Prezidentské veto

07. července 2008, 00:00 - Petr Kučera, ČTK
07. července 2008, 00:00

Jak může prezident vetovat zákon?

Je v tom nějak omezen, nebo – bude-li chtít – může prakticky blokovat činnost parlamentu? Vycházím z toho, že k platnosti zákona je potřeba souhlasu Poslanecké sněmovny, Senátu i prezidenta.

Jaromír Kalaš

Nejdříve si dovolím upřesnit, že je vhodné jmenovat celý název funkce, tedy prezident republiky. Zvláště v současnosti, kdy svého prezidenta mají stovky různých firem či asociací, může být stručnější označení „prezident“ v některých souvislostech zavádějící.

Se zákonem musí především souhlasit Poslanecká sněmovna. Ta jej postoupí Senátu, který má čtyři možnosti: Buď jej výslovně schválí či se jím rozhodne vůbec nezabývat (v obou případech pak zákon úspěšně „postupuje dál“ k prezidentu republiky), nebo jej výslovně zamítne či jej vrátí sněmovně s pozměňovacími návrhy (v obou případech se vrací sněmovně, po opětovném schválení poslanci však zákon putuje rovnou k prezidentu republiky).

Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon, pouze však do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen. Své veto musí odůvodnit. Prezident republiky nicméně nemůže vetovat ústavní zákony – tedy speciální (vyšší) kategorie zákonů, k jejichž schválení je (bylo) potřeba souhlasu vyššího počtu zákonodárců než u „běžných zákonů“ – konkrétně třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se následně vyhlásí ve Sbírce zákonů a je platný. Jinak platí, že zákon nebyl přijat – jeho legislativní cesta tedy neúspěšně končí.

Ústava stanoví jako podmínku platnosti zákona jeho zveřejnění ve Sbírce zákonů. Dále stanoví, že „přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny,prezident republiky a předseda vlády“ (v tomto případě to ale výslovně nestanoví jako podmínku platnosti).

Jestliže se prezident republiky rozhodne nevyužít své právo veta, měl by tedy podle Ústavy zákon podepsat. Pokud se jej přesto rozhodne ani nevetovat, ani nepodepsat (kromě Ústavy neexistuje nikdo, kdo ho k tomu může donutit), může být zákon po uplynutí dané lhůty zveřejněn ve Sbírce zákonů a je pak platný. Absence prezidentova podpisu pak sice není stoprocentně v souladu s Ústavou, ale důležitější (také podle rozhodnutí Ústavního soudu) je v takovém případě fakt, že zákon řádně schválily sněmovna i Senát a současně prezident nevyužil svého práva veta.

Jaroslav Novotný firemní poradce

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
3x z poradny: vytýkací dopis, jak čerpat dovolenou, daň z příjmu
Státní dluh USA, Činy, Ruska a dalších zemí. Kolik dluží domácnosti a firmy?
O prázdninách projedete méně. Benzín i nafta pořád zlevňují
Zákaz kožešinových farem ročně ušetří život více jak 20 000 zvířat, ale senátoři ho nechtěli schválit
Hypotéky 2017: Regulace má za důsledek unifikaci hypoték
Auta
Retro na neděli: Dixi DA-1 3/15 slaví 90 let jako vůbec…
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Audi, BMW a Mercedes upraví software milionům starších dieselů. Kvůli emisím
Nástupce Bugatti Chiron bude muset přejít na elektřinu. Bez ní by už nezrychlil
Test motocyklu BMW S 1000 XR: Superbike na chůdách
Technologie
Mapy.cz pro Android jsou kompletně offline včetně plánování tras
10 nejrizikovějších ojetin, kterým je lepší se zdaleka vyhnout
Intel se po IoT stahuje i z nositelné elektroniky. Celé oddělení tento měsíc zrušil
Evolveo Ray 2 – moderní skříň s tvrzeným sklem za 1500 Kč (uživatelská recenze)
Cnews FM: Přenos čísla do 10 dnů a dva noví operátoři [podcast]
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít