Přetahovaná o mléko přináší oběti

24. února 2011, 13:16 - Táňa Králová
24. února 2011, 13:16

Madeta už není jedničkou. V nákupu suroviny ji dostihl Pragolaktos

Celý podtitul: Madeta už není jedničkou. V nákupu suroviny ji dostihl Pragolaktos s německým Müllerem za zády

Na Slovensku se říká: „V Česku bude brzy jediná mlékárna. Ta v Drážďanech.“ Hláška sousedů je přitažená za vlasy, ale něco na ní je. Některé provozy jsou na zavření a další k němu spějí. Pohasínající sláva doprovází jihočeskou Madetu. Co do obratu sice stále lídr trhu už přišel o prvenství v nákupu suroviny. Na malém českém trhu se doposud drží čtyřiačtyřicet mlékárenských provozů. Před patnácti lety jich bylo jen asi o patnáct víc.
Trh zakalený neživotaschopnými zpracovateli zřejmě pročistí přetahování o syrové mléko, které sílí s tím, jak roste poptávka po mléčných produktech na světovém trhu a jejich cena. Zdejší zemědělci přitom dodávají stále méně mléka, dojnice totiž s oblibou mění za lépe dotované bioplynové stanice. Nezanedbatelné množství suroviny navíc odtéká za hranice. A je jisté, že cisterny mezi Českem a Německem budou pendlovat dál. Na jednotném evropském trhu nejde o nic nepřirozeného. Zdejší zemědělci se chovají ekonomicky, když za lepší cenou odcházejí za hranice. Ať ale potom agrární lídři nenaříkají, jak se snižuje naše soběstačnost.

Kontrakt na sedmiletku

Na dalších sedm let se zavázalo Mlékařské a hospodářské družstvo Jih k tomu, že bude syrové mléko prodávat mlékárně Goldsteig v bavorském Chamu. Surovinu tam vozí již od vstupu země do Evropské unie v roce 2004. „Denně nyní dodáváme do Chamu 330 tisíc litrů, což je asi třetina z našeho denního nákupu,“ vyčísluje místopředseda mlékařského družstva Zdeněk Houška. Madetě, dříve rozhodujícímu partnerovi, nyní prodává kolem 35 procent z množství, které členové družstva Jih denně soustředí. „Díky vyšším platbám z Německa měli naši členové na litru loni asi o čtyřicet haléřů víc v porovnání s celostátním průměrem. Oproti Madetě to bylo šedesát haléřů navrch, a takové peníze jsou znát,“ pochvaluje si Houška. Jakou cenu si jihočeští zemědělci dohodli v Chamu na dalších sedm let? „Záleží, jak se nám podaří vyjednat s Deutsche Bank fixaci kurzu, kterou jsme nyní měli na celých pět let. Na vyřízení této věci máme dostatek času, protože původní smlouva je uzavřená do konce letošního roku,“ říká místopředseda mlékárenského družstva. Kontrakt družstva Jih s Madetou na letošní rok se obešel bez tradičního handrkování, které obě strany střídavě provokovaly v předchozích letech. Představitelé družstva se s šéfem Madety Milanem Teplým navzájem „moc nemusejí“. Zvlášť od doby, kdy jim kvůli utajenému prodeji balíku akcií z držení státního Podpůrného a garančního fondu unikla možnost do jihočeské mlékárny majetkově vstoupit. Do sílících tahanic o surovinu na zdejším trhu se družstvo Jih nezapojí, tvrdí Houška. „Nepředpokládáme, že bychom s mlékem letos nějak manipulovali,“ prohlašuje. Družstvo zásobuje ještě mlékárnu v Klatovech ze skupiny Lactalis, kam dodává denně kolem dvou set tisíc litrů. Malé množství odebírá také jihlavská mlékárna MoraviaLacto.

Do Drážďan odtéká méně

„Mléka ke zpracování se v minulém roce vyvezlo do zahraničí méně. Ze zhruba 450 milionů litrů spadl export na necelých 400 milionů. To představuje asi patnáct procent české produkce,“ upřesňuje šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Méně mléka totiž odtéká do mlékárenského kolosu Müller v Leppersdorfu u Drážďan. Tento největší zpracovatel mléka v Evropě se loni vzdal značné části suroviny ve prospěch mlékárny Pragolaktos v pražských Kyjích, kterou vlastní. Nákup mléka pro českou a německou fabriku funguje pod jednou hlavičkou.
„Je to jedno mléko. Jsme už největší odběratel mléka v republice. Denně ho vykupujeme přes milion litrů,“ říká Alfred Miller, šéf zastoupení německého Müllera v Česku. Pro linky chrlící v Kyjích krabice s trvanlivým mlékem sváží Pragolaktos denně 750 tisíc litrů suroviny. Dalších více než 300 tisíc litrů putuje do Drážďan. Madeta se aktuálně hlásí ke svozu kolem milionu litrů denně. „S Pragolaktosem jsme srovnatelní. Od loňského dubna do letních měsíců se nám objem sice snížil na 800 tisíc, pak jsme ale sehnali 200 tisíc a objem vyrovnali,“ uvádí mluvčí Madety Barbora Daňková. Za tehdejším propadem byl další odliv mléka do Bavorska režírovaný Mlékařským a hospodářským družstvem Jih.
Oba nejsilnější „nákupčí“ dál shánějí nedostatkovou surovinu. Přebírají ji většinou těm, pod nimiž nezadržitelně praská větev. Madeta loví ve středních Čechách a na Vysočině. Konkrétně z Třebíčska odsála přes sto tisíc litrů. Přetáhla totiž většinu dodavatelů Jaroměřické mlékárně a moravskobudějovické J + R, kterých se zbavovala francouzská společnost Bel. Do záchrany vysušených mlékáren se pustili noví majitelé – Bedřich Štecher se zkušenostmi z Danone a Miroslav Suchý. Oba předtím působili v managementu Bel Sýry Česko, dříve ovládající jaroměřickou skupinu. Takřka bez suroviny to ve svých mlékárnách nemají jednoduché. Provoz J + R už stojí a zprávy z mlékárenského trhu předpovídají stejnou perspektivu i závodu v Jaroměřicích.

Další adepti

„Mléko přibíráme pořád,“ potvrzuje Miller za Pragolaktos, respektive německý Müller. Přebíhají k němu zemědělci z Mlékárny Příšovice na Liberecku, které odliv suroviny jistě nesvědčí. S výrobou jogurtů a smetan ve Slušovicích končí v květnu francouzský Yoplait a ponechává si tu jen obchodní zastoupení. Otazník visí nad budoucností středně velké mlékárny Miltra B z Městečka Trnávka. Vlastní ji plemenářská společnost Genoservis, kterou by dle informací týdeníku EURO rád viděl ve svém impériu Andrej Babiš. Majitel Agrofertu, jemuž patří olomoucká Olma, ale příliš nestojí o další angažmá v mlékárenství. Nebo to alespoň veřejně říká. „Koupili jsme vytunelovanou mlékárnu, kterou musíme konsolidovat,“ uvedl Babiš na adresu Olmy již dříve pro týdeník EURO, když vysvětloval, že rozšiřování mlékárenského portfolia Agrofertu nepovažuje za prioritu. „Ale vyloučit to nemůžu,“ poznamenal. Mezi mlékaři se mluvilo o Babišově chuti na Mlékárnu Hlinsko, která se nákupem mléka řadí do první tuzemské pětky.
Od prosince minulého roku je v insolvenčním řízení mlékárna Net Plasy z Bystřice pod Hostýnem. Nedávno – 8. února – potkal stejný osud Laksymu Nedakonice. Obě menší moravské mlékárny spojuje jméno Roman Staněk, který se mimo jiné vydal na zemědělskou dráhu. Od loňského roku je šéfem představenstev čtyř zemědělských akciovek. Další obětí, jak předpovídají lidé z branže, může být Polná, malá mlékárna na Vysočině. Údajně po ní pokukoval majitel uskupení InterLacto Ondřej Gojiš. V případné akvizici nejspíše viděl cestu k surovině.

Probuzená Madeta

Bez ohledu na dramatičnost vývoje v příštích měsících čeká tuzemské mlékárenství úbytek provozů a koncentrace. Takový plán nedávno ohlásila Madeta. Ze šesti závodů chce zachovat tři. „Kdyby to udělala před deseti lety, nemusela by mít dneska takové problémy,“ míní odborník znalý poměrů. Jihočeské mlékárně se v posledních čtyřech letech snižují tržby. „Loni klesly o čtyři procenta na 4,9 miliardy korun,“ oznámila minulý týden mluvčí Daňková. Propad přičítá ztrátě značného objemu mléka a menšímu prodeji sušeného mléka do zahraničí. Jeho ceny nebyly právě příznivé a nakonec mohlo Madetě přijít vhod, že měla méně suroviny. Loňský zisk firma zatím nezveřejnila. „Oproti roku 2009 bude vyšší,“ naznačuje Daňková. Předloni dosáhla jihočeská mlékárna zisku 46 milionů korun, ale třeba v roce 2007 to bylo 180 milionů. Začátkem příštího roku chce Madeta uzavřít závod v Prachaticích, výrobu sýrů přesune do Plané nad Lužnicí a do Jindřichova Hradce. V dalším roce přijde na řadu závod v Prachaticích a rok na to Řípec, plánuje Teplý. Mezitím Madetu opouštějí odborníci, nebo jsou převeleni jinam. Jako kupříkladu ředitel jindřichohradeckého závodu Květoslav Skřeček, letos v lednu přemístěný na ředitelství do Českých Budějovic. „Naopak z Budějovic odešel do Jindřichova Hradce, kde budeme investovat, původně technický ředitel. Jen se vyměnily osoby odborně zdatné,“ vysvětluje mluvčí Madety.

Francouzská čtyřka

V řadě tuzemských mlékáren úspěšně zakotvili francouzští majitelé. Současně se zbožím ze svých fabrik v zahraničí hladce vpluli do regálů zdejších marketů. Rostoucí dovoz sýrů, jogurtů a dalších mléčných výrobků tedy nelze přičítat jen nadnárodním obchodním řetězcům. Francouzské společnosti naopak dostávají výrobky ze svých mlékáren v Česku na zahraniční trhy. „V Česku jsou přítomny čtyři společnosti, které figurují v mlékárenském žebříčku TOP 20. Je to Danone, Lactalis, Bongrain a Bel,“ jmenuje předseda mlékárenského svazu Kopáček. Míní, že globalizace sem ještě plně nepronikla, ač na české scéně nechybí světoví hráči. „Ve světě neustále probíhají fúze a akvizice, mlékárenské společnosti se spojují, aby byly větší a větší. To tady zatím není,“ poznamenává Kopáček. Ve světě se přitom aktivity vedoucí k dalším spojením a akvizicím ještě rozšíří, předpověděla na světovém mlékařském summitu v novozélandském Aucklandu ke konci loňského roku Jacqueline Pietersová z nizozemské Rabobank. Předpokládá ovšem, že hlavní roli v nich nebudou hrát západní společnosti, ale spíše podniky, jako je Bright Dairy z Číny nebo koncern Coca-Cola. Čínskou expanzi dokresluje fakt, že tamní dvě firmy, Mengniu a Yili, se poprvé dostaly mezi první světovou dvacítku mlékárenských společností.

BOX:
První pětka Tuzemské mlékárny, které vykupují nejvíce syrového mléka, a jejich vlastníci 1. Madeta*Milan Teplý přes Faltha Investment (Britské Panenské ostrovy)
2. Mlékárna Pragolaktos*Müller Sachsen GmbH 3. Olma*Agrofert Holding
4. Mlékárna Hlinsko*Daniela Domáčková (65,8 %), Mlékárenské sdružení/ZD Horácko (34,2 %)
5. Mlékárna Kunín*Lactalis CZ
Pramen: Čekia, zjištění týdeníku EURO

BOX:
Evropa roste, Česko klesá Výhledy na světovém trhu pro letošní rok jsou jednoznačně pozitivní, avizuje šéf mlékárenského svazu Jiří Kopáček. Stále roste poptávka Číňanů po sušeném mléce. V letech 2004 až 2008 vzrostl čínský mléčný trh o 78 procent. „Silné exporty v minulém roce pomohly vybalancovat evropský trh a vedly k postupnému zvýšení cen,“ připomíná mlékař. Ceny světově obchodovaných mléčných komodit dále posilují. Na rekordní výši od roku 2007 se vyšvihla sušená syrovátka. „Získat nyní sušené odstředěné mléko k okamžitému odběru je velmi složité vzhledem k uzavřeným a výhodným středně- a dlouhodobým smlouvám,“ tvrdí Kopáček. Na trzích chybí produkce ze suchem postiženého Nového Zélandu, který je jinak s 27 procenty lídrem světového obchodu s mlékem. Největší exportér nemá dost produkce na vývoz, ochotně ho ale zastupuje Evropská unie.
Zatímco produkce mléka v celé EU je od loňského května nad úrovní posledních dvou let, v Česku klesá. Loni výroba v evropské sedmadvacítce posílila o 1,3 procenta. Nejvýrazněji se zvedla ve Francii, Německu, Irsku a Velké Británii. A roste dál. „Ve Francii stoupla v lednu dokonce o víc než šest procent. Velké nárůsty hlásí i Velká Británie a Irsko,“ jmenuje šéf mlékárenského svazu. V tuzemsku se naopak loni vyrobilo o téměř dvě procenta méně. Řada zemědělců totiž skoncovala s chovem dojnic kvůli dlouhodobě nízkým cenám mléka a kukuřicí místo krav krmí bioplynové stanice. Chovají se tržně, za elektřinu na rozdíl od mléka mají ceny pevně dané na roky dopředu. Na své by si letos měli přijít i ti, kteří u mléka zůstali. Očekává se, že farmářské ceny dostihnou kolem poloviny roku devítikorunovou hranici. Předloni přitom kolísaly kolem šesti korun, v lednu minulého roku začínaly na 6,90 koruny za litr. „Cena mléka se po dlouhodobější nízké úrovni vrací k rovnováze. Výsledkem bude opět přímka,“ předpovídá Oldřich Obermaier, jednatel hodonínské mlékárny TPK ze skupiny Bongrain. Počítá ovšem, že mléčné výrobky zdraží s tím, jak se zvedne cena suroviny a od příštího roku také DPH. „U sýrů překročíme nějakou optickou hranici, kterou spotřebitel nepochybně uvidí,“ upozorňuje Obermaier.

GRAF: (součást velkého boxu)
Všechno nahoru
Průměrné měsíční ceny mléčných výrobků v Evropské unii (v eurech na 100 kilogramů)
Výrobek*Leden 2010*Leden 2011
Máslo v blocích*292*352
Sušené odstředěné mléko*202*250
Sušené plnotučné mléko*247*289
Čedar*246*311
Eidam*269*314
Gouda*263*308
Ementál*388*414
Sušená syrovátka*73*85
Pramen: Evropská komise

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče