Přes tchána k miliardám

30. května 2012, 13:03 - Vadim Fojtík
30. května 2012, 13:03

Třebíčská firma bude dodávat elektřinu a chlad největším australským aerolinkám Qantas. Její tržby letos vzrostou o pětadvacet procent

Chcete vlastnit firmu s několikamiliardovou hodnotou? Přemluvte tchána, aby se stal prvním odběratelem vašeho zboží. Pokud se to podaří, máte takřka vyhráno. Alespoň o tom svědčí následující podnikatelský příběh.

Pomohla i dotace

Celý život se pohybuji v energetice, tento obor jsem vystudoval na vysoké škole, kde jsem se specializoval na turbíny a kotle. Odpovídala tomu i moje diplomová práce na téma kogenerace,“ říká šéf a majitel 45procentního podílu společnosti Tedom Josef Jeleček. Podnikat začal krátce po převratu. V roce 1990 vláda rozhodla, že začne podporovat začínající podnikatele. Vyzvala je, aby mimo jiné předkládali projekty, které přispějí k energetickým úsporám při výrobě a spotřebě elektřiny. O dotaci se tehdy přihlásil i Jeleček se svým plánem na výstavbu domácí teplárny se spalovacím motorem poháněným zemním plynem. Uspěl. Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj mu přikleplo dotaci zhruba čtyři sta tisíc korun. Za získané peníze nakoupil potřebné díly a postavil první prototyp kogenerační jednotky. U svého tchána. „Tenkrát se kromě jiného muselo vyběhat i povolení k připojení zdroje do rozvodné sítě. Všichni na to koukali jako na nějaké novum, i z toho důvodu bez problémů spolupracovali,“ popsal počátky svého podnikání Jeleček. Za prodej elektřiny tehdy inkasoval kolem pěti a půl až šesti tisíc korun měsíčně. „Stačilo to nejen na obživu, ale i na další rozjezd podnikání,“ tvrdí. Pokud nepočítá tchána, u kterého postavil prototyp zařízení, prvním zákazníkem, který za kogenerační jednotku zaplatil, byl Richard Horký, jeho pozdější společník v Tedomu. A to až do roku 2007, kdy z firmy odešel. Právě Horkému, který se později začal starat o obchodní záležitosti, přenechal padesát procent Tedomu. „Byl to jeden z prvních mezníků podnikání,“ tvrdí Jeleček. Dnes Tedom vyrábí spalovací motory, obchoduje s elektřinou, stěžejní je ale stále produkce kogeneračních jednotek. Tedy zařízení, která produkují jak teplo, tak elektřinu. Firma je jedním z největších producentů kogeneračních jednotek Evropě.

Mrtvé autobusy

Na cestě od několikatisícových tržeb z prodeje elektřiny až k dvoumiliardovému obratu ale Tedom musel takových milníků překonat několik. Dalším z nich, a neméně klíčovým, byl rok 1994. Tehdy totiž Tedom získal do pronájmu Tepelné hospodářství města Třebíče. „Tenkrát šlo o dodávku 350 tisíc gigajoulů ročně a tržby v tehdejších cenách do sta milionů korun. Rozšířili jsme firemní byznys z produkce kogeneračních jednotek i do výroby elektřiny a tepla, “ vzpomíná Jeleček.

O šest let později se firma vrhla i do skládkového byznysu. Přesněji řečeno začala produkovat elektřinu ze skládkového plynu v Praze. „Dodnes využíváme plyn ze skládek v Chabrech a Ďáblicích, máme postavené energocentrum v Letňanech v areálu Avie. Sám o sobě je to projekt s obratem do desítek milionů korun ročně. Postupně jsme k tomu přidali i další,“ říká spolumajitel Tedomu. Aktuálně firma z metanu produkuje elektřinu na deseti skládkách po celé České republice. V roce 2003 pak přikoupila vlastní motorárnu v Jablonci nad Nisou.
Ne všechny firemní projekty ale skončily úspěchem. V roce 2004 vedení firmy rozhodlo, že se pustí do výroby autobusů na stlačený zemní plyn, CNG. Nechalo postavit novou výrobní halu v Třebíči. Loňský rok však znamenal těmto aktivitám konec. „Dnes je to již definitivně mrtvý projekt,“ přiznává Jeleček. Za dobu existence fabrika prodala dvě stovky autobusů, její kumulovaná ztráta ze zmíněného byznysu ale dosáhla zhruba sto milionů korun. „Nejdříve jdete po cestě nahoru, pak to vezmete nějakou odbočkou, potom následuje sešup a pak zase kráčíte nahoru. I z toho důvodu bych náš projekt na výrobu autobusů neviděl nějak tragicky,“ konstatuje Jeleček. Jak říká, z neúspěchu se Tedom poučil, zjistil, že by se mělo vše vyrábět ve velkém a sériově. Tuhle zkušenost se snaží uplatnit především při produkci kogeneračních jednotek.

Kontrakt pro Qantas

Tedom je exportní společnost, vyváží svoji produkci do téměř čtyřiceti zemí. „Soustředíme se ale na několik hlavních trhů, kromě jiných na Rusko, Německo, Turecko, Polsko, Čínu a Austrálii. Aktuálně se snažíme proniknout na trh USA, protože tam je hodně levného břidlicového plynu, takže výroba tepla a elektřiny z něj je hodně zajímavá,“ nastínil další exportní cíl Jeleček. Firma už uspěla v Austrálii. Získala tamní firmu GridX i s podepsaným patnáctiletým take or pay kontraktem na dodávky elektřiny a chladu pro největší australské aerolinky Qantas. Náklady na převzetí společnosti se pohybují kolem jednoho a půl milionu australských dolarů. K tomu je navíc nutné připočíst i investice kolem 23 milionů dolarů, jež si vyžádá výstavba dvou nových zdrojů o celkovém výkonu 11,8 megawattu elektřiny. „Celkové investice by neměly přesáhnout pětadvacet milionů australských dolarů, což je při dnešním kurzu zhruba půl miliardy korun,“ vypočítává Jeleček. Spolumajitel Tedomu tvrdí, že firma i přes velkou konkurenci stovek dalších firem na evropských i světových trzích ve výrobě kogenerací nabízí atraktivní produkt. „Zákazníky si buď vyhledáme sami, nebo se nám přihlásí. Na velké kogenerační jednotky máme pro letošní rok zcela vytížené kapacity, u těch menších a středních rozšiřujeme zákaznické portfolio a zintenzivňujeme výrobu,“ tvrdí. Pro letošek plánuje vedení společnosti nárůst obratu o pětadvacet procent v porovnání s loňskem, u hospodářského výsledku pak s dvacetiprocentním navýšením. „Uvidíme, co bude dál. Snažíme se zvyšovat výrobní kapacity, k čemuž se nám hodí i uvolněná hala po produkci autobusů. Možná je dobře, že skončily,“ uznává Jeleček. Jak doplňuje, firma se hodlá v budoucnu soustředit i na zlepšení prodejů na klíčových zahraničních trzích. Například v Rusku, kde prodává ročně zboží za 300 milionů korun. Jeleček je ale přesvědčen, že potenciál firemních tržeb se zde pohybuje kolem 600 milionů korun. Obdobné je to v Německu. Zde Tedom prodá kolem padesáti kogeneračních jednotek ročně. „V našem výkonovém rozmezí se zde přitom prodávají celkem tři tisíce strojů. Na německém trhu chceme získat větší díl. To samé je v Číně,“ dodává spolumajitel Tedomu.

Bez dalších investorů

Kvůli úspěchům v tuzemsku i v zahraničí projevilo dle informací týdeníku Euro zájem o majetkový vstup do Tedomu několik investorů. Jejich zájem ale nechává současné podílníky chladnými. Jeleček sice přiznává, že nabídky, aby svůj podíl ve firmě prodal, dostává neustále, tvrdí ale, že ani on, ani jeho společníci o to nestojí. Hodlají firmu dál rozvíjet. Mimo jiné kvůli přesvědčení, že jejich obor skýtá do budoucna velké perspektivy. Ceny energií na světových trzích rostou a stejný trend lze očekávat i nadále. „Samozřejmě že je pro nás nejlepší, když roste cena elektřiny a naopak klesá cena zemního plynu. Stejně tak pozitivní je, když se na trhu neděje nic divokého a energie pozvolna zdražují,“ říká Jeleček. Kogenerační jednotky od Tedomu totiž spalují plyn, ze kterého produkují teplo, případně chlad a elektřinu. Taková zařízení si většinou pořizují klienti, kteří na rozdílných cenách zemního plynu a elektřiny chtějí ušetřit. „Dle mého názoru by měla cena energie růst, protože jen drahá energie motivuje k úsporám. Všechno, co je energetické a neobnovitelné, by mělo být hodně drahé, aby si to lidé uvědomili a více s tím šetřili,“ míní majitel Tedomu. Optimismem nešetří: „Cítíme, že máme před sebou dobrá léta, ještě nikdy jsme nebyli v takovém pozitivním očekávání z rozvoje našeho byznysu, jako jsme teď.“ K dobrým výsledkům má přispět i nové unikátní zařízení, které firma aktuálně vyvíjí: plynové tepelné čerpadlo, které ze zemního plynu vyrábí chlad a teplo, to vše v potřebném poměru požadovaném klientem. Společnost chce přístroj uvést na trh již v průběhu příštího roku. S odbytem počítá kromě jiného v arabských zemích, Číně a Austrálii. Typickým klientem má být třeba hotel, který potřebuje hodně chladit své prostory, ale současně s tím i hodně teplé vody. „Je to zcela nový unikátní, globální produkt. Předpokládám, že za nějakých deset let může být tenhle byznys srovnatelný s kogenerací,“ plánuje světlé zítřky Jeleček.

Společně s ČEZ

Tedom a ČEZ loni založily společný podnik ČEZ Energo. Třebíčská společnost vložila do firmy své projekty v hodnotě kolem 400 milionů korun, ČEZ pak finance odpovídající zhruba ekvivalentu zmíněné částky. Společnost ČEZ Energo zaštítí v rámci Skupiny ČEZ rozvoj a následný provoz malých lokálních výroben elektřiny a tepla. Ve společném podniku na bázi joint venture bude ČEZ držet podíl 50,1 procenta akcií, zbytek podílu Tedom. Třebíčtí navíc nedávno vyhráli výběrové řízení o dodávky sto kogeneračních jednotek společnosti ČEZ za více než miliardu korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče