Příliš úspěchu může škodit

16. dubna 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
16. dubna 2007, 00:00

Přes veškeré politické dohadování a legislativní zmatky na domácí scéně hlásí česká ekonomika už řadu měsíců po sobě samá příznivá čísla statistik. Ta vypovídají o překvapivě dobrém stavu hospodářství. Inflace zůstává v klidu, stavebnictví i průmysl rekordně rostou a nezaměstnanost klesá.

Za leccos samozřejmě může extrémně mírná zima, která umožnila zejména stavbařům pokračovat v práci i v jindy nepříznivé sezoně. Přes to všechno nevládne obecné nadšení. Například ministr průmyslu a obchodu Martin Říman označil prudký růst průmyslové výroby v Česku za anomálii. Není ovšem sám, také jiní odborníci už nějakou dobu varují, že český úspěch je až příliš závislý na celkovém rozvoji automobilového průmyslu.

Obavy teoretiků vyplývají z faktu, že pokud by v daném odvětví došlo k vážnějšímu útlumu, v rozšíří se negativní důsledky na celou ekonomiku. Nejde přitom jen o to, že by se snížily zisky dvěma či třem velkým automobilkám v zemi. Jako kruhy na vodě by se krize jednoho odvětví začala automaticky přelévat přes a přímé dodavatele až do odvětví, která napohled nemají s tím automobilovým nic společného.

Myslet na katastrofické scénáře, až vyschnou celosvětové zásoby ropy, je přitom zbytečně extrémní. Dosud se budoucnost automobilového odvětví rýsuje růžově. Přesto se zde objevují první vlaštovky možných potíží. Například problémy mzdového vyjednávání ve Škodě Auto posledních dnech.

Neschopnost odborů a vedení podniku domluvit se na kompromisu se může stát spouštěcím mechanismem nadměrného růstu mezd i v dalších firmách. Ano, firmy s vysokou produktivitou

ziskovostí by měly jistě své pracovníky dostatečně odměnit. Je ovšem třeba najít bezpečnou hranici.

Kdo příliš tlačí na pilu, může načas vyhrát. Později se ale může ukázat, že majitelé o příliš drahou pracovní sílu nestojí a své aktivity přesunou jinam. Ať už na Ukrajinu, nebo do Indie. Koneckonců, úspěšnou nátlakovou zkušeností prošly v uplynulém desetiletí desetitisíce francouzských i německých pracovníků, kteří si vybojovali kratší pracovní týden nebo vyšší platy. Výsledek? Jejich práci dnes zastávají Češi, Slováci či

Poláci.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
OECD: Jak vysoké je maximální zdanění na straně zaměstnance?
Auta
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka…
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Kvíz na pátek: Poznáte značku a model auta podle obrázku?
Technologie
Při instalaci nových hlavních verzí Windows 10 se zkrátí doba, kdy zařízení nelze používat
Alza to s elektromobily myslí vážně. Přidává další modely, nabídne levnější vozy i dodávky
AdwCleaner 7.0 odhalí více breberek a skenuje rychleji
Projekt otevřeného ne-x86 počítače žije. Talos II bude ještě letos, s IBM Power9 a za míň
OneDrive rozšiřuje zálohování starších verzí na všechny typy souborů
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít