Přesčasy? Jedině v Lotyšsku!

22. srpna 2005, 00:00 - PETR GOLA
22. srpna 2005, 00:00

ODMĚNY ZA PŘESČASOVOU PRÁCI Pracovní doba v Česku činí podle zákoníku práce nejvýše 40 hodin týdně. Když firma potřebuje, aby zůstal zaměstnanec v práci déle, musí mu poskytnout příplatek ve výši 25 procent hodinové mzdy. Daleko lépe jsou na tom pracovníci v Lotyšsku - dostanou stoprocentní příplatek.

ODMĚNY ZA PŘESČASOVOU PRÁCI Pracovní doba v Česku činí podle zákoníku práce nejvýše 40 hodin týdně. Když firma potřebuje, aby zůstal zaměstnanec v práci déle, musí mu poskytnout příplatek ve výši 25 procent hodinové mzdy. Daleko lépe jsou na tom pracovníci v Lotyšsku - dostanou stoprocentní příplatek.

Práce přesčas nemá být pro firmu samozřejmostí, ale pouze výjimečným řešením nezvyklé situace - například při nečekaně zvýšeném zájmu o zboží a služby. Proto, aby ale zaměstnanci měli dostatečnou dobu na odpočinek a netrávili v práci ročně stovky hodin navíc jen proto, že firma šetří nebo není ochotna přijmout další pracovníky, existují dva typy zákonných omezení. Prvním je maximální rozsah přesčasových hodin během kalendářního roku, které firma může zaměstnanci nařídit i bez jeho souhlasu (další limit je pak pro přesčasy, s kterými zaměstnanec předem souhlasí). Druhé omezení má podobu zákonem určeného minimálního příplatku, který firma musí za práci přesčas vyplatit.

NEJMÉNĚ PŘESČASŮ JE POVOLENO VE ŠPANĚLSKU

Rozsah práce přesčas není zákonem limitován pouze v Dánsku, Irsku, Řecku a Velké Británii. Naopak nejméně přesčasových hodin povoluje právní úprava ve Španělsku (104 hodin za rok) a v Litvě (156 hodin). Zaměstnavatel může určit práci přesčas jen v rozsahu maximálně osmi hodin v každém jednotlivém týdnů a do 150 hodin v roce. Nad tyto limity lze pracovat přesčas jen se souhlasem zaměstnance, přičemž i zde platí limit 416 hodin ročně (v průměru osm hodin týdně). Souhlas s prací přesčas nelze sjednávat v pracovní smlouvě. V jednotlivých zemích Evropské unie je maximální počet přesčasových hodin zákonem stanoven různě - ročně, čtvrtletně nebo týdně. Proto jsme v naší tabulce u všech zemí tento počet přepočítali na rok. Podle statistik pracuje v původních patnácti členských zemích Evropské unie pravidelně přesčas v průměru 12 procent žen a 17 procent mužů. Nejvíce hodin takto odpracují zaměstnanci starší 55 let. Nejčastěji je práce přesčas využívána firmami ve Velké Británii, Irsku, Německu, Belgii, Finsku a Španělsku.

VĚTŠINOU O POLOVINU NAVÍC

Nejvyšší zákonný příplatek za práci přesčas existuje v Lotyšsku - plných sto procent k běžné mzdě dotyčné osoby. Naopak v Irsku a Španělsku žádné zvýhodnění neexistuje, takže výše příplatku je plně v rukou zaměstnavatelů, případně na dohodě mezi nimi a pracovníky. Nejčastěji činí příplatek 50 procent - je tomu tak v deseti členských zemích Unie. V Česku dostanou pracovníci jen 25% příplatek (pokud jim zaměstnavatel dobrovolně nedá vyšší odměnu), podobně jako v Německu a na Slovensku. Místo příplatku se lze s firmou dohodnout na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas. V členských zemích se liší také zákonem určená maximální týdenní pracovní doba. Nejnižší je ve Francii (35 hodin), nejvyšší v Německu, Velké Británii a Irsku (48 hodin). Ve většině zemí činí stejně jako v Česku 40 hodin. Zajímavá je také statistika o tom, kolik hodin skutečně lidé v práci stráví. Nejmenší počet hodin pracují Nizozemci (1354 hodin za rok), Francouzi (1431 hodin) a Dánové (1475 hodin). V Nizozemí je to ale především proto, že zde více než 40 procent občanů pracuje na zkrácené pracovní úvazky, u žen je to téměř 80 procent. Zaměstnanci na zkrácený úvazek sice pracují denně pouze okolo čtyř až šesti hodin, ale zato pracují velice rychle, přesně a soustředí se na práci po celou dobu. Produktivita práce je tedy u nich mnohem vyšší než u zaměstnance na plný úvazek. Naopak nejvíce času v práci stráví Lotyši (1990 hodin), Češi (1986 hodin), Poláci (1983 hodin) a Slováci (1958 hodin).

HODNĚ HODIN, ALE BEZ PŘÍPLATKŮ Údaje uváděné v článku a tabulce se týkají pouze zaměstnanců. U drobných živnostníků a podnikatelů tato čísla nikdo neeviduje. Přitom je jasné, že také oni pracují ve všech zemích Evropy v průměru mnohem více hodin, než činí státem stanovená maximální pracovní doba. Přesčasy jim však nemá kdo zaplatit. POROVNÁNÍ EVROPSKÝCH ZEMÍ Země Příplatek za přesčas (v %) Maximální počet přesčasových hodin (za rok) Lotyšsko 100 468 Belgie 50 260 Dánsko 50 není stanoven Estonsko 50 512 Finsko 501 260 Litva 50 156 Maďarsko 50 325 Polsko 50 260 Portugalsko 50 520 Rakousko 50 480 Velká Británie 50 není stanoven Norsko 40 400 Švédsko 35 200 Slovinsko 30 195 Česko 25 416 Francie 252 180 Řecko 253 není stanoven Německo 25 520 Nizozemí 25 416 Švýcarsko 25 208 Slovensko 25 468 Itálie 10 520 Irsko 0 není stanoven Španělsko 0 104 Poznámky: 1) Ve Finsku náleží příplatek ve výši 50 % za první dvě hodiny měsíčně, za každou další hodinu již ve výši 100 %, 2) Ve Francii náleží příplatek ve výši 25 % pouze za první hodinu měsíčně, za každou další hodinu již ve výši 50 %, 3) V Řecku náleží příplatek ve výši 25 % pouze za první tři hodiny měsíčně, za každou další hodinu již ve výši 50 %. Všechny údaje se vztahují k roku 2004. Prameny: Doing Business 2004 - a copublication of the World Bank and Oxford University Press, ISBN 0-8213-5341-1 Zákon č.1/1992 Sb., v platném znění, o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku Zákon č. 65/1965 Sb., v platném znění (zákoník práce)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče