Představenstvo v panice

17. února 2011, 15:48 - ing. Marcela Alföldi Šperkerová
17. února 2011, 15:48

Nejvyšší správní soud poukázal na chaos v české legislativě

Pěkný poprask způsobila medializace prosincového judikátu Nejvyššího správního soudu (NSS), který již poněkolikáté potvrdil, že není možný souběh funkce člena statutárního orgánu a zaměstnaneckého poměru ve vedení společnosti. A že takový poměr je považován za neplatný. Se všemi důsledky, jež z toho plynou. V tomto konkrétním případě soud rozhodl, že dotyčný žalobce, jednatel a generální ředitel firmy současně, nemá nárok čerpat nemocenskou. „Není žádnou novinkou, že pracovní poměr uzavřený s jednatelem či předsedou představenstva, jehož předmětem je výkon vedoucí funkce (např. ředitele), je považován za neplatný. V čem je ale rozhodnutí NSS nové, je dovození důsledků takového stavu ve veřejnoprávní sféře,“ upozorňuje Pavel Pravda, partner advokátní kanceláře bnt – pravda & partner. Může jít o zásadní dopady do daňové oblasti, na důchody, či dokonce neplatnost obchodních a dalších smluv. Soudní ortely týkající se souběhu navíc údajně reflektuje i Kooperativa, jež pro stát spravuje zákonné úrazové pojištění zaměstnanců. „Může se proto stát, že v řadě případů takto neplatných pracovních poměrů ředitelů a jednatelů neposkytne odškodnění za případný pracovní úraz,“ upozorňuje advokátka Tereza Kadlecová z kanceláře Weinhold Legal. Nikdo zatím nechce upřesnit, o jak široký rozsah škod se jedná. Ministerstvo financí a Česká správa sociálního zabezpečení říkají, že situaci analyzují. A že svůj postoj zveřejní v nejbližší době. O problému minulý týden diskutovala i tripartita. Nejvyšší správní soud ale hlavně poukázal na to, jaký chaos v české legislativě funguje. „Soud rozhodl správně, ale na základě vadné právní úpravy. Jde o složitost tam, kde vůbec nemusí být,“ říká právník Svazu průmyslu a dopravy Boris Kučera. A jak připomíná Kadlecová, například zákoník práce s možností souběhu funkcí vyloženě počítá. „Podobně je tomu v zákoně o bankách, kde je výslovně řečeno, že představenstvo musí být složeno z vedoucích pracovníků banky,“ zdůrazňuje.

Ani kotelník nezachrání

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vydala prohlášení, že v případě postižených, kteří přijdou o dávky v nemoci, půjde jen o „ jednotlivé, spíše ojedinělé případy“. Deklarovala zároveň, že nemocenské pojistné odvedené osobami, které pojištění nejsou účastny, dotyčným neprodleně vrací.
Velké firmy přitom sborem prohlašují, že u jejich managementu neplatný souběh funkcí vůbec nehrozí, protože pracovní smlouvy náležitě upravily. Jejich výroky ale zřejmě nejsou ničím jiným než hrdými prohlášeními pro tisk. Většina předsedů představenstva firem s největším obratem je totiž zároveň i jejich generálními řediteli. Pro kontrolu stačí prostý pohled na jejich webové stránky a do obchodního rejstříku. „Máme to ošetřené,“ prohlašuje například vysoký manažer jedné z největších domácích společností. „Tedy asi stejně jako ostatní velké firmy, které to v médiích tvrdí,“ přiznal posléze. Pochopitelně neoficiálně. Jednatel či člen představenstva může být přesto ve své firmě i zaměstnán. Náplň pracovního poměru ale musí být odlišná od práce statutárního orgánu. „Nesmí jít o činnost spadající pod kompetenci statutárního orgánu, tedy takzvané obchodní vedení. Ale tento pojem není v zákoně nijak vymezen, jedná se o širokou kategorii. Pracovní náplň by měla být tedy sjednána tak, aby ani náhodou „nezaváněla“ jakoukoli řídicí činností,“ upozorňuje Kadlecová. I takto formulovaná pracovní smlouva, znějící třeba na správce sítě či kotelníka, ještě nemusí znamenat, že dotyčný je zbaven všech rizik. Soudy totiž upozorňují, že rozhodující je skutečný obsah práce, nikoli její označení ve smlouvě. I proto se řada odborníků domnívá, že situace se souběhem dvou funkcí v jedné firmě bude velmi častá. „Na rozdíl od ČSSZ se podle mého názoru nejedná o okrajovou problematiku. Dotčeny budou zřejmě zejména menší společnosti, které neměly zajištěn kvalitní právní a daňový servis,“ potvrzuje Pavel Pravda.

V důchodu za žebráky?

Ale čert vezmi nemocenskou, i když i ta by mohla mít závažný dopad například na těhotné jednatelky, které zčistajasna zjistí, že nemají nárok na mateřskou. Mnohem závažnější problém vzniká s důchody. Týká se ale jen členů představenstva. Ti se totiž z titulu své funkce přihlašují k důchodovému pojištění jen dobrovolně a maximálně po dobu deseti let. A to je nonsens, který nikdo neumí vysvětlit. Nárok na starobní penzi totiž každý nabývá až poté, co sociální pojistné odvádí po minimální dobu pojištění. Do roku 2009 byla tato hranice stanovena na 25 let, od loňska se potřebná doba prodlužuje každoročně o rok, až dosáhne 35 let. Takže může nastat situace, kdy generální ředitel a předseda představenstva v jedné osobě zjistí, že potřebnou dobu nesplnil, a v penzi bude odkázán vedle svých úspor jen na sociální dávky. „Pokud by člen představenstva vycházel z toho, že byl pojištěn jako zaměstnanec, a dobrovolně se důchodového pojištění neúčastnil, nevznikl by mu nárok na důchod. Vrácení bezdůvodně přijatých plateb ze strany státu by bylo zřejmě jen slabou útěchou,“ varuje Pravda. Naproti tomu jednatelé, tedy představitelé společností s ručením omezeným, se musejí důchodového pojištění účastnit povinně, pokud jejich odměny letos překročí měsíčně 6200 korun. Sociální odvody tedy platí pravidelně stejně jako zaměstnanci a všichni ostatní občané.
Podobnou šlamastykou může být i dopad do daňové oblasti. Odměny členů statutárních orgánů u akciových společností totiž nejsou daňově uznatelným výdajem, na rozdíl od odměn jednatelů a mezd vyplácených zaměstnancům. Ministerstvo financí, respektive finanční úřady, by mohly firmám, jejichž vedoucí představitelé měli neplatný pracovní poměr, doměřit daň. „Tento týden o tom bude Komora daňových poradců jednat s ministerstvem financí. Myslíme, že mzdy byly daňově uznatelné, byť by se pracovní poměry, z jejichž titulu byly vypláceny, ukázaly jako neplatné. Z posledních judikátů Nejvyššího správního soudu se potvrzuje, že platnost právního vztahu není podmínkou pro daňovou uznatelnost nákladu,“ míní partnerka poradenské společnosti TPA Horwath Jana Skálová. Ministerstvo financí zatím tento názor nepotvrdilo s tím, že „rozsudek NSS analyzuje a další kroky zatím nebude předjímat“.

Řediteli, vrať peníze!

Když o judikátu NSS informoval deník MF Dnes, zveřejnil případ svého bývalého zaměstnance Romana Galla, který naposledy figuroval jako šéf neúspěšného mediálního projektu Naše adresa. Toho jeho bývalý zaměstnavatel, společnost v insolvenci MEDIA 4YOU (dříve PPF Media), vyzval, ať vrátí šest milionů korun. Tedy mzdu, kterou si měl vydělat jako ředitel. Společnost argumentuje tím, že byl i členem představenstva, a tudíž byl jeho pracovní poměr neplatný. Právníci se ale shodují, že případný spor by nebyl jednoznačný. Tereza Kadlecová míní, že zaměstnavatel má odpovědnost za to, jaké pracovní poměry uzavírá, a že by po něm Gallo v případě neplatnosti pracovní smlouvy mohl požadovat náhradu škody. Stejně jako doplacení „přiměřené“ odměny za výkon statutárního orgánu. Naopak nemožnost souběhu funkcí by dle názoru advokáta Pravdy neměla mít dopad na platnost právních úkonů, například smluv, které uzavřel ředitel, jenž byl zároveň i jednatelem. „Takové jednání sice společnost podle aktuální judikatury nezavazuje, nicméně nejedná se o neplatný právní úkon,“ vysvětluje advokát. Hlavním důvodem, proč soudy souběh funkcí zakazují, je snaha jasně vymezit okruh práv a povinností jednajících osob. Jde především o odpovědnost za škody – zaměstnanec za ně ručí jen do čtyřapůlnásobku platu, zatímco statutář celým svým majetkem a odpovídá za ně bez ohledu na to, zda je zavinil. U případného sporu by se ale asi jen těžko prokazovalo, že konkrétní viník způsobil škody jen v roli generálního ředitele, a nikoli jako člen představenstva.

Napravte chaos

Mnoho řešení, jak by firmy mohly postavení svých vedoucích představitelů upravit, aby bylo v souladu s judikaturou, se nenabízí. Zpětně to lze dle mínění některých právníků jen těžko. Variantou jsou snad jen dodatky k pracovním smlouvám ředitelů, v nichž by byla uvedena taková náplň práce, která nesouvisí s obchodním vedením společnosti. Do budoucna je právně čistým a bezpečným řešením sepsat s vedoucími představiteli pouze jednu smlouvu, a to mandátní na výkon funkce statutáře.
Ani kdyby se stát, potažmo jeho instituce, postavil k „hříšníkům“ jakkoli vstřícně, není to řešení. Největší zaměstnavatelské svazy, Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora vyzývají zákonodárce, aby legislativu upravili tak, aby napříště nenastávaly pochybnosti. „Opravdu nevím, proč jedny odměny mají být daňově uznatelné a jiné ne, proč z jedněch se povinně odvádí sociální pojistné a z dalších jen dobrovolně. To je naprosto neodůvodněný stav,“ zlobí se právník Svazu průmyslu a dopravy Boris Kučera. Svaz chce proto iniciovat jednání s ministerstvy práce a sociálních věcí, financí a spravedlnosti, jehož cílem má být sjednocení právní úpravy. „Nikdo nesmí nutit člena orgánu, aby měl smlouvu na vrátného, když řídí podnik. Nechť mají odměny jednatelů, členů představenstev a zaměstnanců stejný režim, jsou nákladovou položkou podniku, jsou stejným způsobem zdaněny a podléhají stejným pravidlům pro odvody na sociální a nemocenské pojištění,“ zdůrazňuje ve svém prohlášení.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče