivě prověřovat obchodní aktivity svých občanů i firem, „pokud bude podezření, že jejich obchodní aktivity s Libyí mohou přispět k násilí nebo být využity k útokům na civilisty“. Rada bezpečnosti přijala tvrdší opatření, než se původně očekávalo. Oproti předpokládané dohodě o zajištění bezletové zóny, což by v praxi znamenalo jen zvýšenou pohotovost ve Středomoří, nakonec deset členů Rady z patnácti souhlasilo s veškerými vojenskými operacemi s výjimkou pozemní invaze. Pro letecký úder proti Kaddáfímu se nicméně vyslovila jen Francie a Velká Británie. V členských zemích NATO totiž podle diplomatických zdrojů sílí obavy, aby se „ochrana libyjského lidu“, jak by tyto nálety definoval francouzský ministr obrany François Baroin, nezvrhla ve vleklou válku podobnou té v Iráku.
Proti rychlým úderům se postavilo Německo, které se ostatně hlasování v Radě bezpečnosti OSN zdrželo. „Po zvážení všech rizik jsme dospěli k závěru, že se němečtí vojáci nebudou podílet na válce, na vojenském nasazení,“ vysvětlil německý šéfdiplomat Guido Westerwelle. Berlín nicméně nabídl Američanům, že převezme v Afghánistánu systém vzdušného monitoringu AWACS, aby USA uvolnil kapacity pro Středomoří. Spojené státy zatím zaujaly vyčkávací pozici, prezident Barack Obama chtěl ještě o víkendu o dalších krocích vyjednávat. Kromě Německa zřejmě Francii v jejím úsilí nepodporuje ani Norsko a Turecko. Ani Česko se do operací nechtělo zapojit, protože k tomu podle ministra obrany Alexandra Vondry nemá kapacity. Kroky NATO nicméně nebude blokovat.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
OECD: Jak vysoké je maximální zdanění na straně zaměstnance?
Auta
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka…
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Kvíz na pátek: Poznáte značku a model auta podle obrázku?
Technologie
Při instalaci nových hlavních verzí Windows 10 se zkrátí doba, kdy zařízení nelze používat
Alza to s elektromobily myslí vážně. Přidává další modely, nabídne levnější vozy i dodávky
AdwCleaner 7.0 odhalí více breberek a skenuje rychleji
Projekt otevřeného ne-x86 počítače žije. Talos II bude ještě letos, s IBM Power9 a za míň
OneDrive rozšiřuje zálohování starších verzí na všechny typy souborů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít