Přehled osob, za které je plátcem pojistného za zdravotní pojištění stát

12. května 2003, 00:00 - Antonín Daněk, Jiří Glet - právníci
12. května 2003, 00:00

Ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a ve znění dalších předpisů je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce: 1. Nezaopatřené děti do skončení povinné školní docházky a dále do 26 let věku Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:* se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15 zákona č.

Ve smyslu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a ve znění dalších předpisů je stát plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

1. Nezaopatřené děti do skončení povinné školní docházky a dále do 26 let věku Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do a poté, nejdéle však do 26 let věku, jestliže:

* se soustavně připravuje na budoucí povolání (§ 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., v platném znění) nebo

* se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz nebo

* z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené také dítě, které je vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Za nezaopatřené dítě však nelze považovat dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění. V souladu s novelou zákona o státní sociální podpoře č. 117/1995 Sb., která nabyla účinnosti dnem 1. 7. 1996 ve znění zákona č. 137/1996 Sb., a změnami přijatými od 1. 1. 1996 na základě účinnosti zákona č. 160/1995 Sb., včetně zákona č. 242/1997 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 117/1995 Sb., došlo s účinností od 1. 1. 1998 k dalším změnám a doplňkům příslušných ustanovení. Na základě uvedených právních norem se nezaopatřenost dítěte posuzuje následovně:

* Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na střední škole, která začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit. Dnem vykonání absolutoria bylo ukončeno studium a od tohoto dne nelze dítě považovat za „nezaopatřené“, protože další dobu po vykonání absolutoria nelze považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání (nejedná se o prázdniny). Za soustavnou přípravu na střední škole se považuje doba školních prázdnin (tj. 1. 7. - 31. 8.).

* Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání na vysoké škole - student mladší 26 let. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže pokračuje bez přerušení v dalším studiu. S účinností od 1. ledna 1999 jsou za nezaopatřené děti nadále považováni studenti vysokých škol pouze do dosažení 26 let věku.

* Soustavná příprava na středních nebo vysokých školách v cizině. Toto studium se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání (dítě má nárok na zařazení jako „nezaopatřené dítě“), pokud je podle rozhodnutí ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR postaveno na úroveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice.

2. Poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží. Za poživatele důchodů z důchodového pojištění se podle § 7 odst. 1 písm. b) zák. č. 48/1997 Sb., v platném znění, považují též poživatelé důchodů přiznaných po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky nebo Slovenské republiky, pokud jim byl důchod vypočten s přihlédnutím k době zaměstnání před 1. lednem 1993 u zaměstnavatele se sídlem na území Československé socialistické republiky nebo České a Slovenské Federativní Republiky. Do této skupiny patří poživatelé starobního, invalidního, částečného invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu.

3. Příjemce rodičovského příspěvku a ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muže po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění. Novelizovaná verze § 158 zákoníku práce s účinností od 1. ledna 2001 stanoví, že zaměstnavatel je povinen k prohloubení péče o dítě poskytnout rodičovskou dovolenou na žádost jak zaměstnankyni, tak zaměstnanci. Matce dítěte se rodičovská dovolená poskytuje po skončení mateřské dovolené a otci dítěte od narození dítěte v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. I když o rodičovskou dovolenou mohou požádat současně oba rodiče, nárok na platbu pojistného státem z důvodu rodičovské dovolené vznikne pouze ženě. Ustanovení § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, hovoří jednoznačně o ženě na rodičovské dovolené. Po dobu mateřské dovolené, po kterou má matka dítěte nárok na peněžitou pomoc v mateřství, je vyloučen nárok otce dítěte na rodičovský příspěvek, i když je otec dítěte na rodičovské dovolené. Budou-li však i po skončení mateřské dovolené oba rodiče na rodičovské dovolené, bude rodičovský příspěvek poskytován tomu z rodičů, který po vzájemné dohodě požádá o jeho přiznání. Bude-li tento příspěvek poskytován muži, pak může nastat situace, kdy oba rodiče budou mít nárok na platbu zdravotního pojištění státem, matka z důvodu rodičovské dovolené, otec jako příjemce rodičovského příspěvku. Jelikož muži na rodičovské dovolené postupují ve smyslu ustanovení § 127 zákoníku práce, nemají stanoven minimální vyměřovací základ.

4. Uchazeče o zaměstnání, včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání, i uchazečů o zaměstnání pracujících na veřejně prospěšných pracích, např. podle potřeb obecního či městského úřadu (nezaměstnaný je veden v evidenci Úřadu práce).

5. Osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, další službu. Tyto osoby nebo osoby konající civilní službu, taktéž i osoby, povolané k vojenskému cvičení, jsou rovněž zařazeny v kategorii, kde je plátcem pojistného stát. Vojáci v základní a náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. Do kategorie osob, za které platí pojistné stát, nepatří ovšem vojáci z povolání, neboť na ně je nutno pohlížet jako na osoby v pracovním poměru.

6. Osoby pobírající dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti. Do této skupiny zařazujeme občany, jejichž výživa není zabezpečena vlastními příjmy nebo výživným, popř. příspěvkem na výživu.

7. Osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, pokud nejsou zařazeny v pracovním poměru.

8. Osoby převážně nebo úplně bezmocné a osoby pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, vyžadující mimořádnou péči; a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která p
odle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby. K podstatné změně při posuzování zařazení do výše uvedených kategorií došlo novelou zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení v platném znění, která vstoupila v platnost dnem 1. 7. 2002. S účinností od tohoto data již nenáleží příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu těm osobám, které pobírají příspěvek z důvodu péče o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby. Ačkoliv nedošlo ke změně ustanovení § 7 odst. 1 písm. g) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v platném znění, neměl by stát již být od 1. 7. 2002 plátcem pojistného za tyto osoby. Nároky na poskytnutí příspěvku z výše uvedeného důvodu, vzniklé do data 1. 7. 2002, zůstávají nedotčeny. Od 1. července 2002 jsou podmínky pro poskytování příspěvku, a tedy i zařazení do kategorie osob, za které platí pojistné na zdravotní pojištění stát, následující: a) osoba pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná - příspěvek je vyplácen pouze těm osobám, které nepřekročí zákonem č. 100/1988 Sb., stanovenou výši příjmů výkonem činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění nebo výkonem samostatné výdělečné činnosti. S ohledem na tuto skutečnost je tedy přípustný souběh zařazení do „státní“ kategorie s výdělečnou činností včetně možnosti uplatnění zákonného nároku na odpočet od dosaženého příjmu. Stát je plátcem pojistného za osobu pečující o osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, pouze v těch měsících, za které je této prokazatelně vyplácen od pověřeného obecního úřadu příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu. b) osoba pečující o převážně nebo úplně bezmocnou osobu - za takovou osobu platí pojistné na zdravotní pojištění stát za předpokladu, že tato osoba doloží rozhodnutí ČSSZ o přiznání starobního nebo invalidního důchodu s vyznačením převážné nebo úplné bezmocnosti osoby, o kterou pečuje, nebo předloží klasifikaci převážné nebo úplné bezmocnosti této osoby se svým čestným prohlášením o poskytování této péče. Výkon zaměstnání nesmí svým rozsahem bránit řádnému výkonu osobní péče. Pobírání příspěvku tato osoba neprokazuje.

9. Příjemce dávek nemocenského pojištění. Jedná se o osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt, nejsou zaměstnanci v pracovním poměru, účastnými nemocenského pojištění, nejsou osobami samostatně výdělečně činnými a není za ně plátcem pojistného stát a pobírají nemocenské dávky. Mezi příjemce dávek nemocenského pojištění lze dále zařadit: osoby samostatně výdělečně činné, které jsou po ukončení samostatné výdělečné činnosti příjemci dávek nemocenského pojištění, osoby, které po ukončení zaměstnání pobírají podporu při ošetřování člena rodiny - pouze po dobu pobírání této podpory, osoby, které jsou po skončení základní vojenské služby nebo po skončení civilní služby příjemci dávek nemocenského pojištění, bývalé příslušníky ozbrojených sil (vojáky, žáky vojenských škol, příslušníky bezpečnostních sborů, celníky, příslušníky hasičského a záchranného sboru), kteří jsou po skončení služby příjemci dávek nemocenského pojištění.

10 . Osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku přičemž se nejedná o osoby na mateřské dovolené, další mateřské dovolené a příjemce rodičovského příspěvku, za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popř. v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem.

11 . Osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání (např. nemají odpracovaný potřebný počet let) a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti, nebo nepobírají důchod z ciziny, anebo pokud výše důchodu z ciziny nepřesahuje měsíčně částku minimální mzdy.

12 . Mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. Pokud osoby vyjmenované v bodech 1 až 8 mají i jiné příjmy, např. příjem ze závislé činnosti, je za ně plátcem pojistného i stát. Tato skutečnost má vliv na stanovení jejich vyměřovacího základu. To znamená, že platí zdravotní pojištění pouze z příjmu ze závislé činnosti přesahujícího od ledna 2003 částku 3458 Kč. Například z hrubé mzdy 10 000 Kč činí vyměřovací základ pro placení pojistného na zdravotní pojištění 6542 Kč. V případě, že osoba, za kterou platí pojistné stát, je současně zaměstnána a podniká, může uplatnit odpočet částky 3458 Kč od dosaženého příjmu v rámci příslušného měsíce pouze jedenkrát, a to buď v zaměstnání nebo v samostatné výdělečné činnosti.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče