Přemyslovský lovecký hvozd

10. listopadu 2003, 00:00 - JAKUB TUREK, www.horydoly.cz
10. listopadu 2003, 00:00

PODZIMNÍ POČASÍ A BRZKÁ TMA UŽ NEPUSTÍ TURISTY NA DALEKÉ VÝLETY. DO PŘÍRODY SE TAK DÁ VYRAZIT O VÍKENDU JEN NA PÁR HODIN. ZDÁ SE VÁM TO MÁLO? VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH EXISTUJE ROZLEHLÁ OBLAST, KDE JE TO AKORÁT.

Šedesát hradů, zámků, tvrzí a zřícenin v srdci Čech

Přemyslovský lovecký hvozd je na první pohled nenápadné území někde mezi Berounem, Žluticemi a Rakovníkem. Když se ale podíváte pořádně na mapu, objevíte přes šedesát hradů, zámků, tvrzí a zřícenin. Šest řek a říček. Nespočet zalesněných kopců a mezi nimi desítky vesniček. Zatímco Praha se stala v době, kdy Přemyslovci vyvraždili a zotročili okolní slovanské kmeny, hlavním městem a mozkem českého knížectví, lovecký hvozd byl jeho srdcem. Tady vznikající šlechta stavěla svá sídla, sem jezdili její příslušníci na lovy, odtud zásobovali střední Čechy masem, rostlinnou stravou a později i dřevem. Tato oblast ve středověku plynule přešla do rukou králů a stala se jejich stálými državami, které málokdy zastavovali a téměř nikdy neprodávali. Díky tomu můžeme dodnes obdivovat renovované zámky a hrady jako známý Křivoklát, Točník nebo Plasy, královská města Rakovník a Beroun, ale také impozantní zříceniny Libštejna, Týřova a Krašova nad Berounkou, Valdeku v Brdech a Džbánu u Krušovic. A to nemluvíme o hledání tvrzí, které jsou mnohdy zazděny do dnešních zemědělských budov nebo z nich zbyly jen základy na návrších hluboko v lesích.

SLOVANÉ NAHRADILI KELTY

Slované si oblast Přemyslovského hvozdu neoblíbili jen tak pro nic za nic. Nastoupili totiž po Keltech, kteří z našeho území z nejasného důvodu zmizeli pár set let před Kristem. O jejich přítomnosti mluví desítky opevněných a dobře organizovaných hradišť. Jejich technika, hutnictví, hornictví i zpracování kovů o stovky let předběhly divoké slovanské a germánské kmeny, které se tímto územím přehnaly. Jedna z vědeckých teorií ovšem praví, že v době stěhování národů Keltové prostě zdegenerovali a římští historici si je proto spletli se stejně zaostalými Slovany. Možná tedy nejsme Slované, ale Keltové. Ať je to tak nebo jinak, i v novějších dějinách se dožil Přemyslovský hvozd slávy. Barokní zámky a kláštery v Plasích, ve Zbirohu, v Petrohradě nebo Hořovicích sice nejsou památkami prvního řádu, ale utvářejí ráz krajiny dodnes.

MASARYK, HAVEL I KLAUS

Výlety do Přemyslovského hvozdu vyžadují samostatnost, trochu přemýšlení a nutí překonat lenost. Žádná cestovní kancelář vás sem totiž nedoveze. Všechna místa, o kterých jsme tu mluvili, ovšem stojí za návštěvu. A jestli vás dostatečně neinspirovala, zkuste si vzpomenout na nedávnou minulost. Tady se odehrává děj většiny povídek Oty Pavla včetně zfilmované Smrt krásných srnců, a sem jezdí prezidenti (od Tomáše G. Masaryka až po Václava Klause) na odpočinek do Lánského zámku.

JAK SE TAM DOSTAT?

Do romantické krajiny je nejlépe jet romantickým dopravním prostředkem. Nechte tedy auto doma a vyražte vlakem. Hlavní trať Praha-Plzeň vede přes Beroun a Zdice. Lokálka zajíždí do Křivoklátu. Další tratě propojují Rakovník, Nové Strašecí a Žlutice s Prahou. Pokud stále ještě nevíte, kudy vyrazit, zvolte osvědčenou klasiku všech turistů, trampů i dětských oddílů. Jděte buď proti proudu Střely z Rabštejna, podél Berounky ze Skryjí přes zříceninu Týřova ke Křivoklátu, nebo z Berouna přes Tetín a Koněpruské jeskyně do Králova Dvora.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče