Přichází konec přílepků?

19. února 2007, 00:00 - PETR KUČERA
19. února 2007, 00:00

ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDUPřelomové rozhodnutí vydal minulý týden Ústavní soud. Poprvé totiž jasně vzkázal poslancům, že takzvané přílepky k nesouvisejícím zákonům nebude tolerovat.Ústavní soud zrušil část zákona, která umožňovala odškodnit klienty zkrachovalé Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň.

ROZHODNUTÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU Přelomové rozhodnutí vydal minulý týden Ústavní soud. Poprvé totiž jasně vzkázal poslancům, že takzvané přílepky k nesouvisejícím zákonům nebude tolerovat. Ústavní soud zrušil část zákona, která umožňovala odškodnit klienty zkrachovalé Plzeňské banky, Union banky a Kreditní banky Plzeň. Nezabýval se přitom samotnou správností odškodnění. Normu zrušil kvůli nestandardnímu způsobu přijetí - formou přílepku jej loni ke zcela nesouvisejícímu zákonu přidal poslanec Michal Doktor (ODS). Pro klienty bank to neznamená ztrátu naděje na návrat vkladů. Poslanci ale musejí přijmout zákon znovu, tentokrát už v souladu s ústavou a základními právními principy. Shodou okolností zrovna před 14 dny jsme v Profitu připomínali, že jednou z podmínek závaznosti právního předpisu je jeho dostupnost. „Nikdo nemůže po menších podnikatelích nebo běžných občanech spravedlivě vyžadovat, aby každý den detailně pročítali texty zákonů se zcela nesouvisejícími názvy a zjišťovali, jestli v nich náhodou není ukryto něco, co by se jich týkalo,“ říká firemní právník Jan Beneš. LÉČENÍ ZAČÍNÁ Několikrát jsme již psali o chystaných iniciativách, které měly právní džungli alespoň trochu vyčistit - hlavně o návrhu na takzvaný legislativní stop-stav, připravený senátorkou Soňou Paukrtovou a podporovaný mimo jiné i Hospodářskou komorou. Návrh na zrušení ustanovení k Ústavnímu soudu podalo 23 senátorů vedených právě Paukrtovou. Díky rozhodnutí se nyní zdá, že na svět přišla daleko účinnější a rychlejší zbraň proti přílepkům. „Nálezy Ústavního soudu jsou totiž automaticky závazné. Navíc je zde velká pravděpodobnost, že v dalším podobném případě by rozhodl shodně,“ upozorňuje Beneš. Ústavní soud uvedl, že poslanci musejí propříště klást větší důraz na správnou legislativní proceduru. „Nevhodné je novelizování zákonů jinými normami, které s nimi věcně nesouvisejí. Právní řád se tak mění v nepřehledný a zmatečný systém. Právo se pak stává pro své adresáty zcela nepředvídatelným,“ uvádí se v nálezu Ústavního soudu. Zákon prý nelze chápat jako pouhý nosič změn napříč právním řádem. UKÁZNĚNÍ, NEBO BOUŘE „Poslanci si teď netroufnou schvalovat další zákony podobným způsobem. Každý současný i budoucí přílepek je teď zpochybněn. Pokud se poslanci konečně neukázní, hrozí velká právní nejistota, protože lidé si už troufnou napadnout sporné zákony,“ věří Beneš. Skeptičtější je firemní právník Jaroslav Novotný. „Politici už několikrát ukázali, že dokáží ignorovat i nejvyšší soudy - ať už jde o sociálnědemokratického exministra Bohuslava Sobotku nebo jeho následovníka Vlastimila Tlustého z ODS,“ uvádí v narážce na dřívější rozhodnutí soudů o nepřípustnosti regulace nájemného či zadržování příspěvku pro SNK-ED. „I teď se brzy najde řada politiků, kteří alibisticky řeknou: Rozhodnutí Ústavního soudu se týká jenom odškodnění bank, nikoliv dalších přílepků. Nezbude tedy než samostatně napadnout všechny další sporné zákony,“ domnívá se Novotný. Pokud někdo napadne ústavní stížností starší normu schválenou stejným způsobem, bude ji soud hodnotit podle takzvaného principu proporcionality - zváží, jaký by měl zásah ústavních soudců dopad, a zda by nenapáchal více škody než vadná norma. BĚŽNÉ, TAKŽE SPRÁVNÉ?**

Zejména poslanci ČSSD a KSČM ale tvrdí, že přílepky jsou sice nestandardní, ale ne zakázané. „Od Ústavního soudu bych očekával spíše věcné argumenty, a ne polemiku nad věcmi, které se běžně používají. Přílepky jsou sice problém, ale není to důvod ke zrušení zákona,“ domnívá se sociální demokrat Miroslav Svoboda. „Někdy nastane situace, kdy ty přílepky musíme využít,“ vysvětluje předseda poslanců ODS Petr Tluchoř.

„Přílepky používají poslanci napříč stranami,“ připomíná právník Novotný. „A bohužel nejsou zvyklí na ústavou danou dělbu moci. Tedy, že soudy mohou kontrolovat zákonodárce a odkazovat přitom na tradiční principy právního státu, zejména snadnou dostupnost norem,“ domnívá se.

Podle senátorky Paukrtové připomíná česká legislativa kvůli přílepkům právní džungli, ve které se občané nemohou vyznat. „Legislativní proces opravdu probíhá nesmírně špatným způsobem. Jestliže se podá pozměňovací návrh, který je novelizací úplně jiného zákona, bez jakéhokoliv odůvodnění, bez možnosti, aby se k tomu mohla vyjádřit vláda, bez uvedení dopadů do veřejných rozpočtů a na životní prostředí, tak je to protiústavní,“ upozorňuje.

Podobný názor má i předseda senátního ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera (ODS). „Právní řád má být pro občany přehledný. Jestliže se dá třeba k zákonu o surových diamantech jako přílepek změna zákona o veřejných zakázkách, tak si toho žádný úředník na městě nevšimne, protože samozřejmě takový zákon vypouští,“ říká.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče