Příliš mnoho zážitků

17. března 2008, 00:00 - Eva Marzini
17. března 2008, 00:00

ZÁBAVNÍ AGENTURY - Řízení tanku, obsluha bagru, vyvážení popelnic či krmení zvířat v zoo. Pro někoho běžné povolání, pro jiného zase přitažlivý zážitek, za který je ochoten zaplatit nemalou částku. Právě na tom založila přibližně dvacítka firem své podnikání. Na malém českém trhu jich ovšem může přežít jen několik.

Obchodování se zážitky, o tom věděl ještě před pár lety málokdo. K popularitě tohoto odvětví přispěla až média. Zhruba před dvěma lety je totiž zaplavil příběh o raketovém růstu „firmy na zážitky“, společnosti Allegria. Ta za dva roky zvýšila obrat ze 150 tisíc na 10 milionů. Za nejrychleji se rozvíjející firmu a originální nápad vyhrála její majitelka Linda Vavříková celorepublikové klání soutěže Živnostník roku 2006.

Vavříková se tak stala nejznámější obchodnicí se zážitky. Přitom s nápadem přišla o fous později než Eva Ginzelová ze společnosti Den jak sen. Zanedlouho svůj obchod rozjel také Tomáš Vychodil, který založil Užijsito.cz, nebo s internetovým obchodem Dejtonej.cz Nataša Dlouhá. Další nadšence motivoval prostý příběh Vavříkové v novinách, jak rozjet podnikání za „pouhých“ sto tisíc korun. Za jediný rok se do obchodu s atrakcemi pustilo nejméně patnáct firem. „Vůbec mě nenapadlo, že konkurence bude tak rychle přibývat. V podstatě mě motivovala k vyšším výkonům,“ shrnuje situaci Ginzelová půl roku poté, co spojila firmu s poukázkovým gigantem společností Sodexho Pass.

HLAVNÍ HRÁČI NA TRHU

Adrop, Allegria, Art On-line,

Dárek, Dárky a zážitky, Daruj

sen, Dejtonej.cz, Den jak sen,

Dreamy day, Eldorado,

Esennce, Kouzelný dárek,

Learn2Lead, Out of office,

Paintball Terezin, Praguelive,

Skakaciboty, Skyplan,

Splněný sen, Super zážitky,

Užijsito.cz, Zlatá rybka

Dárky pro zasloužilé a věrné

Podnikání se zážitky v zásadě funguje na jednoduchých principech. Prodejci vyhledávají co nejrozmanitější atrakce a služby, jako například jízdu se psím spřežením, let stíhačkou či zdánlivě prosté vysypávání popelnic. Zážitky posléze zprostředkují na svých internetových stránkách klientům. Kupují si je jednotlivci nebo firmy. A právě ty tvoří významnou klientelu. Zážitky se totiž staly novým atraktivním dárkem jak pro nejlepší zaměstnance, tak i pro věrné zákazníky. Pro obchodníky jde také o jistý příjem, protože si kontrakty s firmami zpravidla nasmlouvají na celý rok dopředu. Zatímco jednotlivci nakupují zážitky spíše sezonně v rámci svátků, jako jsou například svatý Valentýn či Vánoce.

Jak se vlastně obchod se zážitky dostal do Česka? Vavříková i Ginzelová přiznávají, že na začátku jejich podnikání byla spíše náhoda než dobře propočítaný záměr. „S kamarádkou jsme spekulovaly, jak by mohly vypadat nemateriální dárky, a přišly jsme na zážitky. Jeden jsem posléze koupila tátovi k Vánocům. A tak vlastně složitě vymyslely to, co už ve světě dávno fungovalo. To jsme tehdy ovšem ani netušily,“ líčí Vavříková.

Také Eva Ginzelová vypráví o náhodě, která ji přivedla před šesti léty k nápadu rozjet obchod se zážitky. Tehdy o nich slyšela od kamarádky na návštěvě Anglie, kde se netradiční artikl osvědčil a dobře se prodává už od konce osmdesátých let. Po návratu domů neměla v hlavě nic jiného než plán, jak se do obchodu s nimi pustit. Byla první, která virtuální obchod se zážitky na českém internetu spustila.

Ještě že nepotřebujeme sklady

Lindě Vavříkové se na obchodování nejvíce líbí to, že se toto zboží nemusí skladovat, tím pádem v nich neleží kapitál. Nataša Dlouhá vidí přednost tohoto odvětví zase v nízké vstupní investici. Karty odkrývá i Eva Ginzelová a ukazuje na zásadní potenciál v prodeji zážitkových poukázek firmám, třeba namísto tradičních reklamních předmětů. „Přesvědčila jsem se o tom ještě v době, kdy jsem pracovala v reklamní agentuře. Nabízeli jsme obchodním partnerům hrníčky, klíčenky či přívěsky s logem. Stále totéž dokola, byla to docela nuda. Marketingoví ředitelé se každoročně ptali po nových nápadech, ty ovšem žádné nebyly. Svitlo mi, až když jsem poprvé slyšela o zážitcích. Věděla jsem, že to je právě ta novinka, která nudný trh s reklamními předměty oživí,“ líčí.

Ginzelová však nebyla jediná, kterou napadlo postavit obchod se zážitky na nabídce pro marketingové účely firem. Podobně uvažovala také Vavříková. Před tím, než spustila svůj obchod, pracovala jako marketingová ředitelka jedné malé IT firmy. I Tomáš Vychodil, jednatel brněnské společnosti Užijsito.cz, pracoval před spuštěním stejnojmenného portálu jako marketingový ředitel. A už ve své původní profesi se se zážitky setkal. „Sháněl jsem pro vedení společnosti a obchodní partnery nějaké dárky, nechtěli jsme dávat obyčejnou flašku, v tu chvíli ale nastal problém, protože určitý zážitek nemusí vyhovovat každému. Potřeboval jsem jakýsi balíček na míru, a to zařídit mi dalo docela práci,“ líčí.

Nataša Dlouhá, spolumajitelka Dejtonej.cz, si zážitky zase nejdříve vyzkoušela, a až pak se rozhodla je prodávat. A kvůli podnikání s artiklem plným emocí opustila své původní zaměstnání v médiích.

Češi za dárky ročně vydají miliardy

Jak významný potenciál na trhu mají dárky, přiblížilo šetření společnosti Datamar pro Sodexho Pass, které provedla mezi spotřebiteli, personálními, obchodními a marketingovými manažery. Podle průzkumu se za dárky v České republice každoročně utratí celkem 134 miliard korun, z toho 104 miliard utratí spotřebitelé, zbytek firmy. Téměř polovinu z celkové částky Češi vydají v období Vánoc a konce roku. Průzkum také říká, že mezi spotřebiteli se zvyšuje obliba takzvaných dárkových poukázek. Ty mohou být jak na hmotné dárky (parfémy, knihy, vína), tak i na služby, jako jsou lístky do divadla, poukázka do fitcentra nebo zájezdy. Průzkum ukázal i růst zájmu o zážitky. Největší dosavadní zkušenosti s jejich nákupem mají obchodní a personální manažeři. Tržní potenciál dárkových poukázek podle studie dosahuje 33 miliard korun.

Na rozjezd alespoň milion

V dárcích se sice točí miliardy, ale kolik jsou Češi ochotni utratit za zážitky? „Myslím si, že na tak malém trhu se nedokáže udržet všech dvacet aktuálních hráčů. Z dvacítky firem mají asi jen čtyři nejzkušenější budoucnost,“ odhaduje Ginzelová.

Společnost Sodexho Pass nabídla loni na podzim Evě Ginzelové odkup její firmy Den jak sen. Obchodnice si ponechala minoritní podíl. „Získali jsme silného partnera, který má systém poukázek velice dobře promyšlený a otvírá nám cestu k firemnímu trhu. Portfolio partnerů Sodexho je významné, jde o více než dvacet tisíc partnerů. Před konkurencí tak máme zásadní náskok,“ přibližuje důvody rozhodnutí Ginzelová.

Nováčci v byznysu se musí připravit na tuhý boj. Zatímco ještě v roce 2004 by jim pro slušný rozjezd stačilo sto tisíc korun, dnes by to musel být asi milion. „Už nestačí vytvořit obyčejné webové stránky či zavést jednoduchý informační systém. Třeba e-shop musí být propracovaný a vyžaduje si investici do kvalitního programátora. I design webu musí být na úrovni. Investovat několik desítek tisíc je nutné i do kvalitních propagačních materiálů. Počítat se musí i se zaměstnanci. Také reklama něco stojí. Například desítky tisíc ročně investujeme do reklamy ve vyhledávačích,“ vyjmenovává požadavky Ginzelová.

Velkou konkurenční výhodou je také důvěryhodnost. Podle již zmíněného průzkumu může zákazníky od nákupu poukázek odradit právě nedůvěra k méně známým zážitkovým firmám. Hrozí totiž, že obdarovaný nedostane služby v očekávaném rozsahu a kvalitě. Klienti rovněž kladou důraz na doplňkové služby. Dvě třetiny respondentů proto upřednostňují nákup u specializovaného prodejce. U něj vyžadují velký výběr poukázek s různým, co nejširším zaměřením, včetně žhavých novinek.

Obchodovat na internetu už nestačí

Den jak sen i Allegria se pokoušejí získat co nejširší okruh klientů. Kromě internetového prodeje proto vsadily i na kamennou provozovnu. Ginzelová dosud prodávala na stánku v obchodním centru jen o Vánocích. Letos šla o krok dál a otevřela celoroční stánek v obchodním centru na pražském Chodově. „Stánek funguje jako stojící reklama, která nás zviditelňuje a zároveň jsou naše zážitky dostupné nejen na internetu, ale i širšímu okruhu zákazníků,“ dodává. Do jeho pořízení investovala několik desítek tisíc a měsíčně ji provoz stojí přes 100 tisíc korun. Proto, aby výdaje utáhla, musí prodat o to vyšší množství zážitků. „Zatím v kamenných obchodech prodáváme jen v Praze, uvažuji ale expandovat i do Brna a Plzně. Čekáme jen, jak se obchod rozjede,“ prozrazuje.

Také Vavříková od loňských Vánoc provozuje stánek, a to v pražském nákupním centru Palladium. Další podnikatelé ze silné čtyřky jsou opatrnější. Tomáš Vychodil se do vlastního kamenného obchodu příliš nehrne. „Určitě je to zajímavá myšlenka, ale musíme ji důkladně analyzovat, jde o poměrně velkou investici do nájmu, a to i na několik let dopředu. Prozatím nehodlám takto umořit několik stovek tisíc,“ přibližuje. Ani Nataša Dlouhá tuto formu prodeje zatím neprosazuje, spíše než do stánku investuje do reklamy.

Jako další možný směr, kterým lze rozvíjet obchodování se zážitky, se ukazuje nabídka atrakcí i v zahraničí. Je výhodná pro firmy, které mají zahraniční pobočku a rády by obdarovaly i tamější klienty či zaměstnance. Ginzelová i Vavříková nabízejí zážitky na Slovensku přes místní partnerské firmy. Pozadu nechce zůstat ani Dlouhá, která se brzy hodlá usadit s vlastní pobočkou v Bratislavě. Brňák Tomáš Vychodil zatím o pobočce neuvažuje, ale chválí si strategickou polohu moravské metropole, odkud, až nastane pravý čas, bude mít blízko nejen do Bratislavy, ale třeba i do Vídně.

Stanou se z firem cestovky?

Vize o budoucnosti podnikání se zážitky se u jednotlivých obchodníků liší. Trh je to přece jen pořád v Česku nový a chování zákazníků nejde vysledovat. Prodejcům dosud obraty každoročně mnohonásobně stoupaly. V příštích letech ovšem takovýto vývoj již nepředpokládají. „Nevíme, jestli je to setrvalý trend, ale věříme, že i v budoucnu budou mít zážitky stálé místo na trhu. Budou se jen obměňovat a je možné, že poroste poptávka po atrakcích v zahraničí,“ míní Ginzelová. Nataša Dlouhá zase vidí potenciál v rozšiřování služeb pro firemní zákazníky, kde je pro různé dárky široké pole využití.

Tomáš Vychodil míní, že podstatná část nabídky bude směřovat do cestovního ruchu. Zda tomu tak opravdu bude, rozhodne poptávka. Jisté tendence ubírat se tímto směrem jsou u některých obchodníků znatelné již dnes. Například Vavříková nabízí atrakce zahraničním turistům v Praze. „Každý si chce v cizí zemi prožít i trochu toho dobrodružství. Kvůli tomu nás oslovily cestovky. Rozvoj je možný v mnoha rovinách a nebojíme se toho,“ říká. Práci s turisty si zkusila před dvěma lety i Nataša Dlouhá. „Klientela zážitků byla poněkud specifická. Přesněji řečeno, často se jednalo o práci s povětšinou opilými hulváty z Anglie. Nakonec jsem prodej zážitků pro turisty raději ukončila,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče