Preludium řeckého pádu

23. září 2011, 19:11 - Tomáš Plhoň
23. září 2011, 19:11

Krize eurozóny

Ještě začátkem minulého týdne trval Brusel na tom, že Řecko není možné nechat padnout. Těsně před zahájením víkendového zasedání Mezinárodního měnového fondu se však situace zásadně posunula. O tom, že k bankrotu může dojít, se zmínil nejen řecký ministr financí Evangelos Venizelos, ale rovnou také Evropská centrální banka. Podle všeho se na kolaps helénské ekonomiky začínají intenzivně připravovat také národní regulátoři. „Je to jeden ze scénářů,“ připustil Klaas Knot, dánský zástupce v řídící radě ECB, a stal se tak prvním představitelem banky, který o této možnosti hovořil otevřeně. „Všechno úsilí směřuje k tomu, abychom tomu předešli, ale nyní jsem si mnohem méně jistý tím, že bankrot dovedeme odvrátit,“ sdělil dánskému tisku. Ratingová agentura Moody´s navíc minulý týden snížila úvěrové hodnocení osmi předních řeckých bank, které jsou příliš zatížené vládnímu dluhu. Následovala adekvátní reakce na finančních trzích. Evropské akcie v pátek klesaly pátým dnem v řadě a kupříkladu pražská burza se dostala na nejnižší hodnotu za posledních 2,5 roku. Prodejní tsunami rozvířily také neoficiální zprávy o tom, že centrální banky v některých státech opatrně rekapitalizují své banky a připravují je tak na blížící se pohromu. Například ve Francii k tomu došlo už u patnácti finančních domů.
Zároveň stále pokračuje řecký boj o obdržení další platby ze slibovaných 109 miliard eur. Záchranný fond EFSF totiž musí být schválen všemi parlamenty eurozóny, přičemž tento týden je řada na Německu a Slovinsku. Kancléřka Angela Merkelová čelí už delší dobu tlaku koaličních liberálů (FDP), kteří myšlenku bankrotu prakticky preferují. EFSF tak nakonec v Bundestagu projde zřejmě jen díky hlasům opozice. Ještě problematičtější je situace v Lublani, kde minulý týden padla menšinová vláda premiéra Boruta Pahora, jež neustála hlasování o krácení důchodů. Špatné signály přicházejí také ze Slovenska, kde se kvůli řecké kauze rozhádala koalice a hlasování o EFSF se místo v září posunulo až na prosinec. Řecko navíc není jediné, které z EFSF čerpá. Celkem 97 miliard eur eurozóna poskytla také Irsku a Portugalsku. A množí se obavy, že další na řadě bude Itálie. V jejím případě jde o hrozbu mnohem děsivějších rozměrů, neboť italská ekonomika zadlužená na úroveň 117 procent HDP je třetí největší v eurozóně.
(Řecké krizi se věnujeme také na stranách 16 a 47)

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče