Přemysl Sobotka nechce velkou koalici

01. prosince 2009, 05:05 - Libuše Frantová
01. prosince 2009, 05:05

Předseda Senátu Přemysl Sobotka tvrdí, že velká koalice ODS a ČSSD nepřichází v úvahu, protože obě strany mají zcela rozdílné pojetí, jak chtějí řešit ekonomickou krizi.

Autor: Jakub Stadler

Navíc sociální demokracii, kterou reprezentují lidé jako Jiří Paroubek nebo David Rath, nepovažuje za seriózního partnera. „Udělám maximum pro to, aby k velké koalici nedošlo,“ říká šéf horní komory parlamentu.

Nevadí vám, že v době 20. výročí listopadové revoluce posíláme do Bruselu jako eurokomisaře bývalého komunistu a absolventa moskevské diplomatické školy Štefana Füle?

Mně to samozřejmě vadí, ale všechno má své B. To znamená, že nebyl jiný průsečík na jméně, než byl ministr pro evropské záležitosti. Ale projevil se už jako dobrý diplomat v NATO, a to je myslím také věc, která je politicky velmi citlivá. Pevně věřím, že v Bruselu bude konat dobro pro celou Evropskou unii a že bude výrazně spolupracovat s naší vládou i parlamentem.

ODS a ČSSD se předtím shodly i na současném premiérovi Janu Fischerovi. Nebáli jste se komplikací, které by vznikly kolem sestavování nové vlády?

To bylo jméno, na němž rovněž došlo ke shodě, ale premiér Fischer kandidaturu odmítl. Kdyby ji přijal, existovala tady určitá dohoda, jak věc řešit, ale když odmítl, tak padla. Proto se hledal rychle někdo jiný. Toto je východisko a je zbytečné nad tím plakat.

Nebyl by nakonec lepší než absolvent moskevské diplomatické školy dosavadní eurokomisař Vladimír Špidla? Myslím, že pan Špidla neodvedl v Bruselu špatnou práci, ale jeho zaměření, i programové jako člena ČSSD, bylo pro nás v té chvíli neprůchodné. Věříte, že se Česku podaří po průtazích s hledáním jména eurokomisaře ještě získat nějaké významnější portfolio pro českého komisaře? |PŘEMYSL SOBOTKA (65) |
|Po vystudování medicíny na pražské Univerzitě Karlově pracoval v nemocnici v Liberci na chirurgickém oddělení, odkud přestoupil na rentgenologické oddělení. Tam od roku 1991 působil jako primář. Od roku 1994 je senátorem za Liberecko. V Senátu byl nejdříve místopředsedou, od roku 2004 je předsedou horní komory parlamentu. Je ženatý, jeho manželka Radmila pracovala jako zdravotní sestra. Z prvního manželství má dvě dcery Věru a Martinu, v druhém manželství nevlastního syna Prokopa. Mezi jeho koníčky patří sport. Před vstupem do politiky hrál závodně volejbal a věnoval se vysokohorské turistice. |
Je třeba říci, že jsme nebyli úplně poslední. Měli jsme tady určitou komplikaci s Lisabonskou smlouvou, ale předpokládám, že v Bruselu zvítězí rozum a že lidé, kteří mají zájem na nějakém problému pracovat, dostanou portfolio, které by Česká republika ráda obsadila. Myslím, že portfolio rozšíření Evropské unie je pro nás velmi významné, protože i my jsme tím procesem prošli. A pokud by to nevyšlo, tak je tady samozřejmě doprava, což je pilířová věc pro celou Evropskou unii. A to by nám také slušelo. Před časem jste řekl, že když se velké strany neshodnou na společném kandidátovi, mohl by být po sněmovních volbách eurokomisař vyměněn. Sice jste se s ČSSD dohodli, nicméně Füle pro ODS určitě není ideální kandidát. Vyměníte ho, pokud vyhrajete volby?

Tehdy jsem to řekl s určitou nadsázkou, abych jistým způsobem trochu podráždil k větší aktivitě. Ale výměna není tak jednoduchá. Je potřeba, aby došlo k dohodě, že existující komisař dobrovolně pozici opustí. Ale my držíme slovo, takže nepředpokládám, že bychom vůbec uvažovali o diskusi s Fülem, aby odstoupil a byl nahrazen někým jiným.

Nemrzí vás, že se v listopadu nekonaly sněmovní volby, jestliže nedávno předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský potvrdil, že by jejich konání ústavní soudci nezpochybnili? Vy jste to ostatně tvrdil již dříve. První termín voleb, který byl dohodnut na 9. a 10. října, byl Ústavním soudem zrušen. Já ctím rozhodnutí Ústavního soudu, ale mohu s ním polemizovat. Myslím si, že Ústavní soud šel v daném okamžiku mimo rámec svého jednacího řádu a české Ústavy. Pak došlo k dohodě a obě komory velmi rychle přijaly zákon o takzvaném samorozpuštění Poslanecké sněmovny. Ale opět se ukázala určitá licoměrnost pana Jiřího Paroubka. Ještě v pondělí večer jasně deklaroval, že s tím sněmovna bude souhlasit, ale druhý den ráno názor změnil. Je zřejmé, že dohody je možné dělat pouze se seriózním partnerem. To, že volby neproběhly, považuji za obrovskou chybu, protože žijeme v jakémsi politickém vzduchoprázdnu. Vláda, která měla být jen do října, a ne déle, není v dané chvíli sestavena na bázi výsledku voleb, je to jakási úřednická vláda. A to není dobrá situace, v žádné zemi na světě takový stav nemůže trvat dlouho. Ty volby jsou absolutně nutné a měly být nejpozději v listopadu. Teď se začíná spekulovat, že by mimořádné volby mohly být někdy v únoru, že velké strany o tom jednají. Opravdu se o tom v ODS uvažuje?

Nevím, kde tato fáma, jinak se to nedá nazvat, vznikla. Určitě ne na půdě ODS. Kdyby se mělo jít tímto směrem, tak bych byl výrazně proti, protože by to opět vyžadovalo dohodu s Jiřím Paroubkem. A pokud by se ukázalo, že ji nectí, viníkem by byly obě politické strany. Nechme už volby na řádný termín koncem května.

Co říkáte na případ plzeňské právnické fakulty a některých jejích studentů z řad ODS? Nezpochybní se po politice, justici i akademické prostředí, které zatím bylo považováno za čisté?

Z vaší otázky skoro plyne, jako by za to mohla ODS, protože tam existují dva bývalí studenti z řad naší strany, kteří tam dosáhli titulu. Ale jsou jednou z množiny. Všichni zapomněli na jména jako Gross nebo Ruml a další, kteří jsou z jiných politických stran nebo uskupení. Podle mého názoru na plzeňských právech selhal systém, a ty kroky by měly být daleko razantnější. Čelní představitelé fakulty by měli být hnáni k zodpovědnosti, že tohle dopustili. To ať ale vyšetří vlastní univerzita a orgány činné v trestním řízení.

Myslíte si, že plzeňská fakulta bude ještě někdy důvěryhodná? Mně je na celé kauze nejvíce líto normálních studentů, kteří fakultu absolvovali, a jsou jich stovky, tisíce, kteří dosáhli titulu standardním studiem. Dává to velmi špatný obraz o našich vysokých školách. Říkám to v množném čísle, protože je-li to na jedné škole, samozřejmě může vzniknout podezření, že se to děje i jinde. A tato nestabilita je špatná. V kauze figuruje také chomutovská primátorka za ODS Ivana Řápková. I když není schopna ukázat index ani diplomovou práci, útočí na ty, kdo její studia zpochybnili nebo žádali, aby předložila doklady o studiu. A navzdory pochybnostem o jejím studiu zůstává stále na druhém místě kandidátky ODS do sněmovny v Ústeckém kraji. Nepoškozuje to ODS? Každé vystoupení člena ODS a každá chyba, která se stane v ODS, má určitou mediální odezvu. Ale měly by to vyšetřit orgány činné v trestním řízení. Pokud vyjde najevo osobní odpovědnost a osobní chyba, ať dotyčným vezmou třeba i titul. Ale dopředu nikoho odsuzovat nebudu. Ovšem v momentě, kdy se prokáže určité provinění, tak věřte, že to budeme jako politická strana řešit. Mechanizmy na to máme. Lisabonskou smlouvu podepsal prezident České republiky jako poslední. Vzápětí jeho vicekancléř Petr Hájek prohlásil, že by Česko mohlo kvůli ztrátě suverenity usilovat o vystoupení z Evropské unie. Ruská média už vzala jako hotovou věc, že Česko z Unie odchází… Žijeme v demokracii, každý má právo na svůj osobní názor. A samozřejmě Lisabonská smlouva dává šanci na vystoupení z EU, v tom je určitá demokratičnost. Ale dotyčný pán je úředník, není možné jeho názory vydávat za stanovisko prezidenta republiky nebo stanovisko českých politiků. Já mu jeho názor neberu, ale pro mě není relevantní jako názor nějakého politika. O takové věci samozřejmě rozhoduje parlament a vláda. Mně připadá trochu zběsilé, že slova tohoto úředníka tak rozvířila celou politickou scénu, dokonce se začalo spekulovat, že bychom mohli tímto směrem jít. V ODS jsem nic takového neslyšel. Já neznám jiné řešení, a myslím, že Česká republika nemá jiné řešení než zůstat součástí Evropské unie. A musíme všemi možnými mechanizmy, a je to v daném okamžiku i posílení role národních parlamentů, pracovat tak, aby se zmenšovalo regulační prostředí v Evropské unii, abychom se otočili zpět k těm čtyřem pilířům, k těm čtyřem svobodám, na nichž Evropské společenství a následně i Evropská unie vznikly. Některé regiony žádaly, aby byl kongres ODS o minulém víkendu volební. Liberecká organizace ODS, jejímž jste předsedou, byla naopak proti. Proč?

Regiony v našem pojetí rovná se krajské organizace ODS. A pouze jediný kraj má ve svém usnesení, že chce volební kongres. Ti lidé by si měli přečíst stanovy ODS, jakou formou je možné pořádat volební kongres, jakým způsobem se volí kandidáti. Přijít na kongres a říci, tak bude volební, to už hraničí s něčím, co je mimo moji rozlišovací schopnost. Přepřahat před volbami není nejlepší.

Jak jste spokojen s průběhem a závěry dvacátého kongresu vaší strany? Samozřejmě každý kongres v demokratické straně je hodně o rozdílnosti názorů. Potěšilo mne, že kultura projevů byla dobrá a neobjevily se žádné vulgarity. Potvrdilo se, že ti, kteří chtěli destrukci, neuspěli, protože neměli připraven scénář B. Důležité bylo, že po velké diskusi byly schváleny základní teze Vize 2010, podle nichž bude připraven základní program strany k následujícím sněmovním volbám. O post šéfa strany se chtěl ucházet Petr Gandalovič. Prohlásil, že by ODS měla zvážit, zda bylo dobré jít do vládní koalice závislé na přeběhlících. Naznačil, že by velká koalice byla lepší. Místopředseda Gandalovič byl u všech rozhovorů včetně toho, že nepůjdeme do velké koalice, ale raději do té riskantní, ale přece jen trochu středopravicové. Tenkrát neřekl ani půl slova. Tím, že prohlásil, že by kandidoval na předsedu a mluvil o velké koalici, se v mých očích absolutně zdiskreditoval. Takový člověk, který uvažuje před volbami o velké koalici a navíc s ČSSD v tom pojetí, jak dnes existuje – s pány Paroubkem, Rathem, Zaorálkem a dalšími, by neměl vést ODS. Nemůže po špatných zkušenostech s křehkou vládní většinou podobně jako Gandalovič uvažovat víc vašich straníků? Mohou dojít k závěru, že velká koalice přináší větší jistotu, větší vliv a moc, jisté posty na ministerstvech, v dozorčích i správních radách státních podniků…

Já bych se vrátil trochu do historie. Od roku 1996 všechny volby dopadly v podstatě nerozhodně. Mne potom trochu překvapilo, když současný pan prezident začal kritizovat přeběhlíky, vždyť jeho vláda po roce 1996 byla postavena na stejném principu. Všichni přeběhlíci v dalších letech byli lidé, kteří se svobodně rozhodli, že už nechtějí spolupracovat s politickou stranou, za niž byli zvoleni. Velká koalice podle mne nepřichází v úvahu, protože máme zcela rozdílné pojetí, co chceme do budoucna, jak chceme řešit ekonomickou krizi, jaké chceme zavést cílené sociální dávky a podobně. Proto udělám maximum pro to, aby k velké koalici nedošlo.

Předseda ODS Mirek Topolánek v rozhovoru pro Profit prohlásil, že jednoznačným viníkem politické krize je permanentní útok /Jiřího Paroubka a některé kroky prezidenta Václava Klause. Souhlasíte?

Já se k výrokům pana prezidenta nebudu vyjadřovat. Myslím, že si je každý umí přečíst od okamžiku, kdy se na minulém kongresu ODS s námi rozloučil. Podle mě, pokud nedojde ke změně volebního systému, bude situace ve sněmovně velmi napjatá. Nesmíme zapomínat na to, že Paroubek jasně v roce 2006 deklaroval, že bude vládnout s komunisty nebo s Marťany. A on to také, když byl premiérem, prokazoval. I když byl v koalici s lidovci a unionisty, ve sněmovně protlačoval zákony sto jedenácti hlasy s komunisty. Nedovedu si představit, že by proti rozhodnutím vlády najednou sociální demokraté ve sněmovně hlasovali jinak. Paroubek zavinil mnoho věcí, demisi vlády uprostřed předsednictví, pro zahraniční partnery naprosto nepochopitelný krok. Dvacet let jsme si budovali dobrou image České republiky a během jednoho dne jsme se dokázali vrátit zpátky možná o patnáct let. Teď musí ODS dělat všechno pro to, aby vyhrála volby. Pokud je vyhraje sociální demokracie, tak bude vládu sestavovat Jiří Paroubek. Žádná jiná varianta neexistuje.

Jenže volební zákon, aby vítěz získal nějaký bonus navíc, se změnit nepodařilo. Nebojíte se, že při současném systému může opět dojít k patu? Případně, že i kdyby ODS vyhrála volby, nebude schopna vytvořit většinovou koalici? Já pevně věřím, že voliči budou volit s plným vědomím, že dvacet let po listopadu 1989 není možné, aby nám tady vládli komunisté. Také ze strany Evropské unie a MMF zaznívají jasné signály, že musíme něco udělat s naší ekonomikou, s naším dluhem veřejných financí. Ale sociální demokraté si myslí, že peníze se tisknou, že nemusejí být ničím podloženy. Peníze do státního rozpočtu jdou pouze z daní a z ničeho jiného. Ocení voliči, když ODS ve snaze nepřilévat olej do politické krize, ustupuje stále požadavkům sociální demokracie? Ve vládě máte méně ministrů, eurokomisařem bude opět sociální demokrat. Nebudou vám to naopak voliči zazlívat jako určitou slabost? Já bych to viděl právě naopak. Po pádu vlády tady nastal obrovský chaos a nastal problém, jak to řešit. ODS se ukázala jako strana, která to řešit chce a přes všechny peripetie se nám podařilo dohodnout vládu. Není důležité, že máme o několik ministrů méně než ČSSD, my jsme je pouze nominovali, mnohdy to vůbec nejsou členové strany a nemají s ODS nic společného. My jsme po dohodě vládu konstituovali do října. To, co se odehrálo potom, jsme na jaře, když se vláda dávala dohromady, netušili. Opravdu nejsme slibotechny a jako svoji určitou prioritu máme slušnost. Ale někdy je nutné říci konkrétní fakta. Je třeba, aby občané pochopili, že 13. důchod, který slibuje ČSSD, je vlastně 2400 korun, tedy 200 korun měsíčně. Lidé si to přeložili, že dostanou celý důchod, tedy v průměru osm až deset tisíc korun. Předvolební kampaň bude o strategii, musíme vysvětlit, co chceme my a co planě slibuje sociální demokracie. Už dlouho se marně mluví o přímé volbě prezidenta. Kdy už se ji konečně v parlamentu podaří prosadit? Za dva a půl roku, kdy jsem pořádal za účasti předsedů parlamentních stran i zahraničních odborníků velkou konferenci o výhodách a nevýhodách přímé volby, osobně s přímou volbou nemám problém. Jen řeknu velkou spekulaci. Jestliže dopadnou dobře volby pro sociální demokracii ve sněmovně a eventuálně i ve dvojích následujících volbách do Senátu, tak věřte, že pan Paroubek, který projevil touhu být prezidentem, nedopustí, aby byla jiná volba než volba parlamentem. A že má plná ústa přímé volby? On si potom najde výmluvu, to on umí dokonale. Šéf sociální demokracie Jiří Paroubek skutečně potvrdil, že má zájem o Pražský hrad a nedávno prohlásil, že věří v úspěšné volby do Senátu. ČSSD má velkou šanci zvýšit počet senátorů, protože nebude obhajovat žádné křeslo, zato vy jich budete obhajovat dokonce devatenáct. Není to pádný důvod pro razantnější prosazování přímé volby?

Neměli bychom naskakovat konjunkturálně na to, jaké je složení jedné a druhé komory. Principiálně bychom se měli bavit o přímé volbě prezidenta. My jsme ve volebním programu před podzimními mimořádnými sněmovními volbami, které se pak nekonaly, jasně deklarovali, že chceme přímou volbu prezidenta. Ale je to změna Ústavy, a na to je potřeba ústavní většina poslanců i senátorů.

ODS přichází s návrhy na jednokolovou volbu, což se zdá být trochu rizikové…

Sněmovně byly předloženy dvě nebo tři varianty, aby zvolila tu nejrozumnější. Samozřejmě to musí být v úzké komunikaci se Senátem, nemůže svévolně rozhodnout jedna komora. Pevně věřím, že najdeme vhodný systém a ten bude dvoukolový. Debata se spíše vede o to, jestli má být nějaká hranice procenta získaných hlasů pro druhé kolo, pro dva, tři, čtyři kandidáty. Diskutovalo se o tom, že by se použil model z regionálních voleb ve Francii, kde mají, myslím, dvanáct a půl procenta nutných pro postup do druhého kola. Při formě, která kopíruje volby do Senátu, by se mohlo stát, že takzvaná Národní fronta se spojí proti favoritovi. A možná bychom se dožili toho, že se nakonec stane prezidentem nějaký úspěšný zpěvák.

Mluví se o tom, že kandidátem na hlavu státu byste mohl být i vy. Přijal byste nominaci?

Pokud bych byl nominován ODS, a ta podpora by byla výrazná, mohu zopakovat, že ano. Ale musel by to být silný mandát, ne jednapadesát procent.

Senátní komise v čele se senátorem Jaromírem Štětinou vyzvala vládu, aby podala soudu návrh na pozastavení činnosti komunistické strany, než si dá do pořádku svůj vztah k historii. Není to dvacet let po listopadu trochu pozdě? Bohužel jsme v roce 2009, a nikoliv v roce 1989 po sametové revoluci. Říkám, že náš samet měl mít z druhé strany trochu smirkového papíru. Ale jedna z komisí Senátu přinesla sesbíraný materiál z vyjádření komunistických politiků a jejich programu, který vyvolává důvodné podezření, že KSČM porušuje naši Ústavu a vyhlašuje věci, které nemají s naší Ústavou nic společného. Podklad šel na vládu a já pevně věřím, že i tento kabinet se odhodlá předat návrh Nejvyššímu správnímu soudu a ten shledá, že opravdu jednají protiústavně. Současné vedení KSČM ve svém prohlášení k 20. výročí 17. listopadu 1989 tvrdí, že dvacet let slibů a lhaní polistopadových vlád vyvrcholilo nynější hospodářskou a finanční krizí. **

To je něco strašlivého. Ale nejvíc mě děsí, že lidé nejsou schopni se poučit z historie a zapomněli na to, co se dělo v Československu v padesátých a sedmdesátých letech.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče