Přichází revoluce chytrosti

24. února 2011, 12:46 - Jakub Křešnička
24. února 2011, 12:46

Rozšiřování inteligence a rozvoj umělé inteligence staví lidstvo před zásadní otázky

Technologické vymoženosti do našich životů zasahují takovým způsobem, že by mohly přinést podobnou revoluci v myšlení, z níž kdysi vzešla renesance nebo osvícenství. Pokud společnost rozvoj a integraci technologie neodmítne, nabízejí se jí dvě možnosti. Jednou z nich je evoluce člověka v „homo sapiens technicus“, druhou výchova společníků z jednoduchých robotů, jejichž umělá inteligence se lidem přiblíží natolik, že je od souseda nerozeznáte.

AI versus IA

Rivalita mezi zmíněnými přístupy odstartovala na úsvitu počítačové éry. Jak upozorňuje New York Times, už v roce 1963 vznikly na americké Stanfordově univerzitě dvě laboratoře financované Pentagonem. První z nich vedená Johnem McCarthym si dala za cíl do deseti let přijít se strojem s umělou inteligencí (Artificial Inteligence – AI). Druhá se pod taktovkou Douglase Engelbarta rozhodla vytvořit počítačový systém, který by pomohl rozšířit lidskou inteligenci (Intelligence Augmentation – IA).
Dál postoupil první směr. Donedávna počítače uměly jen „papouškovat“ naučený text, projekt Watson z dílny IBM však letos v televizi CBS ukázal, jak blízko jsou roboti k pochopení samotné podstaty jazyka. „Naší prací je posouvat hranice vědy,“ uvedl v úvodu soutěže Jeopardy, americké obdoby pořadu Riskuj!, David Ferrucci, hlavní badatel projektu Watson. „Do soutěže jdeme proto, že chceme vylepšit schopnost počítače zpracovat kontext přirozeného jazyka. Když usilujeme o to, aby počítače lidský jazyk pochopily, dostáváme se tím k jádru umělé inteligence,“ dodal.
Princip Jeopardy nespočívá pouze v prokázání encyklopedických znalostí. Na monitoru se objeví odpověď, na niž soutěžící musí reagovat správnou otázkou. „Jeopardy reprezentuje přirozený jazyk. Abyste mohli zareagovat, musíte rozumět jeho nuancím, nářečím i slangu,“ tvrdí Harry Friedman, výkonný producent soutěže.
Aby to Watson neměl tak jednoduché, postavil se kovaným soupeřům – Bradu Rutterovi, který soutěž nikdy neprohrál a vydělal si díky ní 3,5 milionu dolarů, a Kenu Jenningsovi, jenž se stal legendou po sérii 74 vítězných kol a na konto si připsal 2,5 milionu dolarů. Přesto měl Watson na konci soutěže daleko víc peněz než jeho konkurenti dohromady. Během soutěže chyboval (nevěděl třeba, že Slovinsko je členem EU), ale v případě nejistoty se odvážil tipovat a poradil si s abstraktními otázkami.

Ohrožení operátoři

Schopnost reagovat na otevřené otázky už počítače zvládly. Hostesky asi brzo nahradí jiný robot, který vychází z brněnské firmy Bender Robotics. Jmenuje se Advee a umí se díky speciálně vyvinuté technologii autonomně pohybovat v uzavřeném prostoru. Dojem živé umělé inteligence ještě umocňuje to, že má vlastní osobnost a specifické chování. Na zakomponovaném dotykovém displeji může spustit interaktivní videa či hry, s pomocí mapy poradí ztraceným hostům cestu nebo na požádání vytiskne leták. O programu akce pak může informovat v češtině, angličtině, nebo němčině.
„Zároveň sám sebe komentuje, oznamuje třeba, že se zrovna chystá jet doleva. Když narazí na člověka, umí rozpoznávat obličeje, dámě například složí kompliment a vyzve ji k rozhovoru. Komentuje také, pokud se člověk dotkne jeho displeje, a když je na čase odejít, rozloučí se a jede dál,“ přibližuje Šimon Chudoba, obchodní a marketingový ředitel společnosti Bender Robotics.
Robota Advee mohli nedávno zahlédnout návštěvníci čtvrtého Českého plesu v Bruselu, kde 90 let po vynalezení slova „robot“ Karlem Čapkem reprezentoval Jihomoravský kraj. Příklad práce technologické spin-off firmy založené zaměstnanci VUT budou mít lidé možnost vidět znovu 12. února na plese v Jihomoravském kraji.
„Mluvíme o něm jako o verzi 0. Je to, jako když první mobilní telefony vážily tři kila a měly metrovou anténu. Rozšiřovat Adveeho se chystáme podle zájmu trhu, ale možností je spousta. Do programu by se dalo zakomponovat třeba posílání SMS, bluetooth nebo třeba analýza řeči, která prozradí pohlaví i věk člověka, s nímž si robot povídá, a jemuž se dá komunikace přizpůsobit,“ přibližuje Chudoba další plány firmy, která právě dostavuje druhého robota a zhruba do roka plánuje své stroje prodávat.

Vypěstované IQ

Vedle široce známého rozvoje robotů trochu v pozadí postává vylepšování lidské inteligence s pomocí strojů. Za cíl si klade zvýšit lidskou schopnost poprat se s komplexními problémy. „Pochopení problému a jeho řešení tak bude daleko rychlejší a lepší i v situacích, jež byly dříve prakticky neřešitelné,“ přibližuje přístup Douglas Engelbart ve své zprávě z roku 1962 s tím, že by rozšířenou inteligenci ve své profesi kromě vědců mohli využít hlavně diplomaté, advokáti či designéři. Jeho směr zůstává v pozadí hlavně proto, že se společnost těžko vyrovnává s tím, že by zdravým lidem měly být například voperovávány počítačové čipy, které by jejich mozkům pomohly rychleji zprocesovat informace. Stejně tak se s odporem nejen z řad humanistů a filozofů musejí vyrovnávat návrhy na zvyšování IQ pomocí genetického inženýrství.
„Existují etické principy, jako například veřejný zájem, podle nichž by měla být reprodukce řízená. Myslím, že kromě individuálních předností hovoří pro preferenci vyššího poznání i ekonomické a společenské přínosy,“ bránil v článku listu Herald Sun upřednostňování embryí, u nichž se pomocí screeningu zjistí vyšší IQ, profesor Oxfordské univerzity Julian Savulescu.
Reagoval tak na debatu, kterou vyvolala studie univerzity, podle níž by zvýšení IQ v populaci o tři procenta přineslo o čtvrtinu nižší kriminalitu i hranici chudoby a osmnáct procent nižší závislost na sociálních dávkách. Oponenti ale nestaví tento pokus na úroveň kontroly přenosu těžkých genetických defektů na potomky, což u leckterých rodičů stejně není důvodem pro přerušení těhotenství. Takový zásah do „přirozeného“ výběru je podle nich hraní si s ohněm v situaci, kterou nejsme prozatím schopni plně pochopit a odhadnout její důsledky. I když se zastánci vylepšení lidí sdružují v ideologickém směru zvaném transhumanismus, mašinky pro vylepšení inteligence asi jen tak nezískají stejný status jako kardiostimulátor. To ale neznamená, že by se augmentace postavila na vedlejší kolej úplně, jen zůstává mimo lidské tělo.

Mobilní inteligence

Stačí se podívat mezi aplikace pro chytré mobilní telefony, které nabízejí augmentovanou realitu (AR). Průkopníkem v tomto oboru je program Wikitude World Browser, který funguje na všech rozšířených operačních systémech od Androidu po Badu od Samsungu.
Princip je jednoduchý, stačí aplikaci spustit a sledovat okolí, jako by se člověk chystal fotit. Program pak realitu rozšiřuje o různé informace, které člověk nemusí nosit v hlavě. Pomocí odkazu na Wikipedii se dozvíte cokoli o jakékoli památce, odhalíte blízké restaurace s otevírací dobou nebo ukrytý hotel. Schopnosti těchto mobilních prohlížečů se budou nadále rozvíjet.
„Při budování ekosystému Wikitude jsme ušli dlouhou cestu a povedlo se nám vytvořit platformu, kde mohou své nápady a koncepty uplatnit různí vývojáři a poskytovatelé obsahu. Nemůžeme se dočkat nových zážitků z rozšířené reality, které přinese letošní rok,“ nechal se při přebírání ceny za nejlepší AR prohlížeč roku 2010 slyšet Andy Gstoll, marketingový ředitel projektu Wikitude z rakouské firmy Mobilizy.
Japonci pak do Česka na začátku února vyslali prohlížeč rozšířené reality pod názvem Sekai Camera, který se více než databázi Wikipedia podobá sociální síti. Uživatelům v podstatě nabízí možnost přidat ke kterémukoli objektu, jejž kamera sleduje, „obláček“ se vzkazem, obrázkem nebo videem. Nejenže takové informace můžete vytvářet a číst, existuje také možnost je okomentovat nebo kontaktovat jejich autory.
„Jde o aplikaci, jejímž primárním cílem je zábava a komunikace s ostatními lidmi. Nabízí i napojení na Facebook či Twitter, díky čemuž může vzkazy rovnou zobrazovat v profilu, a pokud chcete, tak i s přesnou polohou zobrazenou na Google Maps. Na japonském trhu se drží na špici popularity,“ říká Jan Poštulka, šéf internetové divize mediální agentury PHD, která se na lokalizaci aplikace do ČR podílí.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče