Příkladem budiž fotbal

11. března 2008, 16:04 - Ivan Pilný
11. března 2008, 16:04

Novátorské úsilí by nemělo probíhat jen ve čtvrtek

Inovace je kouzelné slovo, které kromě faktického vlivu na konkurenceschopnost České republiky začíná pronikat i do slovníku českých politiků. Zdá se, že nebude mít stejný jepičí život jako volba prezidenta, přeběhlíci nebo politická korupce. Je přinejmenším stejně důležitá jako globální oteplování nebo informační společnost. A na rozdíl od předchozích pojmů má bezprostřední vliv na to, jak se my a Evropa budeme mít už zítra, nikoli až za několik desítek let.
Nedávná akce Tuesday Business Network v Senátu nazvaná podle celého projektu Innovation Thursday byla zajímavou příležitostí si na toto téma vyměnit názory a seznámit se se zahraničními zkušenostmi. Zúčastnili se jí nejen prominenti a VIP osobnosti jako místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra, předseda Senátu Přemysl Sobotka a někteří europoslanci a senátoři, ale i ti, pro které inovace představují každodenní život. Kromě tvůrců prostředí byli přítomni zástupci finančního sektoru a inovační firmy v různém stadiu vývoje.

Zaostáváme

Na semináři byla také poprvé prezentovaná Zelená kniha výzkumu, vývoje a inovací v České republice připravená Technologickým centrem Akademie věd České republiky. Jde o komplexní analytickou a koncepční práci posuzující stav v této oblasti v evropském kontextu, která má být podkladem pro novou národní politiku. Mnoho srovnávacích statistik v Zelené knize ukazuje, že na tom nejsme právě nejlépe a že se ani zatím neblýská na lepší časy. Produktivita práce u nás je na poloviční úrovni dosahované v EU15. Souhrnný inovační index nás řadí na třinácté místo v EU. Veřejná podpora vědy, výzkumu a inovací je financovaná ze 22 zdrojů. Zaostáváme i v počtu patentů. Doba, kdy se staneme zemí a ekonomikou fungující na podkladě „invented in“, nikoli „made in“, je značně vzdálená a při současných trendech by také nemusela přijít nikdy. Evropa finišuje se strategiemi a také nalévá do této oblasti mnoho peněz. I u nás nastal jistý pohyb. Výrazně se angažuje i sám premiér Mirek Topolánek jako předseda Rady vlády pro výzkum a vývoj. V pozadí náhlého zájmu je možná částečně i obava, aby někdo nebyl ukřižován kvůli neschopnosti využít valících se evropských peněz. Ať už je objektivní skutečnost jakákoli, je to dobře. Shánět na českých politických luzích a hájích někoho, kdo by v zájmu třeba zvýšené viditelnosti projevil schopnost něco skutečně udělat, je zřejmě marné. Stačí se podívat, kam dopadl prapor informační společnosti třímaný bývalým ministrem někdejšího ministerstva informatiky Vladimíra Mlynáře. Jinou věcí ovšem je, jak efektivně budou evropské peníze využité.

Zkušenosti ze zahraničí

Komplikované operační programy se složitou administrativou nebudou asi to pravé ořechové. Inovace se také nekryjí s prosazovaným kriteriem „tvorby pracovních míst“ v zaostalých regionech. Inovace se těžko mohou opírat o dotované umělé pracovní síly.
Na semináři zazněly také zajímavé příspěvky zahraničních řečníků. Yoav Andrew Leitersdorf se zkušenostmi s rizikovým kapitálem v Izraeli i USA ve své prezentaci ukázal, že inovace a jejich financování mohou fungovat i v takové malé a těžce zkoušené zemi, jakou je Izrael. Ředitel Ústavu technologií, inovací a podnikání při Akademii věd USA Charles Wessner se ve své prezentaci opíral o přednášku pro francouzský Senát. Akcentoval zejména obrovský význam sektoru malých a středních firem a jejich nedostatečnou podporu. Mě nejvíce zaujala jeho paralela s fotbalem. Nestačí popisovat stav hřiště a zabývat se strategií a rolemi jednotlivých hráčů, ale je třeba střílet. Jen takto se ve fotbale dávají branky. Panelové diskuse a příspěvky účastníků se týkaly nejen strategických opatření a reforem, ale volaly i po střelbě na branku. Je dobře, že EU se konečně dohaduje o změně stavu, za něhož udržování patentu v USA přijde na deset tisíc dolarů a ve 22 evropských státech na dvaadvacetinásobek. Zajímavým nápadem také bylo, aby stát dotoval nákladné patentové řízení, u úspěšných přihlášek až sto procenty. Největší diskuse se týkala tristního stavu českého školství.

Nízká úroveň škol

Viceprezident Microsoftu pro Evropu Jan Mühlfeit vyjádřil názor, že úroveň absolventů škol je stanovená už úrovní výuky na základní škole. Je třeba přestat memorovat, ale naučit se myslet, nebát se nových cest a nápadů. Platí-li to o základních školách, pak o to více o vysokých. Procento studentů ochotných podnikat je otřesně malé a v praxi se po absolvování ustálí na čtyřech procentech. Komerční sféra si permanentně stěžuje na úroveň absolventů škol a ze zoufalství si začíná zakládat vlastní. Je na čase, aby se objevila česká Margaret Thatcherová a na adresu vysokých škol řekla: „Více vám nemůžeme dát, ale zakládejte si vlastní katedry s odborníky z praxe, vyvíjejte komerční činnost. Co si vyděláte, je vaše.“ Funguje to v Cambridgi, proč by to nemohlo fungovat u nás? Jediné zdroje, které má Česká republika k dispozici, jsou lidské. Všechny ostatní buď neexistují nebo byly už vyčerpány. Ve školství je třeba odstranit všechny legislativní, politické a další bariéry.

Nedostatek kapitálu

V naší kotlině zoufale chybí startovní kapitál. Business angels zatím nepřiletěli a banky a rizikový kapitál do nových neprověřených nápadů a firem prostě investovat nebudou. Inkubátory pro začínající firmy jsou zoufale podfinancované a chybí jim lidé zkušení z byznysu. Zůstávají příliš akademické, což potenciál inkubovaných firem spíše brzdí, než rozvíjí. Stát by měl vytvořit daňové i jiné iniciativy a aktivně i marketingově propagovat malé a střední inovační firmy. Velké to nepotřebují, jejich náklady na vývoj a výzkum často dosahují výše českého státního rozpočtu. Je tristní vidět lidi s nápady, kteří doslova žebrají o pozornost a trochu peněz. Věřte, že u nás existují, a nejsou jen ti, kdo už prošli údolími smrti, například Linet se svými nemocničními lůžky nebo Elmarco se stroji na nanovlákna. Je správné věnovat určité procento státního rozpočtu vědě a výzkumu, ale inovace se nerodí jen na podkladě základního výzkumu. Daňové úlevy na vývoj a výzkum jsou žádoucí, ale je třeba přesněji definovat, co to vlastně je. Výzkum pro výzkum nebo modernizace výrobní linky to rozhodně není. Zahraniční komerční firmy používají standardní metodiku, která vědu a výzkum vystihuje i s vazbou na využití výsledků v praxi.

Cílem je konkurenceschopnost

Pokud se týká evropských zdrojů, je třeba pragmaticky konstatovat, že konkurence mezi státy EU existuje a bude existovat. Otázky týkající se odlivu mozků, nedostatečně definovaného nebo malého podílu na výsledcích společných evropských projektů jsou relevantní a odpovědi složité. Cílem by měla být konkurenceschopnost ČR a respektování společné evropské strategie tam, kde vynaložené investice dávají vysoký podíl návratnosti a přidanou hodnotu. Totéž se týká oblastí, kde vzhledem k omezeným možnostem může ČR hrát jen parciální roli a může úspěšně využít partnerství a společných evropských zdrojů.
Seminář přinesl i podnět na založení Klubu novátorů, jenž by se měl stát platformou pro výměnu názorů a konsolidaci strategií na praktické odstranění bariér v oblasti inovací.
Stagnace České republiky v oblasti vědy, výzkumu a inovací omezuje její konkurenceschopnost a vytváří chmurné vyhlídky budoucnosti naší ekonomiky. Není to téma denně probírané v Blesku ani v Mladé frontě Dnes. Musíme jen doufat, že se najdou politici ochotní uvažovat nejen o populistickém sbírání hlasů voličů pro nejbližší čtyřleté období, ale kteří vidí i dále. Mezi tím nezbývá než stejně jako ve fotbale bojovat, střílet a dávat branky. Setkání Innovation Thursday nemělo jiné ambice než pozvat všechny zúčastněné do tohoto týmu. Neplatí to jen pro čtvrtky, ale nějakým dnem v týdnu je třeba už začít.

Souvislosti

Produktivita práce v ČR je ve srovnání s EU15 poloviční.
Souhrnný inovační index řadí ČR na třinácté místo v EU.
Veřejná podpora vědy, výzkumu a inovací je v ČR financovaná ze 22 zdrojů.
Zaostáváme v počtu patentů.

Problémy

Úroveň absolventů škol je stanovená výukou na základní škole.
Procento studentů ochotných podnikat je malé a v praxi se po absolvování ustálí na čtyřech procentech.
Ve školství je třeba odstranit všechny legislativní, politické a další bariéry.
V ČR chybí startovní kapitál.
Inkubátory pro začínající firmy jsou podfinancované a chybí jim lidé zkušení z byznysu.
Lidé s nápady doslova žebrají o pozornost a trochu peněz.
Stagnace ČR v oblasti vědy, výzkumu a inovací omezuje její konkurenceschopnost a vytváří chmurné vyhlídky budoucnosti naší ekonomiky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče