Prezident hodil vidle do Babišova byznysu

20. května 2010, 13:56 - Táňa Králová
20. května 2010, 13:56

Poslanci na poslední chvíli přibarví pohonné hmoty víc nazeleno

Zhruba o půl roku mohl prezident Václav Klaus přibrzdit další rozjezd biopaliv. Nejspíše se mu to nepodaří. Už od léta budou pohonné hmoty u tuzemských čerpacích stanic opět „zelenější“. Díky poslancům, kteří poslední den před volbami téměř jistě přehlasují prezidentovo veto zákona o ochraně ovzduší. Tím zvednou podíl biosložek přimíchávaných do nafty a benzinu. Co se stane? Biopalivářská a agrární lobby bude spokojena. Motoristé by chystanou změnu zřejmě ani nezaregistrovali, kdyby je neupozornila média.

Dráždivá žluť Nepřehlédnutelná řepková pole brzy odkvetou a přestanou dráždit odpůrce biopaliv, mezi něž patří prezident Klaus. O své averzi k obnovitelným zdrojům energie hovořil dokonce v novoročním projevu na prahu roku 2008. „Zkusme se i v těchto věcech chovat maximálně rozumně a nedělejme žádná zbrklá opatření,“ pronesl tehdy. Své názory nemění, proto nebylo jeho veto překvapivé. Nejvíce by ho pocítil majitel Agrofertu Andrej Babiš, který na Klausovo odmítnutí zákona zareagoval ostrým prohlášením. Prezidentská vzpoura proti globálnímu oteplování a biopalivům totiž nezapadá do scénáře, jak zajistit odbyt bionafty z fabriky Preol, kterou agrochemický magnát před rokem otevřel v Lovosicích. Nejdříve se větším dávkám biopaliv pro přimíchávání do benzinu a nafty hodně bránili petrolejáři. Uhádali alespoň pár desetin procenta směrem dolů. Do nafty se místo nynějších 4,5 procenta metylesteru řepkového oleje (nazývaného meřo) bude přidávat šest procent, zatímco vláda chtěla 6,3 procenta (viz Povinná příměs). Přídavek biolihu do benzinu se zvedne z 3,5 na 4,1 procenta místo vládou schválených 4,5 procenta. Takové navýšení má v předvečer voleb zpečetit Poslanecká sněmovna.

Odstavené zámoří Motoristé nepoznají, že tankují paliva obohacená o vyšší příměs biolihu a meřa. Ani tu možnost nemají. Stejně jako netuší, že více biopaliv si už lijí do nádrže u německých či rakouských čerpacích stanic (viz Na co jezdí Evropa). Jak to pocítí při placení? „Litr benzinu zdraží o 13 haléřů, litr nafty o 18 haléřů,“ tvrdí ředitel Sdružení pro výrobu bionafty Petr Jevič. Před rokem byl litr benzinu i nafty asi o pět korun levnější než nyní. Ceny vyhnaly nahoru dražší ropa a vyšší spotřební daň. V průměru patnáctihaléřové zvýšení kvůli biosložkám se v létajících cenách pohonných hmot ztratí, argumentují zastánci biopaliv. Jejich plošné přimíchávání stát nařizuje, ale nijak nedotuje. Pouze směsná nafta, obsahující 30 procent meřa, a palivo E85, namíchané z 85 procent lihu a 15 procent benzinu, jsou daňově zvýhodněné. Moc se jich ale neprodává.
Biopříměsi do benzinu a nafty jsou převážně z tuzemské produkce. Už neplatí, že se k nám ve velkém dováží brazilský a pákistánský biolíh. Evropská unie se totiž proti přílivu zámořského biolihu postavila směrnicí, která dává přednost dodávkám ze starého kontinentu. Dělí biopaliva na špatná a dobrá, takzvaně udržitelná. I český předpis, kterým se směrnice nejpozději do konce letošního roku překlopí do národního práva, bude zakazovat kácení lesů a rozorávání luk kvůli pěstování plodin na biopaliva. Ta budou svým postupným rozšiřováním, které naplánovala EU, dál vytlačovat z polí potraviny. Právě to nemůže mimo jiné „skousnout“ prezident Klaus.

Česká řepková republika Kolik dnes tuzemská biopaliva ujídají potravinám? Jen drobečky, o které snižují přebytky úrody. U obilí se Česko trvale utápí v nadprodukci. Sklidí se ho přes sedm milionů tun a téměř dva miliony je nutné vyvézt. Z bohaté úrody se na biolíh vloni využilo 1,5 procenta obilí. Řepka je už teď víc energetickou než potravinářskou plodinou. Jedlý olej z řepky ale nikomu nechybí. Řepkového semene se u nás vypěstuje přes milion tun, z toho 30 až 40 procent se ani nezpracuje a putuje jako surovina hlavně do Německa, Rakouska a Polska. Jen cukrovky se produkuje akorát, aby stačila na domácí spotřebu cukru. Víc nám totiž EU svou regulací ani nedovoluje. Výjimkou je cukrová řepa na biolíh, u které mají členské země volné ruce. Díky tomu se tato okopanina prospívající polím mohla zatím vrátit alespoň na 11 tisíc hektarů.
S biopalivy si Češi spojují hlavně řepku. Není to jen tím, že v době kvetení je nejviditelnější. S téměř 15procentním zastoupením na orné půdě je Česko lídrem v Evropě. Žlutě kvetoucí olejnina je typickou velkovýrobní plodinou, která zemědělcům dobře vynáší. Její pěstování ale nemá s ekologií nic společného. Potřebuje vydatně pohnojit a postříkat proti chorobám a škůdcům. Na výrobu minerálních hnojiv, jejich dopravu, na setí, sklizeň a mezitím několikeré přejíždění řepkových lánů se vynakládá velké množství fosilní energie, což efekt „řepkonafty“ umazává. To biopalivům vytýká i prezident Klaus.

BOX:
Prezidentská stopka Důvody, kterými prezident Václav Klaus vysvětlil, proč nepodepsal novelu zákona o ochraně ovzduší:
- Dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly seriózně zhodnoceny.
- Některé studie dospěly k závěru, že přírodě škodí více biopaliva než nafta a benzin.
- Vysoký cíl EU může vést k likvidaci lesů a zdražení potravin.
- Plošné pěstování průmyslových monokultur znamená negativní vliv na přírodu (vyšší produkce skleníkových plynů, eroze půdy, vyšší používání hnojiv, značné nároky na vodní zdroje a dopravu).
- Existují vážné pochybnosti o dopadu biopaliv na zdraví člověka.
- Příspěvek biopaliv ke snížení energetické závislosti státu na fosilních palivech je sporný.
- Negativní důsledky pro životní úroveň obyvatel – zvýšením ceny pohonných hmot a snížením životnosti motorových vozidel.

TABULKA:
Povinná příměs Jak v Česku postupuje přidávání biopaliv do pohonných hmot
Biosložka*2007*2008*2009*Zvýšení schválené Parlamentem od 1. 6. 2010*Původní návrh Fischerovy vlády
Meřo (%)*2*2*4,5*6*6,3
Bioetanol (%)*-*2*3,5*4,1*4,5
Pramen: zákon o ochraně ovzduší

GRAF:
Žlutý rozkvět Vývoj ploch a produkce řepky olejné
Rok*Plocha (ha)*Produkce (t)
1990*105 113*304 515
1991*127 773*348 292
1992*136 473*292 939
1993*167 423*377 233
1994*190 721*451 628
1995*252 298*662 176
1996*228 775*520 572
1997*229 767*560 509
1998*265 560*680 216
1999*350 353*931 053
2000*325 338*844 428
2001*344 117*973 321
2002*313 025*709 533
2003*250 959*387 805
2004*259 460*934 674
2005*267 160*769 377
2006*292 247*880 172
2007*337 570*1031 920
2008*356 924*1048 943
2009*354 826*1128 119
Pramen: Český statistický úřad

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče