Pražské vábení

25. května 2011, 15:53 - Táňa Králová
25. května 2011, 15:53

I recepce s primátorem má do metropole přilákat víc konferencí

Praha zvládne i velevýznamné summity, to světu ukázala v roce 2000 jako hostitelka Mezinárodního měnového fondu. Dobré jméno stvrdila také o dva roky později, kdy si ji vybralo pro vrcholnou schůzku NATO. Ze získaného renomé ale česká metropole příliš nevytěžila. Pro konání mezinárodních kongresů si ji v posledních pěti letech vybíralo stále méně pořadatelů. Pražská radnice je proto chce přilákat pobídkami dotovanými z veřejných peněz.

Za co kope Kalousek

Hoteliéři, majitelé konferenčních sálů a restauratéři, u nichž končí většina z kongresových tržeb, mají na magistrátu svého koně v zastupiteli Janu Kalouskovi (ODS). Vyzbrojen argumentací, kterou mu dodává lobbistická asociace podnikatelů v hotelovém a gastronomickém byznysu Prague Convention Bureau (PCB), prosazuje podporu kongresové turistiky. Zahraniční marketingová strategie města, kterou schválil Kalouskův výbor pro zahraniční vztahy a cestovní ruch, počítá pro letošek s pěti miliony korun. Mají jít na inzerci, PR, fam tripy a přímý marketing, což jsou činnosti zajišťované PCB. Kompletní dotační balíček sestavený PCB by si od města vyžádal zhruba osmnáct milionů korun ročně.
Minulý týden se o penězích jednalo na různých úrovních. „Jde o novou věc. Vládne rámcová shoda v cíli, kterým je optimální podpora kongresové turistiky. Ostatní se teprve upřesňuje, vše je také nutné promítnout do rozpočtu,“ vysvětlovala mluvčí magistrátu Tereza Krásenská, proč zatím neumí říct konkrétní částku, jakou hlavní město do kongresové turistiky vrhne.
„Změna v přístupu města je obrovská. Hlavně Jan Kalousek si ji vzal za své,“ oceňuje Lenka Žlebková, ředitelka PCB, sdružující více než šedesátku firem z kongresového průmyslu, tedy hotely, organizátory akcí, konferenční centra, restaurace, catering i poskytovatele různých služeb.

Gesto pro desetinu

Magistrát zatím svůj zájem o kongresy vyjádřil udělením privilegia pro jejich účastníky, kterým je jízdné městskou hromadnou dopravou zdarma. Naopak baťůžkáři, kteří táhnou růst příjezdového cestovního ruchu, zaplatí za cestu metrem, tramvajemi a autobusy o šest korun na lístku víc. Stejně jako všichni ostatní „obyčejní“ cestující, kteří si označí jízdenku. S touto nepopulární novinkou vstoupí česká metropole do hlavní turistické sezony na začátku letních prázdnin. Bez jízdenek budou moci jezdit delegáti zaregistrovaní na kongresu s více než 500 účastníky, z nichž nejméně pětina bude zahraničních, a v Praze přenocují alespoň dvě noci. „Jde spíš o symbolické gesto. Okamžitý efekt na zvýšení počtu kongresů to mít nebude, dopad může být vidět za tři až pět let,“ předpokládá Žlebková. Jak poznamenává, dopravy zdarma stejně využije jen asi deset až patnáct procent kongresových účastníků.
„Pokud by každý účastník dostal třídenní jízdenku, v příjmech Dopravního podniku by se to projevilo ročně zhruba 12,5 milionu korun,“ vyčísluje Luděk Schreib z tiskového oddělení magistrátu. Zdůrazňuje ovšem, že reálný dopad do tržeb bude určitě výrazně nižší. Mnozí delegáti totiž bydlí přímo v místě jednání, navíc je řada hotelů v centru metropole. „Ve skutečnosti může jít maximálně o šest až sedm milionů korun za rok,“ upřesňuje Schreib finanční ztrátu.

Jaké dotace už chodí

Cestování po Praze zdarma, které nedávno schválili pražští radní, ale není jediná injekce pro kongresovou turistiku z veřejných prostředků. „Jednotlivé akce a projekty dostávají podporu z programu Partnerství. Letos žadatelé obdrželi již 2,8 milionu korun,“ připomíná Schreib. Příspěvek od města přistává každoročně i na účtu PCB. Předloni dostala organizace hoteliérů a pořadatelů kongresů z městské pokladny dva a půl milionu korun. V minulém roce se dotace smrskla na tři sta tisíc, letošní stoupla na jeden a půl milionu korun. S financováním agentury PCB, která se do hlavního města snaží přivést co nejvíc mezinárodních mítinků, pomáhá také CzechTourism. Předloni přispěl částkou 2,3 milionu, loni téměř 2,5 milionu. Letos dotaci zkrátil na 600 tisíc, protože o peníze od agentury CzechTourism se podělilo víc regionů.
Účastník kongresu utratí přibližně třikrát víc než průměrný turista – výletník. To je nejčastěji používaný argument obhájců podpory kongresové turistiky. Loňská studie KPMG uvádí, že z každé stokoruny utracené turistou jde 41 korun do veřejných rozpočtů. Z nich město a kraj získá 17 procent. „Do rozpočtu Prahy přináší kongresový cestovní ruch zhruba sto milionů korun ročně,“ vyčísluje Žlebková. Dodává, že v Praze tento sektor zaměstnává více než 4500 lidí a generuje roční obrat přes deset miliard korun.

Dvě stě padesát na hlavu

Primátor Bohuslav Svoboda (ODS), který na pobídky kongresového turismu slyší, zřejmě nebude mít problém vítat delegáty velkých kongresů na slavnostních recepcích. Ještě najít v městském rozpočtu víc než 5,6 milionu korun na dotaci 250 korun za každého účastníka kongresu s nejméně dvěma tisíci delegátů, které by Praha vyplácela organizátorům akcí. A k tomu další peníze na propagaci a podporu kandidatur na přivedení kongresů do Prahy, jak si představuje PCB. Kalousek chce také hledat cesty, jak propojit PCB s městem a zajistit financování současně z veřejného i soukromého sektoru. „Budu se snažit získat více peněz pro cestovní ruch. Částka 93,4 milionu korun schválená pro letošek je nedostatečná vzhledem k faktu, že roční příjem z poplatku za lázeňský či rekreační pobyt a z ubytovací kapacity bude kolem 149 milionu,“ porovnává Kalousek.
České hlavní město se loni ve světovém žebříčku propadlo na 19. příčku, dlouhodobě ovšem opanuje víc než osmdesát procent tuzemského kongresového trhu. V tom předčí i Vídeň a Barcelonu, největší světové hráče na kongresovém trhu. Rakouská metropole loni hostila 154 velkých kongresů, na regiony jich zbylo ještě 85. Barcelona ukořistila 148 akcí ze 451, které se konaly v celém Španělsku. Barcelona ani Vídeň přitom nepřetahují pořadatele kongresů na městskou dopravu zdarma či jistou dotací na každého delegáta. Slibují uvítací recepci a příspěvky na marketing a propagaci. Štědřejší na různé podpory je Paříž. Možná díky nim loni přitáhla o šestnáct významných kongresů víc než rok předtím. Barcelona si polepšila o třináct kongresů – i bez tramvajenky gratis.

Růst i v krizi Kongresový průmysl je v tuzemsku tradiční a jednou z nejefektivnějších součástí cestovního ruchu. Neotřásla jím ani ekonomická krize, uvádějí statistická data. Nejsou ovšem porovnatelná ani do nepříliš vzdálené minulosti. Za obrovským nárůstem počtu kongresů a konferencí z roku 2008 na rok 2009 je detailnější statistické sledování. Nově zahrnulo akce od padesáti účastníků, zatímco dříve se soustředilo na konference se sto a více účastníky. Česká čísla nejsou už vůbec porovnatelná s mezinárodními údaji, které zveřejňuje světová asociace ICCA.
Více než deseti tisíc kongresů, které za loňský rok eviduje Český statistický úřad, se účastnilo bezmála 1,3 milionu lidí. Je to o téměř sto tisíc víc než rok předtím. Víc akcí hostí ve svých konferenčních prostorech hotely, v porovnání s kongresovými centry, kterým tito zákazníci ubývají. Pořadatelé přitom stále častěji preferují čtyřhvězdičkové hotely před luxusnějšími pětihvězdičkovými. V minulém roce se ve čtyřhvězdičkových hotelech uskutečnilo 5720 akcí, které navštívilo přes 768 tisíc lidí. Luxusnější hotely si zvolili pořadatelé 777 konferencí se zhruba 118 tisíci účastníky.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče