Přihlaste se do tendrů

15. září 2011, 18:17 - Blahoslav Hruška
15. září 2011, 18:17

Chystaný federální projekt modernizace ruského průmyslu je příležitostí pro české firmy, říká ruský velvyslanec

Diplomatickou kariéru strávil Sergej Kiseljov v exotických zemích, působení v Praze pro něj ale znamená možnost ukázat, že ne všechny vztahy s Ruskem je třeba budovat znovu. „Vědecká spolupráce nikdy nezmizela a naše centra jsou šancí pro český průmysl,“ říká ruský velvyslanec v rozhovoru, který poskytl prostřednictvím e-mailu.

Na které ruské regiony nebo odvětví by se podle vás měly české firmy zaměřit? Většina ruských regionů a průmyslových odvětví vzbuzuje zájem českých firem již dávno, protože Rusko je pro Česko důležitým strategickým partnerem. Ekonomický rozvoj vytváří příznivé podmínky pro pronikání vašich společností na náš trh. Velký potenciál mají odvětví, jako je strojírenství, kovozpracující a dřevozpracující průmysl, energetika, doprava, stavební průmysl, potravinářství, chemický a farmaceutický průmysl, ekologie, bytové hospodářství a cestovní ruch.
Regionální vztahy udržuje více než dvacet republik, oblastí, krajů nebo měst či obchodních komor. Jmenoval bych republiky Tatarstán a Baškortostán, Chanty-Mansijský autonomní okruh, Moskevskou, Leningradskou, Volgogradskou, Omskou, Orenburskou, Sverdlovskou a Čeljabinskou oblast, Kalmycko, města Moskva a Petrohrad, Volgograd a Nižní Novgorod. K aktivizaci spolupráce nepochybně přispěje také účast českých firem na státním programu modernizace ruské ekonomiky. V rámci Partnerství pro modernizaci Rusko–EU se připravuje k podpisu rusko-česká deklarace. Předpokládáme, že bude podepsána ještě letos.

Některé evropské státy přehodnocují svůj přístup k rozvoji jaderné energetiky. Česko i Rusko naopak chtějí jádro rozvíjet dál. Jak se vám jeví možnosti rusko-české spolupráce v této oblasti? Přístup k energetice musí začínat nikoliv u politických hesel, nýbrž u záruk, že technologické řešení nebude znamenat zvýšení ceny života lidí. Spolu s tím se musí hodnotit také například ekologické dopady celého výrobního řetězce nebo spolehlivost dodávek energie spotřebitelům. Pro řešení tohoto komplexu úkolů se nejvíce hodí jaderná energetika. Jaderné elektrárny jsou kompaktní, spolehlivé, energie v nich vyráběná je levná a její cena je dlouhodobě stabilní. To jsou hlavní kritéria rozhodující o volbě energetických zdrojů ve všech zemích světa. Spolupráce českého průmyslu na ruských jaderných projektech se opírá nejen o firmy, ale také o vědu, výzkum a školy. Konkrétně v dostavbě Temelína se předpokládá, že nejméně 70 procent z objemu kontraktu budou činit dodávky českého průmyslu. Existují také již fungující kontrakty – Rusko dodává palivo pro české atomové elektrárny a aktivně se podílí na zvyšování jejich výkonnosti a prodlužování funkčnosti. A – což je nejdůležitější – vše je podloženo zkušeností ze společné práce ve třetích zemích.

V minulosti jezdily stovky československých vědců bádat do SSSR, dnes směřují především do zemí EU a do USA. Je přesto možné počítat s obnovením vědeckých programů? Rusko-české vědecké styky není třeba obnovovat, jelikož nikam nezmizely. Změna orientace části českých vědců na země EU a na USA se navíc pozitivně projevila také na rusko-české spolupráci, v jejímž rámci existuje více než 150 projektů.
V Rusku vznikla nová vědecká centra. Jmenoval bych Skolkovo, které se podle mne stane ruskou obdobou Silicon Valley. Již o něj projevují zájem americké a evropské společnosti a vědecké kruhy, začaly přicházet zahraniční investice. Skolkovo a jiná centra mohou být jistě zajímavá také pro český průmysl a vědu, proto zveme Čechy ke spolupráci.

V Česku působí tisíce ruských podnikatelů. Udržují s vaším zastupitelstvím kontakty, nebo upřednostňují nezávislost? Jaký vliv mají na rozvoj rusko-českých ekonomických vztahů? Zdaleka ne všichni rusky mluvící cizinci v Česku jsou ruskými občany. V Česku je evidováno mnohem více občanů Ukrajiny nežli Ruska. Ruská komunita je mezi cizinci čtvrtá největší. Ne všichni občané Ruska, Ukrajiny či jiných států SNS, kteří k vám přijeli, jsou podnikatelé. V Česku úspěšně pracují nejen velké podniky, ale také desítky středních a malých firem a společností s ruskou účastí. I když jsou jejich majiteli Rusové, jsou to české podniky, které odvádějí daně do české státní pokladny. Zveme zdejší ruské podnikatele na prezentace, výstavy, kulaté stoly, semináře a jiné akce. Taková setkání jsou příležitostí k neformální výměně názorů a myslím, že jsou prospěšná všem.

Za mezinárodní jazyk byznysu je považována angličtina. K čemu je zapotřebí znalost ruštiny? Máte radost z toho, že zájem o výuku ruského jazyka stoupá? Jistěže se mi to líbí. Kromě toho je to správný pragmatický přístup. Náš trh je perspektivní, láká mnohé odborníky, včetně českých. Zejména mladí to dobře chápou. Jsem přesvědčen, že znalost ruštiny určitě zvyšuje konkurenceschopnost obchodních styků.
Velvyslanectví pomáhá všem zájemcům o ruský jazyk. Pořádáme kurzy ruštiny, podporujeme různé soutěže mezi studenty gymnázií a žáky škol, vydávání nových učebnic, konání táborů s výukou ruštiny. Vyzdvihl bych také akci ARS Poetica – Puškinův památník, pořádaný společně s Českou asociací rusistů, nebo projekt Nadace Russkij mir, který poskytuje pomoc při studiu ruského jazyka.

Společná evropská měna prožívá krizi. Jak se na ruském trhu projevuje například řecká zadluženost? A vůbec – je krize eura pro Rusko podstatná? Krize v Řecku se nás zatím bezprostředně nedotkla. Avšak kurz eura jakožto světové měny samozřejmě může působit na ruskou ekonomiku. Za prvé, měnové rezervy mnoha zemí světa zahrnují také prostředky v eurech. Rusko není v tomto smyslu výjimkou. Ve struktuře rezerv Centrální banky činí podíl eura 41 procent. Za druhé, četné kontrakty na dodávky energetických zdrojů zemím EU jsou uzavřeny v eurech. Proto nám není lhostejné kolísání kurzu eura a zvláště jeho oslabování. Koneckonců podnikatelé a občané již projevují svoji volbu: v pražských směnárnách se prodávají a kupují ruské ruble.

V souvislosti s případem Chodorkovského česká média občas vyjadřují pochybnosti ohledně nezávislosti ruských soudů. Přitom z hlediska zahraničních investorů je stupeň právní ochrany jednou z nejdůležitějších otázek. Jak hodnotíte stav justice v Rusku? Kauza Chodorkovskij nemůže negativně ovlivňovat investiční klima v Rusku a podrývat důvěru investorů. O kauze rozhoduje soud a je třeba ctít jeho rozhodnutí a plnit jej.
Pro Rusko je důležité být platným členem mezinárodního společenství. Chceme, aby se na nás naši cizinci mohli bez obav obracet pro právní pomoc. Status investora určuje federální zákon o zahraničních investicích, podle něhož lze založit firmu s cizí účastí v jakékoli podobě uznávané ruskými zákony. Kromě toho pracujeme na zdokonalování federálního zákonodárství a minimalizaci administrativních překážek pro investory. Prezident Dmitrij Medvěděv vystoupil s řadou iniciativ. Mimo jiné jde o vytvoření mobilních prezidentských kanceláří v regionech, zavedení veřejného projednávání stížností na korupci, rozšíření práv minoritních vlastníků, snížení pojistného pro byznys a cen v systému státních nákupů. Nový Institut investičních zmocněnců bude nápomocen při realizaci investičních projektů.

Česko se stalo pro Rusy jednou z oblíbených turistických destinací. V opačném směru však návštěvnický ruch vázne. Co by mohlo do Ruska Čechy přilákat? Jste známi ve světě jako národ cestovatelů. Stačí si připomenout knihy a filmy Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Zajímavého je v Rusku skutečně mnoho. Jsou to i města takzvaného Zlatého okruhu, Bajkal nebo Dálný Východ, Petrohrad nebo starobylá města Pskov, Novgorod, Kaliningrad, také přírodní rezervace a nespočet jiného. Každopádně počítáme se zvýšením turistického zájmu, zvláště pak ze strany Čechů, zejména proto, že nás už dobře znají. Navíc jejich příkladem se mohou inspirovat i jiné země. Mimochodem naše naděje potvrzuje i statistika: konzulát v Praze, ale i generální konzuláty v Karlových Varech a Brně vydávají každým rokem stále více turistických víz.

Velvyslanec v Praze
Sergej Kiseljov (63)
-Vystudoval Moskevský státní institut zahraničních vztahů (MGIMO).
-Od roku 1971 pracuje na ministerstvu zahraničí, v různých diplomatických funkcích pracoval mimo jiné v Barmě a jihovýchodní Asii.
-Jako ambasador působil na Seychelských ostrovech a v Singapuru, od září 2010 je velvyslancem Ruské federace v Česku.
-Je ženatý.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče