Přestávky v práci na jídlo a oddech

26. února 2007, 00:00 - Richard W. Fetter
26. února 2007, 00:00

Jak je to s přestávkami na oběd podle nového zákoníku práce? Kdy se poskytují? Je možné, aby je někteří zaměstnanci, pokud sami nechtějí, nečerpali?

Simona Tůmová Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Mladistvému zaměstnanci (tj. ve věku do 18 let) musí být tato přestávka poskytnuta (a to vždy, za jakýchkoliv okolností) nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Výjimkou jsou práce, které nemohou být přerušeny - není zde tedy možnost zaměstnance vystřídat, jde o technologicky nepřerušitelnou práci, takzvaná jednomužná pracoviště s jedním člověkem (jako v případě hlídačů či vrátných). Může jít také o mimořádnou, výjimečnou situaci, při níž zaměstnanec čerpat přestávku nemůže, ačkoliv za normálních okolností ji čerpat může. V takových případech musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna „přiměřená doba“ na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby. Pozor: U mladistvého zaměstnance nelze takový postup použít. Tomu musí být vždy poskytnuta standardní přestávka na jídlo a oddech, tedy spojená s přerušením práce. Pokud je to praktické, může být přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena do několika (logicky dvou) částí v trvání nejméně 15 minut. Délka jednotlivých částí musí být stanovena přiměřeně, tak aby nebyla příliš krátká a nebyl popřen účel přestávky - poskytnutí času na oddech a jídlo. Poskytování kratších nebo rozmělněných přestávek do kratších časových úseků by bylo v rozporu s účelem přestávky. Od shora uvedených pravidel se mohou účastníci pracovněprávního vztahu odchýlit jen tehdy, jestliže půjde o odchýlení ve prospěch zaměstnance (§ 2 odst. 1 ve spojení s § 363 odst. 1 zákoníku práce). Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Zaměstnanci se proto nemohou sami rozhodnout, že čerpat přestávku nebudou a budou odcházet z pracoviště o třicet minut dříve než zaměstnanci, kteří přestávku čerpat budou. Tento postup není možný, neboť by se jím fakticky čerpání přestávky posouvalo na konec pracovní doby, což zákoník práce zakazuje. Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, a jsou tudíž neplacené! Pracovní směna se o dobu přestávky v práci prodlužuje. Od tohoto pravidla se však mohou účastníci pracovněprávního vztahu odchýlit, tedy dohodnout se na řešení, které pro zaměstnance bude výhodnější: Proplácení přestávek a jejich započítávání do pracovní doby. Přestávka může být poskytnuta i dříve, než je předepsáno. Po šesti hodinách však musí být poskytnuta vždy, a to tak, aby s případnou předchozí přestávkou činila nejméně (dohromady) 30 minut. Přestože se přestávka nezapočítává do pracovní doby, zaměstnanci ji čerpat musí, ať chtějí nebo nechtějí. Je jedno, zda se během ní zaměstnanec skutečně stravuje.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče