Přílišné nadšení

23. května 2005, 00:00 - (rd)
23. května 2005, 00:00

glosy Hokejové šílenství po delší době opět zaplavilo Českou republiku. Spolu s ním se opět vzedmula i mohutná vlna vlastenectví, jaká tady dlouho nebyla a zřejmě ani nebude. Přitom to nemá příliš veliké opodstatnění. Hokejový národní tým zvítězil na mistrovství světa: v devíti zápasech porazil osm mužstev, jen jednou prohrál.

glosy

Hokejové šílenství po delší době opět zaplavilo Českou republiku. Spolu s ním se opět vzedmula i mohutná vlna vlastenectví, jaká tady dlouho nebyla a zřejmě ani nebude. Přitom to nemá příliš veliké opodstatnění.

Hokejový národní tým zvítězil na mistrovství světa: v devíti zápasech porazil osm mužstev, jen jednou prohrál. Fanoušci pobíhají po náměstích a křičí: „Mistři, mistři!“, případně: „Jsme nejlepší!“.

To sice ano, ale v čem? Nechci nijak snižovat výkon hokejistů, ovšem hokej je sport, který se významněji prosadil prakticky jen v sedmi zemích světa. Takže význam hokejového titulu není nutné přeceňovat.

K zamyšlení je spíše fakt, proč se sveřepé vlastenectví projevuje tak sporadicky? Proč na náměstích neposkakují tisíce Čechů a proč z oken nevisí české vlajky, když špičkoví čeští vědci zrovna objeví něco se skutečně celosvětovým dopadem? Něco je tady špatně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče