Přes Temelín do Asie

28. dubna 2010, 19:39 - Vadim Fojtík
28. dubna 2010, 19:39

Turecko investuje v následujících letech 128,5 miliardy dolarů do energetiky

V Jaderné elektrárně Temelín (JETE) se rozhoduje o dalším osudu velké části českého strojírenského průmyslu. Firmy z oboru totiž shodně tvrdí, že pokud se nebudou podílet na výstavbě třetího a čtvrtého bloku elektrárny, přijdou o důležité referenční zakázky. A získat pak větší kontrakty na perspektivních zahraničních trzích pro nás bude takřka nemožné. Alespoň to vyplývá z reakcí manažerů společností, které týdeník EURO oslovil na konferenci Strojírenství Ostrava 2010. Akce pořádané Národním strojírenským klastrem (NSK) se zúčastnily takřka tři stovky manažerů a odborníků z oboru strojírenství. Mediálním partnerem konference byl týdeník EURO.

Úspěch, nebo montovna
Hodnota tendru, jehož součástí jsou kromě dostavby dvou bloků JETE i reaktory pro Dukovany a Jaslovské Bohunice, je odhadována na 500 miliard korun. Do výběrového řízení se vedle francouzské Arevy přihlásily i rusko-české konsorcium Škoda JS, Atomstrojexport a Gidropres a rovněž americko-korejská společnost Westinghouse. Před několika dny si již zástupci soutěžících firem prohlédli pozemky v Temelíně, na nichž se budou stavět dva nové bloky. Informaci potvrdila společnost ČEZ. „Účast v dodávkách pro Temelín je spolu s dalšími plánovanými investicemi ČEZ do výstavby a obnovy elektráren klíčová i pro úspěch na zahraničních trzích. Pokud uspějeme, získáme klíčové reference pro podobné tendry v cizině, a tím i kontrakty v celkovém objemu přesahujícím desítky miliard korun,“ shodli se manažeři velkých strojírenských firem.
„Pokud budou české firmy neúspěšně bojovat o účast na dostavbě Temelína a dalších elektráren, můžeme se dostat do situace, kdy z nás budou jen montovny bez vlastního know–how. Přitom třeba veškeré základní vybavení pro jaderné bloky lze vyrobit v České republice, a to ve velmi vysoké kvalitě,“ konstatoval obchodní ředitel Škody JS Milan Kohout. Současně dodal, že v případě úspěchu je velká šance, že české firmy uspějí v následujících deseti patnácti letech i v podobných zahraničích tendrech. Nutno ovšem dodat, že i takovým prohlášením Škoda JS lobbuje za úspěch svého konsorcia v miliardovém tendru. Obdobně ale reagují i další strojírenské firmy, jež v žádném konsorciu nejsou a chtějí v budoucnu působit jako subdodavatelé stavby. Někdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD) upozornil, že právě kontrakty v energetickém sektoru by měly tuzemským strojírenským firmám pomoci překonat dopad světové ekonomické krize. I proto je přesvědčen, že by jedním z hodnotících kritérií tendru na dostavbu JETE měl být závazek o zapojení co největšího počtu domácích firem. Většinou se hovoří o 70procentním podílu českých dodavatelů.

Hurá do Dukovan
Urban současně navrhuje urychlit dostavbu třetího a čtvrtého bloku JETE a obdobně tak i dalších projektů souvisejících s výstavbou klasických elektráren či jejich rekonstrukcí. „Stejně tak dozrála doba začít vážně uvažovat o výstavbě pátého bloku v Dukovanech,“ dodal. Kandidát ČSSD na funkci ministra průmyslu a obchodu navíc tvrdí, že současná státní pomoc pro exportující firmy je velmi roztříštěná, a navrhuje proto sloučit jednotlivé agentury podporující vývoz do jednoho celku. „Stejně tak je důležité, aby ministerstvo zahraničí pochopilo, že ekonomická diplomacie je stejně důležitá jako ta politická,“ tvrdí člen výboru regionální rady regionu Moravskoslezsko Pavel Drobil (ODS). Ten je přesvědčen, že české strojírenství má ve světě pozitivní pověst, které je nutno využít. Jenže část odborníků v této souvislosti upozorňuje, že české strojírenské firmy – i kvůli nucené ekonomické transformaci – zaostávají technologicky za svojí konkurencí ze Západu. „Je to blbost. Za posledních deset let jen v Moravskoslezském kraji došlo k tolika významných změnám a investicím, že tento region nyní patří k technologickým lídrům a působí zde několik firem evropského významu,“ oponuje ředitel společností Vítkovice Holding Jan Světlík. Ten je současně prezidentem Národního strojírenského klastru. A právě vznik a fungování této organizace považuje za jednu z možností, jak získat v zahraničí velké zakázky. Klastr sdružuje 48 významných strojírenských firem se souhrnným ročním obratem ze strojírenských výrob v objemu 35 miliard korun. „Malá firma nemá šanci uspět v globální zakázce. Šance naopak rostou u větších uskupení, jako je třeba právě již zmíněný strojírenský klastr,“ tvrdí Světlík. Rovněž dodal, že NSK nabízí to nejdůležitější, tedy strategicky propojený řetězec subdodavatelů. O této výhodě dle Světlíka svědčí i to, že členové klastru získali jen za první letošní čtvrtletí v Turecku a Indii kontrakty za 11,3 miliardy korun. České strojírenství by se dle manažera NSK Lubomíra Gogely mělo uplatnit na trhu, kde jen v jaderné energetice odborníci očekávají do roku 2020 celosvětový růst na objem 1500 miliard korun ročně. Samostatnou kapitolou je pak rozvoj projektů takzvané green technology, což je například využití stlačeného zemního plynu jako klíčového paliva v dopravě či pro alternativní energetické zdroje

Indie a spol. Účastníci konference označili za velmi perspektivní pro možné strojírenské dodávky z tuzemska především Indii, Turecko, Čínu, Rusko a Argentinu. „Do roku 2020 potřebuje naše energetika investice ve výši 128,5 miliardy dolarů. V zelených technologiích, tedy v sektoru čistých, ekologických a současně ekonomických řešeních, a v technologiích pro čistění vody je do roku 2023 prostor pro zakázky za dalších 70 miliard eur,“ nastínil možné kontrakty obchodní rada tureckého velvyslanectví v ČR Fuat Kasimcan. Obdobně perspektivním trhem pro české strojírenské firmy je Indie, kde se očekává obrovský nárůst poptávky po energiích, a tím i po budování jejích zdrojů. Indie v současné době provozuje jaderné elektrárny, jež ročně vyrobí 4,5 tisíce megawatt elektřiny, do roku 2020 chce země tuto výrobu zvýšit na 20 tisíc a za dalších dvanáct let pak až na 63 tisíce megawatt. Což ostatně potvrdil i velvyslanec Indické republiky v ČR Dinkar Prakaš Srivastava: „Aktuálně se elektřina vyrobená z jádra na naší celkové produkci proudu podílí zhruba čtyřmi procenty. V roce 2020 by to mělo být dvacet procent.“ Velvyslanec v této souvislosti upozornil, že jeho země má eminentní zájem o dodávky českých strojírenských firem, především pak do již zmíněné jaderné energetiky. Miliardové kontrakty na dodávkách při výstavbě jaderných elektráren však mohou české firmy získat i v Evropě. Stále více zemí totiž zvažuje výstavbu těchto zdrojů. „Přitom ještě před rokem byla v Evropském parlamentu jaderná energetika považován takřka za sprosté a zakázané slovo. Teď je zařazena do spektra zájmu, a to především kvůli ekonomické krizi. Ta poukázala na nutnost využívat všechny druhy energií, navíc těch, jež neprodukují žádné emise oxidu uhličitého,“ uvedl europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče