Před Lehmany se asi nevrátíme

19. ledna 2010, 11:57 - Pavel Hanslíček
19. ledna 2010, 11:57

Ceny firem spadly oproti roku 2008 o třetinu, říká partner KPMG Česká republika

Trh fúzí a akvizic zažil v uplynulých dvanácti měsících dramatický propad, situace se však již začíná zlepšovat. Tvrdí to partner oddělení transakcí a restrukturalizací poradenské společnosti KPMG Česká republika Jonathan Mortimer. „Minulý rok byl v každém případě velmi složitý, důvěra byla na historickém dně, ale ty nejčernější scénáře se nenaplnily. Na trhu převládala nejistota, společnosti se snažily neočekávanou situaci hlavně nějak přečkat, a proto se nechtěly pouštět do větších transakcí. Hodnota globálního trhu fúzí a akvizic se tak během uplynulých dvanácti měsíců propadla o 50 až 60 procent oproti roku 2008. V druhé polovině minulého roku ale došlo k určitému obnovení důvěry u některých hráčů, a uskutečnila se tak řada transakcí. Bez toho by byl propad ještě hlubší,“ vysvětluje Mortimer.

EURO: Kde dochází k oživení trhu fúzí a akvizic? MORTIMER: Nárůst jsme loni pozorovali hlavně v oblasti vynucených prodejů problémových společností. Tento trend bude určitě pokračovat i v tomto roce. Často se jedná o společnosti či odvětví, která se potýkaly s těžkostmi ještě před nástupem krize, a ta jejich problémy dále prohloubila. Vynucenými prodeji jsou logicky nejvíce postižena cyklická odvětví – kromě automobilového průmyslu například letecký sektor, logistika, reality či odvětví reklamy. Dalším motivem pro prodej společností je potřeba získat zdroje k financování jiných akvizic. Do této kategorie spadají například prodeje minoritního podílu Dalkia ČR či Staropramenu.
Objevují se však i standardní fúze a akvizice, což se týká zejména necyklických odvětví, jako je potravinářství či farmaceutický průmysl. Důležitým motivem pro akvizice se stává známé rčení „příliš velký na to, aby padl“, jež nyní platí více než kdykoli předtím. Proto se firmy snaží stát se na svých trzích dominantními, aby je v případě problémů vlády nenechaly zkrachovat.

EURO: Očekáváte, že se vrátí objem fúzí a akvizic na hodnoty dosahované před krizí? MORTIMER: Dobrá zpráva je, že v roce 2009 jsme se již odrazili ode dna. Tomu odpovídá i globální průzkum KPMG mezi společnostmi, který potvrzuje návrat důvěry do podnikatelské sféry. Na úroveň před krizí se však hned tak nedostaneme. Odhaduji, že další oživení v oblasti fúzí a akvizic bude pozvolné a bude v souladu s obnovením růstu HDP. Na nižší celkové hodnotě fúzí a akvizic se podepisuje i pokles cen aktiv. Domnívám se ale, že v letošním roce by celosvětový trh fúzí a akvizic mohl stoupnout asi o patnáct až 20 procent oproti roku 2009.

EURO: Zmínil jste snížení cen aktiv. Jaký byl jeho rozsah? MORTIMER: Dle našich statistik byl na českém trhu poměr mezi cenami společností a jejich zisky (P/E) v roce 2008 v průměru kolem čísla patnáct, nyní je to asi o třetinu méně. Reálně se tedy ochota zaplatit několikanásobek zisku kupované společnosti nyní pohybuje kolem šedesáti až sedmdesáti procent stavu z předloňského roku. Pokles ukazatele P/E souvisí nejen se sníženou důvěrou v růst budoucích zisků, ale i se zvýšenou prémií za riziko. Rozsah poklesu samozřejmě závisí na konkrétním odvětví. Největší propad se objevuje v již zmíněných cyklických odvětvích. Věřím, že možnost provedení akvizice za příznivou cenu osloví i společnosti střední velikosti s dostatečným kapitálem. Tím si upevní svou tržní pozici. Když se naopak podíváme na transakce v necyklických odvětvích – v oboru potravin šlo například o prodej výrobce mražených potravin Nowaco nebo o probíhající pokus převzít britského producenta čokolády Cadbury americkou společností Kraft Foods – tak v obou případech se zdají ceny poměrně slušné. Současná nabídka společnosti Kraft Foods představuje P/E ve výši 27 (na základě výsledků hospodaření Cadbury za rok 2008).

EURO: Pokles poptávky nutí mnohé společnosti k restrukturalizaci. Kde je tento tlak největší? MORTIMER: Logicky to jsou opět cyklická odvětví nebo společnosti, které se s problémy potýkaly i v dobách růstu. V prvním případě se v ČR jedná například o automobilky či jejich dodavatele. Jmenujme například společnosti Tatra a výrobce technických tkanin Kordárna. Dále to je realitní trh, který musí projít rozsáhlým ozdravením. V centru zájmu médií jsou velké společnosti, jako je Orco, které však představuje jen špičku ledovce. Restrukturalizace se však nevyhnula ani tradičnímu sklářskému odvětví, kde se ale mnoho společností s problémy potýkalo dlouhodobě.

EURO: Jedním z projevů krize bylo omezení financování. Zlepšila se již situace v tomto ohledu? MORTIMER: Banky jsou rozhodně mnohem opatrnější, a je tedy stále těžké získat finanční zdroje. I proto si je společnosti musely opatřovat a v mnoha případech stále opatřují dvěma způsoby: snížením pracovního kapitálu (nejčastěji prodejem nadbytečných zásob) či prodejem části aktiv, jako jsou dceřiné společnosti či nemovitosti. Druhá možnost se často týká i velmi zdravých firem, kdy například nadnárodní firma prodá svou českou dceru, aby získala potřebnou hotovost na financování své činnosti. Takový model sleduje například belgická KBC při připravovaném prodeji části akcií ČSOB na burze. Obecně se domnívám, že v letošním roce dojde celosvětově k řadě primárních emisí akcií představujících jakousi alternativu k bankovnímu financování, jež stále zůstává hůře dostupné. S určitým časovým odstupem k tomu dojde i v Česku. Poptávka po různých alternativách financování ovšem existuje nejen v komerční, ale i ve veřejné sféře. V Česku například probíhá soutěž ministerstva dopravy na čtyřletý poradenský kontrakt v oblasti PPP. A tato metoda lákání prostředků soukromých investorů do vládních projektů nemusí být omezena jen na oblast dopravní infrastruktury, dobře ji lze uplatnit i ve zdravotnictví či v případě budování nových věznic.

EURO: Pracoval jste několik let v londýnské City, jak vnímáte současné snahy o oddělení komerčního a investičního bankovnictví? MORTIMER: První takový pokus se odehrál již ve třicátých letech minulého století v dobách velké deprese. Nicméně ani tehdy se tohoto rozdělení nepodařilo dosáhnout – mezi oběma druhy bankovnictví totiž existují příliš velké synergie, než aby se skutečně oddělily. To vidíme i v případě současné krize, kdy po vypuknutí krize byla řada velkých bank zachráněna vládami, přesto se však nepřestaly věnovat rizikovým aktivitám, jako jsou spekulace s finančními deriváty.

* BOX
Jonathan Mortimer** (41)
V roce 1990 získal titul bakaláře ekonomie a matematiky. Svou kariéru začal ve společnosti Arthur Andersen v Londýně, následně působil dva roky v private equity společnosti CDC Equity Partners. Do oddělení transakcí a restrukturalizací společnosti KPMG Česká republika nastoupil v roce 1999 a v roce 2007 se stal partnerem. Rovněž koordinuje kontrolu kvality zakázek KPMG v oddělení transakcí a restrukturalizací v regionu střední a východní Evropy.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče