Prezidenta se napoprvé zvolit nepodařilo

20. ledna 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
20. ledna 2003, 00:00

Rozhodne případný duel Klaus-Zeman? Poslanci a senátoři se poprvé snažili vyřešit otázku, kdo usedne na Pražském hradě po Václavu Havlovi, jehož mandát končí 2. února. Žádné velké překvapení sice nenastalo, nicméně několik zajímavých rysů současné politické scény volba odhalila.

Rozhodne případný duel Klaus-Zeman?

Poslanci a senátoři se poprvé snažili vyřešit otázku, kdo usedne na Pražském hradě po Václavu Havlovi, jehož mandát končí 2. února. Žádné velké překvapení sice nenastalo, nicméně několik zajímavých rysů současné politické scény volba odhalila.

Nepsaným favoritem volby byl předseda Senátu Petr Pithart, nominovaný Koalicí. Mlčky se předpokládalo, že v souboji s Klausem může nakonec získat hlasy významné části ČSSD, a možná i komunistů. „Národněfrontovní“ charakter Pithartovy nominace navíc v předvečer volby umocnily odbory, jejichž předseda Milan Štěch tak vrátil svému senátnímu kolegovi podporu z listopadových voleb. Roli favorita však Pithart nesplnil. Dostal se sice do druhého kola volby jakožto vítěz v domovské parlamentní komoře, ale v obou následujících kolech výrazně prohrál s čestným předsedou ODS, poslancem Václavem Klausem. Překvapením nebylo jenom samotné pořadí obou kandidátů, jako spíše rozdíl hlasů a rovněž způsob, jak na výsledek reagovali.

Pithart se diskvalifikoval

To, že Pithart nakonec neunesl porážku a zcela nedůstojně obvinil ze svého neúspěchu ČSSD a především to, že se vzdal závěrečného příspěvku, v němž by poděkoval těm, kteří jej volili, jej morálně coby hlavu státu navždy deklasovalo. I proto je víceméně nepravděpodobné, že by se Pithart stal kandidátem vládních stran, což vyřkl jako podmínku své případné účasti v dalším klání. Vítězem, a to nejenom nominálním, se stal Klaus. Jeho strana si tak může blahopřát. I pokud by se prezidentem Klaus nakonec nestal, díky tomuto „průzkumu bojem“ si alespoň potvrdila, že se postupně dostává z izolace, do níž v posledních letech upadala. Vítězství je o to cennější, že jej bývalý předseda strany dosáhl právě proti Pithartovi, který byl poměrně vážným soupeřem, a ne proti někomu, kdo by se dostal do dalších kol pouze jakýmsi nedopatřením.

Stačilo by pár komunistů…

Svou roli jazýčku na vahách splnila beze zbytku KSČM. Ta nakonec ve druhém a především třetím kole, kdy se sčítají hlasy všech přítomných senátorů a poslanců dohromady, hlasovala bílými lístky, což byl zřejmě největší důvod, proč prezident zvolen nebyl. Klausovi ke zvolení by možná stačila dopředu deklarovaná neúčast komunistů na hlasování. V tom případě by totiž stačilo ODS získat na svou stranu pouze pět až šest zastupitelů, což už by nebyl takový problém. Motivace komunistů je zatím nejasná. Jejich kandidát byl již od počátku pouze formální, a nedá se očekávat, že by tomu bylo do budoucna jinak. V podobné situaci je Koalice, která sice může počítat s jistým významem v Senátu, ale ve třetím kole nemá její kandidát bez spojení s poslanci a senátory dalších stran šanci.

Zmatek v ČSSD

Zcela nepřehledná je nyní situace v ČSSD. Premiér Špidla se dostal do situace, v níž se v žádném případě ocitnout nechtěl. Pochybné výsledky pochybného stranického referenda otevřely totiž dveře kandidatuře Miloše Zemana. Již potřetí tak proti sobě stanou dvě nejvýraznější postavy naší novodobé historie. Bývalý premiér a předseda ČSSD rád připomíná, že v dosavadních střetech v jednom volebním okrsku Klause porazil. Dodává, že ho porazí i v prezidentských volbách. To však není jisté. Vše totiž bude záviset na tom, jakou podporu bude mít Zeman ve vlastní straně. Dá se očekávat, že by mu mohli vyslovit podporu i komunisté, což ale bude prakticky vše. Jak pro ODS, tak pro Koalici je Zeman nepřijatelný. Ze dvou historických „zel“ by se Koalice zřejmě nakonec přiklonila na stranu Klause. Zcela paradoxně by možná mohl získat podporu u některých poslanců ČSSD ze Špidlova křídla, pro něž je Zeman rovněž tabu. Ti ovšem mohou sázet i na lákavou možnost, že by se v případě zablokování volby mohli v tandemu Špidla-Zaorálek podělit o prezidentské pravomoci sami do doby, než bude schválena přímá volba hlavy státu. Této variantě by mohl nahrávat neoficiální záměr nechat projít Klause v prvním kole oběma komorami parlamentu, a pak jej nepodpořit v dalších kolech. Obě menší strany koalice ale mohou mít oprávněné obavy z toho, že by jejich další vládní angažmá bylo po dobu bezvládí plně v rukou představitelů ČSSD. Stále sice existuje možnost, že se podaří Koalici najít takového kandidáta, který by se mohl stát protiváhou Klause, a který by získal podporu i ČSSD či alespoň její valné části, není však příliš pravděpodobná. Není rovněž vyloučeno, že dojde ještě před druhou volbou k tiché dohodě politických stran, aby volba proběhla formálně, s předem dohodnutým cílem prezidenta nezvolit. Rozhodnutí by pak zůstalo na občanech.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče