Přehled vydaných informací a stanovisek Ministerstva financí ČR k zákonu o dani z přidané hodnoty

06. srpna 2004, 00:00 - Ing. Miloš Hovorka, daňový poradce
06. srpna 2004, 00:00

Proč je s uplatňováním nového zákona o DPH v praxi tolik problémů? Zákon byl schválen narychlo, aniž by si dokázali zákonodárci představit konkrétní dopady jimi schvalovaných ustanovení v praxi. Nedostatečně byla také řešena ustanovení zákona, která měla smysluplně zabezpečit přechod ze starého zákona o DPH na zákon nový. A tak Nedokonalost nového zákona o DPH nahrazuje Ministerstvo financí stanovisky.

Proč je s uplatňováním nového zákona o DPH v praxi tolik problémů? Zákon byl schválen narychlo, aniž by si dokázali zákonodárci představit konkrétní dopady jimi schvalovaných ustanovení v praxi. Nedostatečně byla také řešena ustanovení zákona, která měla smysluplně zabezpečit přechod ze starého zákona o DPH na zákon nový. A tak Nedokonalost nového zákona o DPH nahrazuje Ministerstvo financí stanovisky.

Uplatňování nového zákona o DPH v praxi není vůbec jednoduchou záležitostí. Není proto divu, že už máme na světě první pokyn Ministerstva financí ČR k prominutí DPH a penále v souvislosti s uplatňováním nového zákona o DPH u vratných obalů. Vágnost jednotlivých ustanovení nového zákona se dále snaží Ministerstvo financí řešit zveřejňováním svých aktuálních informací k uplatňování DPH podle tohoto zákona, a to na svých internetových stránkách.

Přehled vydaných informací

a stanovisek Ministerstva financí

Ačkoliv od schválení zákona uběhly teprve dva měsíce, vydalo Ministerstvo financí ČR již celkem téměř dvacet nových informací a stanovisek. K dnešnímu dni bylo v této souvislosti na internetových stránkách Ministerstva financí ČR publikováno následující:

– Stanovisko Ministerstva financí ČR k dotazům ohledně uplatnění snížené sazby DPH u cukrářských a některých pekařských výrobků,

– Informace k uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu podle zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb.,

– Uplatňování DPH u výdeje a prodeje léčiv,

– Uplatňování DPH v souvislosti s přijetím a zaplacením zálohy,

– Informace o uplatňování DPH u vratných obalů po 1 .5. 2004,

– Uplatňování DPH při poskytování stravovacích služeb,

– Sdělení Ministerstva financí ČR k uplatnění DPH při dodání elektrické energie nebo plynu v souvislosti s účinností nového zákona o DPH,

– Uplatňování DPH při poskytování služeb,

– Informace k přepočtu cizí měny na českou měnu,

– Postup při stanovení sazby DPH periodického tisku a neperiodických publikací obsahujících reklamu,

– Informace k registraci právnické osoby, která nebyla založena za účelem podnikání a osoby povinné k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně,

– Informace k registraci osoby povinné k dani, která uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně,

– Uplatnění DPH u zálohy zaplacené do 30. 4. 2004 za zdanitelné plnění uskutečněné po 1. 5. 2004 a přijaté platby do 30. 4. 2004 na plnění po 1. 5. 2004 (§ 111 bod 11 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty),

– Návrh účtování o DPH při pořízení zboží z jiného členského státu EU a o přijetí platby,

– Uplatnění daně z přidané hodnoty při pořízení dopravního prostředku z jiného členského státu po 1. 5. 2004,

– Uplatňování DPH u přepravy a služeb přímo souvisejících po 1. 5. 2004,

– Informace pro kraje a obce k dani z přidané hodnoty.

Informace pro podnikatele v oboru stravovacích služeb

Vzhledem k tomu, že tisíce našich drobných, středních a velkých podnikatelů podnikají v oboru stravovacích služeb, zveřejňuje na následujících stránkách stanoviska Ministerstva financí k uplatňování zákona v této oblasti, a to v plném znění:

Stanovisko Ministerstva financí ČR

k uplatňování DPH při poskytování stravovacích služeb

Od 1. května 2004, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (ZDPH), došlo v souladu se 6. Směrnicí ES k úpravě sazby DPH při poskytování stravovacích služeb. Od tohoto data je uplatňována základní sazba daně, tj. 19 %.

1. Vymezení dodání zboží nebo poskytovaných služeb

V oblasti dodání či poskytování jídla a nápojů mohou nastat z hlediska daňového dvě situace s rozdílnými daňovými dopady:

a) dodání zboží se sazbou 5 % v případě, že se jedná o položky uvedené v příloze č. 1, v ostatních případech se uplatní sazba 19 %,

b) poskytnutí stravovací služby se sazbou 19 %, neboť tato služba není uvedena v příloze č. 2 ZDPH.

K určení, zda jsou uvedená plnění dodávkami zboží, nebo poskytnutím služby, je nutné přihlédnout ke všem okolnostem realizace předmětného plnění.

Stravovací služby jsou charakterizovány souborem znaků a činností, kdy s dodávkou jídel je spojeno poskytování doplňkových služeb, jako např. poskytnutí prostoru ke konzumaci v místě prodeje, nábytku, nádobí, služeb obsluhujícího personálu a podobně. V ostatních případech se jedná o dodání zboží.

Základní sazba daně se uplatňuje rovněž u závodního stravování, u něhož je podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb. základem daně peněžní částka přijatá od strávníka, snížená o daň. Základ daně se tedy může snížit i o příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem z FKSP nebo jiného sociálního fondu, pokud si ho organizace vytváří.

Poukázky na stravování, kterými je hrazeno poskytování stravovacích služeb ve vybrané síti restaurací a hotelů, nepodléhají dani při nákupu i prodeji, protože se jedná o platební prostředek nahrazující peníze. Strávník uhrazuje u plátce daně poukázkou cenu jídla včetně daně.

Stravování dětí a žáků v předškolních a školních zařízeních, pacientů v nemocnicích a sociálních zařízeních i v rámci lázeňské péče patří podle SKP do kódů 80.1, 85.1 a 85.3 a je chápáno jako součást výkonů školských, zdravotnických a výkonů sociální péče a v jejich rámci je ze zákona osvobozeno od daně, pokud poskytování stravovacích služeb vyplývá z příslušného právního předpisu.

V případě dodání jídel určených ke konzumaci mimo místo prodeje, které není spojeno s poskytnutím služeb umožňujících konzumaci v místě prodeje, se jedná o dodání zboží. Dodáním zboží je i dodání hotových jídel pro spotřebu v jiných zařízeních, dodání do domácností nebo prodej potravin a nápojů prostřednictvím prodejních automatů. Prodej hamburgerů nebo hranolků balených do krabiček nebo sáčků, grilovaných kuřat balených do sáčků či jiných obalů, prodej párků v rohlíku, nápojů v lahvi nebo v kelímku (např. kola s ledem v uzavřeném kelímku), prodej zákusků, zmrzlin a podobně v případě, že uvedené produkty jsou určeny k odnesení a konzumování mimo provozovnu, nejsou považovány za poskytování stravovacích služeb, ale za dodání zboží. Obdobně bude postupováno v případě prodeje občerstvení určeného ke konzumování v automobilu nebo při dodávce hotových jídel pro spotřebu v jiných zařízeních (i pro soukromé domácnosti, tzv. příprava jídel nebo hostin a dodání do domu).

2. Vedení evidence pro daňové účely

V případech, kdy jsou v jednom místě současně poskytovány stravovací služby i dodáváno zboží, jako např. prodej občerstvení v bufetech, stáncích, cukrárnách, prodejnách lahůdek a v podobných zařízeních rychlého občerstvení, je plátce povinen v evidenci pro daňové účely tato plnění odlišit, např. použitím registrační pokladny, kde bude zvlášť evidován jednak prodej zboží se sníženou sazbou daně a dále prodej zboží a poskytování stravovacích služeb se základní sazbou daně.

Správce daně může stanovit v tomto případě plátci vedení zvláštní záznamní povinnosti podle § 39 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů tak, aby byla zabezpečena kontrola správnosti stanovení základu daně a daně.

3. Stanovení ceny

Z hlediska cenového se plátce DPH může rozhodnout, jak odlišnou sazbu daně za uvedená plnění promítne do cen za dodávané zboží a poskytované služby, tj. může si stanovit za jednotlivá plnění rozdílné ceny podle příslušných sazeb daně nebo ceny stejné, kdy v kalkulaci cen využije průměrné daňové zatížení.

Stanovisko Ministerstva financí ČR

k dotazům ohledně uplatnění snížené sazby DPH

u cukrářských a některých pekařských výrobků

Snížená sazba DPH se uplatní u výrobků zařazených do čísla kapitoly Harmonizovaného systému 19. Jde zejména o pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, které podle vysvětlivek k Harmonizovanému systému obsahuje složky, jako jsou např. mouka, škroby, máslo nebo jiné tuky, cukr, mléko, smetanu, vejce, čokoládu, kakao, med apod. Jedná se o běžné zákusky, jako jsou větrníky, dorty, věnečky, punčové řezy apod.

Základní sazba DPH se uplatní u zboží položky 1704 Harmonizovaného systému, kde patří např. žvýkací guma, bílá čokoláda, gumovité cukrovinky typu želé včetně ovocných součástí, dražé a podobné cukrovinky ve formě dražé, tvrdé bonbony, karamely apod.

Základní sazba DPH se uplatní rovněž u zboží kapitoly 18 Harmonizovaného systému, protože není uvedeno v příloze č. 1 k zák. č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jedná se například o čokoládu s obsahem kakaa, čokoládové polevy, pasty obsahující kakao (nugeta) a podobné výrobky.

Pro zatřídění zboží do příslušné kapitoly (položky) Harmonizovaného systému je rozhodné stanovisko Generálního ředitelství cel.

Stanovisko Ministerstva financí ČR

Postup při stanovení sazby DPH periodického tisku

a neperiodických publikací obsahujících reklamu

 

Podle ustanovení přílohy č. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, podléhají snížené sazbě daně: knihy, brožury, noviny a časopisy, kde reklama nepřesahuje 50 % plochy, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů, kromě tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě, zařazené do číselného kódu Harmonizovaného systému 49.

Z vysvětlivek k Harmonizovanému systému vyplývá :

Knihy a knížky (malé knihy) jsou publikace obsahující v podstatě textový materiál jakéhokoliv druhu a vytištěné v kterémkoliv jazyku nebo s libovolnými znaky, včetně slepeckého (Braille) písma nebo těsnopisných znaků. Patří k nim literární díla všeho druhu, učebnice nebo cvičebnice (včetně vzdělávacích pracovních sešitů [knih] někdy nazývaných psací sešity), též s výukovým textem, který obsahuje otázky nebo úkoly (obvykle s prostorem pro doplňování rukou); technické publikace; knihy jako jsou slovníky, encyklopedie a adresáře (např. telefonní seznamy, včetně „zlatých stránek“); katalogy pro muzea a veřejné knihovny (s výjimkou obchodních katalogů); liturgické knihy, jako jsou modlitební knížky a zpěvníky církevních písní (jiné než hudební díla čísla 49.04); dětské knihy (jiné než dětské omalovánky a obkreslovací obrázkové knihy čísla 49.03). Takovéto knihy mohou být vázány (v papíru nebo s měkkými anebo tuhými deskami) v jednom nebo několika svazcích anebo mohou být zhotoveny ve formě tištěných listů (archů) obsahující celé dílo, anebo celé části určených pro svázání (vazbu).

Přebaly, přezky, záložky do knih a ostatní drobné příslušenství dodávané s knihami se považují za nedílnou součást knihy.

Brožury a prospekty jsou publikace skládající se z několika listů určených ke čtení, spojených dohromady (např. sešitím drátkem) nebo nespojených či dokonce jednotlivých volných listů. Patří sem takové publikace jako: kratší vědecké pojednání a monografie, instrukce, návody atd., vydávané vládními orgány či jinými organizacemi, traktáty, texty písní atd.

Plochou se podle ustanovení přílohy č. 1 zákona o DPH rozumí formát tiskoviny násobený počtem stran tiskoviny.

Reklama je definována podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění zákona č. 138/2002 Sb., § 1 odst. 1 takto:

§ 1

(1) Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.

Pro účely aplikace přílohy č. 1 zákona o DPH se za reklamu nepovažuje:

a) inzerce subjektů, které nebyly založeny za účelem podnikání (nadace, neziskové organizace apod.) – nejedná se o podporu podnikatelské činnosti,

b) řádková inzerce, která neobsahuje obchodní firmu, ochrannou známku ani jiné logo inzerenta s výjimkou inzerátů, které obsahují přímou propagaci služeb poskytovaných subjektem. Řádkovou inzercí se rozumí inzerát šířky jednoho tiskového sloupce obsahující pouze text,

c) nabídka volných pracovních míst všech subjektů, kromě personálních agentur, u nichž je zprostředkování zaměstnání předmětem podnikání,

d) vlastní logo vydavatele tiskoviny, vlastní návody, pokyny apod. v této tiskovině uvedené.

Letáky a jiné propagační materiály distribuované zároveň s tiskovinou se nezahrnují do plochy tiskoviny ani do plochy reklamy.

Informace pro podnikatele v oboru lékárenských služeb

Stanovisko Ministerstva financí ČR

Uplatňování DPH u výdeje a prodeje léčiv

Od 1. 5. 2004, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen zákon), již není podle ustanovení § 58 odst. 2 zákona osvobozen výdej a prodej léčiv, potravin určených pro zvláštní výživu nebo zdravotnických prostředků na lékařský předpis i bez lékařského předpisu. Od daně je osvobozeno pouze dodání zboží, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb podle § 58 odst. 1 zákona.

Protože výdej a prodej léčiv, potravin určených pro zvláštní výživu i zdravotnických prostředků je zdanitelným plněním, vstupují příjmy a výnosy za tento prodej do obratu podle § 6 zákona. Lékárny a jiné osoby, které dodávají uvedené zboží a dosud nejsou plátci daně, jsou povinny se po 1. 5. 2004 registrovat jako plátci, pokud přesáhnou za nejbližších 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců obrat 1 000 000 Kč.

Mohou se rovněž registrovat jako plátci dobrovolně nebo jim může vzniknout podle § 95 zákona povinnost registrovat se i z jiných důvodů než překročení stanovené výše obratu.

Pokud se lékárna či jiná osoba stane plátcem daně, je oprávněna uplatnit nárok na odpočet daně podle § 74 u obchodního majetku (včetně zásob) evidovaného ke dni účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci. Odpočet da
ně je možno uplatnit pouze u majetku pořízeného 12 měsíců přede dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci a za podmínek stanoveným tímto ustanovením.

Lékárny a jiné osoby, které byly plátci již před datem 1. 5. 2004, mohou uplatnit nárok

na odpočet DPH i po 1. 5. 2004 podle § 72 a 73 zákona z pořízených zásob evidovaných k 30. 4. 2004, pokud odpočet daně dosud neuplatnily a rovněž mohou provést úpravu odpočtu daně u pořízeného dlouhodobého hmotného nebo dlouhodobého nehmotného majetku podle § 78 zákona.

Pokud je lékárna součástí nemocničního zařízení a jejím provozovatelem je toto nemocniční zařízení a zboží je používáno jak pro osvobozená plnění podle § 58 odst. 1 zákona (v rámci poskytování zdravotnických služeb), tak pro zdanitelná plnění, bude se nárok na odpočet řídit pravidly stanovenými v § 72 a násl. zákona.

Pokud provozovatel lékárny prokáže, že nakoupené zboží či jiná přijatá zdanitelná plnění byla použita výhradně pro uskutečnění plnění, u kterých má nárok na uplatnění odpočtu daně podle § 72 odst. 2, lze u těchto přijatých plnění uplatnit za podmínek stanovených zákonem plný nárok na odpočet.

U přijatých plnění, která jsou použita výhradně pro uskutečnění plnění osvobozených

od daně bez nároku na odpočet daně, nelze odpočet uplatnit.

Pokud nelze jednoznačně prokázat účel použití nakoupeného zboží či jiných přijatých zdanitelných plnění, je plátce daně povinen postupovat podle § 72 odst. 4 zákona, tzn. je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § 76 zákona.

Snížená sazba daně může být uplatňována pouze u léčiv a prostředků zdravotnické techniky uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 235/2004 Sb. U léčiv může být snížená sazba daně uplatňována jen při použití pro humánní lékařské účely. Obecně se při uplatnění sazby daně vychází z registračního rozhodnutí, tj. léčiva registrovaná SÚKL v Praze jsou účelově určena k používání pro humánní lékařské účely a podléhají snížené sazbě daně.

U prostředků zdravotnické techniky je pro určení sazby daně rozhodující, zda příslušný výrobek splňuje podmínky stanovené předpisy uvedenými v příloze č. 1, především zákonem č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích.

Informace pro podnikatele v oboru služeb cestovního ruchu

Stanovisko Ministerstva financí ČR

Informace k uplatňování DPH u služeb cestovního ruchu

podle zákona o dani z přidané hodnoty č. 235/2004 Sb.

 

S datem vstupu do EU 1. května 2004 vstoupil v účinnost nový zákon o dani z přidané hodnoty, který obsahuje i změny v případě uplatňování DPH při poskytování služeb cestovního ruchu.

Plátce, který poskytuje služby cestovního ruchu, postupuje podle příslušných ustanovení zákona o DPH, pokud není povinen postupovat podle Zvláštního režimu pro cestovní službu.

1. Zvláštní režim § 89

Zvláštní režim je povinen použít plátce – poskytovatel cestovní služby, který poskytuje cestovní službu vlastním jménem zákazníkovi.

Zvláštní režim nesmí použít plátce při poskytnutí služby spočívající v obstarání cestovní služby jménem a na účet jiné osoby (např.: cestovní agentura prodávající zájezdy cestovní kanceláře za provizi).

Poskytovatelem cestovní služby ve smyslu zákona o DPH je každý plátce, který poskytuje nakoupené služby cestovního ruchu jako dopravu, ubytování a jiné služby cestovního ruchu tak, jak jsou vymezeny v zákoně č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, jako jednu cestovní službu.

Zákon č.159/1999 Sb. vymezuje jako službu cestovního ruchu dopravu, ubytování a jiné služby cestovního ruchu, jež nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část sestavené kombinace služeb nebo jejichž cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny sestavené kombinace služeb. Z tohoto vymezení vyplývá, že ve smyslu zákona o DPH může být samostatnou službou cestovního ruchu pouze služba ubytování nebo dopravy a všechny ostatní služby jsou službami cestovního ruchu podle zákona č. 159/1999 Sb. pouze v případě, že jsou poskytovány v kombinaci se službou ubytování nebo dopravy osob.

Cestovní službou se rozumí poskytnutí kombinace služeb cestovního ruchu, tj. „balíčku nakoupených služeb“, které se prodávají jako jedna služba. Plátce poskytující cestovní službu nakoupí jednotlivé služby cestovního ruchu případně zboží od jiných podnikatelů, vytvoří z nich „balíček“, který prodává jako jednu službu. Cestovní službou může být i služba, která zahrnuje jedinou nakoupenou službu cestovního ruchu, a to ubytování nebo dopravu osob.

Zákazníkem se rozumí osoba, které je poskytnuta cestovní služba ke konečné spotřebě. Pokud není smluvně ujednáno, že cestovní služba bude spotřebována jinou osobou, než které je cestovní služba prodávána, má se za to, že cestovní služba je prodávána zákazníkovi a poskytovatel cestovní služby je oprávněn použít zvláštní režim.

Místo plnění

Místo plnění pro cestovní službu se stanoví podle § 9, tj. podle základního pravidla pro stanovení místa plnění u služeb a místem plnění je sídlo, místo podnikání nebo provozovna plátce, který poskytuje cestovní službu (místem plnění pro subjekty se sídlem v ČR, poskytující cestovní službu, je tedy vždy ČR).

Základ daně a výpočet daně

Základem daně je přirážka plátce, který poskytuje cestovní službu, snížená o daň z přirážky. Přirážka se vypočítá jako rozdíl mezi celkovou částkou, kterou má obdržet plátce za poskytnutou cestovní službu a součtem cen za nakoupené služby a zboží od jiných osob přímo zahrnuté do cestovní služby. Cenou za nakoupené služby případně zboží se rozumí úplata, kterou má obdržet dodavatel této služby případně zboží. Pokud je rozdíl záporný je základem nula.

Tímto způsobem se vypočte přirážka i v případě, že se jedná o prodej cestovních služeb zákazníkovi pro více osob.

Přirážka je peněžní částka včetně daně, a proto se daň vypočítá podle § 37 písm. b) (přirážka x 0,1597 [19/119]).

Daňový doklad

Při použití zvláštního režimu, plátce nesmí na daňovém dokladu samostatně uvést výši daně z přirážky a musí uvést sdělení, že byl použit zvláštní režim. Při vystavování daňového dokladu postupuje plátce podle příslušných ustanovení, tj. podle § 26 a následujících, a proto je povinen vystavit daňový doklad na vyžádání za každé zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně osobě povinné k dani nebo právnické, která nebyla založena za účelem podnikání.

Povinnost přiznat daň

Plátce je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění cestovní služby, a ta se považuje za uskutečněnou dnem poskytnutí poslední nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě.

Dnem poskytnutí poslední služby zahrnuté v cestovní službě je např. den návratu, pokud je v cestovní službě i přeprava nebo poslední den ubytování, pokud není zahrnuta přeprava, jedná se tedy o poskytnutí poslední služby nakoupené od jiných osob

Osvobození přirážky

Cestovní služba je osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, pokud jednotlivé nakoupené služby cestovního ruchu zahrnuté v cestovní službě jsou poskytnuty ve třetí zemi, potom je přirážka osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně (nikoli však s nárokem na odpočet daně u nakoupených služeb zahrnutých v cestovní službě). Pokud budou tyto nakoupené služby cestovního ruchu uskutečněny jak ve třetí zemi, tak i na území Evropských společenství, je přirážka osvobozena od daně jen v poměru, v jakém jsou ceny těchto nakoupených služeb.

Příklad:

Je prodávána cestovní služba za 21 000 Kč, celková cena nakoupených služeb cestovního ruchu je 20 000 Kč, z toho ubytování, stravování v Rakousku za 7000 Kč, přeprava v ČR a v Rakousku za 5000 Kč, ubytování, stravování a přeprava ve Švýcarsku za 8000 Kč.

Ve třetí zemi (Švýcarsku) poskytnuté služby činí 40 % celkové ceny nakoupených služeb, proto 40 % přirážky bude osvobozeno od daně.

Nárok na odpočet daně

Plátce, který poskytuje cestovní službu a uplatňuje zvláštní režim, nemá nárok na odpočet daně ani na vrácení daně v jiných členských státech u služeb cestovního ruchu nakoupených od plátců nebo od osob registrovaných k dani v jiném členském státě, které jsou zahrnuty do cestovní služby. Nárok na odpočet daně u nakoupených služeb zahrnutých do služby cestovního ruchu není ani v případě, že je přirážka osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, tzn. není nárok na odpočet daně např. u nakoupené služby průvodce pro odbavení na letišti.

Pokud je zákazníkem plátce, nemá nárok na odpočet daně z přirážky u nakoupené cestovní služby.

Zákaz odpočtu daně se netýká přijatých plnění, která nejsou součástí cestovní služby (režijní náklady, vybavení firmy apod.)

Oprava základu daně a daně

Plátce je povinen opravit základ daně a daň u poskytnuté cestovní služby, pokud dojde ke změně, která má za následek zvýšení daňové povinnosti (změna ceny nakoupené služby nebo zboží, změna celkové částky za poskytnutou cestovní službu, případně jiná změna).

Oprava základu daně je samostatným zdanitelným plněním, kterou je plátce povinen provést ke dni změny, se sazbou daně platnou ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění.

Jestliže se bude jednat o opravu, kterou se sníží daňová povinnost, může ji plátce provést stejným způsobem.

Služby a zboží vytvořené vlastní činností

Při poskytnutí cestovní služby mohou být současně poskytnuty i vlastní služby nebo zboží (vlastní hotel, doprava vlastním autobusem), které nelze zahrnout do propočtu přirážky u zvláštního režimu.

Při poskytnutí vlastní služby nebo zboží musí plátce uplatňovat daň na výstupu u jednotlivých zdanitelných plnění, tj. postupovat podle „běžného režimu“. Základem daně je u těchto zdanitelných plnění cena zjištěná podle zákona o oceňování, tj. cena obvyklá, která je včetně daně, a proto se daň vypočítá podle § 37 písm. b).

Pokud je úplata za celý zájezd (cestovní službu a vlastní služby) vyjádřena jednou částkou, odečte se od celé úplaty obvyklá cena (tj. cena zjištěná) za vlastní služby a tím se zjistí peněžní částka, která má být plátci zaplacena za cestovní službu, a z té se vypočte přirážka.

Evidence pro daňové účely

Plátce, který uplatňuje zvláštní režim a také uplatňuje „běžný režim“, tj. uplatňuje daň u jednotlivých zdanitelných plnění, je povinen vést evidenci podle § 100, a to samostatně pro zvláštní režim a samostatně pro běžný režim. To znamená, že povede samostatnou evidenci přijatých plnění (nakoupené služby a zboží zahrnuté do cestovní služby) a uskutečněných plnění (cestovní služby) v rámci zvláštního režimu a samostatnou evidenci přijatých a uskutečněných plnění v rámci „běžného režimu“.

2. „Běžný režim“ při prodeji nakoupených služeb

cestovního ruchu

Při prodeji nakoupených služeb cestovního ruchu vlastním jménem osobě, která není považována za zákazníka (smluvně ujednáno, že cestovní služba nebude spotřebována osobou, které je cestovní služba prodávána), se nepoužije zvláštní režim a plátce postupuje podle příslušných ustanovení zákona. Plátce musí stanovit místo plnění pro konkrétní prodávanou službu, a tím stanoví, kde bude mít povinnost daň přiznat. Pokud je místo plnění v tuzemsku, uplatňuje daň na výstupu podle příslušné sazby daně v tuzemsku. Jestliže je místo plnění v jiném členském státě, případně ve třetí zemi, musí přiznávat daň a postupovat podle právních předpisů příslušného státu.

Příklady stanovení místa plnění při prodeji nakoupených služeb:

Služba ubytovací, stravovací – místo plnění se stanoví podle sídla, místa podnikání nebo provozovny plátce, který službu prodává, tj. tuzemsko (ubytování 5% sazba, stravování 19% sazba).

Přeprava osob – místo plnění se stanoví na území, kde se příslušná část přepravy uskutečňuje.

Služby kulturní, sportovní atd. (lístky na divadelní představení, do muzea, jízdenky na lyžařské vleky, organizování výstav, veletrhů) – místem plnění je místo, kde je služba fyzicky poskytnuta (§ 10 odst. 4 písm. a).

Základ daně

Základem daně je podle § 36 peněžní částka snížená o daň, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za uskutečněnou službu cestovního ruchu.

Do základu daně se podle § 36 odst. 5 písm. a) nezahrnuje částka obdržená plátcem od osoby, pro kterou se uskutečnilo zdanitelné plnění, na úhradu výdajů (u kterých nebyl uplatněn nárok na odpočet daně), a to maximálně do výše úhrady výdajů.

Jedná se o zaplacení úhrady za klienta za nějakou další zajištěnou službu pro klienta, tj. jménem a na účet klienta, která není pro plátce daňovým výdajem na zajištění a dosažení příjmů podle zákona o daních z příjmů, ale jen průběžnou položkou, která neovlivňuje základ pro daň z příjmů (např. zdravotní pojištění klienta).

Daňový doklad

Podle § 26 je plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, povinen vystavit daňový doklad na vyžádání osobě povinné k dani (podnikatel) nebo právnické osobě, která nebyla založena za účelem podnikání, a to do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí platby, pokud je platba přijata před uskutečněním zdanitelného plnění.

Povinnost přiznat daň

Podle § 21 má plátce při poskytnutí služby povinnost přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Nově tedy musí plátce přiznávat daň i z přijaté zálohy.

Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Nárok na odpočet daně

Plátce má nárok na odpočet daně podle příslušných ustanovení zákona (§ 72–§ 79). Má tedy nárok na odpočet daně u nakoupených služeb cestovního ruchu od jiného plátce a také má nárok na vrácení daně v jiném členském státě u nakoupených služeb cestovního ruchu od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud se jedná o služby, jejichž místo plnění při dalším prodeji je v tuzemsku, a pokud to předpisy příslušného státu umožňují. Plátce, který bude žádat o vrácení daně v jiném členském státě, by si měl zjistit podmínky uplatňované členským státem pro vrácení daně, případně odpočtu daně, protože členské státy postupují různě.

Při vracení daně v členských státech je vyžadováno důkladné prokázání oprávněnosti požadavku vrácení daně tzn., že plátce musí prokázat, že nepoužil zvláštní režim a že nemůže nárokovat odpočet daně v daňovém přiznání, protože neuskutečňuje ekonomické činnosti v tom členském státě a není tam registrován.

Oprava základu daně a daně

Při opravě základu daně postupuje plátce podle příslušných ustanovení (§ 42 a další).

3. Poskytnutí služby spočívající v zajištění služeb

cestovního ruchu jménem a na účet jiné osoby

V případě poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby (nejčastěji na základě mandátní smlouvy podle § 566 ObchZ) za účelem obstarání cestovní služby, nelze použít zvláštní režim.

Plátce, který poskytuje takovou službu, uskutečňuje zdanitelné plnění, pokud se nejedná o službu osvobozenou od daně s nárokem na odpočet daně podle § 68 odst. 13 (zajišťovaná služba je poskytována ve třetí zemi – ubytování, stravování, přeprava atd.).

Místo plnění

Místo plnění při poskytnutí služby, která spočívá v zajištění služby jménem a na účet jiné osoby se stanoví podle § 10 odst. 12 písm. c) a § 10 odst. 13. Místem plnění podle § 10 odst. 12 písm. c) je místo, kde je zajišťovaná služba uskutečněna. Pokud je však služba „zajištění“ poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než kde je místo plnění zajišťované služby, je místem plnění podle § 10 odst. 13 členský stát, který vydal DIČ osobě, které je služba „zajištění“ poskytnuta.

Příklad:

1. Cestovní agentura plátce zajišťuje prodej cestovní služby jménem a na účet cestovní kanceláře-plátce se sídlem v tuzemsku, která cestovní službu poskytuje.

Místo plnění pro službu „zajištění“ poskytovanou cestovní agenturou je tuzemsko, protože místo plnění zajišťované cestovní služby je podle § 10 odst. 12 tuzemsko (podle § 89 sídlo cestovní kanceláře poskytující cestovní službu) a § 10 odst. 13 se neuplatní, protože služba „zajištění“ je poskytována pro cestovní kancelář se sídlem v tuzemsku.

Cestovní agentura přizná a zaplatí daň z poskytnuté služby v tuzemsku.

2. Cestovní agentura plátce zajišťuje jménem a na účet cestovní kanceláře registrované k dani v jiném členském státě, nákup jednotlivých služeb cestovního ruchu (ubytování, stravování atd.) poskytovaných v tuzemsku.

Místo plnění pro službu „zajištění“ poskytovanou cestovní agenturou je podle § 10 odst. 13 členský stát, který vydal DIČ cestovní kanceláři, jejímž jménem a na její účet cestovní agentura obstarává nákup služeb cestovního ruchu, protože se jedná o poskytnutí služby „zajištění“ pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než kde je místo plnění zajišťovaných služeb (tj. v tuzemsku).

3. Cestovní agentura plátce zajišťuje za provizi nebo jinou formu odměny prodej cestovní služby (zájezdů) jménem a na účet cestovní kanceláře registrované k dani v jiném členském státě. Místo plnění zajišťované služby je podle § 10 odst. 12 v jiném členském státě, kde je sídlo poskytovatele cestovní služby, a proto místo plnění poskytované služby „zajištění“ je v tom jiném členském státě.

V případech ad 2) a 3) cestovní agentura vystaví daňový doklad podle § 33 bez daně a sdělení, že místo plnění je v příslušném členském státě podle § 10 odst. 13 nebo § 10 odst. 12 a sdělení, že povinnost přiznat daň má cestovní kancelář, které je služba poskytnuta.

Základ daně

Základem daně je podle § 36 peněžní částka snížená o daň, kterou plátce obdržel nebo má obdržet za poskytnutou službu.

Daňový doklad

Daňový doklad je plátce povinen vystavit podle příslušných ustanovení (§ 26 a dalších), a to do 15 dnů od uskutečnění zdanitelného plnění nebo od přijetí platby, pokud byla přijata před uskutečněním. Nově tedy bude plátce přiznávat daň i z poskytnuté zálohy.

Povinnost přiznat daň

Při poskytnutí této služby má plátce povinnost podle § 21 přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Osvobození od daně

Podle § 68 odst. 13 je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby spočívající v zajištění plnění uskutečněných ve třetí zemi.

Pokud plátce zajišťuje jménem a na účet jiné osoby jednotlivé služby cestovního ruchu, které jsou uskutečňovány ve třetí zemi, je služba „zajištění“ osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně a plátce ze své odměny neodvádí daň.

Nárok na odpočet daně

Plátce má nárok na odpočet daně podle příslušných ustanovení zákona (§ 72-§ 79), pokud přijatá plnění použije k uskutečnění své ekonomické činnosti. To znamená, že ve vztahu k uskutečňování služby spočívající v zajištění služby cestovního ruchu jménem a na účet jiné osoby, má plátce nárok na odpočet daně u „režijních nákladů“, vybavení kanceláře apod.

4. Osvobození přepravy osob

Podle § 70 je přeprava osob (pravidelná i nepravidelná) z členského státu do jiného členského státu nebo do třetí země osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu.

Protože místem plnění u přepravy osob je území členského státu, kde se příslušná část přepravy uskutečňuje a osvobození se vztahuje jen na část přepravy uskutečňovanou na území tuzemska, musí si plátce zjistit, jak se postupuje v jiných členských státech, někde je přeprava osob osvobozená, jinde je povinnost se zaregistrovat a přiznat daň v příslušném členském státě (viz informace na internetu k přepravním službám).

Letecká přeprava je ve všech členských státech osvobozena.

Na prodej letenek zajišťovaný v tuzemsku jiným plátcem než přepravcem se nevztahuje osvobození od daně podle § 70 ani podle § 68, jedná se o zdanitelné plnění, a to poskytnutí služby prodeje letenek a daň se přiznává z provize za poskytnutou službu přepravci, kterou plátce obdržel nebo má obdržet od přepravce.

Pokud jsou požadovány plátcem, který zajišťuje prodej letenek, další peněžní částky od klienta (např. za vystavení letenky), jsou také příjmem nebo výnosem za zdanitelné plnění, protože se jedná o posky
tnutí služby pro klienta. Pokud jsou ještě zajišťovány jiné služby pro klienta jako pojištění, zasílání letenek expresní poštou, kurýrem, jedná se o vedlejší výdaje, které se zahrnují do základu daně, pokud se nebude jednat o úhradu výdajů zaplacených jménem a na účet klienta, které se do základu daně podle § 36 odst. 5 písm. a) nezahrnují.

5. Prodej nakoupených lázeňských pobytů

Pokud plátce nakoupí vlastním jménem lázeňskou léčbu, službu ubytování nebo přepravu, případně další služby, a prodává tuto kombinaci služeb cestovního ruchu osobě, která je považována za zákazníka, jedná se o poskytnutí cestovní služby zákazníkovi a plátce uplatní zvláštní režim (§ 89) viz bod 1. Jestliže plátce poskytuje službu spočívající v zajištění (prodeje, nákupu) lázeňské léčby jménem a na účet jiné osoby, jedná se o službu „zajištění“ viz bod 3.

Stanovisko Ministerstva financí ČR:

Informace k přepočtu cizí měny na českou měnu

Podle § 4 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, který vstoupil v účinnost 1. 5. 2004, se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat daň, popřípadě přiznat osvobození od daně. Pro plátce, který je účetní jednotkou, je platným kurzem ke dni povinnosti přiznat daň i pevný kurz, který si účetní jednotka stanovila podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Pro plátce, který není účetní jednotkou, je platným kurzem pouze kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou ke dni vzniku povinnosti přiznat daň.

Vznik povinnosti přiznat daň je pro jednotlivé druhy plnění vymezen v paragrafech

21–25 a § 66 zákona č. 235/2004 Sb.

Závěr

Výše uvedené informace nejsou pro firmy a podnikatele závazným právním předpisem a vyjadřují názor Ministerstva financí na to, jak si myslí ono, že by měla být ta či ona ustanovení nového zákona o DPH aplikována v praxi.

V podstatě jsou tato stanoviska zatím v souladu se schváleným zákonem. Firmám a podnikatelům mohou mnohdy pomoci řešit jejich konkrétní situaci, když řešení ze samotného zákona přímo nevyplývá anebo je z něj těžko dosažitelné.

Ing. Miloš Hovorka, daňový poradce

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče