Při kvalitním studiu MBA vzniká bohatství

26. října 2013, 13:39 - Dalibor Dostál
26. října 2013, 13:39

Jednou z možností, jak se dostat k důležitým znalostem o řízení firmy, je platit si drahé poradce. Stejného cíle lze ale dosáhnout i pomocí studia MBA, tvrdí Ivana Goossen, evropská ředitelka programu Executive MBA Worldwide na University of Pittsburgh.

Před několika lety byl titul MBA velmi módní záležitostí, pak počet jeho nositelů natolik narostl, že se na něj začalo nahlížet spíše kriticky. Vnímáte tento posun?

Určitě. MBA není žádná garance. Ten titul se dá i koupit. MBA má přinést znalosti a kredibilitu. Aby to tak skutečně bylo, musí se k němu uvést také to, ze které školy titul je. V České republice jsou zákony takové, že když byste se zítra rozhodl založit školu, která bude udělovat titul MBA, tak by to nebylo nelegální. Tento titul totiž není akreditovaný ministerstvem školství.

Je v jiných zemích, kde působíte, legislativa přísnější?

Třeba v Americe nemůžete titul MBA udělovat, pokud nemáte akreditaci od všeobecně uznávané instituce. Před několika lety jsme museli odmítnout velmi dobrého studenta jen proto, že jeho bakalářský titul byl z americké univerzity, která nebyla akreditovaná.

Snažíte se, spolu s dalšími kvalitními školami z tuzemska, iniciovat nějaké zpřísnění české legislativy?

Před časem bylo takové úsilí silnější. Když jsme se o to snažili, nemělo o zpřísnění pravidel zájem české ministerstvo školství ani české univerzity. Když jsem před časem mluvila s bývalým ministrem školství Petrem Fialou, říkal, že český systém zatím nevnímá současný stav jako problém, ale během pěti deseti let se tento pohled může změnit.

Je situace v ČR výjimečná, nebo existují ve světě další „ráje MBA titulů“?

Sama dostávám do e-mailu spamy „MBA hned“. Nebo mini MBA, které ve skutečnosti žádným MBA není. Těch nekalých praxí je hodně, člověk si opravdu musí dávat pozor.

Jozef Papp, šéf headhunterské firmy Stanton Chase ČR, říká, že 8 z 10 nositelů titulu MBA má titul z nekvalitní školy. Je jeho odhad správný?

Strašně nerada bych se vyjadřovala, jaké procento škol je nekvalitních. Ale nemyslím si, že pan Papp je příliš daleko od pravdy.

Někteří manažeři po explozi titulů MBA tvrdí, že může být především pro mladé uchazeče spíše diskvalifikačním kritériem.

Bez zkušenosti by člověk do MBA investovat neměl. I po dvouleté praxi si samozřejmě ze studia něco odnese, ale po delší praxi by pro něj stejné studium bylo mnohem přínosnější.

Jak poznat kvalitní školu? Nějakým certifikátem se prokazují všichni.

Je dobré si prověřit i certifikační orgán. Zda má vůbec webové stránky, jak jsou kvalitní a které školy daný certifikát používají. My máme jako jedna ze dvou tuzemských škol akreditaci AA CSB, která je jedna z nejuznávanějších, ne-li úplně nejuznávanější.

Jak na tento obor dopadá krize? Berou manažeři v Česku vzdělání jako první věc, na níž mohou ušetřit, nebo jako investici do obnovení růstu firmy?

V našem oboru jsme útlum pozorovali o něco později. Když přišla krize, spousta lidí to brala jako příležitost a investovala do sebe. To bylo perfektní rozhodnutí. Postupně, jak se období recese začalo protahovat a stával se z něj normál, začali být individuální zájemci i firmy, které platí vzdělání svým zaměstnancům, velmi opatrní. V současnosti se aktivita firem opět začíná zvyšovat. Začínají si uvědomovat, že to nepůjde bez investice do sebe a do lidí, kteří umějí vést a rozhodovat a dokážou se orientovat v globálním prostředí.

Zvětšila krize rozdíly mezi soukromými školami poskytujícími MBA a veřejnými vysokými školami, které jsou placené z veřejných rozpočtů? Přispívá v některých zemích stát i na MBA studium?

Jak kde. Třeba naše škola dostává v USA podporu od americké vlády. Na druhou stranu je v Americe i v Brazílii zvykem, že se za vzdělání platí. Platí se tam hodně, ale zároveň jsou tam velmi dobré možnosti, jak si studenti mohou na vzdělání vypůjčit.

Znamená v zahraničí titul MBA „automatický“ platový postup?

Ze statistik, například Financial Times, vyplývá, že platy u absolventů MBA rostou. Ale zároveň bych neřekla, že automaticky. Lidé jsou sponzorováni svými společnostmi proto, že je vnímají jako talenty, se kterými počítají na vyšší manažerskou pozici. Ale MBA nestudují jen manažeři z velkých firem, často jsou to i podnikatelé.

Čím je to zajímavé pro podnikatele, když jim, na rozdíl od zaměstnanců velkých korporací, MBA nenabízí kariérní postup?

Důvodů je několik. Jedním z nich je ten, že v menší společnosti se podnikatelé setkávají jen s určitým omezeným objemem znalostí. A oni prostě potřebují vědět, jak na to. Ale není jednoduché to získat. Jedna možnost je platit drahé poradce, ale stejného cíle mohou dosáhnout i přes školu. Další věcí je, že kvalita manažerského týmu je i pro menší firmu velmi důležitá. Například když se třeba banky rozhodují, komu dají úvěr. Podobně je kvalita vedení společnosti podstatná pro investory, kteří hledají příležitost v nějakém startupu nebo rostoucí společnosti, stejně jako při uvádění společnosti na burzu.

Jak velkou část vašich studentů tvoří tuzemští zájemci a jakou zahraniční studenti?

Zahraniční studenti tvoří asi čtyřicet procent.

Jak o sobě dáváte vědět v zahraničí?

Hodně komunikujeme přes internet. Naši potenciální studenti jsou internetoví lidé, víme, co čtou, kam chodí. Oslovujeme je například přes profesní sociální síť LinkedIn. Když člověk musí dělat marketing přes řadu zemí, je internet nejefektivnější způsob. Neděláme přitom masový marketing. Hledáme opravdu velmi specifické lidi, kteří mají správný kariérní profil, osobnostní profil, mluví anglicky a mohou do vzdělání investovat.

Co při oslovování potenciálních zákazníků v zahraničí funguje?

Snažíme se lidi zbytečně nebombardovat. Každý z nás ví, co znamená informační overload. Spíše se snažíme dělat menší oznámení o událostech, které by pro člověka mohly být zajímavé. Děláme různé workshopy, ať už na téma kariéry, marketingu, kde mají lidé příležitost se něco naučit. Lidé, kteří na tyto akce chodí, si tam mají možnost trochu vyzkoušet, jak by mohlo studium vypadat. Je to vztah, který se musí budovat, a nejde to rychle.

Jestli se nepletu, řídíte nyní školu, na níž jste před časem titul MBA studovala. Jak k tomu došlo?

Neplánovala jsem to. Ještě než jsem studovala MBA, měla jsem svoji společnost v oblasti personálního a manažerského poradenství. Potýkala jsem se tehdy s tím, že jsem nebyla součástí nějaké velké organizace. A když člověk někomu radí, tak chce vědět, co je „best practice“ ve světě. A protože jsem se nemohla zeptat kolegů v tomto oboru, tak mi přišlo, že udělat si MBA problém vyřeší.

Splnilo studium vaše očekávání?

Dozvěděla jsem se, co nejnovějšího a nejdůležitějšího se děje v jednotlivých ekonomických oblastech, ve kterých jsem pracovala. Ke studiu MBA mě lákalo i to, že jsem už dlouho toužila vyzkoušet, jaké je to studovat západním stylem. V prostředí, ve kterém vás chtějí profesoři něco naučit.

Dostudovala jste v USA. Je to v Česku běžná praxe, nebo spíše výjimka?

Posledních osm deset let je program naší školy globálně pojatý. V rámci studia letí studenti do Brazílie a pak do USA. Od příštího roku budeme absolvovat studium ve Spojených státech dvakrát, na začátku a na konci kurzu.

Ale vraťme se k tomu, jak jste se ze studentky stala ředitelkou své univerzity...

Když jsem dostudovala, a trvalo mi to o něco déle, protože jsem během studia měla své druhé dítě, zůstala jsem se školou nadále ve spojení. Protože mi po všech stránkách mnohé dala. Účastnila jsem se řady akcí pro absolventy, později jsem začala pomáhat s přijímacími řízeními. Když odcházel poslední ředitel, přišlo mu přirozené mě oslovit. Uspěla jsem ve výběrovém řízení a začala dělat práci, která je pro mě velmi smysluplná.

Jak studium MBA ve vaší škole vypadá, jak dlouho trvá?

Program Executive MBA trvá od letoška osmnáct měsíců, dříve to bylo šestnáct měsíců. Startuje v květnu a končí v říjnu následujícího roku. Má sedmnáct modulů, každý z nich obsahuje dva kurzy. Od středy do neděle se žáci věnují dvěma předmětům. Profesoři k nám letí z Ameriky. Naši studenti tak dostávají to, co by získali, kdyby studovali v USA.

Kolik studium stojí?

Celková cena je 48 a půl tisíce dolarů. Není to malá částka, ale je to levnější, než co by zájemci zaplatili v Americe nebo v Brazílii. V České republice podobný program není. Velmi konkurenceschopní jsme v porovnání se školami ve Vídni, v Německu, v Londýně. Bohužel na našem trhu je těžké sehnat financování pro MBA studium. Většina firem to dělá výjimečně nebo vůbec ne.

Je to velký rozdíl oproti zahraničí?

V Americe tradičně asi 70 procent společností financuje studium zaměstnanců. I když v důsledku krize angažování firem trochu klesá. V Brazílii je procento studentů podporovaných podniky ještě vyšší. V České republice to bývalo jenom třicet procent. V současnosti to roste k šedesáti až sedmdesáti procentům, kvůli krizi totiž kleslo procento studentů, kteří si mohou sami platit studium. Ale u firem se situace nasštěstí mění. České společnosti si uvědomují, že pokud chtějí úspěšně soutěžit na globálním trhu, musejí umět to, co umějí jejich konkurenti. A jejich konkurenti umějí to, co my tady učíme.

Jak vypadá typický student MBA?

Naši studenti mají v průměru třináct let praxe a nemohou mít méně než pětiletou profesní zkušenost.

Proč?

Abychom se ujistili, že úroveň rozhovorů ve třídě bude pro všechny přínosem.

Čím tedy MBA studenty vybaví?

Ne všichni studenti, kteří studují MBA, mají ekonomické vzdělání. Takže získají základy ekonomie a absolvují předměty, které potřebují pro strategické nebo analytické rozhodování. Pak jsou lidé, kteří mají ekonomické vzdělání a jejich motivace je trochu jiná. Znalosti, které jsou dnes k dispozici, se strašně rychle mění. Díky studiu se mohou méně učit svými vlastními chybami a využít pro svůj růst znalostí, které jsou k dispozici.

V čem je největší rozdíl oproti studiu ekonomických oborů na vysoké škole?

Když člověk studuje na vysoké škole a ještě nemá zkušenosti z praxe, musí věřit, že to, co mu profesor říká, je pravda. Nemá to jak ověřit, neví, na co se ptát. Naproti tomu ve třídě manažerů studujících MBA jsou lidé, kteří vědí, na co se zeptat. Je to, jako když jim dáte draze placeného poradce. Mohou se ho ptát na konkrétní problém, jak nacenit určitý produkt, jaký mu udělat marketing. A dostanou konkrétní odpověď. A nejen od profesora, ale i od ostatních studentů z různých oborů a z různých zemí. Vzniká tam obrovské bohatství, díky tomu, že se tam sejde velká skupina lidí, kteří mají znalosti z rozličných oborů a mohou interaktivně řešit různé věci.


Ivana Goossen – Od roku 2010 je evropskou ředitelkou programu Executive MBA Worldwide a Centra exekutivního vzdělávání Obchodní fakulty University of Pittsburgh, tzv. Katz Graduate School of Business. Magisterský titul získala v roce 1996 na Univerzitě národního a světového hospodářství v bulharské Sofii, v roce 2009 jej doplnila o MBA právě na University of Pittsburgh. Je držitelkou certifikace v coachingu (Erickson College, 2010). Předchozí profesní zkušenosti sbírala v oborech performance managementu, HR a outsourcingu napříč střední a východní Evropou. Je vdaná, má dva syny, má ráda sport, umění, argentinské tango a psychologii.


Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče