Předražená pšenka urychlí lámání chleba

24. dubna 2008, 16:59 - Táňa Králová
24. dubna 2008, 16:59

Babišův Penam kupuje Mlýn Brněnec a zaostřuje na pekárny

Je možné být součástí evropského i globálního trhu a zároveň ostrůvkem uprostřed Evropy? Vývoj cen pšenice v Česku ukazuje, že i tak protichůdná kombinace je možná. S výjimkou Polska je dnes česká pšenice nejdražší v Evropě a mlynářům se vyplácí dovážet obilí z Německa. Místní zemědělci a obchodníci, kteří drží obilí, se zřejmě ještě dostatečně nenamlsali nevídaně vysokých cen a nepřipouštějí cenový zlom, který na evropský trh přišel s jarem. Zatímco investoři, kteří si vsadili na pšenici, a samozřejmě také pěstitelé na raketovém růstu cen po loňských žních slušně vydělali, hůř se dýchá mlýnům a pekárnám, jež zdražení suroviny promítly do svých výrobků jen zčásti. První z těch slabších odpadávají a mezi hlavními hráči na domácím mlýnsko-pekárenském kolbišti přiostřuje skrytá válka.

NĚKTEŘÍ DOMELOU

„V celém výrobním řetězci jsou světové ceny - až na chleba a rohlíky. Je otázka, kdo to vydrží déle,“ komentuje situaci obchodník s obilím Robert Daduliak, šéf firmy Euromills-Trade. Ještě před rokem zásoboval Euromills tuzemskou jedničku mezi mlýny - skupinu Unimills -, pak se přeorientoval na slovenský trh, kde provozuje mlýny, jejichž produkce směřuje také na Moravu. Daduliak předpokládá, že obrovský boom v cenách obilí urychlí lámání chleba mezi mlýny a pokročí tendence, kdy velcí pohltí menší. „Stejně to fungovalo v západní Evropě. Kupříkladu v Rakousku bylo někdy před patnácti lety přes sto padesát mlýnů, dnes jich je hrstka,“ porovnává Daduliak. Je přesvědčen o tom, že se k nám bude vozit stále více mouky, která z malého českého trhu bude vytlačovat tuzemské zpracovatele. Trend v bilanci zahraničního obchodu s moukou mu dává za pravdu (viz graf).
„Předpokládali jsme, že po vstupu do EU se bude více mouky dovážet, ale věřili jsme, že se podaří ztráty trhu nahradit vývozem. To se zatím nestalo,“ konstatuje Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů. Mouka se vozí především ze Slovenska, kde si ji nakupuje největší pekárenská skupina United Bakeries, což potvrzuje její mluvčí Jaroslav Pomp: „Slovenskou mouku používají naše moravské pekárny, pro české odebíráme mouku od společnosti Unimills.“ Slovenský dovoz nutně musely u svého odbytu zaznamenat Delta mlýny v Kyjově ze skupiny Unimills a hledat náhradní odběratele. Symbióza mlýnů Unimills s pekárenskou společností Odkolek, která dnes s pekárnami Delta tvoří United Bakeries, byla porušena před třemi lety, kdy Odkolek mlýny prodal rakouské mlýnské společnosti Vonwiller. Přitom právě české specifikum - propojení mlýnů s pekárnami – se osvědčuje zvlášť ve složitém období, jaké je dnes. Trhlinu, která vznikla porušením vertikály, neblaze pociťují zejména mlýny.

KDO POSILUJE

Na mlýnsko-pekárenském poli se dál rozpíná Penam ze skupiny Agrofert, která má nejhlubší propojení až do zemědělství přes podniky vykupující obilí. Majitel Agrofertu Andrej Babiš loni na podzim při otevření nové pekárny Zelená louka v Herinku u Prahy vyhlásil, že chce postoupit do východních, severních a jižních Čech, a na tom také intenzivně pracuje. Ke svým třem mlýnům nyní přidává Mlýn Brněnec na Svitavsku s denní kapacitou 320 tun obilí. „Osamocený mlýn nemá do budoucna příliš šancí. Perspektiva pro budoucí existenci je ve spojení se silnějšími partnery,“ uvědomuje si Vladimír Hanik, jeden ze čtyř majitelů brněneckého mlýnu, který dosud provozuje firma Nobrs. Hanik připouští, že spád jednání s Penamem, která jsou podle jeho slov před podpisem kupní smlouvy, urychlila složitá situace po loňských žních. Generální ředitel Penamu Jaroslav Kurčík k této akvizici týdeníku EURO řekl: „Zajímáme se o spoustu akvizic a Mlýn Brněnec je jednou z nich. V našem hledáčku je také řada pekáren.“ Kurčík nechtěl komentovat, jak daleko je jednání o koupi Hradecké pekárny, o niž se Penam uchází. Týdeník EURO má také informace o výměnném obchodu mezi Penamem a firmou Bří Zátkové, které by měla Babišova společnost přepustit těstárnu v Rosicích na oplátku za pekárnu v Českých Budějovicích. Babiš by těmito akvizicemi postoupil na jih a východ Čech, jak si předsevzal. Pod svá křídla by Penam údajně rád převzal i mlýny v Předměřicích nad Labem a Budíně od firmy Mlýny J. Voženílek.
Na první pohled se zdá, že ekonomické ztráty, jež mlýny nabraly hlavně od loňského srpna do října, se jim daří většinou rozdýchat. Jen kapacitu v Netolicích převzal už na podzim silný Unimills. „Mlýny v minulém roce hospodařily většinou s nižší rentabilitou než v předchozím období, jsou ovšem značné rozdíly mezi jednotlivými podniky,“ zdůrazňuje Filip.

V NĚMECKU JE LEVNĚJI

Tuzemské mlýny melou převážně českou pšenici a do nové sklizně by jí měly mít dostatek. „Mlýny na suchu nejsou. Vývozy obilí se zastavily, když je tady drahé. Ceny pšenice jsou nyní o dvacet až třicet eur na tuně vyšší než v západních zemích,“ poukazuje Daduliak. Nejvíc pšenice z loňské sklizně odešlo z Česka bezprostředně po sklizni, hned v srpnu překročilo hranice 207 tisíc tun, což byl nejspíš historický rekord za jeden měsíc. „Ke konci února přesáhl vývoz pšenice 685 tisíc tun, z toho více než tři čtvrtiny šly do Německa, přes desetinu do Polska a pět procent do Rakouska. Dovezlo se jen necelých jedenáct tisíc tun, a to hlavně ze Slovenska,“ porovnal Filip. V současné době se ceny pšenice na českém trhu drží na úrovni kolem 6500 korun za tunu, z Německa se přitom dá přivézt až do mlýna za 6300, ale i 6100 korun. „Ceny na zahraničních burzách dále padají, německá udává cenu na květen 219 eur za tunu a signalizuje pokles na 210 eur,“ upřesnil zástupce svazu mlýnů. Na burze bývá cena asi o sto až dvě stě korun vyšší, než za jakou se skutečně obchoduje.

SPEKULOVAT OPATRNĚ

„Trhu došel dech,“ je přesvědčen Robert Daduliak coby zkušený obchodník s obilím. S Filipem se shoduje na předpovědi, že přemrštěný nárůst cen jako v minulém roce se už nebude opakovat, ale také se nevrátí na původní, naopak extrémně nízkou úroveň. „Měli bychom si zvyknout na cenové výkyvy. U cen komodit působí spousta neznámých, z nichž největší roli má měna. Kdyby česká koruna nebyla tak pevná, nestála by tuna pšenice 6500 korun, ale o tisíc korun víc, možná až 8000 korun,“ poznamenává Daduliak. Připomíná, že ještě prudšímu vzlétnutí cen obilí, než Evropa zažila, zabránila vysoká sklizeň kukuřice v Jižní Americe. „Místo pšenice začaly západoevropské státy používat do krmných směsí brazilskou a argentinskou kukuřici. Jinak by pšenice byla možná ještě o třetinu dražší,“ nevylučuje. Do značné míry přičítá obchodník vyšroubování cen obilí spekulacím, na rozdíl od mnohých analytiků ale před investicemi do zemědělských komodit pro příště varuje: „Investovat dnes do obilí s očekáváním cenového růstu je sebevražda, pokud nemám obchod nějak zajištěný.“ Jak je tento trh nevypočitatelný, se znovu přesvědčují i sami pěstitelé. V této sezoně vyhráli ti, kteří úrodu prodali okamžitě. Těm, kteří si postavili sila, aby mohli vyčkávat na ještě vyšší cenu, do níž si však musí započítat náklady na skladování, spekulace tentokrát nevychází.

GRAF:
V obráceném gardu Český obchod s pšeničnou moukou (v tisících tun)
-*2000/01*2001/02*2002/03*2003/04*2005/06*2006/07
Vývoz*65,5*24,3*17,9*13,1*24,2*9,9*7,7
Dovoz*1,4*1,8*2,5*9,8*9,4*16,8*28,2
Pramen: Svaz průmyslových mlýnů

SITUACE Tuzemské mlýny ročně zpracují přes 1,3 milionu tun obilí, z toho je 1,15 milionu tun pšenice. Vloni se v Česku urodily téměř čtyři miliony tun pšenice. Ročně se v Česku vyrobí zhruba jeden milion tun mouky, z toho se téměř tři čtvrtiny uplatní v pekárnách, jen osm procent se prodá v drobném spotřebitelském balení. Celková spotřeba mouky dlouhodobě klesá, na obyvatele za rok nedosahuje ani 90 kilogramů.

GRAF:
Drahé Česko Vývoj cen potravinářské pšenice od začátku letošního roku (v eurech za tunu)
Země*10. 1.*31. 1.*14. 2.*28. 2.*13. 3.*27. 3.*10. 4.*14. 4.
Francie*254,58*253,58*278,51*290,51*290,44*279,44*245,37*235,77
Belgie*266,00*253,00*260,00*261,00*270,00*275,00*255,00*245,03
Německo*262,00*260,00*-*280,00*288,00*288,00*247,00*237,39
Maďarsko*-*-*-*235,40*261,66*247,26*265,35*238,20
Polsko*235,66*245,74*250,77*-*260,87*265,76*275,32*264,55
Rakousko*254,50*257,50*257,50*266,00*274,00*-*264,50*-
Česko*234,60*235,52*241,30*-*242,00*251,00*270,80*259,20
Pramen: zahraniční burzy

BOX:
Největší mlynáři Unimills – součást nadnárodní mlýnské korporace LLI Euromills, která působí v Německu, Rakousku, Polsku, Maďarsku a Česku
– v ČR vlastní pět mlýnů - Litoměřice, Mladá Boleslav, Pardubice, Kyjov a Netolice
Penam - mlýnsko-pekárenská společnost ze skupiny Agrofert
- v ČR provozuje tři mlýny - Kroměříž, Vojkovice a Znojmo, těstárnu Rosice a dvanáct pekáren
Bří Zátkové - česká společnost provozuje dva mlýny – Boršov a Březí, dvě těstárny a pekárny
Millba Czech - provozuje tři mlýny – Louny, Raspenava a Křesín – Libochovice, pekárny
Mlýny J. Voženílek Předměřice nad Labem - firma provozuje dva mlýny – Automat Předměřice a Budín
Mlýn Kojetín Malitas - provozuje dva průmyslové mlýny – Slatinice a Věrovany, těstárnu
Mlýn Brněnec – Nobrs

GRAFY:
Porovnání průměrných cen (Kč/kg)
Pšenice potravinářská
Rok*I*II*III*IV*V*VI*VII*VIII*IX*X
2005*2,95*2,88*2,74*2,73*2,67*2,60*2,56*2,56*2,65*2,83*2,94*2,89
2006*2,86*2,89*2,94*2,92*2,96*2,97*2,97*2,86*3,13*3,47*3,58*3,66
2007*3,78*3,92*4,10*4,15*4,09*4,08*4,03*4,44*5,13*5,59*5,82*6,27
Pramen: ČSÚ

Pšeničná mouka hladká – ceny ze mlýna
Rok*I*II*III*IV*V*VI*VII*VIII*IX*X
2005*6,48*6,48*6,46*6,25*6,09*6,12*5,98*5,93*5,81*5,78*5,76*5,70
2006*5,82*5,80*5,85*5,88*6,09*6,08*6,09*6,00*6,07*6,23*6,28*6,48
2007*6,44*6,41*6,68*6,67*6,86*6,76*6,79*6,92*7,26*7,65*8,24*8,80
Pramen: ČSÚ

Pšeničná mouka hladká – ceny v obchodech
Rok*I*II*III*IV*V*VI*VII*VIII*IX*X
2005*8,23*8,26*7,90*7,99*8,01*7,93*7,79*7,79*7,60*7,65*7,38*7,01
2006*7,18*7,12*7,40*7,26*7,48*7,42*7,40*7,55*7,55*7,49*7,17*7,54
2007*8,17*8,08*8,31*8,46*8,62*8,70*8,75*8,79*9,23*10,36*10,89*10,89
Pramen: ČSÚ

Pečivo pšeničné bílé – ceny výrobců
Rok*I*II*III*IV*V*VI*VII*VIII*IX*X
2005*25,96*26,03*26,11*25,94*25,99*25,98*25,93*25,71*25,58*25,43*25,12*24,91
2006*24,52*24,47*24,33*24,16*24,13*24,38*26,43*28,22*28,07*28,00*27,84*27,85
2007*27,75*27,79*27,74*27,79*27,78*27,80*27,82*27,81*27,77*27,80*31,53*33,78
Pramen: ČSÚ

Pečivo pšeničné bílé – ceny v obchodech
Rok*I*II*III*IV*V*VI*VII*VIII*IX*X
2005*33,19*32,90*32,58*32,57*32,51*32,72*32,57*32,15*32,04*34,22*34,01*34,11*
2006*33,60*33,92*34,11*34,46*33,89*38,24*41,08*42,13*43,40*40,83*41,86*43,06
2007*41,15*40,70*40,64*42,21*43,23*43,03*42,67*41,37*41,54*43,20*54,43*54,61
Pramen: ČSÚ

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče