Prevence povodní slibuje firmám zakázky za desítky miliard

20. srpna 2009, 06:45 - Petr Havel, autor je agrární analytik
20. srpna 2009, 06:45

Na 45 tisících kilometrů vodních toků a nejméně 100 tisících hektarů půdy je nutné v nejbližších letech napravit necitlivé zásahy člověka do přírody. Pro zainteresované firmy se tak otevírají zakázky za desítky miliard korun.

Autor: Jakub Hněvkosvký

Na revitalizaci vodních toků je podle ministerstva životního prostředí (MŽP) v příštích letech nutné vynaložit 113 miliard korun. Na první pohled se zdá, že takovou částku nelze za současné ekonomické krize v tuzemských rozpočtech najít. Je to ale jinak. Peníze k dispozici jsou, chybí však vůle těch, kteří by tyto prostředky mohli a měli čerpat a dát tak zakázky podnikatelským subjektům.

Programy na prevenci povodní jsou, jak upozorňuje šéf odboru ochrany vod na MŽP Michal Pravec, určeny především správcům vodních toků, tedy státním podnikům „povodí“, zemědělským vodohospodářským správám a částečně obcím. Konkrétně jde o Operační program Životní prostředí v prioritní Ose 1 – „Omezování rizik povodní“, na který je pro roky 2007 až 2013 vyčleněno 100 milionů eur, a v Ose 6 – „Optimalizace vodního režimu krajiny“ částka 225 milionů eur na uvedené období. „Bohužel ze strany správců vodních toků je o tyto programy malý zájem,“ konstatuje Pravec. Zejména státní podniky podle něj operují s nedostatkem peněz na spolufinancování, které ale z 95 procent platí Evropská unie. Podle ministra Ladislava Mika je přitom ministerstvo připraveno žadatelům o peníze zadotovat i zbývajících pět procent. Teoreticky by tedy při čerpání těchto peněz neměl být žádný problém.

Neumějí utrácet

Od roku 1992 je přitom k dispozici program „Revitalizace říčních systémů“, na který rezort životního prostředí ročně vydával několik stovek milionů korun. Ministerstvo podpořilo projekty za tři miliardy korun. Jak ale připomíná Miko: „Problém byl, že správci povodí měli problémy tyto peníze použít.“ Zmiňuje problémy se spolufinancováním a také neochotu uživatelů pozemků, jichž by se měla revitalizace týkat – většinou zemědělců. Podle Mika tak MŽP za 17 let podpořilo zhruba 500 revitalizačních akcí, všechny ale na drobných vodních tocích. „Nikdy jsme se nedostali do středního nebo většího toku,“ říká Miko.

V rámci zmiňovaného operačního programu zatím ministerstvo eviduje zhruba 50 projektů, které se alespoň částečně týkají revitalizace toků. O dotace na budování a rekonstrukce vodních nádrží je přitom desetinásobný zájem. To ovšem není v praxi revitalizace toků, ale údržba betonových hrází. Vzhledem k tomu, že takové žádosti splňují podmínky pro příjem dotací a nejsou v rozporu s evropskou legislativou, musí MŽP peníze na tyto projekty poskytnout. Možnost rozlivu vody v krajině nebo prodloužení dráhy vodních toků to ale vůbec neovlivní. A žádosti na takzvané podélné revitalizace podle ministerstva nepřicházejí.

Povodí prý o peníze žádají**

Jak ale uvádí Radka Bučilová, ředitelka odboru programů protipovodňových opatření na ministerstvu zemědělství, státní podniky „povodí“ dotace využívají. „Například státní podnik Povodí Moravy má nyní schváleno financování pro dvě akce v Ose 6 za zhruba 25 milionů korun a čtyři akce v Ose 1 za 185 milionů korun,“ uvedla Bučilová. Podnik zároveň financuje údržbu dvou již dříve ukončených projektů z programu „Revitalizace říčních systémů“ za 40 milionů korun. „V procesu schvalování je dalších sedm projektů v Ose 1 za zhruba 23 milionů korun,“ konstatuje ředitelka. Pro podzimní výzvu předpokládá ministerstvo zemědělství žádosti o dotace ve výši 100 milionů korun. „Konkrétní rozsah je závislý na průběhu projektové přípravy a územního řízení,“ podotýká Bučilová.

V minulosti bylo přitom podle ní podávání žádostí brzděno především pomalým rozběhem programů. „Limitujícím faktorem je také zajišťování vlastních zdrojů žadatele. Vzhledem k celkovému objemu revitalizačních aktivit obsažených v Plánech oblastí povodí se potřebné vlastní zdroje, například Povodí Moravy, pohybují v rozmezí 80 až 100 milionů korun. Zajištění takto vysokých vlastních finančních zdrojů je velmi obtížné až nemožné,“ tvrdí ředitelka. MŽP loni umožnilo dotovat veškeré takzvané uznatelné náhrady pro vybrané typy akcí. „Celková výše uznatelných nákladů takto financovaných projektů ale byla stanovena na 100 milionů korun, což je úspora 10 milionů z vlastních zdrojů žadatelů. To je částka, která ani zdaleka nepokrývá potřeby v rámci celé ČR,“ argumentuje Bučilová.

Dalším limitujícím faktorem pro žádosti o dotace na prevenci povodní je také podle ní zpracování projektových dokumentací. Náklady na ně jsou sice podle Bučilové uznatelným nákladem, jsou ale zpětně proplaceny až při realizaci projektu a do této doby vážou finanční zdroje žadatele. Uvedené studie jsou přitom poměrně nákladné a musí být provedeny ve velkém předstihu před realizací projektu. Komplikace žadatelů o projekty protipovodňové prevence uznává i Pravec. „Například při vykupování pozemků od vlastníků, na jejichž území by se měla protipovodňová opatření realizovat,“ konstatuje představitel MŽP. I tady je ale možné při dobré vůli ministerstva současnou situaci zlepšit. Podle bývalého prvního náměstka ministra zemědělství Ivo Hlaváče by totiž bylo možné využít peníze z Evropské investiční banky (EIB). Z celkem tří miliard korun, jimiž se má EIB podílet na vodohospodářských investicích v ČR, by bylo podle Hlaváče možné vyčlenit č&aacu
te;st peněz na technickou podporu projektů.

„Z této technické asistence nechť si společnosti Povodí vysoutěží firmu, která pro ně může výkup pozemků zajistit. Finanční motivace takové firmy by vedla k vyšší efektivitě a především urychlení výkupu pozemků a náš rozpočet by to nic nestálo. Proti tomu byl ale současný náměstek pro vodní hospodářství Karel Tureček,“ konstatuje Hlaváč. Podle jeho názoru přitom nemůže omezený počet pracovníků Povodí při obrovském množství vlastníků v záplavových oblastech agendu vykupování pozemků zvládnout. „Neříkám, že to problém zcela vyřeší, ale pro zrychlení realizace protipovodňových opatření je to cesta,“ zdůrazňuje Hlaváč.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče