Předčasná obava

16. dubna 2009, 17:22 - Ondřej Jonáš
16. dubna 2009, 17:22

Rychlost oběhu peněz je neobvykle nízká, poptávka nepřevyšuje nabídku

Problém likvidity a solventnosti společností patří k nejzajímavějším a současně velmi obtížně uchopitelným otázkám hospodářské recese. Každá vláda nutně reaguje odlišně, zažitá historická zkušenost velké krize z 30. let je všude jiná. Německý kolektivní strach z hyperinflace (konec Výmarské republiky, nástup nacismu) je hluboce zakódovaný. Soudě dle summitu G20 v Londýně, zůstává kancléřka Angela Merkelová věrná historické lekci a zatím imunní vůči svůdnému anglo-americkému nátlaku.
Pro USA nepředstavovala hlavní zlo velké krize hyperinflace, ale paralyzující hospodářská deprese. Guvernér Fedu Ben Bernanke, jeden z nejlepších znalců velké krize, jako by agresivní stimulační politikou zápasil se známými démony. Po dramatickém snížení úrokových sazeb pokračoval Fed nákupem finančních aktiv, což mělo trhu poskytnout další okamžitou likviditu. Fiskální politika více než drží krok stimulačními balíčky s odhadovaným kumulativním dopadem ve výši zhruba dvanácti procent hrubého domácího produktu.
Investory postupně nahlodává obava, zda se taková záplava likvidity a stimulace poptávky neprojeví nepříjemně rychle v růstu inflace. Více peněz v oběhu, ať už nově vytištěných nebo centrální bankou uvolněných, samo o sobě k takovému tlaku přirozeně přispívá. Jenže šok z finanční krize a strach ze stále nejasně zmapovaných dopadů znamená, že rychlost oběhu peněz je v současné době neobvykle nízká. Nepozorujeme zatím převis poptávky, která by se hnala za nedostatkem zboží. Čtyři hlavní měny posilují na úkor ostatních při každém otřesu důvěry a poklesu trhů. Strach plus averze vůči riziku udržují dolar na překvapivě silné úrovni.
Inflace se zatím neprojevuje v cenách ropy, kovů ani ostatních komodit, které se drží výrazně pod úrovní rekordu dosaženého zhruba před rokem. Komoditní index AIG je plných padesát procent pod maximem. Ostatně všechny tyto tradiční investice zklamaly v porovnání s vládními obligacemi, zlatem nebo hotovostí, jež jako jediné zatím krizi přežívají bez dvouciferného poklesu. Poučení z velké krize platné na obou stranách Atlantiku v období deflace zůstává platné dodnes: cash is king.
Přes solidní krátkodobé odůvodnění ale masivní stimulace ekonomiky představuje potenciálně značné dlouhodobé riziko. Politicky i administrativně je vždy jednodušší likviditu uvolňovat a poskytovat než ji redukovat, případně zvyšovat daně, což navíc vyžaduje souhlas legislativy. Velká zkouška Bena Bernankeho teprve čeká, projeví-li schopnost odnést pomyslnou mísu s punčem ihned, jakmile se hospodářský happening opět vrátí k hýření a všeobecnému jásotu.
Ztráty na trzích za minulý rok zanechaly většinu investorů chudšími a opatrnějšími. Každý investiční instrument je dnes problematičtější a rizikovější, chuť k experimentům značně omezená. Místo v portfoliu opatrného investora by si do budoucna mohly najít státní obligace TIPS poskytující ochranu formou indexace výnosu k aktuální míře inflace.

Ondřej Jonáš, investiční bankéř, finanční strategie,
přednášel na Harvardu a Princetonu, ex Goldman Sachs a Salomon Brothers

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče