Prezidentské veto

07. července 2008, 00:00 - Petr Kučera, ČTK
07. července 2008, 00:00

Jak může prezident vetovat zákon?

Je v tom nějak omezen, nebo – bude-li chtít – může prakticky blokovat činnost parlamentu? Vycházím z toho, že k platnosti zákona je potřeba souhlasu Poslanecké sněmovny, Senátu i prezidenta.

Jaromír Kalaš

Nejdříve si dovolím upřesnit, že je vhodné jmenovat celý název funkce, tedy prezident republiky. Zvláště v současnosti, kdy svého prezidenta mají stovky různých firem či asociací, může být stručnější označení „prezident“ v některých souvislostech zavádějící.

Se zákonem musí především souhlasit Poslanecká sněmovna. Ta jej postoupí Senátu, který má čtyři možnosti: Buď jej výslovně schválí či se jím rozhodne vůbec nezabývat (v obou případech pak zákon úspěšně „postupuje dál“ k prezidentu republiky), nebo jej výslovně zamítne či jej vrátí sněmovně s pozměňovacími návrhy (v obou případech se vrací sněmovně, po opětovném schválení poslanci však zákon putuje rovnou k prezidentu republiky).

Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon, pouze však do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. Své veto musí odůvodnit. Prezident republiky nicméně nemůže vetovat ústavní zákony – tedy speciální (vyšší) kategorie zákonů, k jejichž schválení je (bylo) potřeba souhlasu vyššího počtu zákonodárců než u „běžných zákonů“ – konkrétně třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se následně vyhlásí ve Sbírce zákonů a je platný. Jinak platí, že zákon nebyl přijat – jeho legislativní cesta tedy neúspěšně končí.

Ústava stanoví jako podmínku platnosti zákona jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Dále stanoví, že „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny,prezident republiky a předseda vlády“ (v tomto případě to ale výslovně nestanoví jako podmínku platnosti).

Jestliže se prezident republiky rozhodne nevyužít své právo veta, měl by tedy podle Ústavy zákon podepsat. Pokud se jej přesto rozhodne ani nevetovat, ani nepodepsat (kromě Ústavy neexistuje nikdo, kdo ho k tomu může donutit), může být zákon po uplynutí dané lhůty zveřejněn ve Sbírce zákonů a je pak platný. Absence prezidentova podpisu pak sice není stoprocentně v souladu s Ústavou, ale důležitější (také podle rozhodnutí Ústavního soudu) je v takovém případě fakt, že zákon řádně schválily sněmovna i Senát a současně prezident nevyužil svého práva veta.

Jaroslav Novotný firemní poradce

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Dotace na fotovoltaiku: Od září až 150 tisíc korun na větší systémy
5 aplikací, které vás ochrání před otravnými telefonáty z call centra
Jak mohou soukromé kuřácké kluby a spolky zničit restaurace, hospody i jejich majitele
Najděte si novou práci do září
Plná zaměstnanost v ČR: čím jsme si ji zasloužili?
Auta
Po Golfu dostal facelift i Volkswagen Golf Sportsvan.…
Další nádherná klasika na scéně. Gunther Werks představuje znovuzrozené Porsche 993
Když máte peníze, automobilky vám vyrobí opravdu cokoliv. Zde je důkaz
Mercedes-Maybach 6 Cabriolet ukazuje, jak budou vypadat superluxusní elektromobily
Test na pondělí: BMW M550i xDrive M Performance
Technologie
ABBYY FineReader 14: zaostřeno na PDF (vyzkoušeno)
Microsoft dosáhl milníku. Hlas rozpozná stejně dobře jako člověk
Netflix odmítl zaplatit další sezónu seriálu. Produkci Sense8 nabídl pornoweb
Google dnes představí Android O. Stylově na zatmění Slunce v USA
Intel vydává nové Atomy pro servery. 16 jader, spotřeba do 30 W a 10 Gb/s síťovky k tomu
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít