Přežije sou časný boom reformu?

30. července 2007, 00:00 - PETR BÝM
30. července 2007, 00:00

HYPOTEČNÍ TRH Hypoteční trh opět láme rekordy. Enormní nárůsty objemu a počtu úvěrů hlásí velcí hráči, ale i ti menší. Tím aktuálnější je otázka, jak poptávku po hypotékách zasáhne případná reforma. Dosud publikované výsledky jednotlivých bank svědčí o tom, že zlatá éra hypotečních úvěrů v Česku ještě ani zdaleka nekončí.

HYPOTEČNÍ TRH Hypoteční trh opět láme rekordy. Enormní nárůsty objemu a počtu úvěrů hlásí velcí hráči, ale i ti menší. Tím aktuálnější je otázka, jak poptávku po hypotékách zasáhne případná reforma.

Dosud publikované výsledky jednotlivých bank svědčí o tom, že zlatá éra hypotečních úvěrů v Česku ještě ani zdaleka nekončí. V prvních šesti měsících tohoto roku například Česká spořitelna poskytla 15 tisíc hypoték za 25,6 miliardy korun. To z hlediska počtu představovalo meziroční nárůst 42 procent, u objemu dokonce 60 procent.

Podobná je i pololetní bilance Hypoteční banky. „Celkem 13 tisíc klientů si u nás půjčilo 21,3 miliardy korun,“ konstatuje David Sahula, ředitel jejího úseku komunikace. To představuje 66% vzestup objemu a 38% zvýšení počtu úvěrů. Velké banky ovšem zaostávají za menšími, které o pozici na trhu teprve bojují. Třeba Raifeisenbank v prvním pololetí navýšila objem hypoték o 150 procent.

RAKETOVÉ TEMPO INOVACÍ

Málokterý segment financí vykazoval v Česku takovou míru inovací jako právě hypotéky. V uplynulých deseti letech hypoteční banky nabídly klientele jednak širokou škálu produktů, jednak výrazně zjednodušily a urychlily veškerou administrativu. Zároveň konkurenční boj, ale také nízký úrok cenu hypotečních „peněz“ razantně snížily. „Úrokové sazby jsou i přes mírný nárůst stále výhodné a jedny z nejnižších v Evropě. A silná konkurence drží nízko marže i úrokové sazby,“ říká Tomáš Kofroň z Raifeisenbank.

Dodává, že banky také velmi liberalizovaly přístup k hypotékám - jejich nárokům na bonitu dnes může bez problémů dostát i člověk s podprůměrnými příjmy. „Pokud klient žádá o úvěr sám, minimální výše jeho čistých příjmů je stanovena na 12 tisíc korun. U dvou a více žadatelů na 15 tisíc korun,“ vysvětluje Kofroň.

OHROŽENÁ BONANZA? V souvislosti s chystanou reformou veřejných financí se objevuje poměrně dost varování ohledně jejích dopadů na realitní trh. Může reforma opravdu ohrozit současnou hypoteční bonanzu? A ve hře jsou i další okolnosti, jako například schopnost dlužníků hypotéky splácet či vývoj úrokových sazeb.

Zatím se zdá, že rozpočtová dieta hypotéky přímo nijak nezasáhne. Stát dnes hypotečním dlužníkům poskytuje podporu už jen v podobě odpisu zaplacených úroků z daňového základu. Detailní podoba reforem je sice zatím ve hvězdách, ministr financí Miroslav Kalousek ovšem zrušení této výhody opakovaně odmítl.

Není ovšem vyloučeno, že restrikce postihnou stavební spoření, které je alternativou k hypotékám. „Konkurenci stavebních spořitelen, které se úvěrové produkty snaží co nejvíce přiblížit hypotékám, samozřejmě vnímáme,“ říká Jan Sadil z Hypoteční banky. V tomto ohledu by se ovšem hypotečním bankám mohlo spíše ulevit - zatím spíše v kuloárech se totiž diskutuje možnost razantně omezit státní příspěvky, což by nejspíš atraktivitu celého tohoto sektoru a asi i zájem o jeho úvěry oslabilo.

Nanejvýš významným faktorem poptávky po hypotékách je i vývoj úroku. Tady jsou výhledy spíše negativní. Po letech klesání letos sazby ČNB začaly stoupat a na konci roku 2008 by se mohly pohybovat mezi třemi až čtyřmi procenty. Ani toho se ale bankéři neobávají. „Úroky jsou stále velmi výhodné. Je těžké stanovit hranici, kdy by výše sazeb mohla klienty odrazovat. Navíc bych s výraznějším nárůstem sazeb očekával obnovu podpory ze strany státu,“ říká Jan Sadil.

KLIENTI PEČLIVĚ ZVAŽUJÍ

Čas od času se také objevují úvahy o zhroucení celého trhu v důsledku snížení platební schopnosti dlužníků. „Hypotéka je závazkem na několik desetiletí. Klienti proto velmi pečlivě zvažují, jak velké splátky si mohou dovolit. Počet nesplácených hypoték je proto velmi nízký a pro banky nepředstavuje žádné potíže,“ vyvrací takové prognózy Kofroň. Podle kvalifikovaných odhadů se rizikové úvěry na objemu hypoték nyní podílejí jedním procentem. Navíc úroveň „hypoteční“ zadluženosti je v Česku stále nízká: blíží se 10 procentům HDP, zatímco leckde v Evropě tento ukazatel činí 50 i 100 procent.

Nebezpečí pro hypoteční obchody údajně nepředstavuje ani případná urychlená deregulace nájmů. „Většina našich klientů chce nové kvalitní byty či domky. O deregulované byty v panelácích či domech, kde jsou nutné rozsáhlé rekonstrukce, by zájem neměli,“ je přesvědčen Kofroň.

Podobně to vidí Jan Sadil: „Názory na následky deregulace pro trh nemovitostí a hypoték se různí. Zatím nám spíše přináší nové zákazníky, které rostoucí nájmy nutí řešit bytovou otázku jiným způsobem.“ Hypoteční ústavy se tak nejspíš mohou těšit na další dobrý rok. Bankovní odhady, v minulosti vždy překonané, také počítají až s padesátiprocentním růstem trhu.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče