Příliš starostlivá kvočna

22. března 2004, 00:00 - admin
22. března 2004, 00:00

Ministr sociálna se stará. Škromach shání miliardy na třinácté platy státních úředníků, zvyšuje sociální dávky a životní minimum, vymýšlí programy podpory zaměstnanosti. Jen mu to nějak nevychází, jeho těžkotonážní politika mnohem víc vajec blahobytu rozmačká, než vysedí.

NA TAPETĚ

Ministr sociálna se stará. Škromach shání miliardy na třinácté platy státních úředníků, zvyšuje sociální dávky a životní minimum, vymýšlí programy podpory zaměstnanosti. Jen mu to nějak nevychází, jeho těžkotonážní politika mnohem víc vajec blahobytu rozmačká, než vysedí. Ministr práce vyjádřil obavu o státní rozpočet. Daňové změny prý „podsekly“ jeho příjmy. Není to poprvé, kdy je Škromach s matematikou na štíru. Ve skutečnosti nové daně přinesou vládě desítky miliard navíc. Jenomže její rozhazovačnost má příliš velké oči a tak už nyní je kabinetu jasné, že ani vyšší berně nebudou stačit na pokrytí s nimi spojených slibů. Kde chce za této situace Škromach vzít tři miliardy na přilepšení pro státní zaměstnance, je opravdu záhadou. Tržby klesají, státní dluh narůstá - první o více než dvě procenta, druhé o téměř sto miliard. Kvočna Škromach si ale stále vede svou. Sociální výdaje se nesníží, naopak se v půlce roku is životním minimem opět zvednou. Tahle politika je opravdu drahá. Místo nového blahobytu ministr práce zatím vyseděl přes sto tisíc nových nezaměstnaných. A bude hůř. Vládní boj s šedou ekonomikou posílá na úřady práce vlnu podnikatelů a premiér Špidla vyhrožuje celkem osmi stům tisícům z nich, kteří neplatí žádné, nebo dle něj nízké daně. Socialistické kvočny se nás neptají, zda stojíme o jejich přehnaně starostlivou péči. Kupříkladu nové daně podle Špidly mají chránit poctivé podnikatele před nepoctivými a tím posilovat rovnou konkurenci. Za tenhle podivný typ liberalizmu se podnikatelé vládě jistě poděkují. Zvláště ti menší a střední, jichž se až tak netýkají investiční pobídky, rychlejší odpisy a nižší daně korporací. To jsou ta vejce, jimž by bylo nejlépe na svobodě, bez nevítaného tlaku macaté státní slepice. Statisíce firem, které zaměstnávají svého majitele, případně někoho z rodiny, v lepším případě pár dalších lidí a v tom úplně nejlepším desítky pracovníků, vytvářejí nejlevnější a nejefektivnější sociální politiku. Bez zvláštních nároků dávají ekonomice dvě třetiny pracovních míst. Socialistická kvočna Škromach jim kromě daní naloží ještě nemocenskou a nasadí jim do kožichu špiony z pracáku. Vypadá to, že nechce vysedět kuřata, ale dělat omeletu. Ze skořápek už ale žádné miliardy pro své sociální inženýrství nevyzobe.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče