Pravidla určuje ten, kdo platí

25. dubna 2008, 21:11 - István Lékó
25. dubna 2008, 21:11

Expertní posudek říká, že soutěž neproběhla podle zákona

Soutěž na novou budovu Národní knihovny v Praze na Letné neproběhla v souladu se zákonem. Vyplývá to ze zcela nového expertního posudku profesora Pavla Šturmy, vedoucího katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (PF UK). Jde o odborný posudek, který si letos v březnu vyžádal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Stanovisko profesora Šturmy má týdeník EURO k dispozici.
Šéf ÚOHS Martin Pecina katedru mezinárodního práva PF UK v Praze požádal, aby posoudila soutěž z hlediska mezinárodního práva, tedy zda „lze Standardní regulativy UNESCO pro mezinárodní soutěže v architektuře a územním plánování, respektive Pokyny Mezinárodní unie architektů (UIA), považovat za pravidla či postupy mezinárodní organizace ve smyslu mezinárodního práva veřejného“.
Národní knihovna (NK) se totiž při organizaci soutěže o novou budovu spoléhala na výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. Na základě této výjimky se zákon neuplatní v případech soutěží, které probíhají v souladu s pravidly mezinárodní organizace, jimiž jsou podle názoru vedení NK i Mezinárodní unie architektů (UIA) či UNESCO. K možnosti aplikace této výjimky se dosud přikláněl i ÚOHS, nicméně šéf úřadu Martin Pecina čekal na expertní posudek z PF UK v Praze, aby na jeho základě mohl učinit v Bruselu příslušný dotaz.
Z expertního posudku profesora Šturmy jednoznačně vyplývá, že pravidla Mezinárodní unie architektů za pravidla mezinárodní organizace považovat nelze. Proto vedení NK nemohlo využít výjimku, aby se vymanilo z aplikace zákona o zadávání veřejných zakázek.
Zákon má totiž na mysli pouze závazná pravidla mezinárodních organizací. Podle posudku však toto „není splněno v případě Standardních regulativů UNESCO pro mezinárodní soutěže v architektuře a územním plánování, respektive Pokynů Mezinárodní unie architektů pro mezinárodní architektonické soutěže“. Podle vedoucí katedry mezinárodního práva PF UK v Praze proto nejde o postupy či pravidla mezinárodní organizace.
Národní knihovna přede dvěma lety vypsala mezinárodní architektonickou soutěž na budovu svého nového sídla. Soutěž byla vyhlášena v souladu se Standardními regulativy UNESCO pro mezinárodní soutěže v architektuře a územním plánování spolu s Pokyny UIA pro mezinárodní soutěže a územní plánování a se zákony platnými v České republice, a to zejména se zákonem o veřejných zakázkách.
„Bez nadsázky se dá říci, že při krocích následujících po vyhlášení soutěže se vedení Národní knihovny společně s porotou, kterou samo jmenovalo, řídilo vším možným, jenom ne podmínkami, pravidly a zákony, jež soutěži dalo do vínku. V rozporu se soutěžními podmínkami nebyly z hodnocení vyřazeny všechny návrhy, které nedodržely závazné regulativy stavebního programu. V rozporu s řády UIA a UNESCO byla na návrh ředitele Vlastimila Ježka vypuštěna závazná podmínka stavebního programu, ačkoli byla předtím soutěžícím písemně potvrzena její platnost. A v rozporu s těmito řády byly změněny podmínky pro druhé kolo. To vše s vědomím, že soutěžní podmínky jsou nabídkou smlouvy, kterou jsou strany vypisovatele a soutěžících po dobu soutěže vázány,“ řekl týdeníku EURO Tomáš Hradečný ze společnosti HŠH architekti, která soutěž napadla u ÚOHS již loni v květnu. Současně ředitel NK prohlašuje: „Jediný, kdo může posuzovat regulérnost soutěže, je UIA, a ta ji opakovaně potvrdila.“
Zásadní otázky pro posouzení oprávněnosti těchto kroků a tvrzení ze strany vedení Národní knihovny jsou dvě: Jsou řády UIA a UNESCO pro vyhlašovatele soutěže závazné, nebo doporučující? Opravňuje použití řádů UIA a UNESCO vyhlašovatele soutěže k uplatnění výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek, kdy proces soutěže a zadání zakázky se řídí pravidly mezinárodní organizace?
Na obě otázky přesvědčivě odpovídá expertní posudek vedoucího katedry mezinárodního práva PF UK profesora Pavla Šturmy zpracovaný na žádost ÚOHS. Podle něho pokyny UIA jsou formulovány jako dokument doporučující povahy. „Doporučení se dále liší od úmluvy tím, že nepředvídá ratifikaci nebo schválení. Jde pouze o morální závazek a nebyl stanoven žádný mechanismus, který by mu zajistil ve vnitrostátním právním řádu závaznou povahu,“ je napsáno v dokumentu.
Architekt Hradečný tvrdí, že z posudku jednoznačně vyplývá, že použití „doporučení“ UIA je vhodné pouze pro jedince, kteří jsou eticky a morálně na výši, nebo alespoň stabilní. „Nejsou vytvořeny mechanismy pro jeho vynutitelnost nebo přezkum, jelikož se předpokládá, že závazek respektovat doporučení je dobrovolný. Skutečnost, že nejenom vyhlašovatel soutěže s porotou, ale i samotný dozorce UIA si z 'doporučení' během procesu hodnocení soutěže vzali pouze to, co jim vyhovovalo, jenom ilustruje jejich morální kvality,“ dodává Hradečný.
K druhé otázce posudek říká: „Při pohledu na praxi mezinárodních organizací lze najít dva typy případů, kdy organizace uplatňuje svá závazná pravidla pro veřejné zakázky. V případě, kdy sama nakupuje zboží či služby pro své potřeby, nebo kdy sama financuje projekty na území a ve prospěch členských států, například Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). Naopak neexistuje žádný rozumný důvod, proč by se měla místo zákona použít právně nezávazná doporučení, a to navíc na veřejnou zakázku, která není zadána ani financována jakoukoli mezinárodní organizací.“
V překladu do češtiny to znamená: pravidla určuje ten, kdo platí. Mají-li se veřejné zakázky, hrazené z veřejných zdrojů, posuzovat podle pravidel libovolné mezinárodní organizace, potom nejde o nic jiného než o otevřenou díru do státního rozpočtu. „Nedivím se šéfovi antimonopolního úřadu, že nechce ve věci posouzení regulérnosti soutěže rozhodnout. Musel by totiž současně přiznat, že naprosto identické odůvodnění, jako dostal nyní od profesora Šturmy, bylo součástí našeho podání k ÚHOS již 16. května 2007,“ dodává Hradečný.

Box s fotkou Knížáka, ale ta fotka nemá být jen hlava, něco pestrého.

Knihovnu do Paláce kultury!
Ředitel Národní galerie Milan Knížák tvrdí, že novou budovu pro Národní knihovnu není třeba stavět: „Je tady objekt, který by po přestavbě sloužil výborným způsobem jako knihovna.“ Jde o Palác kultury v Praze na Vyšehradě. Knížák na toto téma prý již svolal jednání za účasti pražského primátora Pavla Béma a ředitele Národní knihovny Vlastimila Ježka.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče