Prázdné areály znovu ožívají

23. dubna 2007, 00:00 - JIŘÍ NĚMEČEK
23. dubna 2007, 00:00

LIBERECKÝ KRAJ Liberecký kraj je plný kontrastů. Na jedné straně je sedmý v počtu podnikatelů a živnostníků, na straně druhé je tu spousta opuštěných továren po textilkách a jiných podnicích. I díky výhodné poloze je Liberecko jedním z nejzajímavějších krajů pro investory.

LIBERECKÝ KRAJ Liberecký kraj je plný kontrastů. Na jedné straně je sedmý v počtu podnikatelů a živnostníků, na straně druhé je tu spousta opuštěných továren po textilkách a jiných podnicích. I díky výhodné poloze je Liberecko jedním z nejzajímavějších krajů pro investory.

Liberecký kraj napočítal na svém území přes 360 opuštěných a chátrajících objektů nebo celých areálů - brownfieldů. Do řady jiných se během předcházejících let nastěhovaly nové firmy, dodávající například součástky pro automobilový průmysl.

Historicky nejtradičnější oblastí podnikání v Libereckém kraji je ovšem sklo a textil. I když klasické textilky dnes válcuje čínská konkurence, firmám, které vsadily na výzkum a vývoj a zaměřily se především na speciální nebo technické textilie, se nebývale daří. Příkladem za všechny může být ryze česká firma Elmarco. Ta společně s Technickou univerzitou Liberec vyvinula jedinečný stroj, který dokáže průmyslově vyrábět nanotextilie schopné například odfiltrovat bakterie a viry. „Místní textilní klastr Clutex dokonce před několika dny získal od ministerstva průmyslu a obchodu cenu pro Klastr roku 2006,“ připomíná manažerka klastru Libuše Fouňová.

VZNIKNOU NOVÉ ZÓNY

I přes jednotlivé úspěchy je v kraji řada stále ještě opuštěných průmyslových objektů, které by bylo třeba oživit. Právě brownfieldy se v posledních letech stávají velmi zajímavou investicí. Pro jeden z nich se nedávno rozhodla například i slévárna a strojírna Beneš a Lát. Oživila areál bývalé továrny na Semilsku a podle slov ředitele společnosti Lumíra Al-Dabagha je s novým závodem nadmíru spokojená.

„Přitom, když jsme chtěli expandovat, projeli jsme snad čtyřicet různých lokalit, které jsme hledali na vlastní pěst. Nakonec jsme tu úplně nejlepší našli vlastně náhodou, když si pan Lát cestou do Semil všiml zajímavého objektu,“ říká Lumír Al-Dabagh. Právě kvůli tomu je potřeba ocenit CzechInvest za jeho databázi brownfieldů v Česku, protože takový nástroj dosud výrazně chyběl. Všechny firmy, které hledaly prostor pro expanzi, mi v tom určitě dají za pravdu. Podle AlDabagha byly největším problémem při práci na brownfieldu komplikované vlastnické vztahy.

PROBLÉMEM BÝVAJÍ VLASTNICKÉ VZTAHY To potvrzuje i starosta Semil Jan Farský. Jeho město chce z bývalého závodu Tofa, kde se vyráběly dřevěné hračky, udělat malou průmyslovou zónu. „Celou situaci komplikují složité vlastnické vztahy a exekuce. Teď už by se to snad mělo vyřešit. Žádnou zónu tu nemáme. Navíc v blízkosti chceme postavit nový dopravní terminál, takže by sem lidé mohli do práce dojíždět.“

Nejvíc brownfieldů je ale na Frýdlantsku. „Region byl v minulosti především zemědělskou oblastí a taková je i většina místních brownfieldů,“ říká ředitel regionální kanceláře CzechInvest Lukáš Černý. Největší opuštěnou plochou na Frýdlantsku je objekt bývalé Textilany v Novém Městě pod Smrkem. Zájemci o objekt jsou, všechno ale komplikují majetkové vztahy. Podle Černého přitom právě na obnovu brownfieldů lze čerpat zajímavé dotace od Evropské unie.

Další průmyslové zóny o velikosti kolem deseti hektarů chystají v Turnově, Novém Boru nebo v Hrádku nad Nisou. Prvním firmám by měly být k dispozici od roku 2008. Nejzajímavější z nich může být lokalita v Hrádku, která je jen pár set metrů od hranice s Polskem a Německem a pro investory bude zajímavá i blízká nová komunikace na německý Bautzen. Kromě toho je část pozemků ještě k dispozici v průmyslové zóně Liberec Sever a zajímavé využití by mohlo najít i bývalé vojenské letiště v Hradčanech u Mimoně. V centru Liberce také ve třech nově budovaných komplexech rostou moderní kancelářské prostory pro programátory nebo třeba pro call-centra.

KRAJ SKLÁŘŮ A TEXTILÁKŮ OBJEVIL AUTOPRŮMYSL

Velká část místních firem dnes vyrábí automobilové komponenty. Jsou mezi nimi například BTV Plast nebo Fehrer Bohemia, z těch mezinárodních pak v kraji působí například Denso, Benteller nebo Monroe. Funguje tu ale i řada dodavatelů úzce specializovaných zařízení pro automobilový průmysl. Firmy jako Jablonecká nástrojárna, Krofian nebo VÚTS mají vlastní vývoj, spolupracují s univerzitami a umí dodat jedinečné výrobky. Práci pro automobilový průmysl nahrává i fakt, že cesta z Liberce do Mladé Boleslavi trvá 35 minut, do kolínské TPCA pak kolem jedné hodiny.

Tradiční sklářské a bižuterní firmy soustředěné kolem Jablonce nad Nisou a v Novém Boru stále vyvážejí většinu své produkce do celého světa. Nezanedbatelná část firem podniká v elektrotechnickém průmyslu. Patří mezi ně i jedna z nejznámějších severočeských firem dneška Jablotron, která se proslavila největším mobilním telefonem. Vedle toho se ale Jablotron specializuje i na elektronická bezpečnostní zařízení.

TRADIČNÍ PRŮMYSL ZACHRAŇUJÍ SPECIALITY

I přes celkový útlum textilního průmyslu v celé Unii v kraji úspěšně funguje řada firem, které se zaměřily na speciální a technické textilie. Jsou to například Direct Alpine nebo Singing Rock a jejich outdoorové oblečení a vybavení, Technolen se svými technickými textiliemi a především pak Elmarco a jeho nanotextilie.

Velmi zajímavá je i společnost Crytur u Turnova, která navázala na tradici opracovávání drahých kamenů na Turnovsku a připravuje umělé krystaly používané v laserech a elektronových mikroskopech.

FIRMY NEPODCEŇUJÍ VÝVOJ

Významná část výzkumu v kraji probíhá především na Technické univerzitě v Liberci. Podařilo se tu třeba sestrojit zařízení na výrobu nanovláken. Strojní fakulta pak pro Škodu Auto vyvinula například speciální povrch kovů použitelných v bezolejových převodovkách, na fakultě mechatroniky probíhá vývoj robotizované výroby.

Do výzkumu ale investuje hodně úsilí i řada soukromých firem. Šampionem mezi nimi je společnost Crytur z Turnova, která vyrábí monokrystaly pro lasery a elektronové mikroskopy. Elmarco pracuje na nanovláknech, Výzkumný ústav textilních strojů drží patenty na stroje, které stále navrhuje a vyrábí. Firma Jablotron vedle obřích mobilů vyvinula i unikátní zařízení pro ochranu budov, a v neposlední řadě chemická společnost Mega vyrábí a vyvíjí membrány pro elektroforézu používané v potravinářství nebo při čištění vod.

Liberecká univerzita se svými sedmi tisíci studenty neustále rozšiřuje svoje prostory a do roku 2010 plánuje postavit i vědecko-technický park zaměřený na strojní inženýrství. Jen pár set metrů od hranic funguje německá Hochschule Zittau Görlitz a díky vynikajícímu dopravnímu spojení řada libereckých firem spolupracuje na výzkumu a vývoji s mnoha českými univerzitami. *

ZÁKLADNÍ ÚDAJE rozloha kraje: 3163 km2 sídelní město Liberec počet obyvatel 429 031 (k 1 .1. 2006) nezaměstnanost 6,83 % (březen 2007) HDP na obyvatele 232 303 Kč (2005)

Pramen: ČSÚ * INFORMAČNÍ MÍSTA PRO PODNIKATELE**

* Liberec Rumunská 655/9, 460 01

* Jablonec nad Nisou Jiráskova 9, 466 01

* Česká Lípa Moskevská 82, 470 01

* Turnov Skálova 72, 511 01

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče