Přichází chvíle Turecka a Chorvatska

17. října 2005, 00:00 - JAN JEDLIČKA
17. října 2005, 00:00

VSTUP NOVÝCH ČLENŮ DO EU Třicetihodinový maraton jednání ministrů zahraničních věcí členských států Unie počátkem října nakonec přinesl ovoce: formální zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem a trochu překvapivě i s Chorvatskem.

VSTUP NOVÝCH ČLENŮ DO EU Třicetihodinový maraton jednání ministrů zahraničních věcí členských států Unie počátkem října nakonec přinesl ovoce: formální zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem a trochu překvapivě i s Chorvatskem.

Rakousko dlouho nekompromisně trvalo na požadavku, aby ve vyjednávacím stanovisku Evropské unie bylo explicitně zmíněno, že výsledkem vstupních negociací může být i privilegované partnerství Turecka s Unií. Pro Ankaru však jiný scénář než plnohodnotné členství nepřipadal v úvahu.

Rakouská ministryně zahraničních věcí Ursula Plassniková nakonec ustoupila a vyjednávací stanovisko se od návrhu připraveného Evropskou komisí liší jen kosmeticky. Klade větší důraz na schopnost Unie vstřebat tak obrovskou zemi, jako je Turecko a obsahuje závazek, že náklady na rozšíření budou spravedlivě rozděleny mezi všechny členské státy. Vyjednávací stanovisko turecký ministr zahraničí Abdullah Gül přijal, formálně tak rozhovory začaly pouze s několikahodinovým zpožděním (původně byl dohodnut termín 3. října v 17 hodin).

ZATÍM NEJPŘÍSNĚJŠÍ Vyjednávání s Tureckem má být nejpřísnější v historii rozšiřování Unie, bude se skládat ze 35 vyjednávacích kapitol a neuzavření jakékoliv z nich může znamenat přerušení negociací. Navíc stále platí, že konečné rozhodnutí o vstupu Turecka musí posvětit všechny členské státy (každý má právo veta) a polovina poslanců Evropského parlamentu. Podle všeobecných očekávání by Turecko nemělo vstoupit před rokem 2014, v některých diplomatických kruzích se hovoří až o patnáctiletém vyjednávacím období. Překvapením se stal start vstupních rozhovorů s Chorvatskem. Záhřeb měl odstartovat vyjednávání již 17. března letošního roku, podmínkou však byla dostatečná spolupráce s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Některé členské státy, v čele s Velkou Británií, Nizozemím a Švédskem, však tehdy spolupráci s tribunálem nepovažovaly za dostatečnou, neboť Chorvatsko nebylo schopno vypátrat a vydat válečného zločince generála Ante Gotovinu, a zahájení rozhovorů zablokovaly. Nynější rozhodnutí o zahájení vstupních rozhovorů s Chorvatskem umožnila pochvala žalobkyně tribunálu Carly del Pontiové, že Záhřeb již se soudem plně spolupracuje. Svou roli - i když to politici popírají - patrně sehrál i rakouský kompromisní ústupek v otázce tureckého vyjednávání, neboť Vídeň je největším zastáncem vstupu Chorvatska do Unie. Chorvatsko tak formálně zahájilo rozhovory ve stejnou dobu jako Turecko. Předpokládá se, že Chorvatsko je na vstup všeobecně lépe připraveno než Turecko a k ostatním státům Unie se připojí v roce 2009 či 2010. Zahájení vstupních rozhovorů s Tureckem i Chorvatskem je prvním velkým úspěchem předsedající Velké Británie. Po neúspěšných referendech o euroústavě ve Francii a Nizozemsku a selhání dohody o budoucí finanční perspektivě na červnovém summitu Evropská unie takový úspěch potřebovala. Odložení vyjednávání s Tureckem, o kterém se slavnostně rozhodlo v Evropské radě loni v prosinci, by způsobilo další velkou blamáž, která by mohla otřást důvěryhodností celého evropského integračního projektu. TURECKO NEJCHUDŠÍ**

Obavy ze vstupu Turecka jsou na jednu stranu pochopitelné. Turecko je nejchudší kandidátskou zemí, která vyprodukuje HDP na obyvatele v přepočtu podle parity kupní síly pouze na úrovni 29 procent průměru EU-25 (pro srovnání: Česko 70, Bulharsko 30 a Rumunsko 32 procent). Turecko je navíc velkým státem a s téměř 71 miliony obyvatel by se nyní stalo druhou největší členskou zemí Unie po Německu, kde žije 82,5 milionu lidí. Turecko má také v porovnání s průměrem Unie zřetelně odlišnou strukturu ekonomiky. Zemědělství se na tvorbě HDP podílí z 11,5 procenta, zatímco v EU-25 pouze z 2,1 procenta. Obavy vzbuzuje i islámské vyznání drtivé většiny obyvatel a z něho plynoucí kulturní odlišnost.

Snadnější pozici má bohatší Chorvatsko, které bychom jako plnoprávného člena mohli uvítat do tří až čtyř let. Překážkou se může ukázat nedostatečná institucionální připravenost samotné Evropské unie. Stávající primární právo Unie, naposledy novelizované smlouvou z Nice, totiž počítá s rozšířením o Bulharsko a Rumunsko, na další země je však nepřipravené. Otázku měla vyřešit Ústava pro Evropu, která po zamítavých plebiscitech ve Francii a Nizozemsku byla zatím odložena „k ledu“ a její budoucnost je více než nejistá.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
AMD neotevře kód své analogie Intel ME. Secure Processor zůstane „blackboxem“
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Evolveo Ray 2 – moderní skříň s tvrzeným sklem za 1500 Kč (uživatelská recenze)
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít