Příliš slabí lobbisté

06. března 2006, 00:00 - ERICH HANDL
06. března 2006, 00:00

PODNIKATELSKÉ ZÁJMY Jsou čeští podnikatelé schopni ovlivňovat politickou reprezentaci? Jsou to úspěšní lobbisté? Po schválení nového zákoníku práce se zdá, že nikoli. Hodně za to může roztříštěnost jejich stavovské politiky. Zatímco odboráři jsou schopni účinně lobbovat, živnostníkům se to nedaří.

PODNIKATELSKÉ ZÁJMY

Jsou čeští podnikatelé schopni ovlivňovat politickou reprezentaci? Jsou to úspěšní lobbisté? Po schválení nového zákoníku práce se zdá, že nikoli. Hodně za to může roztříštěnost jejich stavovské politiky. Zatímco odboráři jsou schopni účinně lobbovat, živnostníkům se to nedaří.

Stavovské organizace podnikatelů mají v českých zemích dlouhou tradici, první Obchodně-živnostenská komora vznikla roku 1851. Za první republiky byli podnikatelé silní: Jejich zájmy prosazovala Obchodně-průmyslová komora, kromě toho měli velké zastoupení v parlamentu. To představovaly strany Agrární a také Živnostenská, kterou roku 1908 založil Rudolf Mlčoch. Po vzniku Československa byl sice jediným poslancem své strany v Revolučním Národním shromáždění, ale ve volbách v roce 1935 získala jeho Živnostenská strana středostavovská téměř půl milionu hlasů a 17 mandátů. Tedy jako celá sjednocená pravice Karla Kramáře.

Jenže přišla válka a rok 1945 a ačkoliv se ani Mlčoch, ani další vedoucí představitelé strany neprovinili kolaborací, nebylo na základě Košického vládního programu z dubna 1945 povoleno stranu obnovit. Podobně dopadli i Agrárníci a Obchodně-průmyslová komora, které byl později konfiskován všechen majetek. Jak vypadá podnikatelská organizace dnes?

ZAČÍNALI OD NULY

Na začátku devadesátých let začínal rodící se podnikatelský stav opět budovat svou reprezentaci. Kdysi zkonfiskovaný majetek někdejší Obchodně-průmyslové komory vrácen nebyl, a tak se začínalo od nuly. Jenže dost chaoticky. Zatímco odboráři už zastavovali vlaky a bouřili před vládou, podnikatelům trvalo téměř dva roky, než prosadili právní zakotvení hospodářských komor v zákoně.

Stalo se tak v roce 1992, na základě zvláštního zákona vznikla „ústřední“ Hospodářská komora (HK), okresní komory a také Agrární komora. „Potom je tu řada dalších profesních komor, ať už je to komora lékařská, veterinární nebo advokátní,“ říká prezident HK Jaromír Drábek. Zákon ale dnes paradoxně nerozeznává krajské komory, protože v roce 1992 nebyl pochopitelně znám pojem „kraj“.

Zatímco komorantsví se podařilo obnovit, politickou tradici živnostníci už neobnovili. Po revoluci sice vznikla Strana podnikatelů a živnostníků Rudolfa Baránka, posléze se však sloučila s ODA. Do letošních voleb jde pro změnu Strana drobných živnostníků a podnikatelů Miroslava Kopeckého, podle průzkumů ale nemá šanci se do poslaneckých lavic dostat. Dokonce se jí ani nedaří obsadit regionální kandidátky.

ZAMĚSTNAVATELSKÉ SVAZY

K podnikatelskému lobbingu je třeba připočíst zaměstnavatelské svazy, které jsou ale spíše reprezentanty velkých firem. „Komory jsou zřízeny k podpoře aktivit a ochraně zájmů podnikatelů, zaměstnavatelský svaz je občanské sdružení jako každé jiné, slouží spíše jako nástroj pro kolektivní vyjednávání,“ vysvětluje rozdíly prezident Hospodářské komory. Řada těchto svazů ale působí jako součást celostátní komory. Třeba Sdružení automobilového průmyslu, Svaz obchodu nebo Asociace textil oděv kůže.

Dalším typem lobbismu jsou takzvané smíšené komory. „Jedná se o mezinárodní instituce, příkladem je Česko-německá, Česko-belgicko-lucemburská komora nebo třeba komora pro spolupráci se státy SNS. Celkem jich je několik desítek,“ uvádí Drábek. Pět největších se sdružilo v Česko-evropské fórum, které ale hájí spíše zájmy velkých investorů.

HOUFY MALÝCH HRÁČŮ

Dalšími subjekty jsou malá profesní sdružení, která se soustředí na jednotlivá odvětví nebo úzký výsek prosazovaných aktivit. Kolik jich dohromady je? To dnes nikdo přesně neví, neexistuje žádná ucelená databáze. Jde třeba například o Asociaci podnikatelek a manažerek nebo Asociaci malého a středního podnikání. Nedávno například vznikl v Hradci Králové Business Club: „Chceme podnikatelům usnadnit jednání s veřejnou správou, pořádáme řadu akcí a hodláme vytvářet komunikační vazby v regionu u veřejných institucí,“ říká jeho ředitelka Lenka Shejbalová.

Potíží těchto lobbistů je, že nikdy nedokázali táhnout za jeden provaz. Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy si spíše konkuruje s Asociací malých a středních podnikatelů Jaroslava Vlčka. Tito malí hráči také nemůžou najít společnou řeč s velkými svazy. „S čím nejsme spokojeni, je to, že těchto skupin je příliš mnoho. Mnohdy se navzájem překrývají, nejsou vyřešeny jejich kompetence a velmi často jednání nevyúsťuje v jednoznačné, věcné závěry, které by obsahovaly účinné řešení. Stručně řečeno, věci se řeší, ale málo efektivně,“ míní generální ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.

Například v rámci první fáze reformy veřejných financí, která dopadla především na živnostníky, si Bedřich Danda stěžoval, že se na tripartitě přiklonily velké svazy na stranu vlády a odborů. Před čtyřmi roky sice vznikla Podnikatelská rada, která sdružila Hospodářskou a Agrární komoru s některými zaměstnavatelskými svazy, ale po několika spíše deklaratorních akcích o ní dnes není prakticky slyšet. Některá sdružení se také v minulosti přetahovala s Hospodářskou komorou o privatizaci obchodních rejstříků. Ale smál se třetí - spor totiž vyhrál stát.

Roztříštěnost podnikatelské reprezentace se pochopitelně odráží v její schopnosti prosadit své záměry. Na nejfrekventovanějším legislativním fóru - tripartitě - diskutovali léta s politiky odboráři a velké firmy, Hospodářská komora byla mimo. Připomínkovým místem pro nové zákony se stala až loni. „S výsledky podnikatelského lobbingu nemůžu být spokojen. Například události kolem schvalování zákoníku práce ukázaly, kdo má větší vliv na politickou reprezentaci. Je to promarněná šance, a tady je vidět, že náš vliv je naprosto nedostatečný,“ přiznává Drábek.

ŽÁDNÉ VELKÉ AKCE Na rozdíl od odborů nedokázali podnikatelé nikdy zorganizovat velkou protestní akci. (Snad s výjimkou manifestace dovozců ojetin před několika lety.) Vše vyvrcholilo na konci loňského roku právě při projednávání návrhu zákoníku práce. Odbory na jeho podporu svolaly velkou demonstraci na pražské Palachovo náměstí. Zorganizovaly příjezd mnoha autobusů z různých končin republiky, jejich osazenstvo pak před Rudolfinem hvízdalo na píšťalky a hrozilo pěstmi. Hospodářská komora se snažila návrh ovlivnit úřední cestou, ale nepodařilo se jí nic prosadit. Stavovskou vlajku se pokoušelo pozvednout Sdružení podnikatelů a živnostníků Bedřicha Dandy, které oznámilo na konec listopadu protiakci. Obchodníci měli zavřít obchody, dopravci zastavit autobusy. Protest ale skončil fiaskem - nikdo se ho totiž nezúčastnil. Na roztříštěnost podnikatelského stavu si už stěžuje vláda i opozice. „Mně velmi vadí, že každou chvíli jednám s jiným zástupcem podnikatelů, jsou nejednotní, k problémům od nich málokdy dostáváme jeden názor,“ řekl před časem v rozhovoru pro Profit bývalý vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Stav vadí také předsedovi ODS Mirku Topolánkovi: „Kdyby hospodářská komora pracovala dobře, tak by živnostníci neměli pocit, že pracuje špatně. I když bych řekl, že ten velký tlak na podnikatele je v poslední době přinutil více se organizovat. Ale není to dostatečné, musí získat daleko větší váhu,“ míní hlavní kandidát na příštího premiéra. CO S TÍM Neměli by živnostníci založit svoji stranu, jako tomu bývalo za první republiky? „To by se probudili pozdě. Já kromě toho nevěřím na stavovské, etnické ani jiné účelové strany. Oni osloví jen svoji komunitu, není jich sice málo, ale k volbám moc nechodí,“ myslí si Mirek Topolánek. Vidí jediné řešení - aby podnikatelé dali hlas důvěryhodné pravicové straně. Zdeněk Liška zase vidí řešení v zavedení takzvaného systému RIA, tedy jakéhosi připomínkového místa k legislativním procesům. „Jeho zavedení podporujeme. Tento systém měl být už dávno fungovat,“ říká Liška. A Jaromír Drábek by rád viděl zlepšení na straně státu: „Zásadním problémem je, že sama vláda v poslední době porušuje legislativní pravidla a nevypořádává ani zásadní připomínky vzešlé z mezirezortního řízení. Dobrým příkladem může být výše zmíněné projednávání pracovního zákoníku. Další precizování současných pravidel pro náš sektor nevidím jako účelné. Stačí, aby vláda a jednotliví ministři dodržovali vlastní schválený legislativní proces,“ tvrdí komorový prezident. S přispěním Dušana Šrámka

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče