Primátoři chtějí jednodušší fondy

25. února 2009, 00:00 - Jiří Němeček
25. února 2009, 00:00

Česká města denně narážejí na byrokratický jazyk, který jim brání v získání evropských dotací. Změnit to musíme všichni, říkají zástupci Svazu měst a obcí.

Vysvětlit lidem srozumitelně evropskou dotační politiku je možná jedním z největších současných úkolů politiků. „Lidé nám nerozumějí. Používáme slova jako kohezní politika, fondy soudržnosti, urbanistická unifikace a podobně,“ říká Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR a poslanec Evropského parlamentu (vlevo).

„Je to chyba jak Evropské komise, tak České republiky i místních a regionálních samospráv,“ souhlasí primátor Ústí nad Labem Jan Kubata.

Jak ukázala únorová konference European Urban Day (Evropský den měst) v českém Senátu, otázek je ovšem víc. Jsou fondy úplatkem eurobyrokratů v Bruselu vůči obyvatelům obcí v jednotlivých koutech Evropy? Jsou starostové spokojeni s možnostmi čerpání strukturálních fondů? Zohledňuje evropská kohezní politika potřeby velkých měst? Nezapomínáme na evropský venkov?

Nejen o tom diskutovali zástupci samospráv a odborné veřejnosti s novým ministrem pro místní rozvoj Cyrilem Svobodou, eurokomisařkou Danutou Hübnerovou a poslanci Evropského parlamentu.

Podpora rozvoje měst, takzvaná městská dimenze kohezní politiky (soudržnosti), je jednou z evropských priorit. V období 2007 až 2013 jsou potřeby měst 27 členských států Evropské unie řešeny ve 316 operačních programech financovaných z Evropského regionálního rozvojového fondu. Na investice do inovací, podpory konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje evropských měst je vyčleněno 30 miliard eur.

Čerpání dotací je v Česku složité

Oč tedy skutečně jde: podat pomocnou ruku chudším, méně vzdělaným. Cílem politiky soudržnosti je podpořit méně rozvinuté regiony, regiony potýkající se se strukturálními problémy, ale také modernizaci politik, vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy. Do této politiky spadají jak investiční projekty v oblastech, jako je zlepšování infrastruktury, odstraňování ekologických zátěží nebo využívání obnovitelných zdrojů energie, tak neinvestiční projekty. Těmi jsou třeba rekvalifikační programy, podpora vzdělávání nebo podpora programů pro sociálně vyloučené skupiny obyvatel.

Města mají velký vliv nejen na rozvoj svého nejbližšího okolí, ale také často i na okolní regiony včetně regionů v sousedních členských zemích, a je proto třeba využít maximálně jejich potenciálu. Zdůraznila to eurokomisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová. Naléhavost tohoto úkolu podle komisařky vzrostla s rozšířením Unie v letech 2004 a 2007 a s výzvami, jimž Unie čelí: finanční krize, migrace, klimatické změny, útlum poptávky, nezaměstnanost. „To všechno bude mít na města velký dopad,“ varovala.

Oldřich Vlasák upozorňuje na skutečnost, že se evropská politika často vzdaluje reálným potřebám měst. „Neustále hovoříme o principech, prioritách a cílech a zapomínáme na skutečné problémy, které musejí primátoři a starostové řešit. Český systém tvořený 24 operačními programy je nejenom pro města, ale i pro podnikatele a neziskové organizace mimořádně administrativně složitý a zatěžující,“ říká.

Získání peněz z evropských fondů je podle něj náročné. Je třeba o ně nejprve požádat, avšak zájemci je dostanou zpětně až po dokončení projektu, jeho důkladném auditu a certifikaci, což většinou trvá několik měsíců až let. „Je proto potřeba hledat konkrétní cesty, jak celý systém zásadně zjednodušit,“ vysvětluje Vlasák.

Klíč k úspěchu: spolupráce

Města by měla při přípravě svých plánů rozvoje v co nejvyšší možné míře spolupracovat se všemi, kteří mají na rozvoji města a regionu zájem – s podnikateli, neziskovými sdruženími a dalšími hráči tak, aby byly maximálně zhodnoceny dostupné peníze včetně dotací z evropských fondů. Tento takzvaně integrovaný přístup je podle komisařky klíčem k úspěchu.

Řešením je také stálá spolupráce mezi státním soukromým sektorem (PPP). „Máme boláky, které nás tíží, třeba odstraňování vad panelových sídlišť,“ vysvětluje náměstek královéhradeckého hejtmana Boris Hermann. Například Benešova třída je ze špatných materiálů, zdevastovaná, a město by opravy stály mnoho peněz. „Máme vizi, jak čerpat z evropských programů (650 milionů korun) s kofinancováním města i vlastníků domů v bezprostřední blízkosti,“ vysvětluje společné financování.

Vicehejtman Pardubického kraje Roman Línek (uprostřed) ocenil, že se v rámci evropské politiky soudržnosti, které v minulosti dominovala problematika venkova, dostává ve větší míře pozornosti také městům. Uvedl dále, že regionální operační programy, jejichž prostřednictvím regiony získávají peníze z evropských fondů, městskou dimenzi výrazně zohledňují.

Jedním z velkých problémů je například řešení mamutích sídlišť vzniklých v minulosti. „V Českých Budějovicích žije 96 tisíc obyvatel. A z toho 60 tisíc žije na jednom jediném sídlišti Máj. Na veřejnou schůzi jich přichází hrstka, a to ještě otevíráme šampaňské,“ připomíná primátor města Juraj Thoma. Je proto jasné, že město musí řešit řadu urbanistických, dopravních i sociálních problémů. „Ucházíme se o 300 milionů korun na sociální prevenci a rekonstrukci Máje. V regionálním operačním programu jsme ale museli řešit naprosto nesmyslné požadavky, jako třeba vzdálenost laviček,“ nestačí se divit.

Představitelé regionálních a místních samospráv si navíc postěžovali, že v České republice nejsou dosud s integrovaným přístupem velké zkušenosti. A aktéři, kteří by s městy a regiony měli na přípravě plánů rozvoje spolupracovat, se o spolupráci příliš nezajímají.

Sami sobě katem

Ústecký primátor Jan Kubata připomněl, že česká města připravovala integrované plány v tomto programovacím období vůbec poprvé a nebyla na to dostatečně připravena. Ministerstvu pro místní rozvoj, které je za tuto oblast odpovědné, prý trvalo velmi dlouho, než připravilo manuál, podle nějž by měla města při přípravě integrovaných plánů postupovat.

Primátor si posteskl, že nakonec místo toho, aby města získala větší samostatnost, se nyní musejí v souvislosti s financováním z evropských fondů potýkat s větší byrokracií. Chybu ale vidí jednoznačně na straně českých orgánů. „Jako obce se principiálně obáváme, že na základě neustále se měnících indikátorů budeme muset prostředky z unijních fondů vracet. Proto o tom musíme neustále diskutovat,“ dodává. Na měnící se podmínky si přitom stěžuje většina starostů i podnikatelů.

Jako typický příklad uvádí Kubata Operační program Životní prostředí. „Z Evropské komise přišly čtyři stránky požadavků. A následně 300 stránek povinností zpracovalo ministerstvo životního prostředí. To mluví samo za sebe – jsme sami sobě katem,“ uvádí Jan Kubata.

Zkušenosti primátorů nejsou ale pouze negativní. Kladenský primátor Dan Jiránek uvedl, že v poslední době roste zájem občanů, kteří chtějí rozvoj města ovlivnit a rádi by se proto zapojili do příprav integrovaných plánů.

Rozvoj měst přinese i víc pracovních míst

Komisařka pro regionální rozvoj Danuta Hübnerová tvrdí, že investice jsou klíčové pro podporu ekonomického růstu a tvorbu nových pracovních míst ve městech. „Městská dimenze je obzvláště klíčová při současné krizi, protože politiky rozvíjené ve městech mají dopady na přiléhající území, kraje a často celé státy,“ říká.

Tento problém například dlouho pálí české hlavn

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče