Přes ořechy k transcendentnu

07. března 2008, 12:47 - Benjamin Kuras
07. března 2008, 12:47

Po čem básnil biblický král Šalamoun

Mexické „mandlové gazpacho“ samozřejmě gazpacho není, jen se mu tak říká, aby se vědělo, do jaké kategorie je zařadit, protože se mu na první pohled podobá. Dělá se ale z úplně jiných ingrediencí a trochu se povaří. Základní hmotu tvoří avokádo, které se zmixuje v míse na kaši s citronovou šťávou a nechá se stranou odstát. Mezitím se v kastrolu ohřeje téměř - ale ne úplně - do varu a nechá se lehce přihřívat, mléko s česnekem a loupanými mandlemi, trvá to asi čtvrt hodiny. Pak se dokonale rozmixuje a dál mírně ohřívá. V další míse za studena prošleháme žloutek a hustou smetanu, osolíme, opepříme a pomalu do hmoty lijeme mléčnou mandlovou kaši za stálého šlehání. Vrátíme celé na pár minut ohřát do kastrolku a necháme zchladnout. Po zchladnutí vmícháme do kaše avokádové. A máme hotovou polévku, která se bude podávat studená. Posypeme ji lehce na sucho praženými mandlovými vločkami, nadrobno posekanou čerstvou červenou chilli papričkou a strouhanou citronovou kůrou. Mandlovo-pistáciovou omáčku si pojmenujeme pokrálovně ze Sáby. Starověké legendy o ní říkají, že se po pistáciích mohla umlátit natolik, že je svým poddaným zakázala jíst, aby všechny zbyly jen pro ni. Tuto omáčku podávala na své lodi králi Šalamounovi. Ten pak při večeři opěvoval její oči jako holubice, vlasy jako stádo koz, rty jako karmínovou šňůrku, skráně jako rozpuklé granátové jablko, hrdlo jako Davidovu věž a prsa jako dva koloušky, dvojčátka gazelí, která se v liliích pasou. Lahodnost této omáčky mu zůstávala na jazyku a třeštila v hlavě i při hrách milostných, v nichž se mu její postava podobala palmě a její prsy hroznům datlí, dech jejího chřípí jablky mu voněl, jak vystupoval na palmu, aby se zmocnil plodů. Ze rtů jí slíbával strdí a pod jejím jazykem nacházel med a mléko. A voněla mu výtečným ovocem, hennou i nardem, šafránem, puškvorcem a skořicí, se vším kadidlovým stromovím, myrhou a aloe a všemi balzámy nejlepšími. A opájel se laskáním. Dočteme se v biblické Písni písní.
Takže sexy a saucy „mandlovo-pistáciová omáčka královny ze Sáby“. Hodí se ke kuřeti, krůtě, jehněčímu, odkostěným rybám nebo krevetkám. A samozřejmě na pokrm zeleninový.Vezmeme si na něj těžkou litinovou pánev, v níž do hněda a křupava opražíme mandle a pistácie a necháme zchladnout. Pak je rozmixujeme na prášek a necháme stát stranou. V pánvi na mírném ohni rozehřejeme máslo a v něm posmahneme drobně pokrájenou cibuli do lehce nahnědla. Přidáme na kousky krájenou zeleninu podle vlastní volby a smahneme do uzavřena. Přidáme mletý koriandr, muškátový květ, čerstvě mletý bílý pepř, drcená semínka kardamomu a muškátový oříšek. Hřejeme a mícháme minutu, až nám směs začne vydávat lahodnou středoorientální až biblickou vůni. Přidáme šafrán, sůl a mleté mandle a pistácie, vše promícháme, zalijeme vodou, uvedeme do varu, stáhneme na mírný oheň, přikryjeme pokličkou a dusíme až do rozměknutí veškeré zeleniny. Podle potřeby přiléváme vodu. Podáváme s rýží, plackami pita, nebo sezamovým tureckým chlebem.
Ořechové biriani je z Indie a používá se na ně směs různých ořechů, v zásadě mandle a pistácie, ale včetně jakýchkoli ostatních. Biriani je tradiční indické rizoto, které samo o sobě tvoří kompletní hlavní jídlo. Kousky masa, ryby nebo zeleniny se připravují v rýži, jsou v ní promíchané. Podává se k němu na ovlhčení „dhal“, což je drobná červená čočka hodně do tekuta dušená na cibulce, česneku a zázvoru. Nebo i jednoduchá karí omáčka udělaná z osmažené cibulky, česneku a příslušných karí kořeníček zalitých a rozdušených vodou. A „čatní“, což je do pikantna nakládané ovoce, nejčastěji mango. Ořechové a zeleninové biriani je sváteční pokrm brahmínů, kněžské kasty sloužící vrchnímu božstvu jménem Brahman, svrchovanému duchu, jenž je nekonečný a imanentní, všudypřítomný a transcendentní, transpersonální, impersonální a personální, esencí vší hmoty, energie, věčna, času, prostoru, bytí a všeho za tím, co si dovedeme i nedovedeme představit. I povznesme k tomuto Vznešenému božstvu (vizte recept).

Ořechové a zeleninové biriani
V těžké litinové pánvi lehce na oleji (nebo ghee, coč je pročištěné přepuštěné máslo) si osmahneme naplátkovanou cibulku do změknutí. Přidáme různou zeleninu, chilli papričku, skořici a promícháme. Přidáme rýži, nejlepší pro biriani je pákistánská „basmati“, která se už i v Česku dostane u orientálních prodejců. Promícháme do mírného zhnědnutí a přidáme několik bobulek kardamomu, mandle, pistácie (případně i arašídy a kešu) a stále promícháváme. Přisypeme práškový koriandr a kumín (římský kmín), přihodíme plátkovaný česnek a kousky čerstvého manga. Zalijeme vařící vodou, zhruba ve dvojnásobném objemu, přikryjeme a dusíme na lehkém oleji až do změknutí rýže a odpaření vody. Podle potřeby přiléváme vařící vodu. (Ještě lepší je přelít všechno do skleněné žáruvzdorné mísy s víkem a péct v rozehřáté troubě).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče