Article, show

Převažují moderní obory

09. května 2005, 00:00 - admin
09. května 2005, 00:00

ŘEDITEL HOSPODÁŘSKÉ KOMORY PLZEŇ TOMÁŠ KUTÁK: „Zahraniční investoři již v Plzeňském kraji nepreferují jednoduché výrobní závody s minimem přidané hodnoty. Přednost dávají vývojovým a výzkumným pracovištím či technologickým centrům,“ říká ředitel Hospodářské komory Plzeň Tomáš Kuták.

ŘEDITEL HOSPODÁŘSKÉ KOMORY PLZEŇ TOMÁŠ KUTÁK: „Zahraniční investoři již v Plzeňském kraji nepreferují jednoduché výrobní závody s minimem přidané hodnoty. Přednost dávají vývojovým a výzkumným pracovištím či technologickým centrům,“ říká ředitel Hospodářské komory Plzeň Tomáš Kuták.

* V čem vidíte hlavní přednost Plzeňského kraje z hlediska podnikání?

Ze statistického pohledu je Plzeňský kraj hospodářsky druhým nejúspěšnějším krajem České republiky po Praze. Atraktivitu však přináší už samotná příznivá poloha při západní hranici republiky a poměrně dobrá dopravní infrastruktura, zejména díky dálnici a hlavní železniční trase. Kromě toho má zejména město Plzeň jako přirozené centrum celého kraje silnou průmyslovou tradici, kde dnes převažují moderně orientované výrobní obory a technologie.

* Dokáží se podnikatelé v kraji organizovat? Tedy v případě potřeby vystupovat jednotně? S organizovaností podnikatelů v kraji už to tak dobré není. Naše plzeňská hospodářská komora má v současné době zhruba 200 členů a připočteme-li ostatní okresní komory, dostaneme se přibližně k pěti stům. Není to sice výrazně méně než v jiných regionech Česka, ale přáli bychom si, aby tato čísla byla mnohem vyšší. Vadí nám nízké zapojení podnikatelů do veřejného života a relativně malá účast na aktivitách komory, která je výrazně nižší než třeba na Moravě. * Co může být příčinou malého zájmu? Dá se říci, že se zde - ve srovnání s některými jinými kraji - podnikatelé obecně více soustřeďují především každý sám na svoje vlastní podnikání. Ale to zase možná přináší ty dobré ekonomické výsledky kraje, o nichž jsem hovořil na začátku. * Díky komoře mohou podnikatelé vystupovat jednotně směrem k veřejné správě. Jak byste tuto spolupráci zhodnotil? Komunikace veřejné správy s podnikateli je u nás velmi dobrá. * Přesto - najde se něco, v čem si třeba se zástupci kraje nerozumíte? Přestože někdy mohou být priority kraje a komory rozdílné, většinou se dohodneme, protože podpora podnikání na regionální úrovni je jedním z hlavních cílů obou stran. Navíc vedoucí představitelé kraje často sami pocházejí z podnikatelské sféry. * Co komoře a jejím členům nejvíce vadí na podnikatelském prostředí v České republice?

Obecně jde o přístup státu, který brzdí rozvoj podnikání a zhoršuje také naši konkurenceschopnost v rámci Evropské unie. Vadí nám například extrémní finanční zátěž pro podniky, kterou překvapivě netvoří daně, ale hlavně odvody na sociální a zdravotní pojištění. To neúměrně zvyšuje cenu práce. Dále je to narůstající byrokratická zátěž podnikatelů, kterou představuje zejména neustálé a nesmyslné přibývání legislativních norem. Právní systém se tak stává zcela nepřehledným - například v daňové legislativě se dnes už těžko orientují i sami daňoví poradci. Vadí nám také špatně fungující obchodní rejstřík, pomalé soudy, nedostatečná úroveň vymahatelnosti práva nebo slabá pozice věřitele vůči dlužníkovi.

* Jaké jsou nejčastější problémy při podávání žádostí o unijní i jiné dotace?

Zejména komplikovanost celé administrativní procedury při zpracování projektu. Drobný podnikatel takřka nemá šanci bez pomoci specializované agentury připravit projekt tak, aby prošel. Ani Hospodářská komora nemá kapacity na to, aby ho pro podnikatele zpracovala - můžeme maximálně poskytovat poradenství a metodickou pomoc. Ale i když je projekt kvalitně zpracován, často je celkový objem peněz ve fondu velmi omezený.

* Co se pro malé a střední firmy změnilo po vstupu do Evropské unie?

Zdejší firmy měly intenzivní ekonomické vztahy s Německem už před vstupem, takže se toho zase tolik nezměnilo. Určitě ale převažují spíš pozitivní změny nad negativními, ať už je to snazší prostupnost hranice nebo lepší přístup našich firem na německý trh. Zostřila se sice konkurence na domácím trhu, ale našim firmám se většinou daří se s ní vyrovnávat. Během několika málo let se zásadně změní vztah celého našeho regionu k sousedům na druhé straně hranice. V Unii, která je především Evropou regionů, máme šanci uspět jedině tehdy, když budeme Plzeňský kraj a oblast východního Bavorska vnímat jako jeden ekonomický celek, místo abychom si vzájemně konkurovali.

* Jaká je v kraji situace s pracovní silou? Problém vidím hlavně v její struktuře. Díky univerzitě disponujeme vzdělanou a kvalifikovanou pracovní silou, ta je ale dost nerovnoměrně rozložena - střední i vysoké školství je koncentrováno v Plzni. Problémem je také mobilita pracovní síly. Někde je obtížné dojíždění za prací kvůli špatnému dopravnímu spojení, navíc většina obyvatel se nerada stěhuje za prací. * Pociťují firmy nedostatek některých profesí?

Bolestně pociťujeme zrušení většiny učňovského školství a nezájem žáků o učební obory, takže dnes už se výrazně projevuje nedostatek zejména kvalifikovaných dělnických profesí a řemeslníků. U středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných pracovníků je pak nedostatek v technických oborech.

* Neodcházejí schopní zaměstnanci do blízkého Německa?

Blízkost Německa zatím žádný vážnější problém nepředstavuje. Lidé z příhraničí tam sice často pracují, ale to je spíš pozitivní jev, neboť v těchto okrajových částech kraje je nedostatek pracovních příležitostí.

* Která odvětví byste označil jako nejperspektivnější? Trvalý růst zaznamenává obor stavebnictví, přestože je výrazně ovlivňován sezónností a pohybem cen vstupních materiálů. Velmi perspektivní jsou moderní obory jako IT, telekomunikační technika a podobně. Samozřejmě je zájem také o subdodávky pro automobilový průmysl, hlavně produkci z plastů, elektrotechniku či elektroniku. * Jaká je současnost tradičního zdejšího oboru, strojírenství?**

I ono patří k perspektivním oborům, zejména pokud jde o technologie s menší materiálovou a energetickou náročností a vyšší přidanou hodnotou. Zahraniční investoři se již v kraji naučili budovat místo jednoduchých výrob s minimem přidané hodnoty raději svá konstrukční, vývojová a výzkumná pracoviště a technologická centra.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První…
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Německo chce neupraveným autům z aféry Dieselgate odebrat registraci
Technologie
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Web si oddychne. Adobe plánuje ukončit vývoj a podporu a Flashe v roce 2020
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít