Předvolební reality show

19. září 2005, 00:00 - Jiří Paroubek
19. září 2005, 00:00

REAKCE(Reakce na komentář „Zvolení vyvolení zase touží po zvolení“ v Profitu č. 37/2005) Chtěl bych poděkovat panu Kovandovi za článek „Zvolení vyvolení zase touží po zvolení“, který vyšel v rubrice Názory. Na sociální demokracii a mé osobě sice nenechal nit suchou, nicméně to, že se tak důsledně věnuje právě ČSSD, pro mne znamená především, že nás bere jako silného kandidáta.

REAKCE

(Reakce na komentář „Zvolení vyvolení zase touží po zvolení“ v Profitu č. 37/2005) Chtěl bych poděkovat panu Kovandovi za článek „Zvolení vyvolení zase touží po zvolení“, který vyšel v rubrice Názory. Na sociální demokracii a mé osobě sice nenechal nit suchou, nicméně to, že se tak důsledně věnuje právě ČSSD, pro mne znamená především, že nás bere jako silného kandidáta. A stranu, která má v příštích volbách vysoké preference i šance. Jinak by neztrácel čas střelbou, když zcela zřetelně stojí názorově na opačné straně barikády. K titulku jeho článku si dovolím poznamenat, že demokratický systém vlády stojí na volné konkurenci stran. Ty předkládají své programy voličům, voliči si vybírají - strany i jejich kandidáty. Usilovat o zvolení je regulérní, je to způsob jak prosadit svůj program a platí to pro všechny strany. Což předpokládám, že autor, který se označuje za analytika, alespoň v principu chápe. Pokud se pejorativním titulkem pokouší naznačit, že jde jen o ČSSD a je to jen boj o koryta, říká tím hodně především o sobě. A své názorové příslušnosti. Pokud tím chtěl říci, že ODS a ostatní strany a jejich kandidáti se ve volbách prosadit nechtějí, tak se panu Kovandovi samozřejmě omlouvám, ale měl to napsat. Určitě by tím ODS, k níž jeho srdce zřetelně tíhne, dost překvapil. A já bych asi s odpovědí opravdu neztrácel čas. K názorům na členy vlády Sobotku a Buzkovou se nechci vyjadřovat za ně. Nepochybně každý z nich umí odpovědět sám - pokud to bude považovat za nutné. Nicméně musím konstatovat, že pan Sobotka neútočí na banky a s jeho snahou umravnit je, pokud jde o poplatky atd., asi souhlasí všichni vkladatelé. A paní Buzková se pro odchod z politiky rozhodla sama a je to rozhodnutí, k němuž mohu těžko něco dodat, protože uvedla důvody ryze osobní. Investice do školství, kde pan Kovanda uvádí srovnání s dalšími zeměmi, je trochu jiná věc. Pro příští rok jsme je navýšili, je to první rozpočet, který tvoří vláda, jíž předsedám, a šli jsme v této kapitole na horní mez možného. Každý racionálně uvažující člověk asi chápe, že mandatorní výdaje státního rozpočtu nejsou věcí, kde by šly z roku na rok dělat převratné kotrmelce. V tomto směru není rozpočet státu příliš odlišný od rozpočtu rodiny, protože i tam výdaje v každém roce nevyhnutelně navazují na příjmy rodiny a její výdaje v roce minulém. Jinak zde samozřejmě s autorem naprosto souhlasím, investice do vzdělání jsou pro budoucnost investicemi nejefektivnějšími. S některými čísly, která uvádí, bych si však dovolil polemizovat minimálně z hlediska širšího kontextu, ale nemyslím, že by to čtenáře zaujalo. Jen poznamenám, že vztah investic do školství vztažený k výdajům státu je závislý i na vstupní úrovni vzdělanosti země a úrovní její vzdělávací soustavy. A Česká republika je v tomto směru poměrně vysoko, takže náš nižší podíl investic do vzdělání zdaleka neznamená, že jsme na tom hůře nežli země, které dávají do vzdělání násobně větší díl svých rozpočtů. Ale v tomto směru se nechci přít, protože otázka dalšího tempa růstu vzdělanosti je důležitá. Chceme do vzdělání investovat podstatně více a vytvoříme pro to rozpočtový prostor. Pokud jde o názor pana Kovandy na mou osobu, je natolik vyhraněný, že se s ním nebudu přít. Mé kroky považuje za projev nevědomosti, zbrklosti a laciné líbivosti a je to jeho názor, s nímž ani polemizovat nejde. Pokud by chtěl debatovat na nějaké racionální téma, rád odpovím. Můžeme si promluvit třeba o rychlém růstu národní ekonomiky, který jsem signalizoval, ale který překvapil i odborníky. A nebo třeba i o takzvaných aférách, které připomíná - jako privatizaci Unipetrolu. Není to samozřejmě téma pro mne příjemné, nicméně v okamžiku, kdy se tento problém s údajnou korupcí a šéfem sekretariátu vlády objevil, jsem z něho vyřešil to, co bylo v mých možnostech a kompetenci. Tedy personální odchod pana Doležela. Zbývající část je věcí příslušných orgánů policie a justice. Za sebe znovu opakuji, že ať už je zde jakákoli hra v pozadí, nemohlo a nemůže to nijak ovlivnit korektnost rozhodování o privatizaci Unipetrolu. Tvrzení pana Kovandy, že startuje předvolební reality show Lidového domu, jen poněkud doplním. Startuje volební kampaň ve všech stranách. Pokud ji chce pan Kovanda pojmenovat reality show, nic proti tomu - když to vztáhne na všechny politické strany. Ve všech probíhá určitý vnitřní boj, všechny hledají - a někdy i hlasitě -své kandidáty a řeší volební programy a taktiku. Pokud toto pan Kovanda nevnímá, nebo zamlčuje, nemám nic proti tomu, ale ať se přestane titulovat jako analytik, protože analýza znamená práci s fakty.  Jiří Paroubek, předseda vlády ČR

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče