Překládáme stále těžší věci

23. srpna 2004, 00:00 - JIŘÍ PINKA
23. srpna 2004, 00:00

ŘEDITELKA PŘEKLADATELSKÉ A TLUMOČNICKÉ SPOLEČNOSTI ARTLINGUA LJUBOV SUCHÁ: Nové trendy ovlivňují ipodnikání v překladatelských službách. Zjednodušilo se například zadání zakázky. Stačí e-mail.

ŘEDITELKA PŘEKLADATELSKÉ A TLUMOČNICKÉ SPOLEČNOSTI ARTLINGUA LJUBOV SUCHÁ:

Nové trendy ovlivňují ipodnikání v překladatelských službách. Zjednodušilo se například zadání zakázky. Stačí e-mail.

S čím se na vás zákazníci obracejí? Jaké zakázky nejčastěji přijímáte a od koho? Jsme prvním nárazníkem, na který se investoři, dovozci nebo vývozci nakonec obrátí, když se nemohou domluvit. Všechny poptávky, výběrová řízení, třeba prodej Telecomu nebo nákup stíhaček, připravují překladatelské agentury. Dokumentace musí být totiž zpracovaná v podobě, kterou většinou firma nezvládne sama. Zadá si k překladu celou tendrovou dokumentaci, takže agentura je první, která domlouvá nebo zprostředkovává kontakt mezi klientem a dodavatelem tady i v zahraničí. Také podnikatelé, kteří chtějí získat nějaké prostředky z evropských fondů, strukturálních fondů a podobně, musejí znát evropské manuály a měli by se orientovat v právu, aby na zdroje dosáhli. Sami proto hledají domácí překladatelské agentury, které by jim texty přeložily. Mění se něco?

Lehčí věci si už dokáží ve firmách připravit sami - prezentaci, inzerát, mohou se domluvit. Napíší si obchodní dopisy a teprve když už si na něco netroufnou a je to skutečně důležité, jde to k profesionálním překladatelům. Agenturám chodí čím dál těžší věci, například pojišťovací smlouvy. Mnoho manažerů se domluví samo, ale když potřebují perfektní zakladatelskou smlouvu, společenskou smlouvu, bezpečnostní listy k vyváženému zboží, nezbude jim nic jiného, než se obrátit na profesionály.

Opakují se nějaké problémy? Klient třeba poptává překlad a my zjistíme, že zítra chce ve skutečnosti tlumočit obchodní schůzku a nikoliv překládat. N evíme, jaký potřebuje jazyk, protože přijede Nizozemec, který možná bude mluvit německy nebo anglicky. Abychom mohli poslat vhodného člověka, potřebujeme ale vědět, jakého oboru se bude tlumočení týkat, nebo způsob tlumočení. Tlumočník také nemůže sedět vedle řečníka, protože zákazník potřebuje simultánního tlumočníka z kabiny, aby přednášku nezdržoval. Jak si zákazníci objednávají vaše služby? Zadání překladu je nyní mnohem jednodušší než dřívějším faxováním. Když jsme zaváděli elektronickou poštu, někteří říkali, že to nikdo nemá - tak proč. A dnes jde všechno mailem. Zavolají a pošlou objednávku nebo jdou rovnou na naši stránku. Klient má smlouvu připravenou v počítači, zavolá, jestli mu to můžeme udělat, dokdy a do jakého jazyka, kolik toho asi je a dostane to zpátky zase elektronicky. Nemáte potíže s placením? Velice se zlepšila solidnost a platební morálka. Dříve bylo hodně neplatičů, proto vlastně lidé, kteří si přišli pro překlad, hned odebírali fakturu nebo platili v hotovosti. Nyní všechno funguje bezhotovostně, protože my potřebujeme klienta, ale on nás také. Máme doopravdy zákazníky, které jsme nikdy neviděli. Ze zahraničí nebo v České republice si objednají překlad a pošlou nám ho mailem, my jim ho hotový zašleme zpátky a čekáme, když pošleme fakturu, jestli zaplatí, nebo nezaplatí. Musím říci, že většina nyní zaplatí. Lidé si uvědomili, že bez našich služeb nemohou být. Jak si účtujete za práci? Práce překladatelů je normovaná, dříve na to bývaly vyhlášky, nyní spíše úzus. Účtuje se za jednu normovanou stranu, tisíc pět set znaků bez mezer, nebo tisíc osm set s mezerami. Pak už samozřejmě záleží, kolik toho je. Překladatel je jenom člověk a zvládne kvalitně tak pět až šest normovaných stran denně. Z toho potom vycházejí i ceny. Protože, když po mně někdo chce, že do zítřka potřebuje tendrovou dokumentaci, říkám ano, dá se to udělat, ale je to těžší. Na překladu ale může pracovat více lidí. Ne? Práce se dá rozdělit mezi více překladatelů, ale mohou vzniknout terminologické problémy. Můžete mít stejné věty, ale říci něco jiného. Když se text rozdělí pro dva, tři či pět lidí, urychlí se to, samozřejmě, ale pak by to měl ještě někdo z nich přečíst a konzistentně upravit. Má klient jistotu, že odvedená práce bude stoprocentní? Nemá. Ale samozřejmě existuje taková korektní dohoda. Velice těžce si vyberete agenturu, abyste měl jistotu, že to bude správně. Proto se některé agentury snaží doložit, že pracují podle nějakých zavedených pravidel. Třeba my jsme si velice těžce vybojovali ISO normu jakosti, abychom mohli klientovi garantovat, že dostane výstup, se kterým by měl být spokojen. Klienti někdy vystřídají několik agentur, než jsou spokojeni. Jak by měl vypadat dobrý překlad? Samozřejmě, nemůžeme hovořit o nějaké stylistice, překlad by měl však vždycky odpovídat originálu, neměl by mít gramatické chyby a text zkreslit. Vy můžete vždycky reklamovat gramatické chyby, špatnou interpunkci nebo špatnou terminologii. Obtížně ji ale můžete reklamovat, pokud není k dohledání. Vždycky proto prosíme klienty, když mají něco opakovaného, třeba o nějaké další vývojové řadě výrobku, aby dali podklady pro tlumočníky a překladatele. Každý profesionál se chce připravit. Vaši překladatelé zároveň i tlumočí? Dobrý tlumočník a dobrý překladatel nemusí být totéž, i když jsou zářné výjimky. Překladatelé jsou většinou zvyklí pracovat se slovníky, pilovat text atd. Tlumočníci si musí problematiku předem nastudovat, ale když sedí v kabině, mají tlumočit přesně a hned. Když jde o film, tak se divák musí zasmát, nebo uronit slzu atd. Jednoduše musí být pohotový. Tlumočníci jsou někdy kritizováni? Co se od nich očekává? Tlumočníci musí být profesionálové a také se tak chovat. Třeba mlčet o tom, co jsem slyšel, pokud se to předpokládá. Dokázat se vyjádřit, ale ne se prosazovat, protože jsem jenom prodlouženou rukou nebo ústy řečníka. Netlačit se do popředí, ale třeba jemně pomoci řečníkovi, aby neřekl Československá republika, když přijel z Uruguaje a nepostřehl, že jsme se rozdělili. Tam, kde to však někdo chtěl říci záměrně, tam to ale musí vycítit. Měl by být senzitivní vůči řečníkovi. Jinak tlumočníci nepracují na hodiny, účtujeme minimálně polovinu pracovního dne. V kabině musí být také minimálně dva, aby se mohli vystřídat. Měli by vidět na řečníka, aby dokázali třeba i odzírat ze rtů. S pořadateli je to pořád omílání téhož. Co se vlastně dělá přímo v agentuře? Tady sedí korektoři a překladatelé, kteří dělají něco narychlo rovnou odsud. Když je to práce, nad kterou se musíte zamyslet, dělat ji víc dnů, tak probíhá v domácím prostředí. Překladatelé mimo jiné rádi pracují v noci, u nás se to potom upravuje. To už je úkol na nás abychom celou tu službu dokázali garantovat. Sjednocujeme také práci překladatelů, protože dva, tři tisíce našich spolupracovníku nemá stejný software. Klientovi text posíláme v takové podobě, v jaké jsme ho dostali. Jste akciovou společností, jak fungujete?

Jsme jedinou akciovou společností tlumočníků a překladatelů v Čechách, jinak jsou zde samostatné fyzické osoby nebo s. r. o. Na trhu jsme od samého začátku, od roku 1990. Jako jediní v ČR máme uzavřeny smlouvy se všemi evropskými institucemi. Konkurence je velká, ale myslím, že když děláte kvalitně a jste specializovaní, tak se na trhu dokážete udržet. Máme tisíce klientů, ale stálých - to je důležité, že o ně pečujeme.

Není to na úkor kvality, když pro vás pracují i akcionáři?

Musejí být dobří, aby získali práci. Každý má vlastní klienty a agentura nabízí práci tomu, o kom ví, že to udělá dobře. To znamená, já nebudu na Karlovarský festival brát lidi, kteří neumějí tlumočit filmy. N ebudu dávat překlad pro Procter and Gamble, nově zaváděnou linku do továrny někomu, kdo má humanitní vzdělání, musím to dát technikovi. V tom je náš úkol, zvolit optimální tým na tlumočení i překlady. To je to know-how, vědět koho zaangažovat, kdo se na co hodí.

Kdo se může stát překladatelem?

Děláme tvrdý výběr. Působí u nás lidé, kteří tlumočili vždycky a kteří jsou nyní ve středním věku - s nimi jsme pracovali od začátku. Jinak jsme dělali zkoušky. Od samého začátku jsou totiž tlumočení a překlady živnost volná, to znamená: všichni lidé, kteří přijdou na živnostenský úřad a řeknou že mluví německy, dostanou živnostenský list. Proto jsme byli nuceni zkoušet a založit Českou radu pro překlad a tlumočení. Měli jsme tam lidi z Filozofické fakulty UK, kteří zkoušeli lidi pro nás a dávali jim certifikáty a osvědčení. V poslední době bereme na doporučení vyučujících, kteří s námi spolupracují, absolventy z vysokých škol.

Pracují pro vás cizinci?

Cizinec může angličtinu stylisticky upravovat. Když češtině nerozumí, je to problém. Když chce někdo rodilého mluvčího, říkám fajn, ale co chcete přeložit, protože textu nemusí rozumět… Kolikrát je lepší, když to do angličtiny přeloží třeba Čech, který má dobré vzdělání v oboru a ví přesně, co vlastně chtěl autor říci. Angličtina není třeba potom taková, ale je korektní, čtenář přesně ví, co v dokumentu je.

Kolik platíte překladatelům?

Překladatelé jsou honorováni normostránkami, když dělají expres zakázky nebo zákony, tak je honorář větší. Skutečně ale záleží na odbornosti toho, co musí překládat. Za normostránku u nás dostávají 270 až 450 korun, ale může to být i víc, pokud klient potřebuje překlad rychle. Takové gro je tři sta tři sta padesát korun za stránku.

Kolik zaplatí zákazník? Obvykle od 350 do 400 korun. Je to v jiných agenturách podobné?

My dáváme překladatelům hodně. Jsou firmy které se podbízejí klientům a platí i pod dvě stě korun. Konkurence je velká. 

LJUBOV SUCHÁ

JUDr. Ljubov Suchá se narodila v roce 1950 v Praze. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy v roce 1976 pracovala krátce jako právník. V roce 1981 získala doktorát. Řadu let pracovala ve svobodném povolání jako tlumočnice bulharštiny. Od roku 1992 je ředitelkou agentury Artlingua poskytující zákazníkům konferenční a překladatelské služby včetně tlumočnické techniky.

NAŠI LIDÉ V ZAHRANIČÍ

„Je fajn, že tolik našich lidí udělalo zkoušky do Bruselu, Lucemburku, do Štrasburku. Dostalo se jich tam hodně, ale tím zase tady ubyli dobří profesionálové, kteří jsou nyní v zahraničí.“

Seznam překladatelských agentur jsme zveřejnili v Profitu č. 34.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče