Právní džungle zvaná Bělorusko

29. listopadu 2004, 00:00 - PETR GOLA autor je publicista
29. listopadu 2004, 00:00

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Totalitní režim Alexandra Lukašenka je největší překážkou zájmu zahraničních investorů o Bělorusko. V tomto policejním státě se cizinci musejí povinně registrovat a počítat s častými kontrolami.

Šanci na běloruském trhu mohou mít také firmy, které vyrábějí nebo opravují vozy městské hromadné dopravy.

EKONOMICKÉ SYSTÉMY EVROPSKÝCH ZEMÍ Totalitní režim Alexandra Lukašenka je největší překážkou zájmu zahraničních investorů o Bělorusko. V tomto policejním státě se cizinci musejí povinně registrovat a počítat s častými kontrolami. Kvůli pověsti nedemokratického státu je zatím vstup Běloruska do EU velice vzdálenou budoucností. Přestože jsou zde zahraniční investoři oficiálně vítáni, praxe je spíše odrazuje. Cizinci se například musí do tří pracovních dnů zaregistrovat na cizinecké policii a zaplatit příslušný poplatek. Během pobytu pak musí počítat s častými kontrolami a podezíravými pohledy policistů i úředníků. V současné době se běloruská ekonomika potýká s dlouhodobou vysokou inflací (poslední roky neklesla pod 30 %). Mezi další nejvýraznější negativa patří i špatná infrastruktura a rostoucí počet ztrátových podniků - každá třetí firma v zemi prodělává. Bělorusko se může pochlubit oficiálně velmi nízkou mírou nezaměstnanosti (3,1 %) a rovnováhou mezi vývozem a dovozem. Ačkoliv má velmi omezené přírodní zdroje (sůl a rašelina), je jeho ekonomika založena na průmyslu. Většina odvětví těžkého průmyslu (chemické závody, výroba umělých hnojiv, rafinérie ropy) byla zakládána jako součást centrálně plánované sovětské ekonomiky. Bělorusko je závislé na obchodu se zeměmi bývalého Sovětského svazu. Největšími obchodními partnery jsou Rusko, Německo, Litva, Lotyšsko a Ukrajina. V zemědělství převládá - a stále vzrůstá - pěstování pícnin pro hovězí dobytek, chov vepřů a drůbeže. Len se pěstuje pro export i pro místní lnářský průmysl. Rozsáhlé lesy zásobují významný dřevozpracující a papírenský průmysl. DAŇ Z PŘÍJMŮ Daň z příjmů právnických osob činí 25 %. Při splnění stanovených podmínek však může společnost odvádět zvýhodněnou sazbu ve výši 15 %. Účelem je především přilákat do země tolik potřebný zahraniční kapitál. Tyto poskytované daňové úlevy mají stálý charakter. Další úlevy mohou zahraniční investoři získat při splnění státem určených požadavků. Daň z příjmů fyzických osob je závislá na dosahovaném příjmu, v průměru se pohybuje okolo 20 %. Průměrný počet hodin odpracovaných na plný úvazek v Bělorusku činí 42 hodiny týdně, na zkrácený úvazek 19,3 hodiny týdně. Na zkrácený pracovní úvazek v Bělorusku pracuje 7,2 % žen a 3,1 % mužů, není tedy příliš využíván. DPH A SPOTŘEBNÍ DANĚ

Daň z přidané hodnoty je stanovena v jednotné výši 20 %. Zvýhodňované společnosti však odvádějí daň z přidané hodnoty ve výši 10 %. Spotřební daň je uvalena na obdobné produkty jako v ostatních evropských zemích. Její velikost je základnou pro výpočet daně z přidané hodnoty. Při dovozu zboží podléhajícího spotřební dani musí dovozce předem zaplatit clo, spotřební daň a daň z přidané hodnoty. BANKOVNICTVÍ

Za bankovní soustavu zodpovídá Centrální banka, která je podřízena prezidentovi. Kapitalizace bankovní soustavy je velmi nízká. Souhrnný kapitál všech bank činí 630 milionů eur. Nejsilnější banka - ASB Bělarusbank - vlastní zhruba 45 % aktiv celého bankovního systému Běloruska. Další významné domácí banky jsou Bělvněšekonombank, Bělpromstrojbank a Bělinvestbank. Mezi banky se zahraničním kapitálem patří Prior bank (vstoupila do ní Raiffeisen Zentral bank Osterreich AG), Commerz bank AG, KB Kreditimpex či EBRD. Běloruský rubl je v podstatě vázán na ruský rubl. INVESTOVÁNÍ

Přestože jsou zahraniční investice v Bělorusku vítány, nedaří se přilákat potřebné množství kapitálu do země. Cizí společnosti zatím přistupují k tamnímu trhu obezřetně. Preferují spíše účast na privatizaci významných běloruských podniků v oblasti petrochemie, výroby syntetických vláken nebo pivovarnictví. N ejvětším rizikem při investování je především rychle se měnící legislativa ve všech oborech ekonomiky. Problémem jsou také nerovné podmínky pro státní a nestátní podniky či nepřehlednost právních, daňových, celních i ostatních předpisů. Platební schopnost běloruských společností je nízká. Řada firem trpí podkapitalizací, mnoho jich nevyužívá své výrobní kapacity, které byly vybudovány na velký trh Sovětského svazu. INFRASTRUKTURA

Infrastruktura a její rozvoj jsou jednou z hospodářských priorit státu. Zatímco počet lidí přepravujících se po silnici roste, zájem o železniční a leteckou dopravu mírně opadá. Dvě třetiny přepravovaných nákladů připadají na kamionovou dopravu. Cestování je bezpečné, avšak městečka, vesnice a osady jsou propojeny pouze šotolinovými cestami. Situace se postupně zlepšuje, i když na úplnou rekonstrukci a modernizaci silniční sítě dosud nemá stát dostatek peněz. Cena za městskou hromadnou dopravu se během posledních let několikrát dramaticky zvýšila. Dopravní prostředky nejsou v dobrém stavu, tramvaje a autobusy přesluhují. Cizinec musí počítat také s tím, že internet není v Bělorusku běžnou záležitostí. Měsíční paušální sazba za jeho používání se zde pohybuje okolo 40 dolarů. BĚLORUSKO

*** počet obyvatel: 10,3 milionu

* hlavní město: Minsk (1,66 mil. obyvatel)

* rozloha: 207 600 km 2

* HDP na obyvatele: 2350 USD

* měna: běloruský rubl (BYR)

* střední délka života: muži 66 let, ženy 76 let

Pramen: www.auswaertiges-amt.de 

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče