Firmy se musí připravit na investice do splnění předpisů o ochraně životního prostředí, bezpečnosti práce či odpovědnosti za výrobek. Placení evropské pokuty může být totiž pro podnik i otázkou života a smrti.
Uspějí firmy, které nebudou váhat a využijí každé příležitosti Firmy se musí připravit na investice do splnění předpisů o ochraně životního prostředí, bezpečnosti práce či odpovědnosti za výrobek. Placení evropské pokuty může být totiž pro podnik i otázkou života a smrti. Datum, od kdy Česko začne využívat podnikatelské svobody Evropské unie, řídit se jejími předpisy, potýkat se s konkurencí jednotného trhu i unijní byrokracií, se rychle blíží. Podle hesla Štěstí přeje připraveným budou mít větší šance firmy, které unijní trh nepodceňují. Jeho součástí nebudou jen velcí hráči, ale i docela malé podničky. Pokusme se shrnout alespoň základní změny, jak na ně upozorňují European Consulting Institute a Český statistický úřad. Jedno mají očekávané změny společné - budou něco stát. Západoevropská konkurence získá snadnou možnost zaútočit na to, že cenovou konkurenceschopnost získávají některé tuzemské firmy také nedokonalým dodržováním harmonizovaných předpisů o ochraně životního prostředí, bezpečnosti a zdraví při práci nebo průmyslového a duševního vlastnictví. Na Česko se začne vztahovat kontrolní a penalizační pravomoc orgánů Evropské unie. A ty nebudou mít pochopení pro českou „kreativitu“ ve výkladu práva. Placení evropské pokuty pak není jen něco, co udělá nepříjemný průvan v peněžence, pro menší firmu to může být otázka života či smrti. Růst povinností i nákladů Každá firma se musí připravit na rostoucí investice do splnění harmonizačních povinností plynoucích z předpisů o ochraně životního prostředí, bezpečnosti práce, spotřebitele, osobních údajů, odpovědnosti za výrobek, odpad, nebezpečné látky nebo geneticky modifikované organizmy. Do svých nákladů bude muset také promítnout ekologické zdanění energií z neobnovitelných zdrojů a vyšší zpoplatnění silniční dopravy. O změnách v zahraničním obchodě jsme už informovali v Profitu č. 10/2004 a 12/2004. Ubydou celní formality, firmy ušetří celní deklaranty i nutnou hotovost při platbách celnicím. Mírně stoupnou náklady na daňovou evidenci, proškolení zaměstnanců i úpravu softwarového vybavení. Podniky totiž budou předkládat pravidelná přiznání k DPH, čtvrtletní Souhrnná hlášení a u pravidelných dovozců či vývozců měsíční hlášení v systému Intrastat. Nesplnění těchto povinností znamená opět pokuty. Nároky na zaměstnavatele Od května musí firma počítat s tím, že případy údajné diskriminace na pracovišti může řešit až Evropský soudní dvůr. Na druhé straně nelze počítat s velkými výhodami při vysílání dělníků, montérů nebo servisních techniků do ostatních zemí Unie. Firmy by se měly připravit na vyšší standard ochrany práv zaměstnanců, přísnější kontrolu dodržování Zákoníku práce a ostřejší konkurenci mezi zaměstnavateli. Unie, její orgány, zaměstnavatelské svazy i jednotlivé firmy jsou velmi citlivé na případy tzv. sociálního dumpingu. Evropská komise dává ve svých dokumentech najevo nespokojenost s úrovní ochrany práv pracujících v nových členských zemích a signalizuje vůli přísně kontrolovat jejich dodržování. Například bude-li zaměstnanec pracovat déle než 22 pracovních dní za jeden rok v jiné členské zemi Evropské unie, získává právo na mzdu, příplatky a další pracovní výhody země skutečného výkonu práce, pokud jsou pro něho výhodnější. Jestliže bude v jiné členské zemi pracovat déle než jeden rok, je třeba přenést tam i jeho zdravotní a sociální zabezpečení, tedy platit za něho pojistné podle zákonů země skutečného výkonu práce. Zvyšování cel i mezd Firmy musejí počítat s tím, že výroba v tuzemsku bude i na konci desetiletí levnější než v Německu nebo Velké Británii. Pokud by český hrubý domácí produkt rostl stejným tempem jako v těchto zemích, nesnižoval by se nynější rozdíl v cenách a mzdách. Pravděpodobnější je ale postupná cenová a mzdová konvergence Česka k průměru Evropské unie. V P ortugalsku se za deset let členství v Unii zvedla cenová hladina o 24 procentních bodů a mzdová ještě více. Česko nyní dosahuje zhruba úrovně cen a mezd Portugalska v době jeho vstupu do Evropské unie. Pokud by se vydalo stejnou cestou jako Portugalci, ceny by do konce desetiletí vzrostly z dnešních zhruba 50 procent současného průměru Evropské unie přibližně na 75 až 80 procent. Náklady na pracovní sílu by z nynější jedné pětiny stouply na polovinu dnešního průměru Evropské unie. Konec cenové konkurenceschopnosti V souvislosti s růstem mzdových nákladů v tuzemsku se dá čekat i to, že řada montoven a jednoduchých výrob nadnárodního kapitálu Česko opustí, a to s největší pravděpodobností do konce desetiletí. S tím, že se produkce s malou přidanou hodnotou přestane v tuzemsku vyplácet, však musejí počítat všechny firmy. Obtížná bude „středová pozice“ mnoha výkonných dodavatelů nadnárodních držitelů trhu. Na jejich pozice budou útočit lacinější asijští výrobci, kteří umějí nabídnout požadovanou kvalitu. V budoucnu tedy tuzemské firmy s produkcí hlavně cenově konkurenceschopnou zřejmě nevystačí. Přechod k necenové konkurenční schopnosti je však strategicky, lidsky a nákladově náročný. Jiná cesta však zřejmě není. Podíl vyspělých technologií na českém vývozu je 6,4 procenta, průměr dnešní EU je 19,3 procenta. Český průmysl zaměstnává kolem 40 procent pracovních sil, zatímco v moderních ekonomikách postavených na službách je tento podíl necelých 20 procent. Naopak podíl vyspělých služeb na zaměstnanosti v ČR je 24 procenta a v Unii 34 procenta. Firma podnikající v jakémkoli oboru musí počítat s tím, že tuzemskou ekonomiku čeká ve druhé polovině desetiletí další vlna restrukturalizace podnikání a zaměstnanosti. Největší změny pak lze podle odborníků očekávat ve zpracovatelském průmyslu, kde trvá přezaměstnanost a nadbytek kapacit v neproduktivní nebo obtížně udržitelné výrobě. Experti hovoří také o ohrožení finální výroby bez vlastní značky a distribuce zejména v textilním, kožedělném a obuvnickém průmyslu, tradiční metalurgii, nespecifickém strojírenství, základní chemii, potravinářství apod. Bohatnutí Přes uvedená úskalí či očekávané problémy některých oborů, regionů a profesních skupin by druhá polovina desetiletí měla přinést bohatnutí české společnosti a růst soukromých investic. Týkat by se to mělo hlavně center obchodu, investic a nosných oborů budoucnosti, ale i společnosti v průměru. Potvrzují to zkušenosti Irska, Řecka a Portugalska. Podnikatelé a zaměstnanci v prosperujících firmách vyvolají poptávku po nových druzích zboží a služeb, což následně otevře nové podnikatelské příležitosti. Vyšší poptávka se bude vedle Prahy koncentrovat tam, kde se rozvine turistika a na ni navazující služby, technologicky orientované podnikání a výroba náročnějšího spotřebního zboží. Týká se to lokalit, které nabídnou dopravní dostupnost, dostatek kvalifikované pracovní síly a kvalitní zázemí pro výzkum, vzdělání a volný čas. Nová konkurence Česká ekonomika je sice už dnes velmi otevřená, ale po vstupu do Evropské unie se naše zapojení do toků zboží, služeb, peněz a lidí ještě prohloubí. Přijede zřejmě více cizinců, zahraničních podnikatelů a investorů. Tuzemské podnikatele by však mohla překvapit nejen konkurence z nynějších zemí Unie, ale i z nových členských zemí. Ta je může ohrozit svou dravostí a nižší cenou. Experti očekávají ve všech nových členských zemích nárůst poptávky a konkurence v oborech spotřebního zboží, profesionálních a osobních služeb (makléři, poradci, trenéři, učitelé apod). Po řetězcích hypermarketů a multikin vstoupí na český trh v daleko větší míře například nadnárodní řetězce specializovaných obchodů, stylových restaurací, kadeřnictví a čistíren oděvů. Z velkých měst se rozšíří na venkov a stanou se hrozbou pro dosavadní lokální provozovatele. Peníze a volnost
Nakonec něco příjemnějšího: Firmy mohou od května žádat o spolufinancování svých projektů ze strukturálních fondů Evropské unie (pokud budou do té doby hotové naše národní programy), bez omezení soutěžit o podpory z mezinárodních podpůrných programů Evropské unie a mohou realizovat projekty s podporou Evropské unie v nečlenských zemích. Pokud se o získání těchto prostředků nepokusí samy, musí počítat s tím, že na ně dosáhne některý z konkurentů. Celková nabídka podpor určená Evropskou unií pro Česko v letech 2004 až 2006 činí 2,6 miliardy eur. Vedle dotací pro zemědělce tvoří největší část peníze rozdělované prostřednictvím tzv. operačních programů na projekty krajů, obcí, firem a neziskových organizací. Firmy se budou moci ucházet o dotace na projekty investiční, výzkumné a výcvikově-vzdělávací (viz Profit č. 6/2004). Další pozitivní zprávou je fakt, že členství v Unii zajišťuje podnikům volnost ve využívání geografických, kvalifikačních, dopravních, cenových, mzdových či daňových podmínek jednotlivých členských států. To znamená svobodu primárního (sídlo) isekundárního (pobočka) přesídlení do jiné země Evropské unie. Zakazuje diskriminaci na národním základě, což znamená, že firma „odjinud“ bude mít stejné zacházení jako „domácí“. V případě, že národní podnikatelské klima bude smrtící, dává to firmám možnost „hlasovat nohama“ a své aktivity přesunout poměrně jednoduše jinam.
Které obory čeká po vstupu do EU nejvíce změn? * Výroba potravin (živočišného původu) * Prodej potravin a stravovacích služeb * Farmacie * Chemie * Dopravní služby * Finanční služby * Síťová odvětví * Velcí znečišťovatelé životního prostředí * Zaměstnavatelé s nevyhovujícím či rizikovým prostředím * Státem dosud chráněné nebo podporované firmy Veřejně obchodované a. s. Co se změní se vstupem do EU v prvních letech : * růst povinností a nákladů firem * plnění konvergenčních kritérií a přechod k jednotné měně * růst cen, mezd a směnného kurzu * ztráta cenové konkurenční schopnosti * restrukturalizace domácího podnikání a zaměstnanosti * zvyšování domácí koupěschopnosti * příchod nové konkurence a nadnárodních řetězců * evropské právo bude nadřazené českému * mění se dovozní a vývozní formality při obchodu se zeměmi EU * mění se dovozní a vývozní podmínky a režimy vůči nečlenským zemím EU * novinky v ochraně průmyslového vlastnictví * rozšiřuje se odpovědnost za výrobek * nové nároky na zaměstnavatele * více povinností v ochraně hospodářské soutěže * možnost čerpat z fondů a programů EU možnosti optimalizace podnikání na velkém trhu Kde lze čekat tvrdší regaluci**
- ochrana životního prostředí *
ochrana bezpečnosti a zdraví při práci * pracovní právo * hospodářská soutěž * veřejná pomoc * odpovědnost za výrobek a ochrana spotřebitele * ochrana soukromí při elektronické komunikaci * ochrana průmyslového vlastnictví ochrana osobních údajů
ČLÁNKY DO MAILU