Přílišné nadšení

23. května 2005, 00:00 - (rd)
23. května 2005, 00:00

glosy Hokejové šílenství po delší době opět zaplavilo Českou republiku. Spolu s ním se opět vzedmula i mohutná vlna vlastenectví, jaká tady dlouho nebyla a zřejmě ani nebude. Přitom to nemá příliš veliké opodstatnění. Hokejový národní tým zvítězil na mistrovství světa: v devíti zápasech porazil osm mužstev, jen jednou prohrál.

glosy

Hokejové šílenství po delší době opět zaplavilo Českou republiku. Spolu s ním se opět vzedmula i mohutná vlna vlastenectví, jaká tady dlouho nebyla a zřejmě ani nebude. Přitom to nemá příliš veliké opodstatnění.

Hokejový národní tým zvítězil na mistrovství světa: v devíti zápasech porazil osm mužstev, jen jednou prohrál. Fanoušci pobíhají po náměstích a křičí: „Mistři, mistři!“, případně: „Jsme nejlepší!“.

To sice ano, ale v čem? Nechci nijak snižovat výkon hokejistů, ovšem hokej je sport, který se významněji prosadil prakticky jen v sedmi zemích světa. Takže význam hokejového titulu není nutné přeceňovat.

K zamyšlení je spíše fakt, proč se sveřepé vlastenectví projevuje tak sporadicky? Proč na náměstích neposkakují tisíce Čechů a proč z oken nevisí české vlajky, když špičkoví čeští vědci zrovna objeví něco se skutečně celosvětovým dopadem? Něco je tady špatně.

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče