PŘEDSEDA STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ JAN WAGNER: Dotace na výstavbu nových bytů zřejmě narazí v Unii

23. dubna 2007, 00:00 - TOMÁŠ JOHÁNEK
23. dubna 2007, 00:00

Končící privatizace a z ní plynoucí příjmy možná způsobí, že se Státní fond rozvoje bydlení vrátí k původnímu účelu. Konkrétně k tomu, že se soustředí na poskytování výhodných úvěrů a garancí. Předpokládá to ředitel fondu Jan Wagner.

Končící privatizace a z ní plynoucí příjmy možná způsobí, že se Státní fond rozvoje bydlení vrátí k původnímu účelu. Konkrétně k tomu, že se soustředí na poskytování výhodných úvěrů a garancí. Předpokládá to ředitel fondu Jan Wagner.

Letos bude možné poprvé získat peníze z Evropské unie na rekonstrukci problémových částí měst. Kdo může získat tuto dotaci?

Podmínky jsou stanoveny takzvaným Integrovaným operačním programem, který už sice vláda přijala, ale ještě se konzultuje v Bruselu. Přesné podmínky budou známy až poté, co získáme souhlas výkonných orgánů Unie.

Základní představa je taková, že se do programu budou moci zapojit města s nejméně 20 tisíci obyvateli, pro menší obce to nebude dostupné. Města se budou moci přihlásit s projekty rekonstrukce problémových částí měst. To může být, ale také nemusí třeba právě panelové sídliště. Evropské dotace se ale budou týkat jen určitého segmentu. Náš program Panel je plošný pro všechny vlastníky, evropské peníze budou výrazně limitované. Navíc jejich objem je poměrně malý, bude to přibližně 700 milionů korun ročně.

Loni se rozjel i program podpory družstevní výstavby. Jaký je o něj zájem?

Relativně velmi malý. Zákon o podpoře družstevní výstavby, který umožnil její obnovení, je koncipovaný velmi složitě a podmínky jsou pro družstva jen těžko splnitelné. Navrhneme, aby tato forma byla nahrazena úplně jinou. Měli bychom stanovit stejné podmínky pro všechny investory bez ohledu na to, zda je to obec, družstvo nebo soukromá osoba.

Stát chce od letošního roku dotovat výstavbu nových bytů soukromými firmami. Jaké jsou podmínky získání této dotace?

Loňské nařízení vlády zatím nebylo schváleno Evropskou unií. Máme navíc signály, že s notifikací bude problém, protože toto nařízení asi nebude považováno za přípustnou formu veřejné podpory. Upřímně řečeno, i kdyby Evropská komise notifikaci přijala, nebudeme mít dostatek peněz.

STÁT MŮŽE NA BYDLENÍ POSKYTNOUT ČÁST DPH Nedávno jste prohlásil, že fond možná nebude mít příští rok na dotace. Je situace opravdu tak špatná?

Fond až dosud používal peníze, které získal převodem z Fondu národního majetku. To je ovšem již historie a fond dnes nemá zajištěny žádné jiné příjmy. Buď tedy bude nutné na dotační nástroje získat nějaké jiné zdroje, nebo fond přejde na revolvingové nástroje. Zde může využít svého poměrně značného portfolia. Nebude ale moci poskytovat nenávratné dotace, protože tím by se portfolio fondu zmenšovalo.

Výnosy z privatizace byly jediným příjmem fondu?

Jediným. Ze státního rozpočtu jsme nedostávali žádnou dotaci.

Jsou nějaké jiné možnosti kromě případné dotace ze státního rozpočtu, jak naplnit rozpočet fondu?

Původní myšlenka při vzniku fondu byla odvést část výnosu příjmu z daně z převodu nemovitosti. Tento návrh neprošel. V roce 2000 se politici shodli, že fond sice vznikne, ale nebude mít ze zákona zajištěný podobný zdroj příjmů. To řadu let nevadilo, pokud byly peníze z Fondu národního majetku. Nyní se ukazuje, že to bude třeba napravit. Vzhledem k tomu, že osud daně z převodu nemovitostí je nyní velmi nejistý, byla by jiná varianta odvést přiměřenou část daně z přidané hodnoty. To má logiku, protože fond podporuje investice do bydlení. A z těchto investic, které by třeba bez podpory fondu nevznikly, přichází poměrně značný daňový příjem do státního rozpočtu ve formě výnosu několika daní.

Kolik chcete z výnosů DPH získat?

Tento podnět se teprve zpracovává. Je to otázka jedné nebo dvou miliard korun.

Preferujete návratné půjčky nad nenávratnými dotacemi. Proč?

Některé náročné dotační nástroje by šlo nahradit revolvingovými nástroji. Domnívám se, že úvěry, případně garance, jsou podstatně modernějšími a efektivnějšími nástroji, než jsou dotace, navíc by vyžadovaly méně prostředků ze státních zdrojů. V některých případech se ale bytová politika nenávratné dotaci nevyhne. Je to třeba u úrokové podpory rekonstrukcí panelových domů. To je program, který se ukázal být velmi užitečný, loni jsme takto profinancovali pětkrát více peněz než v předchozích letech.

EXISTENCE FONDU MÁ ROZHODNĚ SMYSL Když se loni projednával rozpočet fondu dopravy na letošní rok, objevily se hlasy volající po jeho zrušení. Objevují se podobné názory i pokud jde o fond bydlení?

Několikrát byl vysloven i takový návrh. Naposledy v koaliční smlouvě první vlády po loňských volbách. Nyní už snad politici chápou, že fond své místo na slunci má. A to zejména v situaci, kdy nebude tolik peněz na přímé dotační nástroje. Bude tedy nutné přejít k revolvingovým nástrojům a právě pro ně se fond mimořádně dobře hodí. Podobné nástroje totiž nemůže zpracovávat složka státního rozpočtu. V původním konceptu fondu někdy z roku 1997 se uvažovalo o fondu, který by neposkytoval přímé dotace, ale zajišťoval úvěrovou podporu revolvingovými nástroji. To, že končí využití fondu pro přímé dotace, je jen návrat k jeho původnímu smyslu. 

S jakými příjmy pracujete v letošním roce a máte už všechny zajištěny?

Pro letošní rok ano. Zatím stačí naše portfolio, pro letošek máme výdajovou stránku pokrytou. Nepočítáme už vůbec se žádnými příjmy z privatizace, nepočítáme se žádnou dotací ze státního rozpočtu. Počítáme s určitými vlastními příjmy, řádově ve stovkách milionů korun. To ale nejsou příjmy, které mohou pokrýt finančně náročné dotace.

Jaké druhy podpory fond letos poskytuje? Nabízíme celou řadu podpor ve vztahu k investicím do nově vznikajícího bydlení, to jsou především dotace obcím na výstavbu nájemních bytů. Od loňského roku poskytujeme podporu družstevní výstavbě, a dále poskytujeme tři typy podpor na investice do oprav a modernizace bytového fondu. Dále to jsou úvěry obcím, které pak prostředky z těchto úvěrů mohou poskytovat dalším subjektům. A pak je tu program Panel, který je určen na podporu rekonstrukcí panelového bytového fondu, což je jeden z velice důležitých úkolů. A které jsou další?

Jsou tu ještě dotace na odstranění havarijních stavů panelových domů. Kromě toho poskytujeme takovou zvláštní skupinu úvěrů pro mladé domácnosti. To jsou nástroje, které vznikly v poslední době. Jde o tři typy úvěrů na výstavbu a pořízení bytu nebo na financování oprav a modernizací. Tyto úvěry dáváme pouze mladým lidem do 36 let věku. Nakonec ještě fond poskytuje řadu drobnějších podpor, jako například podporu občanům postiženým povodní.

Kolik máte na tyto základní programy letos peněz?

Celkový výdajový rámec fondu je asi 5,5 miliardy korun.

PODPORA REKONSTRUKCE PANELÁKŮ POKRAČUJE Loni se podařilo získat poměrně hodně peněz na opravy panelových domů. Kolik je v programu Panel na letošní rok?

Letos celkem 1,5 miliardy korun, což je srovnatelné s loňským rokem. Do budoucna je to jedna z otázek, pro kterou navrhujeme dosáhnout dodatečného zdroje příjmů, protože tak velký objem dotací z vlastních zdrojů nejsme schopni generovat. Z vlastních výnosů jsme to mohli pokrývat, pokud program měl jen tolik peněz, jako tomu bylo v předchozích letech. Pokud peníze na dotace nebudou, bude osud tohoto programu dost složitý. Přitom se velice osvědčil.

Kolik by vůbec bylo potřeba investovat do oprav panelových domů, abych jejich kvalita odpovídala standardům dnešní doby?

To je samozřejmě složitější otázka. S nástroji fondu navíc souvisí jen částečně. Celkově se fyzický deficit v domech odhaduje na nějakých 200 až 300 miliard, je to ale poměrně hrubý odhad. Myslím si, že dnes to může být jen nějakých 150 miliard korun, protože určitá část bytového fondu - my odhadujeme, že tak zhruba čtvrtina - už je zrekonstruována. Samozřejmě vše záleží na tom, jaké opravy se rozhodnou vlastníci domů dělat. Prosazujeme co nejvelkorysejší. Opravit dům do původního kolaudačního stavu je málo, my chceme prodloužit životnost těchto domů a zvýšit standard bydlení. Musí se odstranit také největší problém panelových domů -únik tepla. Musí se tedy zlepšit tepelné hospodaření domu.

Kolik peněz je nutné na opravy těchto domů vynaložit ročně, aby byly všechny domy opravené, dejme tomu, do 10 až 15 let? Pokud jsme vydali na podporu 1,6 miliardy v loňském roce, tak jsme podpořili úvěry v hodnotě kolem šesti až sedmi miliard korun. Jestliže počítáme, že šest nebo sedm procent bytů se opravuje bez státní podpory, tak aby ten proces byl ukončen v nějaké přijatelné době, potřebovali bychom částku zdvojnásobit na 15 až 18 miliard korun ročně. To jsou ale peníze vlastníků, my je pouze podporujeme. Úloha fondu není nahrazovat investora, pouze poskytujeme úrokové dotace a tím mu pomáháme. Pokud bychom zůstali u čísel, která platila ještě předloni, tak by to byl nekonečný proces trvající třeba 80 nebo 100 let. Urychlí rekonstrukci panelových domů deregulace nájemného? Nepřímo ano. Myslím si ale, že deregulace je sice nezbytná, nicméně rozhodně nestačí na to, aby se tento proces rozeběhl rychleji. Navíc je potřeba vzít v úvahu, že rekonstrukce panelových domů se dnes už poměrně masivně týká bytů se soukromými vlastníky nebo domů bytových družstev, kde se regulované nájemné neplatí. Uvolnění nájemného ovlivní pouze určitou část problému. Neměly se byty nejprve opravit a pak privatizovat než postupovat opačně, jak se stalo v Česku?

Osobně se domnívám, že to tak být mělo. To byl model, který přijalo bývalé východní Německo. Tam dosavadní vlastník domů ještě zajistil jejich rekonstrukci a pak se teprve prodávaly. Bohužel u nás legislativa předběhla tento proces a nic s tím nenaděláme.

JUDr. JAN WAGNER Narodil se v roce 1948 v Praze. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1973 pracuje v oblasti bytové politiky. V roce 1991 se stal ředitelem jednoho z odborů Ministerstva hospodářství a rozvoje České republiky. Poté působil jako ředitel sekce bytové politiky na ministerstvu pro místní rozvoj. Od roku 2000 je ředitelem Státního fondu rozvoje bydlení. Wagner je také členem Správní rady Univerzity Karlovy v Praze.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče