Přesný součet nepřesných čísel

31. března 2011, 20:20 - Naděžda Kubalíková
31. března 2011, 20:20

O smyslu sčítání lidu v současné podobě pochybuje 53,7 procenta respondentů

Má smysl, aby stát organizoval sčítání lidu v podobě, v jaké právě probíhá?

  • Ano 26,8 %
  • Ne 53,7 %
  • Nevím, nedokážu posoudit 19,5 %

Máloco v poslední době zvedlo obyvatele České republiky ze židlí tolik jako právě probíhající sčítání lidu. Zejména lid žijící na území hlavního města se stále ještě předhání v historkách, kolikrát čekal v ohlášeném termínu na sčítacího komisaře, a pokaždé marně. Velmi oblíbeným navazujícím tématem bývá doba strávená na poště při osobním vyzvedávání formulářů. A k čemu to všechno? Více než polovina manažerů oslovených týdeníkem EURO zastává názor, že sčítání v současné podobě jednoduše postrádá jakýkoli smysl. Stát má ve svých registrech převážnou většinu údajů k dispozici, zdůrazňuje první odpovídající. „Ve sčítacích formulářích jsem nenašel žádnou podstatnou informaci, která by státu chyběla, za předpokladu, že všechny státní organizace (obecní úřad, stavební úřad, atd.) správně spolupracují. Z mého pohledu zbytečná investice, která by se dala využít prospěšněji,“ rozvíjí jeho myšlenku další.
Tím, že stát většinou důležitých údajů tak jako tak disponuje, a že více než dvě miliardy korun, vložené do této akce, jsou zbytečně moc, argumentuje většina odpůrců letošního sčítání lidu. Do třetice ještě jedna z řady podobných odpovědí: „ Jedná se o další příklad nesmyslného plýtvání penězi daňových poplatníků. Většinu požadovaných informací mají státní úředníci k dispozici a není důvod opakovaně obtěžovat občany s dotazy, na které je odpověď známa. Případně mohla být zvolena výrazně levnější varianta, a to je provedení sčítání lidu pouze na vybraném vzorku obyvatelstva. Dvě a půl miliardy lehkomyslně utracených korun by mělo být předepsáno odpovědným úředníkům, včetně členů vlády, k náhradě škody.“
Někteří z respondentů se pochopitelně pozastavili i nad nezvládnutou organizací celého sčítání. „Zaráží mě především celkový amatérismus. Zřejmě nikomu z profesionálních statistiků nevadí, že si lidé vyplňují do formulářů, co je napadne. Druhým velmi slabým místem sčítání jsou takzvaní sčítací komisaři. Česká pošta je buďto spolek naprostých amatérů nebo lajdáků, kteří si z lidí dělají leda tak blázny. Po oznámení, které jsem našel ve schránce, jsem na sčítací komisařku jednou čekal sedm hodin a vůbec nepřišla! Ve druhém termínu jsem čekal ‚jen‘ tři hodiny a pak se večer na domovní nástěnce objevil papírek, kde nás sčítací komisařka laskavě žádá, ať si formuláře vyzvedneme na poště. Na poště jsem byl dnes ráno a byla tam fronta ve dvou řadách tak na půl dne, což jenom mizernou kvalitu služeb České pošty a sčítacích komisařů potvrzuje. Jak budou vypadat výsledky, si může udělat obrázek každý sám,“ netají se skepticismem tento manažer.
Zastánců sčítání lidu se mnoho nenašlo – souhlasí s ním jen o málo víc než čtvrtina účastníků Manažerského barometru. A ani ti se ve svých odpovědích nevyhnuli jistým pochybnostem. „Sčítání lidu určitě smysl má a i jeho obsah se mi zdá přiměřený tomu, co si od toho stát slibuje. Některé údaje sice považuji za naprosto zbytečné, jako například kdo byl kdy, kde a u koho na dovolené, ale budiž; takovouto informaci stejně nikdo nevyplní přesně. Co ale vidím jako velký problém, je naprostá dezorganizace a dezinformovanost v průběhu sčítání. Lidé nevědí, kdy kdo přijde, co a jak mají vyplňovat, infolinka zkolabovala hned na počátku, zkrátka dost velký zmatek. Z tohoto pohledu dávám za pravdu podtextu vaší otázky, a sice že méně by v tomto případě znamenalo více,“ píše jeden z nich. „Sčítání má určitě smysl. Je jen otázka, jakým způsobem se výsledky a poznatky ze všech informací této akce zhodnotí v následujících činech všech příslušných,“ naznačuje ve své odpovědi určitou nedůvěru ve správné zhodnocení sebraných dat další dotázaný. A to je navíc nutné vzít v potaz skutečnost, že řada obyvatel České republiky si se správnými odpověďmi ve sčítacích arších jistě velké starosti nedělala. „Jsem velmi skeptický ke kvalitě získaných údajů, jen blázen by otázky zodpověděl pravdivě,“ přímo pochybuje o relevantnosti sebraných údajů jeden z manažerů. „Bude to pouze přesný součet velmi nepřesných čísel, aneb Pitomost do systému vložíš a pitomost ze systému vypadne,“ míní další.
Co dodat na závěr? Češi (a další národnosti) nakonec mohou být rádi, mohli dopadnout ještě daleko hůř. „Forma je vždy dána rozpočtem a potřebou získat informace. Je to vždy kompromis. V Anglii je to anketa na desítky stránek,“ připomíná optimisticky poslední z vybraných odpovědí.

Odpovídalo 123 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče