Přehnaná hysterie z listerie

08. ledna 2007, 00:00 - PETR HAVEL
08. ledna 2007, 00:00

BEZPEČNOST POTRAVINJednou z hlavních událostí konce roku byl jednoznačně výskyt listerie v některých potravinách. Jedná se však o běžnou bakterii, s níž denně přicházíme do styku. Je tedy opravdu důvod k panice?Plošná degradace několika skupin potravinářských výrobků, ztráta odbytu a v neposlední řadě ekonomické problémy výrobců.

BEZPEČNOST POTRAVIN Jednou z hlavních událostí konce roku byl jednoznačně výskyt listerie v některých potravinách. Jedná se však o běžnou bakterii, s níž denně přicházíme do styku. Je tedy opravdu důvod k panice?

Plošná degradace několika skupin potravinářských výrobků, ztráta odbytu a v neposlední řadě ekonomické problémy výrobců. To jsou důsledky hysterie kolem bakterie Listeria monocytogenes, kterou hygienici na sklonku roku objevili v některých potravinách.

Uvedenou bakterii lze přitom považovat za běžný organismus a jedinou šancí, jak se jí zbavit, je opustit planetu Zemi. K nalezení je totiž prakticky všude: v půdě, ve vodě, ale třeba i na klice u dveří či na nedostatečně umytých rukách. Každý z nás denně zkonzumuje stovky a tisíce listerií. Pro zdravého člověka zpravidla žádné nebezpečí nepředstavují. Podle mluvčího Státní veterinární správy Josefa Dubna lze listerii zničit teplotou přesahující 72 stupňů Celsia. „Její výskyt v potravinách je zpravidla až druhotný,“ zdůrazňuje mluvčí. Nepříjemnou vlastností je ovšem odolnost bakterie proti chladu. „Množí se od nuly do 44 stupňů Celsia, tedy i při ledničkové teplotě. Zatímco při nule trvá pomnožení sedm a půl dne, při teplotě 35 stupňů, která je optimální, se pomnoží za 41 minut,“ konstatuje mluvčí.

V praxi to znamená, že ke kontaminaci stravy nemusí dojít v obchodech, ale až u spotřebitele. Přesto je riziko možných komplikací poměrně nízké. „Aby byla překonána střevní bariéra a listerie pronikly do organismu, je potřebná koncentrace těchto bakterií vyšší než 10 milionů na gram potraviny,“ uvádí Duben. Většina lidí je přitom vůči přiměřeným koncentracím bakterie odolná, rizikové skupiny tvoří především lidé s oslabeným imunitním systémem, kojenci a těhotné ženy.

MLÉKÁRENSKÁ VÝROBA V NEMILOSTI

Tyto základní informace však spotřebitelé prakticky neměli v době svých předvánočních nákupů k dispozici. Ačkoli například hlavní hygienik Michael Vít upozornil, že rizikovější skupinou mlékárenských výrobků jsou výrobky z nepasterizovaného mléka, nikdo již nedodal, že v Česku je výroba sýrů z nepasterizovaného mléka ze zákona zakázána.

Kontroly přímo v mlékárenských podnicích byly tedy bezpředmětné a výsledky šetření tuto skutečnost jen potvrdily. Nadstandardně kontaminované potraviny byly odhaleny v provozech, kde se vyrábějí saláty, a v jednom případě u výrobce, který podle všeho doplatil na nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Podle tajemníka Českomoravského svazu mlékárenského (ČMSM) Milana Křivánka se listerie zásadně nevyskytují v sýrech zrajících uvnitř hmoty, jako je Eidam, Gouda, Moravský blok, ementálské typy sýrů a podobně. „Mimo nebezpečí jsou všechny druhy čerstvých sýrů vyrobených z pasterizovaného mléka a samozřejmě i tavené sýry,“ zdůrazňuje Křivánek. Stejně tak je údajně pod kontrolou tuzemská výroba Hermelínu, Nivy či Olomouckých tvarůžků. „Mimořádné úsilí k zajištění hygienické nezávadnosti a tedy i nepřítomnosti listerií je nutno věnovat především výrobnám měkkých sýrů zrajících z nepasterizovaného mléka, kterými ale náš mlékárenský průmysl nedisponuje,“ tvrdí Křivánek.

OBCHOD SE STRACHEM

Finanční dopady kauzy listerie dosud nemají výrobci sýrů podloženy konkrétními čísly. Ředitel ČMSM Michal Němec předpokládá, že se může projevit především v dlouhodobějším poklesu odbytu měkkých sýrů. Paradoxně by přitom šlo o skupinu mlékárenských výrobků, která patří k nejkvalitnějším.

Panika kolem „závadných“ potravin je navíc umocňována nedostatečnou či špatně vedenou spotřebitelskou osvětou. Přesvědčen je o tom například Oldřich Obermaier, šéf francouzské mlékárenské skupiny Bongrain, působící na tuzemském trhu. Podle jeho slov se rizika týkající se potravinářské oblasti nikdy nedají zcela vyloučit, pouze minimalizovat. „Pokud ovšem do hry vstupují pouhá tvrzení, že v potravinách může být neznámé a neviditelné nebezpečí, může snadno zkrachovat nebo mít velké potíže i výrobce, který s problémem nemá nic společného,“ říká Obermaier.

Stejný názor má i bývalý šéf Českého svazu zpracovatelů masa Ladislav Steinhauser. „Nepodceňujme riziko, ale nebojme se tolik. Podívejme se na výskyt listerií ve Francii, na četné nálezy v nepřeberné řadě zrajících sýrů, krájených zdobených paštik, a dalších vyhlášených lahůdek. Nikdo se těchto nálezů v zemi gurmánů již neděsí, lidé se s nimi naučili žít,“ konstatuje Steinhauser.

Nadměrný výskyt listerie je navíc podle jeho slov mnohem častější na zelenině než v sýrech nebo salámech. Přesto se strach z této bakterie dotkl právě salámů a salátů ze salámů a sýrů. Důsledkem by mohla být podle současného ředitele svazu zpracovatelů masa Jana Katiny obdobná reakce spotřebitele jako v případě nemoci šílených krav - BSE. „Přestože se pro bezpečnost hovězího masa a osvětu vynaložilo obrovské množství peněz, hovězí se z té rány už nikdy nevzpamatovalo,“ říká Jan Katina.

Možným příkladem je podle jeho slov i razantní pokles poptávky po drůbežím mase v souvislosti s ptačí chřipkou, zejména v jižní Evropě. V České republice se sice drůbeží panika neprojevila poklesem poptávky, ale pro změnu výrazným poklesem cen. Zpracovatelé masa nemají podle Katiny v současné době ztráty z prodeje lahůdkových výrobků ještě spočítány. „Prodeje salátů se ale opravdu snížily,“ tvrdí ředitel svazu zpracovatelů. Potvrzují to ostatně i sami obchodníci. Například podle jednatele společnosti Globus ČR Petra Vyhnálka byl rozdíl ve spotřebitelské poptávce patrný, i když nijak výrazný. „Odhadujeme pokles tak do deseti procent,“ dodává.

NEPŘÍLIŠ ZNÁMÉ SOUVISLOSTI K onemocnění vyvolané listerií nemusí ani zdaleka dojít pouhou konzumací kontaminovaných potravin. Obecně je sice vstupní branou infekce trávicí ústrojí, ale může to být také porušená kůže a dýchací cesty. Příznaky nemoci jsou horečka, bolest ve svalech, žaludeční nevolnost, zvracení nebo průjem. Pokud se nemoc rozšíří do nervového systému, jsou jejím projevem bolesti hlavy, křeče a nervové příznaky. Inkubační doba nemoci je až 70 dní.

Vzhledem k tomu, že bakterie se běžně vyskytuje v odpadních vodách či výkalech zvířat, patří zejména ve větších městech s množstvím občanů venčících své čtyřnohé miláčky k preventivním opatřením také úklid chodníků. Důležité je rovněž správné skladování potravin v domácnosti. Základní zásadou je nenechávat syrové potraviny včetně veškerých druhů ovoce a zeleniny v blízkosti hotových jídel.

Za jedinou možnost léčby jsou v současnosti považována antibiotika. Klíčová je ale především prevence - a tady se díky americkým výzkumníkům blýská na lepší časy. Ve hře je totiž přípravek LMP 102 vyvinutý společností Intralytix, kterým se ošetřuje povrch potravin. Jak uvádí populárněnaučný server osel.cz, přípravek likviduje listerie pomocí virů (takzvaných bakteriofágů). Povolení k jeho užívání vydal v září loňského roku americký Nejvyšší kontrolní úřad (FDA) dozorující bezpečnost potravin a léčiv na základě důkazů, že užití bakteriofágů je pro člověka zcela bezpečné, protože napadají jen bakterie. Je to přitom v historii vůbec poprvé, kdy byl schválen živý virový přípravek s cílem zajistit bezpečnost potravin.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče