Přesycenost lidí reklamou je velká

26. ledna 2004, 00:00 - PETR KUČERA, kucera@profit.cz
26. ledna 2004, 00:00

VE VĚTŠINĚ TYPŮ MÉDIÍ JE AŽ PŘÍLIŠ MNOHO REKLAMY. I PŘES ZJIŠTĚNOU NECHUŤ K NÍ VŠAK POSLEDNÍ PRŮZKUM TNS FACTUM ZAZNAMENAL I ŠANCI PRO PODNIKATELE: STÁLE TOTIŽ EXISTUJÍ MÍSTA, KDE JEŠTĚ LIDÉ NEVNÍMAJÍ STÁVAJÍCÍ OBJEM REKLAMY JAKO NEPŘÍJEMNÝ.

Stále však zůstává prostor k růstu, hlavně v místě prodeje

VE VĚTŠINĚ TYPŮ MÉDIÍ JE AŽ PŘÍLIŠ MNOHO REKLAMY. I PŘES ZJIŠTĚNOU NECHUŤ K NÍ VŠAK POSLEDNÍ PRŮZKUM TNS FACTUM ZAZNAMENAL I ŠANCI PRO PODNIKATELE: STÁLE TOTIŽ EXISTUJÍ MÍSTA, KDE JEŠTĚ LIDÉ NEVNÍMAJÍ STÁVAJÍCÍ OBJEM REKLAMY JAKO NEPŘÍJEMNÝ.

Přesycenost reklamou je nejvýraznější u televize: Více než 80 procent dotázaných si myslí, že v televizi je jí až příliš. Reklamou do poštovních schránek je přesyceno 72 procent obyvatel, dalších 22,6 procenta považuje její současné množství za přiměřené a jen minimum lidí by uvítalo ve schránkách ještě více reklamy. Vyplynulo to z dalšího ročníku pravidelného průzkumu agentury TNS Factum, realizovaného na reprezentativním vzorku téměř 1000 občanů ČR starších 15 let. U dalších typů médií už vidíme pro případný růst množství reklamy o něco větší prostor: Reklamou v časopisech, denním tisku, na plakátech či billboardech a v rozhlase je přesycena zhruba „jen“ třetina populace, většina dotázaných její množství považuje za přiměřené. Zájem o zvýšení jejího množství tedy není ze strany příjemců velký.

K REKLAMĚ NA WEBU A V KINECH SE VĚTŠINA LIDÍ NEDOSTANE

Největší prostor pro další růst objemu reklamy lze vidět na místě prodeje, kde je jí přesyceno pouze 17 procent dotázaných. Více reklamy by na těchto místech přivítalo téměř 15 procent populace, což je zdaleka nejvíce ze všech typů médií. Kladný vliv mají pravděpodobně i osobní zkušenosti nakupujících s různými ochutnávkami a podobnými akcemi v obchodech nebo jejich blízkém okolí. Více než polovina populace si ale myslí, že na místě prodeje je množství reklamy přiměřené. Relativně velký prostor pro růst objemu reklamy je také v dopravních prostředcích, na internetu a v kinech, kde je přesycenost nejmenší. Názory ohledně reklamy na internetu a v kině jsou ale ovlivněny skutečností, že zdaleka ne všichni dotazovaní mají k těmto médiím přístup a necítí se tedy kompetentní se k nim vyjadřovat. Průzkum zjistil, že s reklamou na internetu nepřichází vůbec do kontaktu 65 procent populace, s reklamou v kině 58 procent a s reklamou v dopravních prostředcích 27 procent populace. Přesto rok od roku roste počet respondentů, kterým se také reklamy na internetu zdá příliš.

NAKUPUJÍCÍ SE NECHAJÍ OVLIVNIT, I KDYŽ TO NEPŘIZNAJÍ

Kde lidé vnímají intenzitu reklamy jako příliš velkou, tam se jí také častěji vyhýbají. Téměř 77 procent dotázaných tvrdí, že „vždy“, „většinou“ nebo „alespoň v polovině případů“ ignoruje reklamu v televizi. V případě reklamy do schránky tento odmítavý postoj uvedlo necelých 60 procent lidí. Relativně nejméně často se lidé vyhýbají reklamě v dopravních prostředcích a na místě prodeje. Přes určitý odpor ale většina obyvatel ČR (cca 75 až 80 procent) považuje reklamu za běžnou součást moderního života, dvě třetiny také souhlasí s názorem, že reklama je potřebná pro naše hospodářství. Zhruba 60 procent obyvatel ČR souhlasí stvrzením, že reklama přináší tipy pro nákup, zdaleka ne vždy to ale nutně znamená také usnadnění vlastního nákupu. Přes 80 procent dotázaných je totiž přesvědčeno, že reklama manipuluje lidmi. Jako největší obecný požadavek na reklamu proto česká veřejnost preferuje její pravdivost, kterou požaduje celá polovina lidí (viz graf). „Nelze s určitostí říci, kolik lidí si určité zboží koupí skutečně na základě reklamy,“ konstatovala Jitka Vysekalová z TNS Factum. Spotřebitelé totiž v průzkumu často nejsou ochotni přiznat, že by se nějakou kampaní nechali ovlivnit. Není tedy divu, že 53 procent lidí uvedlo, že v loňském roce na základě reklamy nic nekoupilo. Nákup na jejím základě přiznalo 32 procent dotázaných, přičemž výrazněji se mezi nimi vyskytují ženy - možná ale i proto, že ženy obecně nakupují častěji. „Lze reálně předpokládat, že reklama ovlivňuje větší procento lidí,“ dodala Vysekalová. Názory Čechů na uvedená témata se nijak zásadně neliší od názorů v okolních postkomunistických zemích nebo i v západní Evropě. Podle Vysekalové je vnímání reklamy v ČR a na Slovensku samozřejmě velice podobné. Polsko se mírně liší kvůli většímu významu katolického náboženství, Maďaři se nepatrně odlišují větším požadavkem na originalitu a dynamiku a menším důrazem na pravdivost.

ROSTE TLAK NA VĚTŠÍ KONTROLU OBSAHU

Po omezení tabákové reklamy se v Evropské unii diskutuje o dalším zvýšení regulace reklamy. Cílem zastánců regulace je omezit negativní vliv reklamy na děti, vymýtit stereotypní zobrazování žen nebo jasná pravidla pro reklamu na potraviny způsobující obezitu. Diskutuje se také o možnosti větší kontroly „pravdivosti“ sdělení. Příznivci větší míry regulace by například rádi viděli co nejméně hesel typu „Máme nejširší výběr potravin“, „Nižší ceny nenajdete“ apod. v případě, že tato tvrzení nejsou v souladu se skutečností a poškozují konkurenci. Odpůrci regulace tvrdí, že podstatou reklamy vždy musí být určitá míra nadsázky a pokud by přibyla další omezení, vznikaly by většinou jen nudné kampaně.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče