Prázdniny koruně nepřejí

22. července 2009, 00:00 - Julie Hrstková, autorka je spolupracovnice redakce
22. července 2009, 00:00

Experti předpokládají, že českou měnu čeká posílení. Aktuálně se ale zázraky na měnovém trhu konat nebudou. Nákup valut na dovolenou by v současné době měl být v zásadě bez rizika.

Autor: Matrin Siebert

Koupit euro teď, nebo až za týden? Tato otázka trápí každého, kdo chce vyrazit na dovolenou do zahraničí. Propásnout ten „správný“ moment může přijít draho. A koruna teď rozhodně nepatří mezi stabilní měny. Jestli loni o prázdninách si výletníci užívali eura za 23 korun, letos o zimní dovolené už za jednotnou měnu zaplatili o šest korun a padesát haléřů víc. To znamená, že se dovolená v hodnotě tisíc eur meziročně prodražila o šest a půl tisíce korun.

Odhadovat vývoj koruny ovšem patří spíš do kategorie odhadů budoucnosti prostřednictvím křišťálové věštecké koule. Poměrně přesně lze ale definovat to, co má příznivý či naopak negativní vliv na kurz měny.

Pro a proti síle koruny

Pro korunu jednoznačně příznivě působí fakt, že země nemá velkou angažovanost vůči zahraničí. Tedy jednoduše řečeno, vláda, podniky a spotřebitelé si půjčují a spoří v korunách a ne v zahraniční měně. Na rozdíl od ostatních zemí střední a východní Evropy, jejichž obyvatelé vlastním měnám nevěří.

Naopak špatná je vysoká závislost ekonomiky na zahraničí. Tempo hrubého domácího produktu, export, zaměstnanost i investice – to vše záleží víc na tom, jak se vyvíjí situace v Německu a v dalších zemích než v České republice. A Evropa na tom nyní zrovna dobře není. Podle posledních statistik se hrubý domácí produkt eurozóny v prvním čtvrtletí propadl bezmála o pět procent, což je vůbec nejvíc v historii. A slabá západní ekonomika znamená také slabou poptávku po českém zboží.

I v západní Evropě se ale najdou čísla, která mohou alespoň mírně zvednout koutky i zarytým pesimistům. Německé ministerstvo hospodářství nedávno zveřejnilo, že objem průmyslových zakázek v Německu vzrostl v květnu o 4,4 procenta, tedy nejvíce od června 2007. Průmyslové zakázky se v největší evropské ekonomice stabilně snižovaly od konce roku 2007, nyní však rostou již třetí měsíc za sebou. Tato zpráva potvrzuje předpovědi, že do Evropy začíná pomalu přicházet oživení. To ale ještě neznamená, že Německo, potažmo celá Evropa mají vyhráno na plné čáře.

Důležitá je kondice ekonomiky

Na vývoj kurzu koruny k dolaru mají vliv ekonomické výsledky Spojených států, ale i kondice světové ekonomiky jako celku. A ta má k dokonalosti daleko. Světová ekonomika letos klesne asi o 1,4 procenta, příští rok by se ale měla vrátit k růstu, který by mohl dosahovat 2,5 procenta. Ve svém aktualizovaném výhledu to tvrdí Mezinárodní měnový fond (MMF). Prognóza je nepatrně horší, než fond uváděl v dubnu, kdy letošní propad odhadoval na 1,3 procenta. „Globální ekonomika začíná vystupovat z recese, která nemá po druhé světové válce obdoby. Stabilizace je ale nestejnoměrná a předpokládáme, že oživení bude velmi slabé,“ píše se ve zprávě fondu.

Naznačit další vývoj by mohla i právě začínající výsledková sezóna akciových společností za uplynulé druhé čtvrtletí. Trh doufá, že mnohé korporace pozitivně překvapí výrazným překonáním nízko nastavených předpokladů a také potvrdí oživení poptávky po svých produktech. „Před nadcházející výsledkovou sezónou panují na trhu obavy, jestli optimismus, který byl v posledních měsících na trhu patrný, nebyl přehnaný. Na to v regionu reaguje právě především maďarský forint, který v posledních týdnech výrazně posílil, i když z makroekonomického pohledu je na tom maďarská ekonomika nejhůře z celého regionu,“ uvedl Jan Vejmělek z Komerční banky.

O dalším směru regionálních měn budou v příštích dnech ve velké míře rozhodovat výsledky amerických firem, dodal Tomáš Vlk ze společnosti Patria Online.

Poměrně neutrálně na kurz měny pak působí tuzemská makroekonomická data. „Koruna není v poslední době příliš citlivá na domácí data. Pokud však překvapí negativně, můžeme se v kontextu vyšší rizikové averze investorů dočkat tlaků na oslabování koruny. V tomto případě by kurz mohl otestovat oblast technické rezistence 26,30 korun za euro. Ta by však podle našich technických analytiků zdolána být neměla,“ tvrdí Jan Vejmělek z Komerční banky.

Poučení z krize?

Otázkou je, co s kurzem koruny udělají záchranné balíčky evropských vlád. Na jednu stranu se od nich očekává posílení ekonomik, což by mohlo mít příznivý vliv na euro, ale i korunu. Na druhou stranu výše balíčků je hrozivá. Podle nejnovější zprávy Evropské komise o stavu veřejných financí v EU musí za balíčky následovat také jasná strategie, která po oživení uvede veřejné finance opět do normálu. Jen připomeňme, že členské státy Evropské unie plánují v roce 2009 podpořit ekonomiky fiskální dávkou v rozsahu 1,1 % HDP. V případě České republiky se záchranný plán odhaduje na 1 % HDP, prezident

Václav Klaus jej ale vetoval. Celkem za celou Evropu má „záchrana“ ekonomiky stát 600 miliard eur. Pokud by ale neměla očekávaný účinek, případně pokud by vlády pokračovaly v pumpování peněz do hospodaření dlouhodobě, mělo by to negativní vliv na euro i korunu.

Obdobné problémy mohou vzniknout kolem kurzu koruny vůči dolaru. „Zkušenost z posledních finančních krizí je ale jasná – i když velké fiskální výdaje jsou zapotřebí, nemají valného významu bez normalizace poměrů ve finančním sektoru,“ naznačuje Jan Bureš z Poštovní spořitelny. Pokud se vše podaří, dolar bude dražší. Ale i pro korunu má americká ekonomika význam. Pokud jí totiž investoři nevěří, potom často nevěří ani dalším rizikovým zemím, kam Česko jako země středoevropského regionu patří.

Vyhlídky jsou příznivé

Euro se již několik týdnů obchoduje kolem 26 korun. To je podle řady odborníků takzvaná rovnovážná cena, kolem které může koruna oscilovat i nadále s mírnými riziky.

A co říkají prognózy? Obecně se předpokládá, že korunu čeká setrvalé posilování. Je sice pravda, že to samé říkali analytici i loni v létě, a nestalo se tak, ale tehdy ještě ekonomická krize nevypadala až tak hrozivě. Teď vidíme, že není vyloučeno několik hubených let za sebou. Ale i s tímto předpokladem všichni věří v posilování české měny. Česká národní banka ve své poslední zprávě o inflaci odhaduje kurz koruny pro rok 2009 v průměrné hodnotě 26,6 korun za euro a pro následující rok 25,9 korun za jedno euro. Posílení očekávají i nezávislí analytici. Raiffeisenbank počítá v průměru každoročním s korunovým posilováním měny vůči euru.

A co v nejbližší době? „Před korunou nyní stojí technická bariéra 26,10 korun za euro. Pesimismus na finančních trzích ale podle nás není natolik silný, aby ji dokázal prorazit. Koruna tak setrvá v nynějším krátkodobém obchodním kanálu v intervalu 25,50 až 26,10 korun za euro,“ uvádí Markéta Šichtařová z Next Finance. Tato společnost pak za rok stále očekává kurz pod 24 korunami za jedno euro.

Nákup valut na dovolenou by proto měl být v zásadě bez rizika. Maximální pohyby na trhu se nyní odhadují spíš v řádech desítek haléřů než korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče