Přežije euro?

30. dubna 2010, 11:49 - Bohumil J. Studýnka
30. dubna 2010, 11:49

Státy se bez společné fungující měny nemohou stát trvalým nadnárodním společenstvím

Tak nám v Aténách zabili iluzi o snadném a bezpracném vytvoření velké měny. A které, paní Milerová? Já znal dvě: dolar a euro. Nebuďme však zbytečně cyničtí či sarkastičtí. Jedna iluze vzala za své. Předstírání funkčnosti a zastírání střednědobého vytváření podmínek pro kolaps společné měny skončily. Není to tragedie. Je to fakt. Dále už je jen realita, práce a přiznání potíží. Při evidentní potřebě činů je třeba si připomínat slavné výroky Winstona Churchilla „krev, pot, slzy a dřina“ či admirála Nelsona u Trafalgaru: „Anglie očekává, že každý muž splní svou povinnost.“

Odlišný vývoj

Budování eura bude asi jiné než evoluční a generický vývoj dolaru. USA vyvážely dolar za podmínek daných poválečným hladem po použitelné transakční a rezervní měně. Pumpování eur významnými komerčními bankami eurozóny však bylo vedeno hamižností při absenci strachu a pouhou účelovostí. Euro vzniklo vkladem fungujících národních měn do nedokončeného a dlouhodobě neudržitelného systému.
Evropskou měnovou unii (EMU) asi čeká nezbytné rozložení do měnových bloků. Analogické tomu, jež následovalo po vypadnutí zlata z mezinárodních transakcí před 80 lety. Umím si představit funkční severní blok – Německo, Rakousko, Francie, společenství Benelux, Slovinsko, Slovensko, Finsko – a volnější „jižní“ skupinu zemí, jež se vrátí k národním měnám.

Děsivá idea

Zkušenost z osmdesátých let, kdy propukla krize zadluženosti takzvaných socialistických zemí, je známá. K přímočarým a nekompromisním řešením se přistoupilo až poté, co do té doby všemocný Sovětský svaz deklaroval, že žádný ochranný devizový deštník nad bratrskými zeměmi držet nebude. Odborníci znají beznadějný pokus o hospodářskou unii ve formě Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP) a fiasko této instituce se „společnou“ měnou bez reálných peněz – „převoditelným“ rublem. Méně se už ví, že byli i lidé, kteří navrhovali vytvoření takzvaného Měnového fondu RVHP složením části skutečných rezerv ve volně směnitelných měnách pro případ eventuálních potíží jeho členů s vnější měnovou rovnováhou. Evidentní byly země, které by svoje reálné rezervy složily a jež by je hbitě vyčerpaly až na nulu. Naštěstí se to nestalo.
Idea Evropského měnového fondu mě poněkud děsí stejně jako před lety. Dlouhodobá prosperita a funkčnost chtějí trochu méně pýchy, pokrytectví a více pokory a píle. Neexistují deštníky jen pro dobré počasí.
Bundesbanka jako zodpovědná německá centrální banka vytvořila společně s Evropskou platební unií úspěšnou a pevnou, mezinárodně směnitelnou marku. Také ji zodpovědně vedla a cílila na nízkou inflaci a zadluženost země a podporu růstu. Chybná byla představa, že Evropská centrální banka (ECB) bude mít stejné motivace jen proto, že sídlí ve Frankfurtu. Hlasovací majorita v ECB sleduje jiné cíle. Vznikl skutečný, leč skrývaný rozpor mezi obsahem a formou. Když dva dělají totéž, není to totéž – tedy cíle a funkce ECB a klasické Bundesbanky. Míček je nyní na straně Mezinárodního měnového fondu a EMU, respektive Evropské unie. Zatím však spíše leží.

Ukaž, co umíš!

Dějiny i původ civilizace znají výstrahy, které byly, či nebyly vyslyšeny: Noe a potopa, mene tekel na zdi v Babylonu, Pearl Harbour, 11. září 2001, subprime hypotéky, Lehman Brothers či islandská sopka. Co ještě více chceme? Řecký zázrak? Perpetuum mobile, které někdo zaplatí? Dál už to tak nepůjde. Čína za Mao Ce-tunga na přelomu padesátých a šedesátých let zjistila, že „velký skok“ není alternativou. A dnešní Čína již ví, jak na to, přičemž její drtivý nástup na scénu je teprve na začátku. Stejně by měla EU a EMU dle Goethova vzoru dospět k rekapitulaci toho, co je Dichtung a Wahrheit (fikce a pravda).
Bez politické unie nemůže společná měna přežít. Platí to i opačně. Integrace států se bez společné „fungující“ měny nemůže stát trvalou nadnárodní unií – jen pásmem volného obchodu, financí a národních odpovědností za národní osudy. Úspěch takto mělce vybudované eurozóny mohli předstírat jen bláhově dychtiví, nebo perfektně informovaní, ale spekulující a manipulující profesionálové. Nyní však je již třeba jednat dle latinského rčení převzatého z řečtiny hic rhodus hic salta! Teď ukaž, co umíš!

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče