Přijde ratingové tsunami?

02. března 2010, 12:39 - Vladimír Pikora
02. března 2010, 12:39

I v eurozóně zůstanou dlouhodobě chudé oblasti

Poslední dění v Řecku šokuje veřejnost i finanční trhy. V ulicích mnoha evropských metropolí to po oznámení rozpočtových škrtů vypadá jako v revolučním roce 1848. Řecko dalo hospodářské politice několik lekcí a další nás nejspíš ještě čekají.

Konec konvergence Pro spekulanty ve střední Evropě je největším šokem to, že už nelze spoléhat na konvergenci. V posledních letech se dalo vydělat jmění na sázce na to, že nebude trvat dlouho a celá střední a východní Evropa dožene Německo. A opravdu. Všechny země rychle rostly a sedmimílovými kroky doháněly průměr Evropské unie. Česká republika už dokonce v HDP na hlavu předčila Portugalsko jako člena eurozóny. V mnoha ohledech jsme už předběhli i Řecko. Nyní si ale řada lidí všimla, že zatímco my se průměru stále blížíme, některé státy uvnitř eurozóny se mu naopak vzdalují. I napadlo je, jestli není jen otázkou času, než se také my budeme průměru vzdalovat. Všichni pochopili, že konvergence možná skončila stejně jako v Řecku. Za pět let už nemusíme být Německu blíž. Některé oblasti jsou prostě dlouhodobě chudé, a tak to i zůstane. I uvnitř jedné země pozorujeme, že cenová a mzdová hladina nekonverguje. Jinými slovy, dlouhodobý nákup koruny, polského zlotého či rumunského leu už není sázkou na jistotu. Na středoevropské trhy se už nové firmy hnát nemusejí.

Mírná terapie Druhou související lekcí je, že s tlakem na konvergenci se to nesmí přehnat. Lidé chtěli, aby se Řecko a Španělsko rychle vyrovnalo západní Evropě. Ceny zde rostly a zvyšovaly se i mzdy. Jen v letech 2001 až 2008 mzdy v Řecku vyskočily o 50 procent, v Německu ale jen o 16 procent. Produktivita práce Řekům bohužel tak rychle nerostla. Se společnou měnou proto ztratili konkurenceschopnost na světových trzích. Se Španělskem je to podobné. Není se proto čemu divit, že mají Španělé třikrát vyšší nezaměstnanost než Němci. A není to dáno jen historicky a strukturálně. Z velké části za ni nese vinu euro, které je pro Španělsko moc silné. Jinými slovy, příklad Řecka ukazuje, že se mzdami se nesmí moc tlačit na pilu. Dnes se v Řecku hovoří o zmrazení mezd. Ve skutečnosti to je jen velmi mírná terapie.
Finanční trhy se nyní třesou, že ratingové agentury budou Řecku ještě více zhoršovat úvěrové hodnocení. Není se čemu divit. Například podle agentury Moody’s má Řecko stejný rating jako Polsko. Opravdu si někdo myslí, že je u těchto zemí stejná pravděpodobnost selhání vůči věřitelům? To je na tom Polsko tak špatně? Není, má totiž zhruba poloviční dluh k HDP než Řecko.
Otázkou je, jestli Řecko nevyvolá ratingové tsunami. V ČR se dlouhodobě výrazně zhoršuje stav veřejných financí a tento trend v dohledné době neskončí. Zatímco v roce 2002 činil vládní dluh jen 33 procent HDP, v roce 2011 má podle projekce OECD tvořit již téměř 60 procent. Ratingové agentury zatím nereagují a hodnocení ČR nemění. Neplyne z toho, že nás změna teprve čeká? Pokud by se vize OECD naplnila, znamenalo by to, že už v roce 2012 nebude ČR plnit maastrichtské kritérium dluhu ku HDP, čímž se nám zavřou dveře do eurozóny, protože snižovat dluh není tak snadné jako snižovat deficit státního rozpočtu.
Estonsko bude nejspíš poslední zemí, o kterou se eurozóna rozšíří. Je to maličká ekonomika, jejíž hrubý domácí produkt je 182krát nižší než HDP Německa. Eurozóna slupne Estonsko jako malinu a nikdo to nepozná. Polsko je už jiná liga. Jemu už by po Řecku ani nebylo z čeho pomoct. V banku by bylo příliš mnoho peněz.

Dluhopisový guláš Maastrichtská kritéria, kterými se řídí vstup do unie, se musejí změnit. Již se nesmí hovořit o deficitech. To musí být zakázané slovo. S tím se ale dramaticky snižuje pravděpodobnost, že bychom euro někdy přijali.
Nicméně je otázkou, jestli Řecko není začátkem konce eura. Ukazuje se, že euro je vnitřně velmi slabou měnou. Eurozóna je příliš nesourodá. Ten, kdo si myslel, že euro v devizových rezervách centrálních bank světa nahradí dolar, se mýlil. Evropské dluhopisy představují pro investory guláš, a ne alternativu k americkým státním cenným papírům. Řecko si na trzích půjčuje za mnohem horších podmínek než Německo. Teoreticky by eurozóna mohla vydávat své „jednotné“ dluhopisy, a Řecku tak zlevnit financování. To by ale volalo po vzniku nějaké nové instituce, která by měla pod palcem financování členských států unie. Kdo by se znelíbil, byl by od peněz odstřižen. Tomu však nedá po posledních zkušenostech v Evropě nikdo zelenou. Dolar na krizi jedině vydělá.

Graf:

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Chcete změnit zdravotní pojišťovnu? Máte čas do 30. září, jinak až za půl roku
Čínské turbulence na trhu s kryptoměnami
Nepovinný PES by měl podnikatelům usnadnit práci. V čem a jak?
Co je dobré vědět o superhrubé mzdě?
Polil vás v hospodě číšník? Kdo to zaplatí?
Auta
Člověk převlečený za sedadlo? Ano, i to je při vývoji…
Toyota má nový program na úpravu svých vozů. Sportovní může být třeba i Prius
Estonská elektrická tříkolka je pořádné retro. A baterii si odnesete v kufru
Galerie: Williams se nevěnuje jen Formuli 1. Staví i auta a nyní slaví 40 let
Giannini 350GP je Fiat 500 po obří dávce steroidů. Prohlédněte si tento speciál v akci
Technologie
Překvapení: AMD příští rok vydá 12nm procesory a GPU, na nové technologii 12LP od GloFo
Nejvýkonnější herní konzoli si už můžete předobjednat. Xbox One X stojí 13 500 Kč
Osmijádrové Intely na příští rok by stále mohly být 14nm, založené na Coffee Lake
E-shop Lidlu odstartoval. Láká na bezplatnou dopravu a 90denní lhůtu pro vrácení zboží
Lara Croft opět míří do kin. Podívejte se na první ukázku nového Tomb Raidera
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít